Závod We Run Prague je od posledního dílu seriálu o mé přípravě na něj zase o dva týdny blíž! Moc ráda bych napsala, že se zlepšuji, že se na něj těším a věřím, že to zvládnu. To bych to však nalhávala nejen vám, ale i sobě. Naopak, cítím se možná ještě hůř než před pár týdny. Radši ani nepočítám, kolik dní do závodu zbývá.
Odkaz na článek

Seno, ani suchou trávu na We run Prague moc nepotkáš, takže se není čeho bát. Jinak pokud opakovaně doběhneš ráno 3 km pro pečivo, tak se 10 km nemusíš obávat. Sice to nebude za 27 a kousek jako na MS , ale o to snad nejde

Myslím, že to bude v pohodě, když se nenecháš vybláznit k nepřiměřenýmu tempu na začátku, tak budeš v cíli v klidu a dřív, než se ti teď zdá…

No… Myslím, že už v toto chvíli jsi mnohem lepší než já! Vážně! Když jsem začal ( bude to na konci měsíce už dva roky)něco s sebou dělat, tak jsem jenom chodil po schodech! Prostě jsem si vyťapal náš barák od sklepa až na půdu a s tím jsem v podstatě až do jara vystačil.Pravda postupně jsem na to nabaloval i takový drobnosti jako sedy-lehy, kliky, dřepy a jiné, zvyšoval počet „baráků“, zrychloval čas, ale k tomu abych vyběhl jsem se neměl. ( končil jsem na 20 barácích za 40minut!) Až na Jaře tohodle roku jsem se odhodlal postupně začít i běhat. Paradoxně mi pomohlo zranění, které mně donutilo přemýšlet o tom jak trénovat bez zatížení chodidla a přivedlo mne to ke spinningu ( prostě rotoped) a tak nějak jsem se začal učit dodržovat rozumné tempo, které mne „neodpálí " během 2minut. V současné době uběhnu tak 8.5 kiláku za cca 1hodinu a to prosím běhám víceméně každý druhý den pravidelně od června, nepočítaje v to "tapání“. No a to jsem mladší než ty, nedávno mi bylo 39. Myslím, že by byla škoda se oddělat , až už nepřiměřeným tempem, nebo zraněním. Tady bych připomněl nutnost pravidelně odpočívat, ve tvém věku je to ještě důležitější než u mne!! No a jestli těch 10 kiláků nedáš letos na tom bláznivém závodu, tak to dáš někdy později – ať už to bude závod nebo jenom tak na nějaké hezké trase. ps- znám jich dost zajímavých – nezdá se to ale Praha nabízí tak úžasné trasy, zajímavé jak běžecky – různé kopečky, schody zatáčky, přeskakování příkopů tak výhledy !! Stačí si jen vybrat!! Nebo klidně i poradím 

Paní Jarmilo, ráda bych vám vyjádřila podporu spíše morální. Jste téměř ve věku mých rodičů, kteří nežijí nijak aktivně a vždy se najde výmluva, proč se k tomu neodhodlat (vždyť na věku přece nezáleží, že? ). To, že jste se k tomu takto odhodlala už je samo o sobě velkou výhrou – tedy z mého pohledu 100%. Budu vám držet palce alespoň na dálku a doufám, že po odběhnutí WRP dáte vědět. Kdybych mohla, klidně si ten závěr doběhnu s váma! Přeji hodně štěstí a ať vám to běhá!

Ahoj Jarmilko, nic se neboj to určitě dáš , to co teď prožíváš je jen nejistota z neznámého a obava z prvního závodu. Vím o čem mluvím, taky jsem to zažila. V padesáti jsem začala běhat,myslím systematicky, nevím přišlo to tak nějak zhůry . Do té doby jsem se byla občas proběhnout většinou o víkendu na 7km trať. V březnu 2011 mě asi přeskočilo a přihlásila jsem se ne jako ty rozumně na 10km, ale rovnou na dubnový půlmaraton do Prahy. Za březen jsem uběhla devět běhů, z toho jeden 10km, jeden 15km, ostatní 7km a 2.4.2011 jsem se postavila na start. Strašně jsem se bála, že to neuběhnu, ale už jsem nemohla couvnout. Doběhla jsem v hrozném čase 2:35,48, ale doběhla a ten pocit v cíli byl neuvěřitelný. Svalovka teda byla další den pořádná Od té doby kvůli těm pocitům v cíli běhám a bez běhu už si nedovedu svůj život předatavit Moc ti fandím, držím pěsti, uvidíš, dobře to dopadne!!

>> Pohoda, 13. 08. 2013 08:28:48

Jarmilo, moc Ti fandím!! Obdivuji odvahu. Líbí se mi, že i přes nepřízeň počasí (přece jen to vedro není pro běh ideální) a alergii jste to nevzdala.Alergie mě trápila začátkem léta a nemohla jsem vyběhnout bez kapesníků. Nakonec jsem si koupila volně dostupné prášky proti alergii. Pomohlo to, jen nevím jestli ty prášky nebo to, že odkvetlo to, co mi dělalo neplechu. Určitě to zvládnete. Budu na Vás myslet. Mě čeká můj první závod na konci srpna a to půlmaraton a úplně vím jak se cítíte. Můj cíl – je uběhnout pod dvě hodiny, ale teď už vím, že je to nereálné. Držím pěstí.Pěkný zbytek dne a určitě pak napište dojmy ze závodu.

Jarmilo,

strašně moc Vám fandím !!!

Jsem také zasloužilá matka – čtyři děti a čtyři křížky čerstvě na krku ;), a nedávno jsem začala běhat. Konečně tedy podle nějakého plánu a ne že jsem vyběhla pětkrát a pak půl roku zase nic. Čeká mě jako Vás, první závod, ale až v říjnu a troufám si jen na pět kilometrů. Takže – právě proto, že moc dobře vím, jak se cítíte, Vám hodně fandím, Vaše pocity mi vůbec nejsou cizí a obdivuju, že jdete na desítku – dáte to !!!

Je úplně jedno na jakém místě, že Vám nějaké skupinky utečou, o to přece vůbec nejde. Dokázala jste to, co spousta lidí v „našem věku“ – to je šílené slovní spojení hlavně pro toho, kdo je už „zasloužilý“, ale v duši je mu pořád sedmnáct, že?:))), nedokáže. Běháte, hýbete se a i když se někdy trápíte (asi hlavně teď tím závodem, protože je to prostě výzva), tak z Vás cítím, že jste běhu propadla jako spousta z nás :)

A až poběžíte v tej Praze ten svůj velkej první závod, tak si vzpomeňte, že na Vás myslí nejen rodina, ale i hodně anonymních dušiček, které jako Vy ví, jak běh dokáže bolet, ale jak dokáže i dát spoustu radosti a svobody :)

Dejte to za nás všechny, kterým není dvacet, které se i přes různé potíže snažíme a vybíháme v dešti, horku, ráno, večer … abychom pak otřískaní endorfíny ze všech stran zpívali tu svou pod sprchou – a byli šťastní, že jsme se prostě zvedli a … probudili toho sportovce v sobě :)

Držím palce, běhejte a pište :)

Mirka

pani bežkyne Jarmilko.Moc Vám fandím. Už to že ste sa odhodlali venovať sa behu je od Vás čo ste vživote pred tym nešportovali obdivuhodne. Já sám som začal pravidelne behávať asi pred dvoma rokmi. doma sme začali poriadať taky malý rodinný triatlonik a mojími súpermi sú sami mladý cca 22–28 ročny rodinny príslušníci. tak aby som im trochu konkuroval tak som začal lehce behávať. moc má to uchvátilo a teraz behávam serial ruun tour Mizuno Česka pojisťovna. Idem aj do Prahy na Mattoni večerny beh. už sa moc teším ,je to neuveritelne krásna a inšpirujúca športová událosť. chcem Vám poradiť behajte hlavne pre seba a hlavne nedajte sa odradiť. verím že to dokážete.stojí to za to.

>> fsara25, 13. 08. 2013 08:43:07

Běžíme ve stejný den :o). Budu na Vás myslet :o)

Je mi 51 let. Běhám 2.rok.Na jaře jsem absolvovala svůj první závod 6,6km, na kterém jsem se ztratila,takže jsem dorazila jako předposlední.Nyní se také chystám na We run Prague. V současné době skoro netrénuji pro zánět Achilovky,kterou mám již dvakrát operovanou. Pražský závod beru jako oslavu, jde o to, závod si užít, vychutnat historickou Prahu. Chceš-li, poběžím s tebou. Radka

Dík všem za názory, rady, povzbuzení a nabízenou pomoc. Tak jsem to nakonec zvládla 1,19:55 a mám z toho super pocit. Kvůli pracovnímu vytížení jsem nestíhala průběžně odpovídat, tímto se moc všem omlouvám. Všem přeji radost z běhu a žádná zranění.Jarka