S horkým počasím přichází tradiční riziko pro běžce – dehydratace. Dodržovat pitný režim bychom samozřejmě měli po celý rok. Ale co se v březnu dá považovat za lehký prohřešek, v červnu se mění na nezodpovědný hazard. Udeří-li horka, stává se pro nás pití nutností i na vzdálenostech, které bychom jinak uběhli na jeden zátah bez napití.
Odkaz na článek

Nepletete „začátečníkům“ hlavu až příliš? Běh má být nejpřirozenější, nejjednodušší a nejdostupnější sport, ale kdyby se měli řídit podobnými radami, tak (teď trošku přeháním) než vyběhnou, musí kvůli vhodným botám zjistit, co je to supinace a pronace, jakou mají maximální tepovou frekvenci a k tomu ještě musí s sebou vláčet vodu, aby se mohli každou čtvrthodinku napít. Neběhám dlouho a daleko, ale nikdy jsem neměl potřebu se během cca 10 kilometrového běhu napít, stačí se napít předem, tu necelou hodinku to přece každý vydrží. Samozřejmě nesmím běhat v létě v době, kdy je ve stínu 35 stupňů celsia a na rozpáleném asfaltu pak 60.

Navíc se ukazuje, že i mimo sport v poslední době doporučované pravidelné usrkávání a konzumace 3 litrů tekutin denně je hloupost. Nepročišťuje to tělo, ale spíš to zbytečně zatěžuje ledviny, navíc spoustu vody přijmeme v potravinách a z evolučního hlediska lidi a zvířata obecně nemají celodenní přístup k vodě – před den shánějí potravu a pořádně se napijí jednou dvakrát denně z přirozeného napajedla.

me zas drazdi ty vsudypritomne pet lahve – viz ta na fotce. kdyz muzu, beru si svuj cyklisticky bidon. vylozene jsem loni trpel pri PIMu, tech plastu vsude…

>> mulisak, 21. 06. 2010 10:38:35

No na jednu stranu ti dám za pravdu, opravdu toho je někdy na začátečníka až dost. Ale schodou okolností jsem teď potřeboval před 10km závodem dát 15km na zkoušku. Bylo to období těch veder předminulý týden. 15 jsem dal ale od cca 9. km jsem zřetelně cítíl dehydrataci organismu. Po doběhnutí se dokonce dostavila zimnice a třas. Bylo to vyloženě z nedostatku tekutin – předem jsem vypil asi 1L.

Hned obratem jsem si koupil vak na vodu na záda Deuter Hydrolite 2,0 na 2L tekutin ( http://www.batohyshop.cz/…lite-2-0.htm ). Včera jsem jej dostal k narozkám, zítra ho půjdu vyzkoušet. Jinak co jsem jej zkoušel v HUDY sportu – asi 800m běh, tak sedí celkem dobře a nevadí v pohybu. Zkoušel jsem i ledvinku s cyklolahvi, ale to mi moc nesedělo. Navíc je dobré, že Vak se dá vyjmout a pasuje do mého dalšího Deutera na terking.

Takže opravdu doporučuji pít a to na více než 10km tratích. V létě pak doporučuji klidně nad 6km tratích. Je to lepší než si huntovat organismus dehydratací.

A opět přidám svůj poznatek. Běhám nějakých 14 let a na tuto novou módu s pitím, koukám trochu jinak. Na jednu stranu nás media masírují co nejpřirozenějším během, který je podobný Australskému domorodci. Na druhou stranu si nejsem tak jist jestli ti předci měli neustále k dispozici pití a mohli pít každých 15 min. Mám vyzkoušeno , že i 25km trénink se dá uběhnout bez pití a tělo se nezblázní. Poslední týden , kdy bylo opravdu horko jsem zařadil 2 fáze 7 a 8 km a šlo to taky. Nebudu tady nikoho poučovat je to jen pohled na mou zkušenost. Ale je fakt , že poslední dobou mi někteří běžci na vytrvalostních závodech připomínají spíše kosmonauty od NASA než běžce hobbysty. (Nádobky s cukernými roztoky , kolem pasu, KAMEL bag na zádech, Krokoměr od Nike + Navíc hrudní pás o POLARu, Brašna s energetickými gely ) = je toto ještě stále přirozené nebo ulítlé???.

>> runner2, 21. 06. 2010 12:52:16

25 km bez pití jsem v létě uběhl jen jednou (bylo kolem 30 stC) a ten konec byl drsný. Už jsem se solidně motal. Pít každých 15 minut je určitě zbytečně, ale dvě hodiny bez pití už taky není úplně zdravé.

>> hugo, 21. 06. 2010 13:33:18

Jasně není to zdravé to připouštím, jen jsem chtěl poukázat na ten druhý extrém. Já si rád užívám přírodu a myslet na to , že každých 15 minut musím pít to opravdu nechci.

>> runner2, 21. 06. 2010 14:36:46

No já myslím, že na to nebudu myslet, zkrátka když budu mít žízeň tak ucucnu. Nebo mi třeba i vadí suché rty, tak jen k navlhčení.

Snášení horka potřeba pití je velmi individuální, ostatně jako vše v lidském životě a ne každá zkušenost je přenositelná.

Pití každých 15 minut možná na prvý pohled připadne člověku přehanné, ale při ultra závodech a maratonech při teplém počasí se ukazuje téměř jako nezbytnost.

Na straně druhé je asi pravdou, že běh do 10 km v obvyklých podmínkách se dá uskutečnit bez průběžného pití. Ale pozor na to – pro začátečníka právě i 4–6 km je značný výkon a v teple možná bude vyžadovat raději průběžné doplňování tekutin, a to z důvodů uvedených v článku.

Názor „Napiju se, až dostanu žízeň“ není úplně správný, pocit žízně již znamená znatelnou míru dehydratace (tedy jde o to, jak vnímaví jsme na složení svého vnitřního proastředí, já někdy před závodem po mililitrech vylaďuji vnitřní prostředí, protože napít se dopředu do zásoby je nesmysl, přebytečná voda buď šplouchá v žaludku, nebo nás žene na malou…).

>> runner2, 21. 06. 2010 12:52:16

Přesně tak! Je to opravdu individuální. Do běhu okolo 2 hodin (22–23km) nepiji vůbec, když běžím déle (např. 3 hodiny a více), potom mám půlitrovou láhev schovanou na okruhu, z které upíjím. Výhodu ale mám v tom, že se minimálně potím. Doma ale vypiji minimálně 1–2 litry tekutin. Nedávno jsem si pořídil pás se čtyřmi lahvičkami (každá o objemu 100ml), ale absolutně mi to nevyhovuje. Něco jiného je samozřejmě závod ve vedru, kdy je pít určitě nezbytné (zvláště při bězích delších než 1/2 maraton).

>> runner2, 21. 06. 2010 12:52:16

krokoměr Nike v kombinaci s hrudním pásem POLAR je fakt už spíš tvá fantazie, ale před technologiemi neutečeš 

>> Mirek Kostlivý, 21. 06. 2010 20:01:47 Mirku, ty jsi zvláštní případ velblouda, myslím, že většina ostatních by tohle nevydržela bez následků 

>> running-observer, 21. 06. 2010 18:46:22 s tím pocitem žízně s tebou naprosto souhlasím, kdysi jsem vyčetl, že jedním z prvních znaků nedostatku tekutiny jsou suché dlaně a mám vyzkoušené, že to tak je a beru to jako první vyrovný signál pokud si na delší běh (přes 18 km) nemohu vzít vodu, vezmu aspoň 20 Kč na limču už mě to párkrát zachránilo jinak malé lahvičky (asi 125 ml) jsou na pásu úplně v pohodě camel bag (cca 2 l vody) bych bral jen na opravdu dlouhé běhy – ale najdou se i výrazně levnější kousky, než je výše doporučovaný, už se to tu také párkrát řešilo

Jsem trochu starší ročník, tak dobře pamatuji dobu kdy atletická pravidla povolovala občerstvní až při závodě delším než 20 Km. Proto také i dnes zvládám i více než dvouhodinový trénink bez pití (pokud není extrémní teplo). Úbytek tekutin doplňuji až později. Určitě je to velmi individuální a samozřejmě záleží na klimatických podmínkách.

>> Láďa S., 21. 06. 2010 20:23:56

No já jsem na deutera trochu ulítlej. Mám od něj několik báglu. Samozřejmě, že ten camelbag nebudu nosit plný. Při běhu do 15km 1/2L vody, 20km 1L Maratónská délka bez možnosti občerstvení 2L.

jak jsem říkal, zažil jsem dehydrataci nedávno a nic moc příjemného to není. P.S.: Výhodou camelbagu je i to, že v něm voda nešplouchá, protože je hermeticky uzavřen a vzduch se do něj nedostane. Není tedy nepříjemný zvuk a rozhoupaná voda nevadí při pohybu.

Myslím, že je nejlepší, aby si každy pil tak, jak mu vyhovuje. Já zkoušel různé přístupy a každý má své výhody i nevýhody. Postupně však díky tomu získávám osobní zkušenost, kterou mohu uplatnit při svém dalším běhání. Samotná potřeba doplňování tekutin je hodně závislá na tempu a délce běhu, profilu, počasí, aktuální kondici a z velké míry i na míře aktuální hydratace, která však nezáleží ani tak na tom, kolik člověk vypije TĚSNĚ PŘED závodem, ale jak dodržuje pitný režim několik dní před ním. Stále se učím poznávat své tělo, ale vím, že jednoznačná odpověď vlastně ani neexistuje.

Velmi úsměvně na mne nicméně působí „evoluční“ argument, zejména, když je používán jen tam, kde se to diskutujícím hodí. Je samozřejmě otázkou, jestli pravěký člověk měl motivaci běhat maratony, jestli je běhal po silnici, obutý nebo bosky a pokud už ano, jakým tempem vlastně běhal. Neřešme ale pravěk a zkusme najít nějaké seriozní vědecké studie, ve kterých byl sledován parciální vliv hydratace, obutí a kdoví čeho na výkon běžce/maratonce, tedy po vyloučení ostatních proměnných faktorů. Pokud na něco takového narazíme, tak se tím zabývejme, jinak se řiďme subjektivní zkušeností více běžců a zejména pak vlastní osobní zkušeností, která je nenahraditelná.

>> kanovsky, 21. 06. 2010 23:29:04

Petře, co máš proti mým evolučním argumentům? Na běhání se je snažím aplikovat vždy a můžou být platnější než metody vědátorů snažících se o popis běhu a lidského těla pomocí zjednodušujících matematických rovnic a nepřesných statistických ú­dajů.

Vyjádřil jsem jen svůj názor na doporučení v článku a většina diskutujících se mnou tentokrát dokonce souhlasí. Zdůrazňuji, že doporučení se týkalo začátečníků, kteří určitě neběhají maratóny.

Pokud argumentujeme evolucí, tak musíme zohlednit i jiné faktory, z nichž některé jsem už zmínil. Navíc, předkové nejedli 5× denně a rozhodně ne „zdravě“ v dnešním pojetí, neměli klasické léky, neměli počítač a mnohé další, nicméně průměrný věk dožití byl mnohem kratší. Opravdu pochybuji, že tehdy někdo běhal souvisle třeba i „jen“ 5–10 km. Podle mého názoru je podstatné to, co je nyní, a ne to, co bylo před 10 tisíci nebo 100 tisíci lety.

Já ostatně nejsem proti Tvým argumentům a priori, opravdu platí „všeho s mírou“. Pouze jsem skeptický, pokud uvádíš jednoznačné závěry typu: „Navíc se ukazuje, že i mimo sport v poslední době doporučované pravidelné usrkávání a konzumace 3 litrů tekutin denně je hloupost.“, protože v této oblasti dle mého názoru zatím neexistuje obecně platná odpověď. Na druhé straně, zatím mě nenapadlo chodit s odměrným válcem a měřit, kolik toho za den vypiji nebo kolik ml vypiji v průběhu běhu (závodu). Rozhodně mě ale už napadlo se pravidelně vážit a sledovat, zda se po dlouhém běhu výrazně nesnižuje má hmotnost, což je téměř vždy důsledkem snížené hydratace před závodem, během něj i po něm.

>> kanovsky, 22. 06. 2010 08:11:30

Hádám, že se opakuji, na fóru tohle určitě zaznělo, snad prominete. Ještě v dnešní době jsou v Africe kmeny, které loví zvěř tím, že ji uštvou, což znamená mnohahodinové pronásledování v horku. Zvíře jim samozřejmě na začátku vždycky uteče, ale oni ho rychle vystopují/doženou tak, aby nemělo dostatek času na oddych. Vědci usuzují, že takto lovili lidé už před statisíci až milióny let v době, než vymysleli zbraně jako luky nebo atlatly. To by vysvětlovalo, proč tak dobře běháme (naboso a po špičkách)dlouhé vzdálenosti. Jsou i úvahy, že zbytek tlupy lovce následoval, což vysvětluje, proč jsou ženy při ultra bězích mužům rovnocennějším soupeřem než při kratších závodech. Takhle to mohlo fungovat několik miliónů let a máme to zakódovaný v genech, zbraně a pohodlnější způsob života přišly mnohem později v posledních několika desítkách tisících letech, což je z evolučního a genetického hlediska jako včera a člověk se od té doby prakticky nezměnil.

Vodu si so sebou obvykle neberiem. 10–15 km sa dá väčšinou v pohode zvládnuť bez občerstvovania, ako ste viacerí písali. Pri >15 km si plánujem trasu tak, aby som sa mohol počas behu napiť z prírodného zdroja, prípadne si cestou niečo kúpim, ak je taká možnosť. Ak behám úseky na dráhe, alebo v prírode, fľašu s vodu si nechám položenú na zemi a občas sa trochu napijem.

to mulisák. Ovšem třeba Eskymáci loví tak, že si na několik hodin lehnou k díře v ledu, až ten tuleň vystrčí čenich a pak ho zabijou . Taky už zde padlo, že zkušenosti jsou různé a někdy špatně přenositelné. Platí to i pro přenos zkušeností mezi kontinenty a staletími. A teď už vážněji. Možná vlivem dispozic klidně odběhnu 20–30 km bez pití. Pokud jsem na to připraven „v hlavě“. Pokud čekám na desátém kilometru pivo a není, tak se skoro složím . Naopak loni v Kladně jsem pil při každém kole (tj. cca 10 minut) a byl jsem za 24 hodin močit tuším dvakrát. Proto bych článek bral jako výborný návod pro 80% běžců a 80% situací s tím, že živý organizmus si nakonec stejně dělá co chce.

>> mulisak, 21. 06. 2010 10:38:35

…to že je běh nejjednodušší, nejdostupnější a nejpřirozenější sport neznamená, že při něm člověk nemůže udělat docela dost hloupostí a chyb, které nejenže mohou od běhání odradit, ale od určité úrovně mohou být i docela dost fatální, takže nic proti stokrát omílaným radám…, PETky mě taky štvou, tak je aspoň používám několikrát a poctivě recykluji:-)
Ale debata tu místy docela zajímavě odbočila k otázce „přirozený běh“ versus „běh s pomocí technologií“ …tepáky, GPS,špičková obuv, potravinové doplňky…, možná by si to zasloužilo své vlastní vlákno..takže zakládám ,pište

>> EvženGe, 22. 06. 2010 09:49:45

To jsem nevěděl, ale viděl jsem v TV, že tak loví lední medvědi. To Eskymáci určitě odkoukali od nich Když tak vydrží lovit dostatečně dlouho, může se u nich objevit a rozšířit nějaká výhodná mutace pro tento lov, tedy pokud jim dřív neroztaje všechen led 

>> EvženGe, 22. 06. 2010 09:49:45

na to by se ale Evžene dalo namítnout, že v místech kde žijí Inuité se člověk vyskytuje zlomek toho co v místech kde loví během (persistence hunting). Přecejen se Homo erectus objevil na planinách Afriky před asi 2miliony let. A právě v té době našim předkům výrazně vzrostl objem mozku a na to potřebovali pravidelný a dobrý zdroj bílkovin. Kdo vládne angličtinou, doporučuji práce prof. Daniela Liebermana http://www.fas.harvard.edu/…anlhome.html

A ať nejsem zcela off topic, tak přesně jak píše v prvním příspěvku Petr Kaňovský – nejlepší je aby každý zkusil co mu vyhovuje a dle toho si hlídal pitný režim. Někdo uběhne půlmaraton bez pití, já bych to určitě nedal… Prostě není nad vlastní zkušenost a respekt k vlastnímu organismu. 

V tomhle já jsem úplně mimo. Piji, když mám co, když není, tak vydržím, ale není to příjemné a ani zdravé a pak můžu mít týden rozpraskané rty. Nerada nosím bágl, takže vždy minimum věcí a jako nejlepší ionťák pokládám pivo, když není, tak alespoň vodu, ale těch 20km bez tekutin pokud není třicet stupňů se rozhodně dá odklusat v pohodě či pět hodin bez tekutin odejít. Já ani nenosím hodiny, abych neznala čas…Tedy pokud nemusím někde být včas.:-)

Tak dnes jsem skusil ten camelbag. Na zádech není znát, sedí příjemně, díky hornímu a spodnímu „bederáku“ se nekýve. Ramena má prodyšný – z takový síťoviny, takže se člověk nepotí o moc víc, než bez něj.

Dal jsem si do něj 0,7L. Uběhl jsem 18km ale s velmi velkými výškovými skoky. Kdybych to běžel po rovině, tak to typuju tak na 23km. Bez vody by to bylo krizové, asi bych to dal, ale možná s horším časem (nyní to bylo 5:15min/km)

Jsem rád, že se už přede mnou vyjádřilo několik běžců ve stejném duchu, ve kterém je tento příspěvek Opravdu je nynější mediální masáž s pitím trapná. Dvě hodiny bez pití je blbost, hodina a půl taky. Ale pokud není vyloženě vedro, je to úplně v pohodě. Stačí jinak během dne dost pít a tak ta voda v tělě je. Já před během kolem hodiny piju, ale někdy ne a taky to nepocítím. Rada pít každých 15 minut je spíš obrana proti žalobě za dehydrataci zbůsobenou Běhej.com. 

Jak tu kdosi psal: „Respekt k vlastnímu organismu“ Už taky vím, co je dehydratace za šílenost (naštěstí vše v pořádku ). Ono kruté poučení trochu bolelo, ale teď už takovou chybu neudělám.

Více zde: jak jsem si ustlal na půlmaratonu Silva Nortica Run

Teď už s , ALE s varováním pro ostatní!

… a proto …

MYŠLENKA DNE: Hlávně abychom se nezapomněli NAPÍT !

>> libor.matousek, 01. 07. 2010 13:54:46

Perfektně značená trať nás od začátku hnala do kopce, ale pak přišlo dlouhé klesání a několik možností se občerstvit – rád jsem využil a makal dál. Poledne se blížilo a síla slunce byla v některých úsecích dost znát. Těšil jsem se do stínu v lese – trocha chládku, hodně dřiny v druhém krpálu… a pak už jen hurá z kopce, přes rakouské příhraniční vesničky do cíle na bývalé celnici Nové Hrady / Phyrabruck!

Z výše uvedeného vyplývá, že jsi přeci pil! Takže bych to spíše hádal na úžeh nebo úpal. Měl jsi něco na hlavě?

>> libor.matousek, 01. 07. 2010 13:54:46 Nebo to mohl být jednoduše celkový šok pro organismus, běžet naplno (nebo skoro naplno) v tom vedru bez předchozího alespoň několikadenního kratšího běhu na sluníčku (a určitého zvyknutí si) je velká zátěž pro srdce, plíce.

Martina může mít (jako vždycky pravdu. Dvakrát v životě mě to málem složilo, poprvé na kole v Turecku a podruhé při tréninku u pražské ZOO. Průběh obdobný,dlouhá zátěž, kopec a vedro bez předchozího zvyknutí si na takové podmínky. Od té doby si dávám pozor a už se to neopakovalo. No jak jsi napsal, taky už podobnou chybu neuděláš.

>> anajpo, 22. 06. 2010 21:40:17 Naprosto souhlasím, když jde proti sobě rozum, ambice, nezkušenost může nastat fatální situace. Našteští to v tomto případě dobře dopadlo.

Abych planě nementoroval: osobně jsem byl svědkem situace, kdy na MČR v triatlonu zkolabovala manželka mého kamaráda…Nic příjemného. Proč asi, jsou to náhody?