BĚŽECKÉ SETKÁNÍ: V Řásné se běhalo i natáčelo

„Řásná byla krásná.“ Takto uzavřel běžecké setkání v Řásné na Vysočině šéfredaktor serveru behej.com. Měl pravdu, nebo to byl přehnaně optimistický pohled růžovými brýlemi?

Jednalo se o v pořadí čtvrté setkání na Vysočině. Osobně jsem absolvoval dvě předchozí a vždy jsem odjížděl nadšený. Jakmile se na serveru behej.com objevila pozvánka na letošní běžecký kemp pod taktovkou zkušeného trenéra Františka Holého, obratem jsem poslal předběžnou přihlášku.

V dalších dnech jsem ale vše znova a znova promýšlel a s účastí trochu váhal. Co mi takové setkání přinese? Dá se ještě něco nového vymyslet? Běhat umím, teoretických informací na téma trénink je plný internet (a nejvíce právě na behej.com). A poslední víkend prázdnin odjet od rodiny? Předběžný program sliboval povídání se špičkovým ultravytrvalcem Danem Orálkem (ultramaratony neběhám, tak co mi to dá), Cooperův test (ten si zaběhnu sám), rozbor stylu běhu (no, to by snad stálo za úvahu, i když už mě rozebrali loni). Misku vah pro účast převážil argument setkání s dalšími běžci, s těmi, co znám, probrat novinky, jak to běhá či naopak neběhá. A poznat nové běžecké tváře.

Pár dní před začátkem přichází podrobný program, včetně mapy s plánem dojezdu. Takže dojezd na místo je bez problému. V recepci účastníky vítají organizátoři František Holý a Eva Vysučková. Dostávám klíče od chatky, lístky na jídlo, mapu kempu a okolí a tašku s drobnými „dárky“ od Frantovy firmy Centropen. Jako pravidelný účastník těchto setkání fixy dětem nemusím kupovat. Ubytování je v prostých, ale prostorných chatkách. Každá chatka má k dispozici koupelnu se sprchou. Místní restaurace je na kempové podmínky mírně nadstandardní.

Večer začíná program. K dispozici máme samostatnou velkou klubovnu, velikostí tak akorát pro zhruba 60 účastníků, to je celkem slušný počet. K dispozici je bohatá večeře ve formě švédského stolu. Dozvídáme se základní organizační informace. Následuje povídání s Ivo Domanským a Danem Orálkem na téma maratonu a ultramaratonu. Bohatá diskuse odhaluje mnoho z Danova tréninku (a nejen z tréninku). I když ultra neběhám, dozvídám se zajímavé informace „ze zákulisí“. A Dan potvrzuje to, co se o něm ví už dlouho. Je to kamarádský, příjemný a veselý společník.

Plánovaný program druhého dne narušuje déšť. Takže praktické ukázky běžecké abecedy se přesunují na nedělní dopoledne. Následuje kratší výběh, dle výkonnosti a chuti jsou na výběr dvě varianty. Krátký okruh okolo blízkého rybníka či delší varianta. Osobně volím delší,
asi desetikilometrovou variantu. Skupinu vede zkušený trenér Josef Smetana. Prostě jsme běželi po místních krásných lesích. Ale jedna změna, první nemalé pozitivum, se objevila. Trenér se v průběhu výběhu věnoval běžcům, všímal si jejich stylu běhu. U mě to bylo špatné držení v lokti. Hned jsem si na to začal dávat pozor.

Odpoledne následoval přesun do Dačic a Cooperův test. Tady je další změna proti loňsku. Štáb je vybaven kamerou, takže večer je k dispozici video s podrobným rozborem běhu jednotlivých účastníků a podrobným komentářem čtyř trenérů a instruktorů. Když začali s podrobným rozborem, nevěřil jsem, že se na všech téměř 50 běžců dostane. Ale opravdu dostalo. Komentáře a rozbory byly fundované, podrobné. Dozvěděli jsme se i jak mnohé chyby odstranit, či čím jsou způsobeny. Jeden běhá hlavou, jiný u běhu sedí, další běhá jako s nákupními taškami. A další ukazuje „běh vůle“. Loni byl rozbor stylu běhu taky skvělý, ale stručnější. S letoškem se to vůbec nedá srovnat. Ale hlavně, video je video.

V „teoretické části“ večera nám představil Ivo Domanský své postupy v přípravě na maraton svých tří svěřenkyň a Josef Smetana podrobně rozebral jednotlivé složky vytrvaleckého tréninku.

V nedělním slunečném dopoledni jsme napravili rest z předchozího deštivého dne. Na programu byla běžecká abeceda. Podrobný výklad, proč a jak ji provádět a pak praktická ukázka. Sami vše pod dohledem zkoušíme. Hned se dozvídáme chyby, někteří jsou i chváleni. Následuje dopolední dvanáctikilometrový výběh na nejvyšší vrchol Vysočiny, Javořici. Po obědě se všichni rozjíždíme k domovům.

V úvodu jsem psal, jak jsem se svou účastí váhal. Nelituji. Byl to maximálně užitečný běžecký víkend. Vyzdvihuji především video s podrobným rozborem běhu při Cooperově testu, vysvětlení a praktické ukázky běžecké abecedy a možnost blíže poznat našeho předního vytrvalce.

Před dalším podobným setkáním už s účastí váhat nebudu. A to doporučuji i ostatním. No prostě: „Řásná byla krásná.“

FOTOGALERIE Z VÍKENDU