chcel som tam zobrazit aj to ilustracne foto co bolo na stranke atletikasvk.sk

vsetci bezci su tam obuti, redakcia sa prilis nenamaha 

Včera večer 7km@5:10 po měsíční vynucené pauze strávené v klidovém režimu na lůžku a bylo to poznat – dneska cítím lýtka a dokonce ramena, krk a záda.

V sobotu jsem běžel v minimusech z chalupy (Zubří) k rybníku (Medlov). Seběh z Pasecké skály byl něco mezi tancem a šachy (myslel jsem 5 kroků dopředu), objevil jsem půlkrok (to je, když nějaký kořen či šutr nohou jen líznu, protože se bojím, co by se stalo, kdybych na něj dopadl naplno). Ještě teď cítím kotníky, ale je to jen na trošku klídku. Pěkný zážitek.

>> Zuzi.Z, 18. 04. 2013 20:15:55

>> katkaty, 18. 04. 2013 21:19:53

>> pam65, 04. 08. 2013 13:54:14

… vidím tu skrytý potenciál pro vlákno „Můj běh v minimalistických botách“ … :o|

7km večerní klus, většina po trávě, ale zpátečních 1.5km po chodníku bylo utrpení, protože po včerejší vichřici je všude rozfoukaný písek a drobné kamínky.

U moře 3× 5km po písečné pláži bez bot.

Zdravím. Včera jsem zkusil svůj první běh naboso. Nejprve jsem chodil 14 dní naboso a včera jsem se odhodlal. Uběhl jsem pouze 2 km po hladkém asfaltu. Nohy jsou v pohodě, pouze plošky pod malíčkama jsou trochu bolavé. Běh naboso byl pohodlný a velice ladný a kupodivu měkký a tichý. Jak zvedat běžeckou zátěž při běhu naboso? stejně jako v botech nebo raději méně?

dnes rano po asfalte 11km s avg 6:14 a tepovkou cca 135(naratana po dobehu)…do 8km to bole v pohode …potom uz kamienky a hruby asfalt zacal vadit tak to uz nebolo ono …na behu naboso mam rad nie len to ako sa chodidla prebudia k zivotu …ale aj to ze idem pomale tempo a absolutne mi to nevadi(nie ze by som bol v botach fast runner) …beh na boso to je taka Pohoda!

Tak uz aj ja som sa medzi vas zaradil. Sice som skusil len 3 km v strede mojho 10 km treningu, ale bolo to super. Srandovny bol pocit po znovuobuti tenisiek, akoby som bezal so strunami na nohach :)))

>> windel, 07. 08. 2013 07:22:42

Ohledně zvyšování zátěže naboso: starost bys měl mít jen o dvě věci – lýtkové svaly a kůže na chodidlech.

Lýtkové svaly:

• přes den (co nejčastěji) nechodit přes patu, ale došlapovat na střední část, tedy bos či v netlumených bo­tách
• při čekání na MHD svaly posilovat zvedáním se na špičkách (nejlépe o schod či obrubník), několik desítek opakování, dokud to nezačne bolet (50–100), možno i na jedné noze (s držením se)
• nezapomenout na bércové svaly (holenní), tvoří protiváhu lýtkovým, posilují se přitahováním špiček, nejlépe proti odporu (např. „gumicuk“)

Kůže na chodidlech:

• chození na boso je dobré, ale nestačí to – při chůzi prsty málo zabírají a kůže se dost nezpevní – při běhu pak nejvíc trpí právě odrazové prsty
• spíš než vzdálenost kůži škodí rychlost, tedy jak hodně člověk nohou „zabírá“ – při vyšší rychlosti tak vzniká vyšší tření o povrch a tím i opotřebení
• správná technika sníží tření – „nebrzdit“ (tedy došlapovat co nejvíce pod sebe) a moc se neodrážet (tedy zkrátit krok a zvýšit frekvenci)

Za takovýchto podmínek by kolem 10 km volně neměl být problém naboso třebas hned. Zvyšování zátěže se tak týká spíš rychlosti běhu.

I chůze naboso může bolet:

V sobotu večer mne z nákupního centra Arkády vynesla Policie ČR „v zubech“ (s použitím přiměřeného násilí, tj. „hmatů a chvatů“, málem došlo i na pouta). Měl jsem již nakoupeno a chystal se centrum opustit východem do metra. Ovšem PČR v součinnosti s tamní ochrankou mne donutila „použít“ zásobovací „východ“ – pod smyšlenou záminkou k lustraci, že prý jim připomínám „hledanou osobu“. Též nahlas zvažovali variantu převozu sanitou rovnou do psychiatrické léčebny do Bohnic. Zklamáním, že na mne není vyhlášeno pátrání, se netajili.

PČR se totiž natolik nudí, že nyní vykonává i činnost módní policie a střeží tak estetické trendy komerčních center. Podotýkám, že jsem byl nadmíru slušně, společensky a čistě oblečen (u mne až nezvyklá kombinace) – jediným mým prohřeškem byla absence bot. Což je v tak „luxusním“ (sic!) prostředí zřejmě trestné. Asi netuší, jak luxusní pocit je chodit bos… :o(

>> oblivion, 09. 08. 2013 09:38:29

V závodním tempu jsem nikdy desítku bosý nedal, nejdelší zvládnutelná vzdálenost je trojka, někdy pětka. Nesmí ovšem být dráha ani moc rozpálená, ani promrzlá či nasáklá vodou – pak problémy vznikají i při krátkých vzdálenostech, například 1500m na letošním červnovém mistrovství veteránů.

Ve středu jsem nakonec dal bosý 7,2 km, ale způsobil si kromě menších puchýřů, které už splaskly, také rozsáhlejší oděrky na třech prstech pravé nohy, z nichž dvě jsou nepříjemné ještě i dnes, více zde , video z běhu zde Na videu je vidět kromě zpomalování také to, že jsem postupně začal kulhat, což souviselo s podvědomou snahou vyhnout se bolesti při dopadu na poškozená místa nohou.

>> oblivion, 07. 10. 2013 05:09:46

Však jsi díky tomu zažil luxusní zážitky.

Dnes jsem se probudil v noci a viděl napadaný nový sníh, tak mi to nedalo a hned jsem vyběhl bosý a dal jedno kolo v areálu Plachty, plus cesta tam a zpět, celkem 1,1 km průměrným tempem 7:10/km, velmi příjemný běh. 

Už jsem někde psala, že jsem si zkusila běh naboso – tedy skutečně naboso, žádné vibramy, apod.. Zatím to zkouším od minulého týdne a tak mám bosouběhnuto jen 10 km. Povrch je různorodý, cesty v parku, asfalt, polňačky, účelové cesty (rádoby zpevněné)… Vždycky, když boty sundám, cítím neskutečnou úlevu. Nejenže mne hned přestane bolet v kříži, ale mám pocit, že jsem sundala stokilovou zátěž a běžím jako vítr. Hezky se mi běhá v parku, na upravených cestách, ještě lépe po silnicích, na kterých jsem se nesetkala s žádnými překážkami, hůř už na lesních cestách a nejhůř na těch účelovkách. Na nich je neskutečně bordelu (pardon), jsou rozmlácené, takže běžím jak po rozpálené plotně. Chtěla jsem si něco načíst na tomto vlákně: http://www.behej.com/…-v-botach/14 které jsem se snažila víceméně přečíst celé, ale co člověk – to názor, takže se budu řídit jen svými pocity a zkušenostmi. Zatím žádné zranění, žádný puchýř, otlačenina… Trochu mne překvapilo to, že formulaci „běhat bos“ vnímá spousta lidí jako běhání v pětiprsťácích, vibramech, příp. v huaraches. S tím nemám žádnou zkušenost. Ale asi je to dobrá alternativa na delší běhy. Já bych ráda běhala jen bosa. Co ale bude – to přinese čas.

>> káča, 11. 08. 2014 11:06:55

Ja mam zatim ojedinelou 6kilometrovou zkusenost na vicemene zpevnenem (asfaltovem, betonovem) povrchu. Bohuzel jsem se nevyhnul puchyrum, ale ty se mi obvykle udelaji, i kdyz jdu behat v novych botach. Jinak ale presne jak popisujes. Kdyz jsem vybehl, bylo mi opravdu prijemne. Rikat, ze bosa noha je skutecne nejpohodlnejsi obuti, zdaleka nemuze v cele siri popsat, co jsem citil. Opravdu mizerne to slo akorat na rozbitych usecich s ruznymi kaminky nebo sterkem. Dost casto v teto souvislosti ctu „mel(a) jsem obavy, ale ty se nastesti vubec nepotvrdily“. Tak to u me neplati. Bal jsem se kamenitych useku a kamenite useky byly to jedine, co mi kazilo jinak dobry dojem. Kazdopadne, byt to byl zatim jediny beh, od te doby jsem uz toho bos dost nachodil a bosou chuzi i beh hodlam provozovat casteji.

>> tuton, 11. 08. 2014 13:13:57

Já bych ráda i chodila bosa v běžném provozu, ale k tomu jsem se ještě neodhodlala, pouze někdy si dovolím – v okolí domova. Myslím, že si noha snáze zvykne, když ji budeš otužovat i jindy než při běhu. Jen ještě jedna věc při běhu naboso mi momentálně vadí, a to, že tahám ty boty v rukách. Potřebovala bych nějaký servis. No a ten štěrk? To je mi taky strašně nepříjemné, ale je fakt, že na normální silnici jsem se s ním vůbec nesetkala, ty jsou jak umetené (nebo jsem zatím měla štěstí).

Jen tak mne čistě náhodou napadlo: co takhle indianské mokasíny 

>> 34Regulus, 11. 08. 2014 16:15:45

Třeba tohle? http://www.westernhobby.cz/…ane-5652.htm

Ty si děláš legraci, viď? Nevím, jakou trvanlivost měly mokasíny indiánů, ale bojím se, že by se mi běh v těchto sakra prodražil. Nebo myslíš, že něco vydrží? Ale já se raději furt držím té myšlenky zkoušet běhat bosá. prodlužovat délku běhu a třeba někdy dokážu jít běhat a netahat boty v náručí .

>> káča, 11. 08. 2014 15:03:03

Jen jdi do toho! Já na chození naboso najel asi před měsícem, prostě jsem si řekl, že mi každej ostatní může být ukradenej a pokud to jde, tak prostě sundám boty, připevním si je na batoh a jdu. Chodím takhle v centru naší krajské metropole, pohyboval jsem se takhle přes týden v Madridu a bylo to výborný . Nejvíc mě baví sledovat udivené výrazy kolemjdoucích a poslouchat dětské komentáře.

Na štěrk se dá zvyknout, hlavně vytrvat! Přeju hodně úspěchů!

>> PaKo, 11. 08. 2014 20:44:13

Díky za podporu, vlastně je jedno, jestli Tě lidi okukují při běhu nebo při normální chůzi. A v Madridu bych se taky ráda pohybovala, měls mě vzít ssebou. 

>> káča, 11. 08. 2014 21:09:07

No, nebylo o co stát. Horko, práce od rána do večera a v hotelu mě nepustili bosého na snídani  .

No já bych tam právě ale nepracovala, já bych si prošla celý Madrid naboso a užívala bych si to. I v tom vedru. 

>> káča, 11. 08. 2014 16:39:09

Trochu jsem si nechal uležet odpověď v hlavě! Jo v prvním plánu to byla moje odpověď míněna jako žert. Ale jenom v tom prvém. Nejsem sice žádný etnograf, ale vím, že severoameričtí indiáni měli mokasíny v podstatě v jakémkoli terénu, at už se jednalo o skalnaté polopouště ( Apači ) nebo prérie ( Dakotové ) , nebo lesní indiáni ( třeba Irokézové ) . Ve všech těchto případech vedli dosti aktivní životní styl, s velkým objemem chůze nebo i běhu. O válečných vypravách nemluvě! Od své obuvi očekávali, že jim ochrání nohu před pořezáním kameny , nebo ostrými hroty kaktusů, ale zároveň jim zprostředkuje plné vnímaní povrchu po kterém se pohybují. Toto bylo nutné pro takové činnosti jako bylo plížení za kořistí , nebo nepřítelem.Prostě nesměli být slyšet!! A také v kterékoli chvíli jim musely mokasíny umožnit vyrazit plnou rychlostí za zvěří nebo do bezpečí. Tyto boty si často brali ve více párech na válečné i lovecké vypravy, takže se dá odhadnout, že jeden pár jim vydržel tak týden. To ovšem nijak nevadilo, vyroba takového mokasínu netrvala ( vzhledem k jejich dosti jednoduchému designu) nijak dlouho a při jejich životním stylu bylo i dostatek surovin na výrobu. Ja jsou tebou nalezené mokasíny zhotovené , to tedy opravdu nevím a nevím tedy jak dlouho by tedy vydržely.

>> 34Regulus, 15. 08. 2014 22:41:53

No, já myslím, že prvotně na běh, tak jak ho praktikujeme my a ne indiáni, nebudou koncipovány. Navíc by jistě taková mokasína musela dost na nohu přiléhat, neumím si představit, že mi tam noha „plave“. Nicméně, momentálně hledám na netu vhodné boty, které bude co nejvíce simulovat běhání na boso. Bez bot to samozřejmě budu zkoušet dál, ale asi nebudu tak odvážná vyběhnout takto v zimě. 

>> káča, 16. 08. 2014 13:13:51

Běh naboso ve sněhu je tou nejpříjemnější variantou běhu naboso, kterou znám, vyzkoušej. 

>> Petr Kaňovský, 16. 08. 2014 14:14:37

Třeba zkusím, uvidím. Zima snad ještě daleko…

Tak nevím, ale zdá se, že můj běh na boso skončil… Už v pátek mne začaly bolet záprstní kůstky u prostředníčku, mám tam skoro neznatelný otok a bolí mne i chodidlo u polštářků – obojí na dotek a při chůzi, v klidu mám nepříjemný pocit. Neběhám žádné extrémní vzdálenosti, ani nijak rychle, moc nevážím, snad tedy ty otřesy nejsou tak velké a přesto mne zas trápí noha. Jasně, že za to může změna, které jsem byla tak nakloněna. A teď můžu být akorát tak naštvaná. Co jsem si myslela? že pro sebe něco udělám prospěšného a ono kulový. Budu tedy doufat, že to je mírný zánět a nic horšího.

>> káča, 17. 08. 2014 17:24:13

„Neběhám žádné extrémní vzdálenosti, ani nijak rychle,“

to si nemyslím.

Běháš rychle – co píšeš v „posledním běhu“, tak kromě běhu s pomalejší kamarádkou běháváš rychleji, než máš osobák na 10, nebo plus mínus na jeho úrovni. V minimalistických botách jsi běžela dost daleko 8 km (a v rekordu), přičemž mini boty sice ochrání chodidlo, ale jinak jsou nebezpečí z přechodu na jiný styl obdobná, jako u bosoběhu. Bosa jsi začala rovnou délkou 2–3 km a to rychlostí jen o málo nižší, než je ta závodní 10. To nebylo „že pro sebe něco udělám“ ve smyslu zdravého, ale spíš „zkusím co vydržím“. Nech noze určitě chvíli klid…

>> MartiNo, 17. 08. 2014 18:34:25

Jo, asi máš pravdu. Je to tak – zkusím, co vydržím, tak to asi mám. Nějak se to zase nepovedlo. Mám na tohle blbou povahu, když mám pocit, že se nikam neposouvám, snažím se zkusit – nevim proč – něco nového. Právě jsem měla pocit, že to ostatním vychází, tak proč ne mně. Bosa jsem běžela 2–3 km, ale vždycky to bylo příjemné, bez bolesti. a bylo to jen 4×, pak 2× v těch mini botech A těch 8 km? Za to nemůžu, že to bylo takhle rychle, prostě to šlo samo, já se nikdy k ničemu nepřemlouvám, ani k rychlejšímu běhu, vždycky běžím, jak tělo dovolí a to dovolí většinou pomalý běh. A co se týká těch vzdáleností? – to jsem na tomto webu mezi těmi horšími – bez diskuze!!!