Dobré ráno,

aby se můj příspěvek neztratil v jiném vlákně, tak zakládám k diskuzi nové téma, zda je z fyziologického hlediska správné nebo škodlivé běhat maratony v čase 4 hodiny a více.

Na slovenském serveru jsem se totiž dočetl: „Petr, kedze si dal vyzvu o rady tak napisem svoj nazor: radil by som Ti zabudnut na maratony, kedze tie okolo 4 hodin su uplne ina fyziologia, nie maratonska. Behaj v treningu co najviac a ties rob rozne posilovacky na nohy a stred tela, turistiku v kopcoch a s tazkym batohom, bicykluj, behaj vo vode (deep water running) – hlavne v lete je to perfekt koli chladeniu, v zime bezky. Na pretekoch si vyberaj a striedaj medzi 10k a 21k a nauc sa behat polmaratony rovnomernejsie a naplno. Ak velmi obcas chces zabehnut maraton tak to ber ako pomaly dlhy trening a nerob vedu z vysledku. Pockaj si az zvysis na uroven 10k za 40 a polamarton za 1:30, potom otazka maratonov zacne byt zaujimava, kedze budes schopny bezat dlhodobo v solidnom tempe. Nie je dovod nahanat akcie – burzy sa uzavru tak ci tak za par rokov.“

Zde na fóru je více běžců, co běhají maratony za 4–5 hodin, z nichž kteří nemají půlmaraton ani za 2 hodiny. Zajímal by mě ale názor hlavně těch, kteří mají z fyziologií více zkušeností. Děkuji předem za všechny názory a přeji krásný den.

No …slovenská rada se mi moc líbí.Protože když jsem to tu četla, že musím naběhat 200–300km/měsíc, tak to znamená jenom běhat a běhat..a kde jsou ostatní sporty/plavání, kolo, turistika/?..jen mi chybí ta trpělivost počkat si, až budu kondičně a vytrvalostně „vyspělá“ na maraton..a budu někdy vůbec?A to je asi problém vicero prvomaratonců…pak ty časy nad 4hoďky..Jsem fakt zvědavá, co se tu dočtu.Tak šup sem s příspěvky.

Myslím Kanovsky, že v té citované radě se nic nemluví o tom, že by maraton nad 4 hodiny byl z fiziologického hlediska škodlivý. Ale je to prostě neco úplně jiného běžet závod 2:20 nebo 4:40. Pro dostatečně dobrého maratonce je 4 hodinový běh ultramaraton – to znamená že běží na výrazně nižší intenzitě – %VO2max, %TF, poměr spalovaných cukrů a tuků. A taky pomalejší maratonec, který stráví na trati 4+ h musí běžet na nižší intenzitě, než by běžel 2hodinový závod. To co chce autor říct a co taky z toho logicky vyplíva je, že pokuď je tvůj cíl za pár let běhat kvalitní maratonské časy a máš na to předpoklady – hlavně věk a genetiku – tak je pro tebe kontraproduktivní běhat v začátcích maratony, ale radši se zaměřit na kratší tratě. Takže běhat maratony a hlavně specializovaně trénovat na maratony v časech 4+ h není fiziologicky škodlivé do jiné míry, než do té, že to oddaluje nebo spíš znemožňuje někdy dosáhnout svého maximálního potenciálu na maratonské trati, ale vede to k dosažení leších výkonů na ultramaratoských tratích. Hranici 4h bych ale nebral jako žádnou dogmu, jestli někdo vykazuje na kratších tratích potenciál na maraton pod 2:30 v budoucnosti, tak je pro něj kontraproduktivní se na maratony zaměřit, než nedosáhne výkonnosti ekvivaletní třeba 2:45.

Ako lajik si dovolim konstatovat, ze mlady chlap do veku 40 rokov, s normalnou vahou (nie obezny), bez zdravotnych problemov, pri pravidelnom treningu 4 – 5 x do tyzdna (nemusi cely trening absolvovat iba behanim, ale i bicykel, tenis, turistika, bezky, a co ja viem, ako inak sa da este sportovat, ale behat by urcite mal), pri odbehnuti nejakych 2 dlhych 25 – 30 km behoch mesiac (dva) pred maratonom, by mal maraton zabehnut pod 3:30 hod (zena pod 4 hod). Preto plne suhlasim s tym, co ti odporucaju, aby si najskor zacal pravidelne behat, na maraton je dobre mat mesacny objem 200 km, behal i kratsie trate ako 10 km, 21,1 km a pod a potom sa i vyrazne zlepsis na maratone. Pre teba by namal byt problem zabehnut cas pod 3:30 hod.

Ja mozem hovorit z osobnej skusenosti. Ked som zacinala behat, nebehala som pravidelne ale narazovo, prvy maraton po polrocnom chaotickom pobehovani som odbehla za 3:55 hod, neskor pri slabsom treningu za 4:16 hod. Az pravidelnejsim trening (bez usekov, len volne pobehovanie 4 – 5 x do tyzdna, obcas nemej ale zaradenie bicyklovania, vysokohorskej turistiky, beziek) som sa zlepsila na vsetkych tratiach a maraton som schopna odbehnut okolo 3:30 hod. Ak by som zacala trenovat systematicky (useky, fartfleky a pod), tak by sa dal zabehnut este trosku rychlejsie o nejake minutky – len mne sa do takeho treningu nechce.

Tak isto suhlasim s tym, ze maraton za viac ako 4 hod je ultrabeh, tym vonkoncom neznizujem vykon nikoho, kto takto maratony beha. Ja som bezala 2 x Nonstopbeh hrebenom Nizkych Tatier. Zavod ma dlzku 49 km a ja som ho zdolavala 7 hodin. Konstatujem, ze 7 hodin behu predkladaneho obcasnou chodzou do prudkeho kopca bol celkom iny fyzicky vykon a zataz pre telo ako klasicky mestsky maraton. Tento bez so mnou bezal manzel, ktory obycajne maratony behava za 2:45 hod. Jeho ten 7 hodinovy velmi pomaly beh dobit a znicil viac ako mna, lebo nie je zvyknuty tak dlho behat, pritom cely pretek bezal tempom lazo – plazo. Z fyziologickeho hladiska mu zrejme tento 7 hod beh neublizil, ani mne nie, len sme sa z neho zregenerovavali podstatne dlhsie ako z klasickeho cestneho maratonu. Jednoducho, uz to bol ultrabeh ani nie vzdialenostou, ale dobou stravenou behom.

Záver: maraton nad 4,5,6 ci viac hodin nie je zdravou skodlivy, ale ty ako mlady chlap, verim, ze zdravy, by ho mal v pohode zabehnut za 3:30 hod. A isto je lepsie trenovat a zlepsit sa najskor na 10 km, polmaratone a tak, potom pre teba nebude problem zabehnut maraton za taky cas, za aky by si podla predpokladov mal. Ti skuseni maratonci vedia, co ti radia a myslia to dobre.

Nedá mi než se též zapojit do diskuse:maraton za vice než čtyři hodiny určitě není zdraví škodlivý, naopak bych řekla, že pro zdraví je to ideální způsob získávání kondice – něco mezi během a chůzí, tedy to na co je lidský organismus už od dob lovců mamutů uzpůsobený(přesun celé tlupy do jiných lovišť, přesun za lovem, atd.). Jistě není to výkon hodný obdivu ve světě ambiciózních běžců. Takzvaný indiánský běh je myslím zdravotně mnohem prospěšnější než „honění se“ za co nejlepšími výkony bez ohledu na své vlastní možnosti a schopnosti. V dobách mého mládí byly populární dálkové pochody s trasami 50 až 100kilometrovými. Z té doby jsem získala vytrvalost, z které tyji dosud a myslím si, že pořád je lepší po padesátce „uběhnout či rychle ujít maraton mezi 5 a 6 hodinami“ a být v docela dobré fyzické kondici(možná si moc fandím), než sedět na zadku v kavárně a kouřit jedno cigáro za druhým, v lepším ujít případě fandit těm, co dosahují dobrých výkonů a říkat si, tohle už pro mě není. V tomhle se dost lišíme od sousedních zemí-tam se maratónu skutečně zúčastnují i normální běžci pro radost s časy blížícím se limitu, kdežto u nás, kdo nemá formu, tak nejde závodit

Určitě je pravda, že závodní maraton (do 2:30), hobby maraton (cca 3:00–3:30) a „jogg-maraton“ (nad 4:00) mají na tělo zásadně odlišný vliv. Z vlastní zkušenosti (nikdy jsem maraton pod 3:00 a nad 3:30 neběžel) můžu říct, že delší pomalý běh (4:45–5:00min/km) je pro mne namáhavější než kratší rychlejší (4:00–4:15min/km), po kratším běhu cítím jen „pozitivní svalovou bolest“, při dlouhých bězích se občas ozvou i kolena, kotníky apod.. Domnívám se, že na organismus má maraton běžený 3–4 hodiny větší negativní vliv, než intenzivnější, ale kratší zátěž (třeba 2:15). Dupáním namáhané šlachy, klouby, mikrotrhliny ve svalech, vyčerpání glykogenu, glukoneogeneze a další procesy, to určitě není pro tělo moc dobrá věc. Při ještě pomalejším tempu (4:00 a více) je beh čím dál více podobný chůzi, destrukce pohybového aparátu je mnohem menší, funguje tukový metabolismus atd. Nevím, jestli existuje seriózní výzkum, ale myslím, že středně rychlý (pomalý) maraton je pro tělo horší než rychlý, nebo naopak hodně pomalý. Pokud jde o trénink, s pestřejší pohybovou aktivitou lze jen souhlasit, na půlmaraton pod 1:30 a maraton pod 3:30 není potřeba žádný soustavný běžecký trénink (mám osobně vyzkoušené), pro člověka (mladšího, který nemá 20kg nadváhu, nekouří 40 cigaret denně…) s nadprůměrnou kondicí, který rekreačně sportuje (kolo, běžky, plavání…), stačí pár měsíců před maratonem prostě běhat a uběhnout několik delších běhů. Systematický trénink (tempové běhy, úseky, TF a její prahy…) bych nechal opravdovým běžcům (s časem pod 3:00?). Od této hranice už asi začíná být trénink ostatních disciplín (hlavně kolo..) kontraproduktivní a rychlost běhu snižuje.

[quote=Justína]Ako lajik si dovolim konstatovat, ze mlady chlap do veku 40 rokov, s normalnou vahou (nie obezny), bez zdravotnych problemov, pri pravidelnom treningu 4 – 5 x do tyzdna (nemusi cely trening absolvovat iba behanim, ale i bicykel, tenis, turistika, bezky, a co ja viem, ako inak sa da este sportovat, ale behat by urcite mal), pri odbehnuti nejakych 2 dlhych 25 – 30 km behoch mesiac (dva) pred maratonom, by mal maraton zabehnut pod 3:30 hod (zena pod 4 hod). Preto plne suhlasim s tym, co ti odporucaju, aby si najskor zacal pravidelne behat, na maraton je dobre mat mesacny objem 200 km, behal i kratsie trate ako 10 km, 21,1 km a pod a potom sa i vyrazne zlepsis na maratone. Pre teba by namal byt problem zabehnut cas pod 3:30 hod.[/quote] Jestli toto platí a podobnou zkušenost má více lidí, tak by to byla pro mě dobrá zpráva. Nyní jsem na nějakých skoro 200 za měsíc, které chci držet do konce roku a od začátku roku přidat na nějakých 300 km a směřovat k PIM 2010 a ve skrytu duše jsem si doufal pod 4 hodiny, ale moc tomu nevěřím.

Je mi 41 aktivně závodně jsem do 21 dělala sjezdovky, žádnou vytrvalost jsem nikdy netrénovala, pak 20let jen občasná zátěž …začínám z nuly.Pokud bych neběhala úseky a nepokoušela se o tempové běhy kolem 10 km , tak se nedostanu pod 6/km nebo možná jo, ale za mnohem delší dobu trénování.Běhy kolem 30 km mě zatím celkem vyčerpávají a " bolí" natož abych si mohla být jistá maratonem pod 4hoďky.Půlku M zvládnu v průměrným tempu kolem 5:45…a myslím, že se musím sakra snažit, abych někdy v budoucnu zaběhla M do 4h.Takže jste dosti nadaní a dobře vybavení na vytrvalostní sporty, když zvládáte maraton za tak pěkné časy v podstatě bez tréninku…jinak si to neumím vysvětlit.Pořád zvažuju, jestli zkusit maraton už teď na podzim nebo ještě párkrát zazávodit půlM a celou štreku až za další rok..Tyhle příspěvky mě spíš vedou k roku 2010… A s tím objemem..pokud běhám úseky nenaběhám toho tolik/ jsem po nich víc unavená/ jako kdybych běhala pořád jen delší běhy v OV..no a to potom babo raď.. kudy cesta.Taky bych mohla přestat přemýšlet a prostě běhat..ale někteří jsme prostě šťourové :/ Mě teda zase celkem vůbec nazajímá , co to dělá s mojím tělem, má člověk zakrnět na gajuči nebo se mordovat při sportu? klouby nás v 70ti budou bolet tak jako tak a při sportu mám alespoň prima náladu.

to r4d3k: Dulezité je si věřit ;) Já s Justínou plně souhlasím, jde ale o to jak dlouho a intenzivně se sportu věnuješ. Tohle není nic osobně, nevím nic o tvé minulosti ani tvé současné výkonnosti, jenom chci říct, že ta příprava na maraton za 3:30 bude trvat mnohem kratší dobu někomu kdo třeba s batohem na zádech pochodil tisíce kilometrů v horách a dýl tomu, kto ten samej čas trávil v hospodě. To je jasný. A další důležitá věc, zdaleka ne každý má organizmus schopný přejít z 0 na 300km měsíčně za rok. Možná ti to půjde, možná ne, tak hlavně naslouchej svému tělu a ne jenom napočítávej kilomery. Maratón pod 4h se dá uběhnout i se 100km měsíčně, jde o to jak běháš.

to magatraget: je tvím cílem maratón uběhnout, nebo maratón uběhnout v co nejlepším možném čase podle tvých dispozic? Jestli to první, tak prostě běhej tak aby tě to bavilo – jooo nikomu se nechce vždy, to si pak musím připomenout jaký mám cíl. Ale vcelku běhám proto, že mě to baví a tak, jak mě to baví. A už budeš mít pocit, že už je ten pravý čas, choď na závod. V tom druhém případě si ten marton třeba odběhni i hned teď – když zvládáš 30km v tréningu, tak maratón na podzim dáš, a budeš mít tohle splněho. A hned pak zapomeň na maratónske tréningy a věnuj se rok tratím do 10km pak rok půlmaratonu a pak rok maratonu a tvůj čas bude někde úplně jinde.

To SlavoK: Chtěla bych maraton zvládnout do těch 4hodin,pokud možno bez krizí, protože v budoucnu mě lákají hlavně horské maratony.Ale člověk je tvor netrpělivej…tak jo..Chce to počkat.Taky si myslím, že bych M už zvládla, ale asi bych si odnesla rozpačité a nespokojené pocity a to bych nerada..Dík za názor moje ucho na to slyší.Fakt moc dík.

Já sám jsem běžecký a hlavně maratonský začátečník, ale zanícený teoretik. :) Takže se snažím zbírat moudra od zkušenějších, pak se jimi samozřejmě neřídím a natluču si hubu, abych jim následně mohl dát za pravdu. ;) Tak tady popíšu svůj krátky maratónsky příběh. Po přibližně roce běhání, postupně stále víc systematického, jak jsem se o tréningu dovídal víc a byl pořád víc závislý, jsem se rozhodl, že taky zkusím maratón. Původní plán byt na zkoušku září 2008 Kladno a pak naplno PIM 2009. Na Kladno mi jsem měl asi 4 měsíce. Ale kůli různým jiným okolnostem jsem právě v tomto období začal běhat dost nesystematicky a málo. Asi tak 20 – 30km týdně. Než se situace uklidnila, zbývalo mi do Kladna jenom dva měsíce a nějak mi mezitím vyklouzla z hlavy ta myšlenka, že to bude jenom na zkoušku a místo ní se usadil plán 3:00. Březnovou p;lku jsem dal za 1:29, takže jistá šance by byla. Ale ne při 2 měsících na přípravu a to jsem byl začátkem léta asi v horší formě než v březnu… Zvednul jsem teda kilomery počas dalších 2 týdnů na 50km/týden a pak 70km za týden. To se hned ozvali nějaké starší bolístky a tak jsem další týden vypustil – 30km. To trochu pomohlo, ale následujících 160km za 2 týdny mě odrovnalo úplně. Poslední tréning 10×800m si ještě budu pamatovat dlouho. Po každé pauze jsem měl pocit, že se mi všechny úpony v kotnících roztrhají. Jak jsem se ale rozběhl, tak to povolilo a ty 800metrové úseky jsem běhal jenom asi o 5 vteřin pomalej než byl plán. No domů jsem už ani nedoklusal, ale dokulhal. Do maratonu zbývali 3 týdny počas kterých jsem se snažil léčit, o nějakém běhání nebylo ani řeči a tak se mi to postupně zlepšovalo – to znamená, že po dvou týdnech jsem již téměř nekulhal při chůzi. Bohužel právě poslední víkend před maratonem jsme měli firemní triatlon, běželo se jenom 4km, ale mé léčení se vrátilo o týden zpátky. Další běh jsem si dal až večer před maratonem, asi tak 2km. Nevím co za zatmění rozumu mě pronásledovalo v té době, kdekdo v mém okolí věděl, že můj cíl jsou 3hodiny a tak jsem se toho pořád držel. Ráno před startem jsem z parkoviště na stadion nekulhal jen proto, že jsem nechtěl vyplašit manželku, která mě doprovázela. :) Rozcvička měla jediný cíl – jenom zlehka, ať si neublížím… Po startu jsem výrazně změnil svůj obyklý styl běhu, skrátil krok, protože tak mé nohy trpěli míň. Ale tímto novým stylem a po 3 týdnech téměř bez běhání jsem tempo 4:15/km, potřebné pro plínovaným výsledný čas, nebyl vůbec schopnej dosáhnout, udělal jsem rychlé propočty a dospěl k tomu, že 4:30/km přinese taky slušný výsledek. Tak jsem to takhle rval celou první půku za 1:35, to už jsem ale cítil, že začínám tuhnout. Po 25km jsem začínal mírně strácet, ale co se dělo od 30km dál, to bych teda nečekal. 5min/km, 5:30/km, 6/km… při 7:30/km i když jsem se fakt snažil běžet co to dá, jsem přestal stopky sledovat. To už mě předbíhali i lidi, před kterýma jsem měl 2 kola náskok (běží se na 5km dlouhém okruhu). Někde na 38km jsem si říkal, že když nic, tak to alespoň celé uběhnu. Na 39km jsem ale narazil do další zdi a přešel do chůze. Občasné pokusy o klus končili po 100m, dokonce ani posledních 400m na stadionu jsem celé neodklusal. Nakonec mi poslední 3km trvali skoro půl hodiny. A výsledný čas 3:45 a něco. Alespoň mě pak opustilo běžecké zatmění rozumu a na další 3měsíce jsem běh úplně vypustil. Ale na PIM jsem se stejne příhlásil snad ještě v září. ;) Opět jsem začal od poklusávání v prosinci a tentokrát směroval k mému jarním vrcholu sezony na půlmaraton v Pardubicích v dubnu. Celý tréning byl podřízený této vzdálenosti a běh delší než 15km jsem absovoval jenom 3krát – max 22km. S výsledkem jsem byl velice spokojený, pak zbývali 3 týdny na PIM. Počas dvou volných víkendů jsem zařadil behy přes 30km, tyto byli pro mě velice důležité, připravili mě psichycky i fyzicky. Vím, že mít nejdelší trénigový běh jen týden před maratonem není ideální, ale tentokrát moje ambice nebyli tak vysoké. Na zlepšení osobáku jsem se moc snažit nemusel, tak jsem si stanovil cíl zaběhnout slušně a bez přílišného trápení. Na to se zdál být vhodný čas 3:15. Neříkám, že to byla pohoda, když jsem doběhl, klepali se mi nohy a boleji jak čert, ale cíl jsem si splnil s rezervou a plně spokojenej. No a co teď? Tohto roku již žáný maratón, na to jsem ještě běžecky moc mladej a každý běh přes 2 hodiny mě bolí, nezáleží na tom jakou rychlostí. Jdu se soustředit na kratší tratě, ale PIM2010 půjdu. Opět bez speciální přípravy a opět bez snahy jít až na doraz. Naplno běžím ty kratší tratě, s maratónem zatím nechci bojovat, ten je ještě na mě moc velký. Půjdu si ho prostě užít, pro tu atmosféru – a taky proto aby jsem snad jednou mohl říct, že od roku 2009 jsem žádný PIM nevynechal – ale to je takový hodně vzdálený cíl. ;)

To je pěknej příběh…díky zdejšímu fóru jsem dost opatrná a snažím se být realista.Nerada bych si z prvního maratonu odnesla vzpomínku jak jsem se protrápila do cíle /nebo taky vůbec nedokončila/.Navíc nežiju jen během, takže v plnění odběhaných km je to se mnou jak na horský dráze, hlavně teď v létě, v zimě se mi běhalo líp.Pořád nejsem úplně rozhodnutá, ale vypadá to podle objemů, že to raděj posunu na příští rok.Trochu mě to mrzí..ještě uvidím.Já to mám tak, že pokud navýším moc rychle km , bývám spíš celkově unavená a ztrácím chuť jít běhat, pak si vždycky řeknu, že si raděj zachovám tu radost a euforii, než abych šla tvrdě za cílem uběhnout M kolem 4h…ale..ale nejsem nejmladší/ vždycky jsem na sebe naštvaná, že jsem nezačala daleko dřív/..třeba mi to uteče úplně?…to je sice asi dost blbost, ale v kebuli se to mele…

to megatraged: Jdi do toho už na podzim! Pokud nedáš ty 4 hodiny, nevadí; budeš mít co zlepšovat. Já jsem na tom podobně: rozhodování mezi podzimem a jarem mám už ale vyřešené. Už se mi nechce čekat celou zimu A když jsem se takhle rozhodl, dost se mi ulevilo. Už to směřuju na říjen…

Ahoj, četl sem na konkurenčnim serveru o běhání zajímavý článek o maratoncích bez kondice. Autor píše, že spousta lidí, co se snaží uběhnout maraton nejsou schopni dát cooperův test a neměli by maraton běžet. Jedná se hlavně o sváteční běžce s časy 4hodiny a více. Já sem ještě maraton neběžel, ale chystám se a nevím, jestli je na to už vhodný čas. Můj cíl je uběhnout, to je bez zastavení v kuse. Taky si myslim, ze nema smysl pochodovat 5,6 hodin, jen abych mohl rict, ze sem dal maraton, pritom sem ho skoro usel. Tim nechci vykony nikoho znevazovat. Vim, ze vsechno zalezi na poctivem treninku. Co si o tom myslite?

Já jsem na tom podobně jako megatragedka na začátku své běžecké kariery. Začla jsem pozdě a nechci jít na maraton tak abych ho nedala pod 4h, nebo jen málo přes. Teď jsem ráda když udělám za hodinu 11km, ale ještě mě to stojí příliš velké úsilí. Rozhodně bych v tomto tempu nedala ani půlmaraton. Váhám jestli jít na podzim na první půlmaraton, nebo až na jaře. Připadá mi, že běžet maraton příliš pomalu a být na trati 5 a více hodin už je opravdu moc náročný, ale možná změním názor až to sama zkusím. Ale všechny příspěvky a články o maratonech a maratoncích hltám. Motivace pro uběhnutí maratonu je pro každého člověka jiná a nelze nikomu diktovat, jak rychle nebo za kolik hodin to má dát. Nebo rozhodovat ze svého subjektivního pohledu, zda ten či onen ještě běžel nebo spíš šel. Každý jak může, ne? Poběží snad někdo rychleji, jen proto, že Franta Opršálek řekl ať přidá?

Jsou zde dvě strany téže mince:

Jednou stranou je, co si o výkonech pomalejších běžců (maratonců) myslí lidé, kteří jsou schopni dosáhnout o něco lepších výkonů, byť i jejich časy dost výrazně zaostávají za absolutní špičkou. Takové názory však je možné brát s určitou rezervou a nadhledem a pro člověka s normální psychikou nemusejí být rozhodující.

Druhou a mnohem podstatnější stranou mince je to, zda je běhání (případně pochodování v čase 5–6 hodin) pro zdraví škodlivé. Zde jsme zatím došli k názoru, že spíše ne, pokud člověk při svých výkonech přihlíží ke svým momentálním možnostem (věk, zdraví, běžecké zkušenosti, časy na kratších tratích, kilometráž, počasí, pocity těla při závodu a podobně).

Tedy závěrem, člověk poctivým tréninkem a dalšími věcmi (stravování a podobně) většinou může své tělo připravit na kvalitnější časy, než dosud běhá, v tom není žádného sporu. Pokud se však neukáže, že běhání ve stávajícím stavu je pro něj zdraví škodlivé, tak je dle mého názoru jen na konkrétním běžci, zda se rozhodne běžet maraton za 4:30 už nyní, nebo počká až na dobu, kdy bude připraven ho zaběhnout třeba za 3:45 …

P.S. Cooperův test je jen jednou částí běžecké přípravy, která ukazuje na rychlostní předpoklady maratonce. Druhou, ještě důležitější částí, je ale všeobecná vytrvalost, tedy schopnost využít energie při několikahodinovém běhu. Z Cooperova testu lze pouze zjistit, že pokud člověk uběhne za 12 minut třeba jen 2 km, pak s největší pravděpodobností dá maraton za čas 5:12:00 nebo horší. Stejně tak lze spočítat, že pokud člověk chce dát maraton za 3:20:00, pak by měl být schopen Coopera dát přibližně na 3 km (plus minus nějaké drobné).

[quote=Majka1]Začla jsem pozdě a nechci jít na maraton tak abych ho nedala pod 4h, nebo jen málo přes. Teď jsem ráda když udělám za hodinu 11km, ale ještě mě to stojí příliš velké úsilí.[/quote] Zajímavé je, že to, že někdo běhá závody na 10 km za hodinu, naštěstí skoro nikomu nevadí, ale to, že někdo běží maraton za tomuto výkonu ekvivalentní čas 4:41:00 budí u některých skoro pohoršení.

Tedy jinak, pokud bych si dal za cíl uběhnout 10 km za 51:27 (což je ekvivalentní čas k maratonu na 4 hodiny), tak by to znamenalo, že dříve bych vůbec neměl desítku zkoušet, přinejmenším do doby, dokud 5 km nedá pod 24:51 ???

Více k ekvivalentním časům je na http://www.runningforfitness.org/calc/paces.php?…

Myslím, že tak, jako mělo smysl zkusit desítku, třeba nejprve za čas 1:00:00, tak má smysl zkusit maraton i tehdy, pokud si nejsem zcela jistý, že na první pokus zaběhnu čas kolem 4:00:00 …

Co se tyka dlouhodobe vytrvalosti tak sem slysel nazor, ze misto dlouhych behu by se mely zkouset nejdriv behy na 5 a 10km na kvalitu a po zlepseni vykonu prejit k delsim distancim, coz hodne lidi neni ochotno delat, pze to vic boli nez dlouhy behy v pomalym tempu. Tim padem bezci trenujici na stredne dlouhych tratich nemaji problem zabehnout maraton i s nizsimi objemy. Asi se to ale tyka spis vykonostnich bezcu, kteri nemaji male objemy. Nebo se toda aplikovat i na rekreacni bezce?

Pokud vím, tak u hodně dobrých i průměrných běžců na 10 km je čas na maraton výrazně horší, než by odpovídal z tabulkových časů na 10 km nebo i pulmaraton. U takových běžců myslím, že pouhá snaha o zrychlování na 5–10 km bez delších běhů zřejmě není nejoptimálnějším řešením (a ani to tito běžci nedělají).

Například jeden aktivní člen fóra má časy 39:00/1:23:41­/3:06:54. Času 1:23:41 by nicméně měl odpovídat čas 2:57:12, tedy o skoro 10 minut lepší, a podobně je tomu u hodně běžců.

Podle hitparády z fora má z 342 běžců jen 44 čas na maraton lepší nebo stejný než odpovídá z času na půlmaraton. 102 běžců má čas o 0–5 procent horší, 96 běžců má čas horší o 5–10 procent a plných 100 běžců má čas horší o více než 10 procent.

Já mám výkony 46:47/1:49:10­/4:19:46, přestože času 1:49:10 by měl odpovídat čas 3:51:19. Dle mého názoru v mém případě cestou k dosažení 4 hodin není další snaha o vylepšování osobního rekordu na 10 km (což se mi ostatně ani nedaří), ale snaha o prodlužování uběhnuté vzdálenosti při vhodně zvoleném tempu (např. jsem již uběhl 25 km za 2:09:46, čemuž odpovídá cílový čas na maraton 3:49:12). Pochybuji, že k uběhnutí maratonu pod 4 hodiny by mi stačilo běhat jen na tratích délky 5–10 km …

Zdá se, že hitparáda běhej dokazuje neplatnost teoretické tabulky. Nebo to, že ne každý považuje za hlavní vrchol tréninkové snahy maratón. Nikdo netvrdí, alespoň jsem si to nevšiml, že uběhneš rychlý maraton, když budeš běhat jen tratě 5–10km. I součástí tréninku na 10km závody jsou běhy v délce přes 20km. Podle kilometráže ve tvém profilu, to chce hlavně víc trpělivosti a pravidelnosti, možná zkusit tréninkový plán, který bude obsahovat ne jenom dlouhé souvislé běhy, ale i rychlé úseky. Názory trenérů i příběhy úspěšných maratonců nám dokládají, že nejdříve je potřeba získat rychlost na kratších tratích a až pak se vrhnout na maratony. Tady se ale nemluví o týdnech nebo měsících tréninků, ale o dlouhých letech zodpovědné přípravy, protože připravit tělo na skutečně intenzívni výkon v délce maratonu je mnohem víc než ho jenom připravit na to aby bylo schopno maraton absolvovat.

U běžců běhajících zejména krátké tratě (mezi ně patřím i já) tabulka samozřejmě neplatí, což je dáno už i tím, že zatímco běhů kolem 10 km absolovují minimálně několik desítek za rok, tak maratonů absolovují maximálně několik jednotek … U starších a zkušených maratónců ale tabulka platí už poměrně dobře.

Však věřím, že se těch 4 hodin v dohledné době (nejpozději do roka) dočkám a nebude k tomu ani potřeba zlepšovat ten čas na 10 km. Ambice zaběhnout maraton za 3 hodiny nemám a asi nikdy mít nebudu. Mým problémem naopak bylo, že těch dlouhých běhů bylo zatím málo, protože ta kilometráž je postavena hlavně z krátkých běhů a závodů (kolem 10 km) …

kanovsky: Souhlasím s Cosanostrou a jako začátečnice mám cíl se naučit běhat tratě do 10km na hranici svých rychlostních možností. Nejsem nejmladší a tak si nedělám iluze, že by to mohlo být míň než 5 minut na km a taky odhaduji, že mi to ještě dost dlouho potrvá a naběhám kvůli tomu ještě hóóódně km. Jako většinu ženských mě baví cesta k cíli víc než cíl samotný. Kdybych se dnes s tím co mám odběhané pokoušela o tratě nad 15km zbytečně bych si přivodila nějaké zranění. Jestli se můj běžecký vývoj zarazí někde na 25km a dál to prostě nedám, budu prostě spokojená s tím co jsem zvládla. A jestli někdy fakt uběhnu maraton? To je jako by ses mě ve školce ptal, jestli půjdu na vysokou. Ale jestli na něj někdy půjdu, chci být na vrchole svých možností a ne se tím maratonem protrápit a upřímě jestli to bude za 4 hodiny nebo 6 to je mi zatím šumafuk. A taky to bude šumafuk mému okolí. Ty ale nejsi žádný začátečník, máš naběháno dost a jsi v nejlepších letech. Bráno z hlediska mladých talentovaných chlapů co mají chrtí závodní ambice je názor, že maraton za víc než 4 hodiny je ostuda naprosto logický. Oni se přece neporovnávají s jinými kategoriemi. Jenže ty do té kategorie spadáš a navíc na to máš, a proto tě to možná hněte. Neber to prosím ve zlém, ale to, jak si vedeš pečlivé záznamy o svých i cizích výsledcích tě jasně usvědčuje o tom, že ti na nich hodně záleží. To je přece supr důvod k závodění s chrty, ne?

Záznamy si vedu proto, že mě to baví více, než samotné běhání (jsem vystudovaný matematik-statistik, který se statistikou zabývá stále). 

Ano, Tvé rozhodnutí je jistě správné a podporuji ho, protože vychází z Tebe. Stejně tak ale stále věřím, že bylo správné i mé rozhodnutí zkusit ty maratony už nyní, protože jsem pro to měl i jiné, osobní důvody. Není pro mě ani překvapením, že jsem to za ty 4 hodiny zatím nezaběhl, i když souhlasím, že je v mých silách tento čas jednou zaběhnout. Věřím také, že mě ty 4 dosud uběhnuté maratony nijak zdravotně neuškodily a že mě od cílového času nevzdálily. Spíše bych to viděl naopak, protože třeba na MUM jsem měl v červenci 161% času Orálka, když na čtvrtinových vzdálenostech mívám mezi 146% a 163%. Pokud bych podobné procento (161%) udržel i na rovinaté trati, tak by to znamenalo čas kolem 4:05, tedy ne příliš daleko od cílového času 4 hodiny. Věřím, že si tělo ty kilometry bude pamatovat a že je jednou zúročí. Třeba se mi to podaří ještě tento rok a pokud ne, tak to zkusím jindy. 

Moje rekordy jsou 10km 44:06, 1/2 maraton 1:41:20. Můj cíl je maraton kolem 3:30, snad je reálnej. Mám na to samozřejmě čas, chtěl bych si zlepšit i desítku. Na intervaly je asi hodně brzo. Spíš se budu snažit mít solidní kilometráž a dávat si i delší běhy. Chce to trpělivost, já vím ale těžko se to hlavě vysvětluje.

Kanovsky je holt statistik jak sám přiznal. Všechno přepočítávat na procenta a časy z kratších tratí na delší je někdy poněkud zavádějící. Respektuju jeho osobní důvody k běhání maratonu, ale nerozumím logice, že se nepotřebuje zlepšit na desítku. Můj názor je naprosto opačný. Pokud se nezlepší na desítku tak nikdy nezaběhne maraton pod čtyři. Já mu samozřejmě přeju, aby to zvládl a jako určitý návod je přiložený link na trénink na maraton na čas 3:30. Plán je od Pavla Baběráda, který má maratonský OR 2:19. Volně jsem se inspiroval tímto plánem a zaběhl maraton za 3:41. Pokud si tento plán zanalyzuje statistik tak zjistí, že je v něm každý týden jen jeden běh delší než 16 km a většina tréninků je kolem 10 km.

http://www.maraton.cz/clanek.asp?id=2

To Seb: „Pokud se nezlepší na desítku tak nikdy nezaběhne maraton pod čtyři.“ Asi bych nepálil tak radikální tvrzení od pasu. Desítku jsem sice jako závod neběžel, ale jistě bych ji nezaběhl lépe než Kankovsky a maraton pod čtyři jsem zvládl. A to jsem byl zklamaný, že to nebylo lepší. Věřím, že na Kladně to posunu na 3:45. Takže pokud bude zvyšovat podíl delších běhů a jednou týdně dá 3–5 km tempa, tak to jistě pod čtyři hodiny zvládne (asi se mu zlepší i ten čas na 10 km :)).

Se zájmem čtu vaše vlákno a jsem přesvědčená, že je to všechno strašně individuální. Začala jsem běhat v prosinci a od dubna se systematicky připravuju na maraton, který má být na konci srpna. Lépe řečeno, připravovala jsem se Udělala jsem naprosto všechny chyby, které jsem udělat mohla a troufám si tvrdit, že i ve správném pořadí. Byla jsem přemotivovaná a červnových 240km za měsíc, pro někoho možná směšných, pro mě, která jsem začala v prosinci chůzí však naprosto zničujících – viděno až zpětně a červenec jakž takž doběhnutý mě dovedl do stavu, že hlava chce, fakt jo, ale tělo rezignovalo. Plán jsem si vybrala – a abych se nepřetrénovala, jela podle něj. Jenomže výběr plánu byla už počáteční chyba. Vybrala jsem takový, na který jsem neměla – viděno zpětně. Takže u mě to jasně dospělo k tomu, běhat na desítku, až se tělo zase vzpamatuje a postupně přidávat delší a delší – tedy v první řadě zlepšovat desítku a pak jít dál. Moje tělo si o to řeklo. Pevně doufám, že jsem to pochopila brzy a zase to brzy půjde.

to Skare: Nikdy je vždy přehnané tvrzení, v tomto případě myšleno trochu obrazně… Co se týče porovnání tvé desítky, kterou jsi neběžel a Kanovského, tak je tady jeden evidentní rozdíl, a to věk. Mění se skladba těla, schopnost snášet maximální námahu i obecná vytrvalost. A to všechno tak, že mladší lidi relativně líp snášejí zátěž blízkou jejich maxima, kdežto starší zase relativně líp snášejí dlouhou zátěž v nízké intenzitě.

Ahoj, myslim ze v tom je celý problém, že je to právě hrozně individuální a každé tělo snese jinou dávku zátěže. Tabulka snese všechno, v reálu má vliv na výsledek spousta dalších, dopředu těžko odhadnutelných faktorů. Takže se na ní dívám, jak na informativní záležitost, která mi může ukázat, jestli jsem se při vytyčování cíle úplně nezbláznil, ale to je as tak všechno. Něco jiného asi je, když budu závoďák a bude to ušité speciálně na mě, někým, kdo mě dobře zná. Kdybych například já naběhal objemy, které měsíčně naběhají spousty těch, kteří tu píšou, že si na 1/2maratonskou, či maratonskou trať zatím netroufají, rozpadly by se mi kolena Podobně, jako píše Rebeka, jsem dopadl po svém prvním 1/2 maratonu. Moc se mi to líbilo, velký oči, příliš rychlý nárůst objemů (pro mě) a bylo vymalováno. Ozvala se kolena a to tak, že s nimi mám větší, či menší problémy doteď. Takže čistě z mého pohledu – plán jako motivace dobrý, ale kdybych měl podle něj běhat, bude to pro mě asi likvidační. Ale neukamenujte mě za to, to je čistě můj názor, po rozhovoru se svými koleny  Had