Již samo slovo běh v názvu této disciplíny je zavádějící. V okamžiku, kdy lezete po čtyřech do šedesátistupňového svahu, se jenom velmi těžko uplatňuje elegantní běžecký styl. 

Organizátoři této kombinace běhu, chůze, horolezectví a plachtění by měli být atletickým svazem zažalováni u Evropské komise a přinuceni změnit její název. Mohli by se při tom inspirovat třeba Tuzemákem. 

Přes všechny tyto výhrady Vrchaře i Vrchařky obdivuji. Tam, kde jsem klusal, běželi tryskem. Tam, kde jsem s vyplazeným jazykem přecházel do chůze, pouze mírně snížili tempo. Tam, kde jsem se plazil po čtyřech, kráčeli dlouhými kroky na svých čapích nohách. Při sebězích, kdy jsem brzdil kotníky, koleny a někdy i zadkem, se mi tryskem vzdalovali, připomínajíce plachtící netopýry. 

Kde se vzali tito výjimeční tvorové, kde získali své takřka nadpřirozené schopnosti? 

Především se museli narodit a vyrůstat na horách, kde se dá chodit, jezdit na kole či běhat pouze do kopce nebo z kopce. Dalšími předpoklady jsou nízká hmotnost, dlouhé dolní končetiny, dobrodružná povaha a vynikající zdravotní dispozice. 

To vše předurčuje špičkové Vrchaře k tomu, aby podávali skvělé výkony i na maratonských a ultramaratonských tratích.