ROZHOVOR: Veterán Krupička zvítězil v Motole, přesto chce končit
Robert Krupička, sedmatřicetiletý milovník běhů do vrchu, nechal při Běhu přes motolské jamky za sebou všechny své konkurenty včetně mladíků z domácí vytrvalecké špičky. V cíli měl obrovskou radost: „Ty voe, ještě mně to běhá!“ Současně však naznačil odchod ze závodní scény: „Možná se tu objevím ještě napřesrok a bude to moje závodní derniéra.“
V úvodu závodu to nevypadalo na tvoje vítězství. Jak se to nakonec stalo?
„Fantastický závod pro nás, kteří jsme běželi na čele. Pořadí na špici se pořád měnilo. V polovici závodu jsem cítil, že v kopcích mám navrch. Říkal jsem si, že když to vydržím až do posledního kola, že to nepustím, i kdybych měl umřít. V posledním kopci před cílem jsem už zavřel oči a vysprintoval ho.“
Myslel jsi na vítězství před závodem?
„To rozhodně ne. Vítězství mě překvapilo. Zdálo se mi před závodem, že proti mladíkům nemám šanci, zvláště když poslední dva měsíce moje příprava nebyla úplně ideální, neběhalo se mi dobře. Ale trať v Motole mi sedí, je to kopcovitý kros, a když mám svůj den, pořád ještě mohu mladým běžcům konkurovat.“
Na této trati se za rok poběží mistrovství republiky v krosu. Jaká podle tebe je?
„Velmi hezká trať. Běží se po měkké trávě, paráda. Profilem je však náročná. Neustále se mění tempo. Je to něco jiného, než když se nasadí tempo a běží se třeba dvě hodiny. Těžko na tuto trať hledat specialistu. Možná Milan Kocourek je tím běžcem, jemuž by vyhovovala. Jemu by mohla být šitá na míru. U ostatních běžců záleží na tom, jaký mají zrovna den.“
O tom, že tu bude v roce 2016 mistrovství republiky, je již rozhodnuto. Pořadatelé se netají ambicemi uspořádat tu i mistrovství Evropy. Co si o tom myslíš?
„Mistrovství republiky bude tomuto místu stoprocentně slušet. Je to pro takový závod krásný areál. U mistrovství Evropy váhám. To je trochu větší akce a nevím, jestli by zázemí stačilo. Trať je výborná. Určitě však budou nějaké směrnice, které určují její profil, možná tady je větší převýšení, než určují atletická pravidla. Na klasický kros je dost velké.“
Jaký je tvůj osobní vztah ke krosu?
„Mám ho rád od malička. Jsem bývalý lyžař a v přípravě jsme krosy často běhali. Je to disciplína blízká běžeckému lyžování. Změny tempa, krátké rychlé kopce. Mně to velmi chutná. I v tréninku běhám hodně fartleky, změny tempa. Je to rychlostní záležitost a zpestření konce závodní sezóny.“
Jaké jsou tvé další cíle? Ty nejbližší i ty vzdálenější?
„Příští týden poběžím Velkou kunratickou, to je přes kopcovitý profil krátký a rychlý sprint kros. Potom si udělám volno a doufám, že se mi povede příprava na další rok. Chtěl bych během něj běžet více závodů typu skyrace, které jsou tři, čtyři hodiny dlouhé. Možná bude mým posledním závodním rokem v běžecké kariéře.“
Běžecké boty však na hřebík nepověsíš, že ne? To si u tebe nedokážu představit.
„To ne, běhat budu dál, ale měl by to být poslední rok, kdy se budu snažit o maximální úsilí v tréninku. Přece jen mi bude osmatřicet let, myslím, že je čas končit.“
V příštím roce se však tady koná mistrovský závod a ty jsi tu vyhrál. Uvidí tě tedy Běh přes Motolské jamky i napřesrok v listopadu?
„Chtěl bych se tu rozloučit. Pokud trať zůstane kopcovitá tak, jak byla dnes, určitě bych tu chtěl běžet.“
Komentáře (Celkem 0)
PetrK 02.11.2015 09:49:25
Robert Krupička, sedmatřicetiletý milovník běhů do vrchu, nechal při
Běhu přes motolské jamky za sebou všechny své konkurenty včetně mladíků
z domácí vytrvalecké špičky. V cíli měl obrovskou radost: „Ty voe,
ještě mně to běhá!“ Současně však naznačil odchod ze závodní
scény. „Možná se tu objevím ještě napřesrok a bude to moje závodní
derniéra.“
Odkaz
na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.