V rámci maratonského festivalu se kromě královské distance běží i půlmaraton a desítka. Všechny tři závody přitom startují najednou, přičemž maratonci běží dva okruhy oproti poloviční vzdálenosti, desítka si potom část cesty „zkracuje“. Kromě toho v doprovodném festivalu jsou další disciplíny, většinou pro děti a rodiny.

Pořadatelé lákají především na rychlou trať, kde rozdíl mezi nejníže a nejvýše položeným místem činí pouze dvanáct metrů. Navíc se – jako je u podobných běhů očekávané – běží nejhezčí částí města. Startuje se před krajským sněmem (Sächsischer Landtag) hned vedle známého Zwingeru, trať dále vede přes Labe a zpět, mezi řekou a starým městem do Velké zahrady (Grosse Garten), kterou probíhá, a přes centrum a smyčku přes řeku se trasa vrací do cíle, případně do druhého (lehce pozměněného) kola.

Také v Drážďanech vítězí běžci z Afriky, ale na rozdíl od českých „majorů“ nejsou tak početně zastoupení a ani nemají časy světové extratřídy, přesto závodu přidávají na kvalitě. I slušní hobby běžci mají šanci běžet na pořadí, ti vrcholoví dokonce se poprat o pořadí TOP10. Vloni se nejlepší z českých běžců Petr Losman (2:29:06) umístil pátý, hned za běžci z Keni, a Vítek Pavlišta na poloviční trati (1:08:18) byl ještě o místo výše, také za africkými atlety.

„Je to pěkná a rychlá trasa, ale bohužel jsem tam běžel loni celý závod sám a asi to nebývá jindy moc lepší. Mívají tam tři rychlé Afričany a pak už není nikdo. Také mi přišlo, že se na všechno dost čekalo. Každopádně rád to tam zas někdy zkusím,“ shrnul Pavlišta dojmy z loňského roku. Ten se letos nechystá závodit, ale podobně jako na desítce ve Kbelích bude dělat vodiče svému bratrovi, který by to rád zaběhl pod 1:20.

O velké oblibě závodu svědčí i celkový počet finišujících (v roce 2012 na všech třech distancích 7408), počet českých účastníků se pohyboval kolem tří stovek. I letos se do Drážďan chystá početný zástup běžců z Česka. „V Drážďanech se mi loni závod líbil, organizace a zázemí byly nadprůměrné, trať jak rychlá, tak i pěkná – vede přes historické centrum, přes místní park i po nábřeží Labe. Vzhledem k tomu, že je to z České republiky i výborně dostupné, již od jara jsem s Drážďanami počítal jako s vrcholem podzimu," zmínil se Lukáš Navrátil, jeden z loňských účastníků.

„Do Drážďan se těším, ale zároveň se toho trochu bojím. Přesně nevím, co mě čeká, ale beru to prostě jako výzvu,“ je motivace Evy Havláskové, která se chystá na svůj první maraton. „Chtěla bych mít čas kolem čtyř hodin, ale hlavním cílem je to uběhnout a přežít,“ dodává. Její kamarádka Veronika přiznává: „Mě běhání nic neříká, nechala jsem se ukecat na výlet. A místo závodu půjdu nakupovat,“ naznačuje Veronika další důvod, proč jsou Drážďany tak oblíbené.

Online registrace je sice už uzavřena, ale do závodu je možné se přihlásit přímo na místě v maratonském expu. Předpověď počasí slibuje teplotu kolem 15 stupňů, polojasno a bezvětří, tedy optimální podmínky. Doufejme, že si co nejvíce účastníků dokáže splnit své běžecké cíle.

Autor běhá od roku 2011, kdy „vstal z gauče a začal trénovat“. Jezdí na lokální i velké městské závody a snaží sebe i své kamarády dostat pod hranici 40 minut na desítce a v budoucnu dohonit svoji sestru, přední českou běžkyni. V Drážďanech by se rád přidal k bratrům Pavlištovým a pokořil hranici 1:20. Přidá se ještě někdo?