Mnohé studie prokázaly, že ruptury Achillovy šlachy vznikají převážně na podkladě pokročilých degenerativních změn šlachy. Stejně tak prudký, nekoordinovaný pohyb tak může být poslední kapkou, kdy bolest do té doby podprahová, se zvýší a my ji začínáme vnímat. Při chronických bolestech Achillovy šlachy se jedná především o poškození degenerativními změnami, ne, jak je často uváděno, o chronický zánět. Tzv. sterilní zánět může provázet degenerativní změny při akutní mikrotraumatizaci vláken šlachy nebo při přetížení obalů šlachy. V těchto případech se okolo Achillovy šlachy objevuje otok, případně zčervenání a lokální zvýšení teploty.

Nesmíme opomenout ani případy, kdy Achillova šlacha bolí, ale tato bolest nevychází ze samotné šlachy, ale jedná se o bolest tzv. přenesenou. Tato bolest může vycházet z okolních struktur, například z měkkých tkání mezi vlastní Achillovou šlachou a bércovými kostmi, které jsou ve zvýšeném napětí. Bolestivá burza u úponu šlachy a kostní výčnělek na patní kosti označovaný jako Haglundova pata se mohou projevovat bolestí šlachy, často se ale vyskytují společně s postižením Achillovy šlachy. Bolest může být přenesena i ze samotného tricepsu, tedy lýtkového svalu, kde se mohou vyskytovat místa zvýšeného svalového napětí.

Jak můžete sami poznat, zda se jedná o problém přímo v Achillově šlaše?

Typicky se projevuje těmito příznaky:

– bolest šlachy, která se v lehčím případě se objevuje po ránu a na počátku zátěže, v horším případě se objevuje i po zátěži a v nejtěžším případě přetrvává při běžných denních aktivitách, případně i v klidu
- pocit ztuhlé šlachy, nejčastěji po ránu a na začátku tréninku
- zduření šlachy, nejčastěji v její střední třetině, které tvoří jakoby prstýnek okolo šlachy, nebo zhrubělý povrch šlachy v určité její části
- palčivá bolest při stisku šlachy, může být jak ve šlacho-svalovém přechodu, ve střední části šlachy, tak i těsně při úponu na patní kost
- příznaky zánětu šlachy, který může postihnout i okolní tkáně

Proč ale tyto potíže mají jen někteří běžci a proč těmito obtížemi trpí i lidé se sedavým způsobem života?

Podívejme se na tento problém pohledem moderní fyzioterapie. Ta se zabývá především funkcí pohybového aparátu. Přesněji prací svalů ve vzájemné souhře, v jejich koordinaci. Právě svalová souhra je rozhodující pro postavení jednotlivých segmentů vůči sobě, tedy pro postavení v kloubech. Ideální postavení v kloubu je takové, kdy dochází k co největšímu rozložení sil, které na kloub působí. Je to postavení biomechanicky nejvýhodnější z hlediska zatížení pasivních struktur – tedy kloubů, šlach a vazů.

Pokud není svalová koordinace optimální, tzn. že určité svaly mají převahu a jsou ve zvýšeném napětí a jiné v útlumu a se sníženým napětím, dochází k nevýhodnému postavení v kloubu. Síly nejsou rozloženy rovnoměrně, některé struktury jsou zatěžovány nadměrně a dochází tedy k vzniku bolestivého dráždění a k jejich předčasné degeneraci.

K poruše svalové koordinace může dojít různými vlivy. Může se tak stát například následkem úrazu, jednostranné nadměrné zátěže nebo se tato koordinace nevyvinula správně už v raném dětství. Je nutné zdůraznit, že tato koordinační porucha se nikdy neomezuje jen na určitou část těla, ale týká se vždy pohybového aparátu jako celku.

Pokud například nefunguje správně svalová souhra zajišťující klenbu nohy, dochází ke změně postavení nejen v kloubech nohy, ale od této změny se odvíjí i změna postavení a zátěže v koleni, kyčli a kloubech páteře. Stejně tak větší sklopení pánve dopředu může vést k vnitřní rotaci v kyčelním kloubu, postavení kolene do X a většímu zatížení vnitřní strany nohy.
Tímto způsobem je třeba chápat vznik mnohých bolestivých obtíží pohybového aparátu. Tedy i bolesti a degenerativní změny Achillovy šlachy.

Určité funkční poruchy pohybového aparátu (např. porucha odrazové funkce prstů, vbočený palec, porucha souhry zajišťující klenbu, vnitřní rotace v kyčli atd.) vedou ke zvýšenému nebo nerovnoměrnému zatížení Achillovy šlachy a tím k traumatizaci a rozvoji degenerativních změn. Rozsah těchto změn a obtíží je pak dán pravděpodobně tíží funkční poruchy a dalšími vlivy, jako je druh prováděné fyzické aktivity, používaná obuv, věk, hormonální změny apod.

Ve srovnání se silami, které působí na šlachu například při sprintu, výskocích, nebo vytrvalostním běhu, způsobuje porucha svalové koordinace jen malé silové změny v zatížení třeba právě Achillovy šlachy, ale jejich obrovský význam spočívá právě v jejich neustálém působení.

Dle pilotní studie na skupině pacientů, převážně běžců, jsme zjistili, že jedincům s bolestivou Achillovou šlachou je společná víceméně podobná porucha svalové koordinace, která se týká celého těla. Terapií této tzv. funkční poruchy došlo v poměrně brzké době ke snížení obtíží až k jejich úplnému vymizení. Je důležité poznamenat, že tímto způsobem se léčí přímo příčina obtíží. Výsledky celkové terapie jsou díky tomu dlouhodobé.

Pokud budeme léčit pouze příznaky, tedy bolest, otok, protahovat lýtkový sval a Achillovu šlachu, aplikovat ultrazvuk, laser nebo rázovou vlnu, možná tyto příznaky na nějaký čas odezní, ale můžeme si být jisti, že se objeví znovu. Příčina totiž zůstává skryta v pohybovém aparátu.

Mgr. Dagmar Mostecká, tel.: 607 225 006, email: info@bebalanced.cz.