Každou takovou těžkost bychom měli přijmout jako něco, co nás posouvá vpřed, co nás posílí a obohatí. Věřit tomu a tak k problémům přistupovat.

„Jsou to takové vánoční dárky od života. Proto znovu a znovu věřte, děkujte a zvládejte.“ Tahle její filozofie se ke mně dostala v době, kdy jsem řešil v práci zapeklitou situaci, která hraničila s budoucími existenčními potížemi. Díky paní Fialové jsem si uvědomil, že musím vpřed, neustoupit ze svých názorů a přesvědčení, neustoupit falši a liknavosti. 

Dnes vím, že jsem udělal dobře. Cesta to byla a stále ještě je trnitější, ale přímá a velmi mě obohatila. Pád, který následoval, byl sice tvrdý, ale nastartoval ve mně myšlenky a pozitivní energii do budoucna, vytříbil mé názory a obohatil mě o cenné zkušenosti. Věřím, zvládám a děkuji. Myslím si, že nejdůležitější na této mé situaci je ta obrovská náhoda, že se mi dostal do rukou zrovna tento časopis, že jsem ho náhodou otevřel na stránce s paní Fialovou a že jsem ho v krátké době, kdy jsem čekal na odbavení, přečetl. 

Chci napsat, že život nám poskytuje veškeré informace, které potřebujeme, musíme se umět dívat a věřit tomu. To platí i ve sportu. Jestliže se chci zlepšovat, třeba v běhu, dostanu spoustu informací, jak to udělat. Budu mít možnost poznat ty správné lidi, dostanou se mi do rukou ty správné publikace, uslyším správné myšlenky. To je i otázka určité víry, že můžu myšlením výrazně ovlivnit svoji budoucnost, protože základem všeho dění je myšlenka, energie, která vytváří a spoluvytváří budoucnost. Pokud bude Vaše myšlenka čistá a budete se umět dívat, zjistíte, že Vás obklopí spousta náhod, které Vás budou posunovat vpřed.

Běhání je samo o sobě očišťující činnost. Když jsme na setkání v Hlinném mluvili o tom, co nám běhání dává, slyšel jsem spoustu zajímavých příběhů i postojů. Nejvíc mě ale zaujal názor, s nímž za mnou přišla majitelka druhý den. Nechtěla o tom mluvit přede všemi. Řekla, že běhání je způsob meditace a já si myslím, že řekla jednu obrovskou pravdu. Běh je z duševního hlediska způsob meditace provozovaný v západních kulturách.

Jde o cyklický a přirozený pohyb, který nemusíte kontrolovat. Pokud běžíte v nižších intenzitách, netrápíte se a myšlení nabývá jiných rozměrů. Stalo se Vám také, že jste uběhli třeba kilometr a vůbec si to nepamatujete, zabráni do svých myšlenek? Mně osobně se při běhu zdají problémy menší, často vidím najednou jejich snadnější řešení. Jindy cítím prostupovat intenzivněji radost napříč mým tělem a duší. V poslední době v sobě řeším i otázku, co mi dává vrcholový trénink. Dnes už to vidím jednoznačně. Je to zábava z přípravy mého vlastního organismu na nějaký vrcholný výkon, kde hraje roli ale i štěstí, jiní lidé, události a myšlenky.

Nedá se to nijak vypočítat. Musíte reagovat na vzniklé problémy, řešit je a musíte mít víru ve své vlastní síly. Vrcholový trénink člověka určitě posouvá, vítězství k tomu i těší a nezdary posilují.