První týden v březnu jsem si zapisoval každou potravinu, kterou jsem pozřel. Po večerech jsem potom vysedával u počítače a s pomocí kalorických tabulek jsem si počítal, kolik má která potravina sacharidů, kolik je z toho cukrů, kolik má tuků a kolik bílkovin. Vůbec mě to nebavilo, ale kousl jsem se. A na konci týdne přišla zasloužená odměna. Konečně jsem černé na bílém viděl, proč se mi nedaří hubnout. Můj energetický příjem byl skoro nachlup stejný, jako výdej.

Když jsem to začal víc analyzovat, našel jsem potraviny, které mají násobně víc energie než ostatní. Slazené nápoje, jogurty, různé tvarohové dezerty a taky česká kuchyně, která je poměrně kaloricky vydatná. A pak už byl jen krůček k tomu vyměnit tyhle kalorické bomby za něco jiného. Džus za vodu, jogurty a tvaroháčky za vajíčka, a těžké české obědy za lehčí stravu.

Trochu se bojím, aby tělo pořád mělo dost energie na sportování, ale zatím to vypadá, že je to v pohodě. Každopádně za týden mě čeká konzultace u výživové poradkyně, která mi snad řekne víc. Hlavně mi pomůže nastavit takový jídelníček, při kterém budu zároveň hubnout a zároveň mi dodá dostatek energie pro náročné výkony.

Už třetí měsíc trénuju pořád stejně. Dvakrát týdně posilovna, jednou týdně kolo nebo lezení, a čtyřikrát týdně běh. Ale cítím, že už bych pomalu mohl začít navyšovat zátěž. Dokonce i Garmin hlásí, že zatímco uplynulé tři měsíce jsem byl v produktivní tréninkové fázi, teď jsem spadnul do udržovací fáze.

Zkusím trochu navýšit kopce. Už jsem psal, že mým cílem jsou vícedenní horské běhy. A v horách se bez pořádného tréninku kopců neobejdu. Tento týden jsem dal první delší kopcovitý běh, přes tisíc metrů převýšení. A docela rychle jsem se z toho oklepal. Vypadá to, že už by to snad šlo.

Každopádně to hodlám navyšovat hodně opatrně. Mám ještě v živé paměti dvě sezóny, kdy jsem to přepískl a odrovnal jsem se na zbytek roku. Když budu mít pocit, že je to moc, vrátím se zase k původním padesáti kilometrům týdně bez větších kopců.

Ozval se mi indický výrobce chytrých prstenů Ultrahuman a poslal k otestování prstýnek Ultrahuman ring air. Měl by mi pomoct trochu vyladit biorytmy. Je to spíš taková třešnička na dortu, nejdůležitější je docela určitě trénink a strava. Ale prsten mi pomáhá s rozhodováním, kdy jít trénovat, v kolik chodit spát a v kolik vstávat, kdy se vyhnout těžkým jídlům a podobně.

Za poslední dva týdny jsem se díky prstenu třeba naučil, že není dobrý nápad kopnout do sebe půllitr kávy, sotva ráno rozlepím oči. Taky se díky němu snažím vstát každý den ještě před sedmou a hned ráno si odbýt nějaké cvičení, dokud to má pro tělo největší efekt.

Vypadá to, že jsem na dobré cestě. Teď hlavně vydržet. Uvidím, co přinese duben. Ale už teď mám radost, po třech měsících snažení konečně vidím, že moje úsilí někam vede!

Převzato z blogu EUrunner.eu se souhlasem autora