Jaké boty pro běžce se supinací?

K mylnému záv?ru docházejí, protože k supina?nímu nášlapu (nášlapu na vn?jší stranu podrážky) dochází p?i prvním kontaktu nohy s podložkou, což je ovšem v souladu s optimálním modelem provedení celé oporové fáze (ukázka viz 1. videozáznam), kdy se dále noha „zhoupne“ dovnit?.

V první ?ad? je tedy pot?eba ?íci, jak skute?ná supinace vypadá a jak b?žci m?že škodit. Supinace je, zjednodušen? ?e?eno, b?h po vn?jších stranách chodidel. Jedním dechem je ovšem nutné dodat: „po celou dobu kontaktu nohy s podložkou“. Oproti optimální variant? oporové fáze chybí tlumivé zhoupnutí. Pokud si situaci umíme p?edstavit, nebudeme muset dlouze popisovat nevýhody supinace z pohledu negativního vlivu na pohybový aparát.

V pop?edí jednozna?n? stojí p?et?žování vn?jších stran chodidel, zevního kotníku a p?íslušných struktur pohybového ústrojí. Do nefyziologického úhlu se dostávají i achilovky. Síly vznikající p?i supina?ním došlapu se nerozkládají na celou plochu chodidla, správn? nefunguje ani p?irozená torze nohy a tudíž je amortizace nárazu jen málo efektivní. Nežádoucí silové p?sobení se dále p?enáší i sm?rem nahoru, tedy na kolena, ky?le a páte?.

Od strohé teorie nyní p?ejd?me do živ?jší b?žecké praxe, kde se setkáváme s otázkami typu: Mám skute?n? supinaci? Jak ji poznám? Kdo k ní má p?edpoklady?

Supinaci lze nejspolehliv?ji poznat p?i kontrole sešlapání podrážky bot. O supinaci jde jednozna?n? p?í výrazn?jším opot?ebení podrážky na její celé vn?jší stran?. Pozor! Nikoliv jen na pat?. Supinaci je možné poznat také z videozáznamu vlastního b?hu po?ízeného zezadu. V n?kterých extrémn?jších p?ípadech se vnit?ní strany nohou tém?? nedostávají do kontaktu s podložkou. V?tšinou ovšem ano, a tudíž není situace opticky tak jednozna?ná jako v p?ípad? p?ístrojového m??ení redistribuce tlaku, ze kterého je vyšší zatížení vn?jší strany nohy jednozna?n? z?etelné.

Komu hrozí supinace? K supinaci mají tendenci b?žci s nohama do „O“ nebo s vysokým nártem, p?esn?ji ?e?eno s vysokou podélnou nožní klenbou. V praxi se potom supinace vyskytuje n?kdy i jako kompenza?ní následek ur?itého ortopedického problému, kdy se b?žec snaží odleh?ovat vnit?ní stranu nohy. Na tomto míst? je pot?eba ?íci, že se ale se supinací u b?žc? nesetkáváme p?íliš ?asto. P?ibližn? jde asi jen o 10 % celé b?žecké populace.

Na záv?r se dostáváme k výb?ru bot p?i supinaci. Odpov?? na otázku, který model je v tomto p?ípad? nejvhodn?jší, logicky vyplyne, pokud si uv?domíme, ?eho je v p?ípad? supinace pot?eba docílit. Z biomechanického hlediska je d?ležité dosáhnout v?tšího kontaktu nohy s podložkou a pokud možno tak napomoci i p?irozené torzi nohy v zájmu efektivn?jšího rozkladu tlaku p?i došlapu i ú?inn?jšího odrazu.

Vhodná bota pro supinátora by tedy m?la být pom?rn? pružná s odpovídajícími torzními vlastnostmi (dostate?ný protism?rný pohyb paty a špi?ky p?i zkroucení boty) bez vysokého a pevného st?edního m?stku, což nejlépe spl?ují neutrální modely. T?mto nárok?m teoreticky odpovídá závodní obuv, ta ovšem nebývá dostate?n? odtlumená. Pro supinující b?žce jsou naopak jednozna?n? nevhodné stabilní boty s pevn?jší mezipodrážkou a nižšími torzními vlastnostmi.

Aleš Tvrzník
Odborný pracovník V?deckého a servisního pracovišt? t?lesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a p?enosem takto získaných poznatk? do oblasti rekrea?ního sportu, resp. fitness. Je autorem celé ?ady metodických materiál? a publikací. Poslední dobou se v?nuje biomechanice b?žeckého kroku a konzulta?ní ?innosti p?i výb?ru správné b?žecké obuvi.