Irena Petříková: Když jablko nepadá daleko od stromu

Na rozdíl od Franty, jenž začal běhat až v pozdějším věku, Irena už ve 3. třídě základní školy, do které chodila v Bučovicích, začala udivovat svými výkony a od té doby z rodného Mouřínova vyjížděl úspěšný tandem ke všem běžeckým závodům v okolí. Pokud jste zbystřili pozornost při názvu její rodné vísky, tak vězte, že máte pravdu. Je to opravdu ten Mouřínov, do kterého byl umístěn děj současné české filmové komedie Muži v říji.

Již v žákovském věku ale Irena svého otce předčila ziskem medailí, když v roce 1998 vybojovala dva tituly mistryně České republiky. Ale v osobních soubojích se k němu ještě zdaleka nepřibližovala.

„Mezi žákyněmi jsem neměla žádný problém," vzpomíná Irena. „Tam to šlo samo a docela jsem si to užívala. Až později, v dalších věkových kategoriích se konkurence zlepšovala a musela jsem hodně přidat, abych se mezi nimi neztratila."

Přesto i pak následovala neuvěřitelná řada skvělých výsledků v atletických soutěžích na dráze, v hale, silnici i v terénu, v kategorii dorostenek, mezi nimiž opět vévodí osm titulů mistryně České republiky. V juniorkách přidala další tři tituly a v kategorii dospělých vyhrála zatím ještě dvakrát mistrovství republiky. Tedy celkem patnáctkrát zvítězila na nejvyšší atletické soutěži, jíž bezesporu mistrovství České republiky je. V té době se nejvíce podílel na jejím vzestupu atletický trenér Petr Kotyza starší.

A tady už pomalu došlo na lámání chleba. Ve společných závodech mužů i žen se postupně blížila Frantovi. S věkem u něho pomalu klesala výkonnost a najednou se jí začal častěji dívat na záda.

Samozřejmě, že její výsledky neušly pozornosti stavitelů reprezentačních týmů všech věkových kategorií, a proto neustále bojovala v národním dresu na různých mezistátních utkáních.

„Už od dětství jsem se pohybovala dost často v české atletické reprezentaci," říká. „A každého startu jsem si velmi vážila. Snažila jsem se pokaždé předvést své nejlepší výkony a myslím si, že se za své výsledky v reprezentaci nemusím stydět."

Ještě jako žákyně vyhrála 3000 m při mezistátním utkání v řecké Kavale a v roce 2000 jako dorostenka startovala na juniorském mistrovství Evropy v krosu ve švédském Malmö. Dva roky na to doběhla třetí při PMEZ v Moskvě na 3000 m a v roce 2004 si opět vyzkoušela mistrovství Evropy v krosu v Německu. Jak sama ale říká: „Nejvíce si cením pátého místa z mistrovství Evropy v krosu v kategorii do 22 let v roce 2005 v Erfurtu.“ Je nutno podotknout, že takových výsledků v běžeckých soutěžích má česká atletika stále velmi poskrovnu.

Pohled na osobní rekordy Ireny Petříkové je fascinující: 1500 m umí sice „jen" za 4:38,50, ale 3000 m už zaběhla za 9:43,80. Její doménou jsou však delší tratě. Vždyť také 5000 metrů dokázala zdolat za 16:42,53 a 10000 metrů za 34:21,61. S ta­kovými výkony, zejména na dlouhých tratích, má u nás potíže celá řada závodníků v mužských kategoriích.

No a od této doby už zná její otec v rodinných soubojích jen druhé místo. Ale nevadí mu to. Je určitě rád, kam to dcera dotáhla, a nad trefnými poznámkami kamarádů jen s úsměvem mává rukou se slovy: „Podívejte se na sebe, jak daleko jste za ní vy." No a je vymalováno, neboť má svatou pravdu. Kromě běžecké špičky není v současnosti mezi běžci mnoho mužů, kteří by ji stabilně poráželi.

V průběhu své závodní činnosti od svých začátků v Bučovicích byl jejím domácím oddílem VSK Univerzita Brno a atletickou extraligu běhala rovněž v brněnském dresu. V současnosti už jen vypomáhá atletickému oddílu AHA Vyškov.

Nejen atletikou živ je člověk a tak Irena po vystudovaném gymnáziu úspěšně dokončila vysokoškolské studium na VUT Brno na stavební fakultě a stala se inženýrkou v oboru ekonomika a řízení staveb. „Při zaměstnání už to nejde jako dřív. Mám málo času na trénink a navíc nejsem během posedlá, jako mnoho mých běžeckých kolegů," tvrdí Irena: „Mám mimo běhání i řadu jiných zálib. Projedu se ráda na kole, plavu, zahraji si většinu míčových her, tancuji a při odpočinku po náročném tréninku si sednu k oblíbeným knížkám nebo si pustím dobrou hudbu. V současné době se také snažím chodit na procházky s naším novým členem rodiny – labradorem Benem."

Tato tichá a uzavřená závodnice jistě neřekla poslední slovo a určitě o ní ještě mnohokrát uslyšíme v souvislosti s výbornými výsledky na různých běžeckých soutěžích.

„Tátu už porážím hodně dlouho, ale přesto má své osobní rekordy mnohem lepší než já. K jeho výkonům se asi vůbec nepřiblížím," říká Irena Petříková, skromná a nenápadná vytrvalkyně z Moravy.

Profil Ireny Petříkové
Datum narození: 11. 3. 1983
Osobní rekordy:
1500m : 4:38,50
3000m : 9:43,80
5000m : 16:42,53
10000m: 34:21,61
Nejlepší výsledky:
ME v krosu do 22 let – Erfurt 2005 – 5. místo
PMEZ – Moskva 2004 – 3000 m – 3. místo
Start na ME juniorů v krosu – Malmö 2000
Mistryně ČR v krosu z roku 2004