>> runtachykard72, 29. 08. 2014 14:12:47

Každý si bereme příklad z něčeho či někoho jiného. Mně třeba neinspiruje, jaké má kdo výkony, ale inspirují mě někteří začátečníci, kteří mají třeba výraznou nadváhu a jiné problémy, a přitom se rozhodli pro změnu životního stylu a jsou v tomto vytrvalí. Některé znám osobně a v rámci možností je podporuji třeba radou, ale velmi mě to obohacuje zpětně. Nevím přitom, proč by mi někdo měl vytýkat, že mě neinsirují jiní, vždyť přece mé preference nemají se zásluhami či výkony nic společného.

S tou bezdětností apod., každý máme své starosti, své povinnosti, a myslím, že to tak má být. Nemyslím, že kdybys znal můj život a mé starosti či povinnosti, že bys chtěl měnit, a já bych asi nechtěl měnit s někým jiným. Je naprosto bezpředmětné porovnávat, jaké bych měl výkony já, či jaké by měl výkony někdo jiný, kdyby žil jinak … Všichni běháme za určitých podmínek a dispozicí, které naši výkonnost ovliňují, a proto vzájemné porovnávání nedává pro mě moc smysl.

Opravdu málokdy mají lidé stejné podmínky. Například já mám možnost se v práci vysprchovat, takže můžu bez problémů běhat do práce (a hodně kilometrů si splnit tak, kdy „neokrádám“ rodinu o čas, protože čas do práce a z práce je víceméně zabitý tak jako tak, takhle je vyplněný něčím co mě baví). Někdo jiný tuhle možnost třeba nemá, stejně tak bych ji nemusel mít v jiné práci. Takže potom se to těžko srovnává a říká, dyť můžeš tohle a tohle a tohle …

Jinak k tématu: rozhovor mně přišel zajímavý a v některých aspektech inspirativní a i motivační.

>> J0SE, 29. 08. 2014 16:09:41

Když někomu řeknu „mohl bys …“, tak je přece na něm, aby zvážil, jestli skutečně může a též jestli to vlastně chce. K Tebou uvedenému příkladu: třeba někdo nebude běhat do práce, ale třeba z práce, a to třeba jen část cesty, ale plně chápu, že ani toto není pro každého. Někoho to třeba ale inspiruje a to je smyslem takových rozhovorů či „pobídek“.

Runtachykard je taková tlučhuba, co rád provokuje a popichuje. A poté, co ho Mato ztrapnil při „aféře“ s vysokou teplotou na maratonu (ohánět se teplotou měřenou na slunci svědčí o opravdu mimořádné netknutosti fyzikou ) se teď snaží rýpat – právě do Mata.

Rozhovor odkázaný Petrem byl opravdu inspirující a jsem rád, že tady na fóru máme takového (navíc velmi činného) přispěvatele, jakým je právě Petr.

>> miroglue, 29. 08. 2014 16:50:16

podle mě se do sebe snaží rejpat oba. Poslední co bych chtěl, že se budu zastávat runtyho, ale když sem někdo dával ty teploty od rána v ten den, tak na slunku fakt mohl být objektivně takovej pařák, že to na výkonnost a čas mohlo mít velkej vliv. Nicméně rozhovor Petra se mi líbí, zbytečně uhejbám od tématu.

>> bjerndi, 29. 08. 2014 20:43:13

Vedro bylo urcite umorne (ostatne na beh je „vedro“ i 20 degC) a vykonnost to ovlivnilo jiste velmi. Ale Mato nekolikrat uznal, ze i tak je ten cas pod 3 hod vyborny! Akorat vazne nebylo tech 35 stupnu, jak se snazil tvrdit. A jakakoliv teplota „merena“ na slunci je proste nonsens, runty se z toho pak snazil nejak se cti vybruslit, ale dopadlo to… rozpacite.

Mimochodem, prispevky Mata jsou vzdy zajimave, poucne, fundovane a k veci, runty ma vetsinou takove prazdne štěky…

A Mato se navic, pokud jsem to spravne pochopil, vyjadril k Petrove pristupu k lidem a ostatnim zavodnikum, spise nez k Petrove pristupu k treninku/za­vodeni.

K tématu, je super, že takový přístup Petrovi vyhovuje.

Pro mne by bylo odpudivé už jen všude běhat po městě (oběd, nákupy atd.). Raději se hýbu plánovitě v přírodě mimo dosah kvant běžných lidí (chodců) s tím, že po běhu zamířím domů pod sprchu.

Vím, že Petr takový přístup k běhu nabízí, ale myslím si, že v praxi realizovatelný je jen pro velkou menšinu.

>> miroglue, 29. 08. 2014 21:57:03

ja s Matem souhlasim v drtive vetsine prispevku. To, ze v tom je trocha spickovani, to uz proste za letaprispivani na netu poznam. Nebral bych to nijak spatne a i kdyz by moznaoba tvrdili, ze to nehrozi, tak nazivo by si klidne fajn pokecali :)

>> rejca, 29. 08. 2014 22:10:56

Běžím-li pomalu, tak tep je řekněme mezi 100–110, a proto se ve většině případů nepotím a intenzita pohybu je pro mě stejná, jako by neběžec do toho obchodu došel. Kvanta chodců, často i se psy, mě nepřekážejí – on ten běh zas není tak rychlý, abych si je v pohodě nemohl oběhnout, nehledě na to, že bydlím na okraji Brna, takže mohu většinu cesty do obchodu či na oběd absolvovat závlekem přes les, případně cyklostezky apod. Ale třeba i v centru Prahy je pomalý běžecký přesun vesměs rychlejší a pro mě i příjemnější a levnější, než cestování MHD. Hodně je to ale o zvyku a osobních preferencích. Já si spojil běh s těmi běžnými činnostmi (nakupování apod.) a přijde mi to přirozené, ale neříkám, že to tak má dělat každý – pouze to nabízím jako jednu z mnoha možností.

Uvádím mapu jedné z nejčastějších tras, které běhám (s různými odlišnostmi typu, kterou uličkou vyběhnu, zda to v lese vezmu zkratkou apod.), toto je z dneška rána do obchodu, necelých 6 km, se stoupáním cca. 120m (klesání cca. 110m).

Poslední dny jsem si užil, viz miniblog Další dva týdny budu psát jen tam, děkuji všem za podporu.

Na základě oslovení tamními redaktory vznikl článek na MUNIMEDIA

>> Petr Kaňovský, 23. 11. 2015 14:04:10

>> Petr Kaňovský, 23. 11. 2015 14:04:10

Parada ! :)

Tak jsem tak přemýšlel asi před rokem, kam to povede, až nebude prostor ke zlepšování na standardních vzdálenostech.

A už je mi to jasné, vymyslí se nové tratě, typy a distance, kde to zlepšení bude. 

>> rejca, 19. 09. 2016 16:15:46

A proč ne? Jiní už nezkoušejí nic a jen prudí v diskusích.  

>> Petr Kaňovský, 19. 09. 2016 16:24:33

Já neříkám, že to není dobrý posun . Navíc běh do vrchu taky není špatný a neboj nezahálím, hýbu se často a rád. 

>> rejca, 19. 09. 2016 16:27:19

Nejenže to je dobrý posun, ale i výkony tam jsou kvalitní (pro ty, co nemají kopce, doporučuji vyzkoušet běžecký pás ve fitku při různých sklonech, či zajet někam, kde kopce jsou).

U toho běhu na 1,45 km mi Strava ukazuje ekvivalentní GAP tempo 3:19/km, předloňský osobák na 1500m mám tempem 3:22/km.

>> Petr Kaňovský, 19. 09. 2016 16:31:42

Já bydlím ve městě, kde jsou kopce všude. Takže je mám rád taky .

Nechci to teď nějak teoreticky řešit, ale i v návaznosti na jiná vlákna jsem udělal nějaké čistě empirické analýzy ze svých dat, jak výkonnost souvisela s kilometráží, průměrným denním příjmem, průměrnou hmotností a průměrnými tepy (převážně z pomalých běhů). Při výpočtu regrese jsem nevyřazoval odlehlé hodnoty, tedy měsíce, kdy výkonnost byla nižší, protože jsem třeba neměl ani jeden závod či test poblíž maxima, pak by to vyšlo mírně odlišně. Je to jen pro ukázku, platnost či neplatnost pro budoucnost ověřím během nejbližších 16 měsíců, protože některé vstupy lze celkem dobře ovlivňovat.

>> Petr Kaňovský, 21. 09. 2016 07:57:39

Ten rozptyl je natolik velký, až to není pěkné. Navíc u prvního grafu je to spíš tak, že když jsi v pohodě, tak běháš víc a rychleji. Nemusí to být tak, že trénuješ víc ⇒ jsi rychlejší (ten vliv má setrvačnost).

Spíš by to chtělo se zamyslet nad jinými doplňkovými sporty či aktivitami (lepší regenerace) + případně i nějakou regeneraci bez pohybu. Běhat furt a stále několik let tolik km je natolik jednostranná zátěž, že se ani nedivím, že tělo nechce běhat delší vzdálenosti rychle.

>> rejca, 21. 09. 2016 08:59:37

No, samozřejmě, že psychika hraje velkou roli, nicméně neznám nikoho, kdo by měl stabilní výkonnost celý rok, vesměs se sportovci orientují tak na dva tři závody ročně a zbytek ani neměří. Takže je otázkou, jakou frekvenci do grafu dát, já dal pro jednoduchost měsíční, možná by bylo lepší dát čtvrtletní, půlroční či roční, ale vzal jsem, co jsem měl teď k dispozici ze svých přehledů dělaných pro jiné účely dříve.

Nějaké doplňkové sporty mě moc nebaví, hlavně proto, že mám běh jako formu přesunu, takže neztrácím žádný čas, když bych beztak musel jet MHD a pak někam dojít, ale občas něco dám, později i víc. Regenerace bez pohybu či nějaké protahování vícekrát denně mám, to do tabulky nepíšu, mám nějaké jednoduché cviky, které si dělám u počítače, či když jdu na wc a podobně, jen na pár sekund, ale nebavilo by mě cvičit třeba hodinu v posilovně.

Spíše bych to bral jako analýzu toho, co už bylo, a tam to vypadá celkem srozumitelně. Co bude, bude záležet hlavně na psychice, což souvisí hlavně s tím, co se děje mimo běhání (viz třeba zde , kdyby se chtěl někdo pobavit, i bez znalostí věci).

Jisté u toho prvního grafu je, že jsem se od roku 2009 začal zlepšovat až poté, co jsem poslechl pár lidí, a začal běhat vyšší kilometráž (ale to nebylo tak, že bych to běhal, že by mi to řekli, ale že mě začaly bavit ty přesunové běhy), snaha běhat rychle na malé kilometráži v druhém roce běhání u mě k ničemu nevedla, a to jsem v roce 2008 běhal závody Triexpertu každý týden. Ale vliv je samozřejmě jen logaritmický a od určité hodnoty by to klesalo.

Ale jako zajímavé vidím i ty další tři grafy.

Ještě k té psychice: ta má naprosto zásadní vliv na mou výkonnost na delších tratích. Snadno lze vidět, jakým způsobem jsem zaběhl své dosud nejlepší výkony, část přitom jen v tréninku. Když jsem věděl, že běžím nějakou vzdálenost a záleží mi na výsledku, tak jsem to nikdy nerozběhl agresivně a výkon nikdy nebyl tak dobrý, jako když jsem měl pokusy, které buď byly při závodu nasměřovány tak, že nemusím doběhnout, či ještě lépe, když to bylo v tréninku, kde jsem běžel nějakou vzdálenost a pak jsem se pŕed skončením pokusu rozhodl pokračovat dál. Nedávno jsem si proklikal informace o mých osobácích – třeba na 1500m, tenkrát to bylo z pokusu na 400m, či HM, tenkrát to bylo z hodinovky, apod., a teď jsem to viděl znovu třeba na té sobotní tréninkové pětce v dost blbých podmínkách, ale s tím, že je jedno, jak to vyjde a výsledek byl nad očekávání dobrý.

Právě proto se mi dobře běhá na té Myslivně, protože tam nic neřeším, běžím to od začátku skoro naplno, někdy prostě vytuhnu, ale nic se neděje, tak to zkusím další dny znovu a některé z těch pokusů pak jsou výborné. Je to také krátké, což je další výhoda, protože umím dobře běhat i do mnohem delších kopců, zejména po pobytu v Jeseníku.

Jasný, hlavně pohoda .

Ještě mě zaráží jedna věc a nevím jestli jsem o tom psal. Já často běhával 1500m (i kratší distance) a nikdy bych nemohl pokračovat dál třeba 2× větší vzdálenost.

Tj. Po 800 m naplno bych to nikdy ve slušném čase neprotáhl na 1500 m. Po 1500 m člověk „padne“ a taky už leda vykluše. Dokonce ani 200 m neprodloužím ve slušném čase na 400 m, když to běžím naplno.

Jak si to vysvětluješ, že u tebe je to jinak? Díky.

>> rejca, 21. 09. 2016 10:33:03

Petr je vynimka on dokaze nemozne.

nik na svete nedokaze po zavode naozaj naplno ani len stat na nohach.

Petrove naplno by sa dalo statisticky zratat podla vykonu hned navazujucom tak asi na 75% usilie

>> rudo, 21. 09. 2016 10:53:46

Je to tak, prodlužovat závody prostě nejde. Nohy to nedají, dech to nedá a ani žaludek by to nedal.

Takže jediné logické vysvětlení, že neběží naplno a nebo neumí běhat na kyslíkový dluh. Což je docela zajímavé vysvětlení. A je divné, že to někdo neumí. 

//edit. Kyslíkový dluh se projeví i při závodu na 5 km.

Ja by som to poupravil, ze tieto teorie (a prax) platia pre kratke, stredne trate tak do maratonu. Nie na ultra napriklad. Myslim, ze pri ultra sa da bezat v istej intenzite (ktora sa da charakterizovat ako dlhodobo naplno) a po dobehnuti do ciela v tej istej inteznite kludne pokracovat aj dalsie hodiny. Jasne, nie je to Petrov pripad, lebo on take nebeha, ja len podotykam. Samozrejme, ze su pripady aj pri ultra, ze prebehol cielovu pasku a padol ako podtaty, len to beriem skor z tej pozicie vykonnostneho hobika, ktory pocas dlhodobeho vykonu jednoducho citi, ze ide na hranu a aj napriek tomu po dobehu citi, ze by tak vedel este zo dve tri hodky pokracovat.

>> rejca, 21. 09. 2016 11:02:42

Někdo neumí a někomu se prostě jen nechce zdechnout pro medaili 

>> gilwen77, 21. 09. 2016 11:18:14

Ha, kdyby pro medaili, ale i po výkonu na čas. Je to prostě standardní věc, když do toho člověk jde naplno.

I když, někdo si tu už asi nepamatuje… .

>> rejca, 21. 09. 2016 11:22:52

Jistě, to co mám „pocitově“ naplno, vůbec naplno není, proto jediný možný přístup u středních vzdáleností je, abych pocitově běžel od začátku naplno.

Když si vzpomenu, jaké zmatky jsem měl na ligové trojce v Olomouci, jak jsem byl unavený, dokonce mi pořád pískal Garmin, protože jsem ho blbě měl nastavený, běžel ve špatném dresu atd., ale já to běžel pocitově naplno, úvodní kolo ve skupině na hranici osobáku na 400m tempem 3:15, 1500m těsně za osobákem, a nakonec jsem z toho přesto měl dosud platný osobák 10:33. Pak jsem vícekrát rozbíhal trojku tempem 3:30 a nikdy jsem to neudržel a výkon byl vždy horší.

>> Petr Kaňovský, 21. 09. 2016 12:39:04

Možná by bylo někdy fajn si zkusit zaběhnout tyhle kratší závody bez hodinek (a klidně i opakovaně), jen na pocit, bez stresu z techniky a výkonu. Pak se asi naučíš běhat trošku jinak, přirozeněji bez zábran (nebo jak to nazvat).

Možná ti to tvoje měření a statistikování škodí i podvědomě. A hrudní pás taky zahodit .

>> rejca, 21. 09. 2016 11:02:42

Každý má jiné omezení, třeba já dojdu prvně s dechem, naopak v nohách mám velkou rezervu, takže když v cíli hledám plíce, tak nohy by neměly problém dát si trasu znovu. Je pravda, že těch hobíků, co běží třeba desítku opravdu naplno, není mnoho. Ono je to o trénincích v nekomfortním pásmu, které běžci na pohodu nezařazují. Já se jim nedivím, třeba včera jsem si pod druhém kilometru ostré trojky říkal, že to nemá cenu a příště se na něco podobného vykašlu (teď bych ji šel klidně znovu).

Petr je vytrvalec, má fantastické předpoklady k ultra maratonům. Řekl bych, že z toho plyne i ten potenciál výkonů, kdy je schopný běžet skoro stejné tempo na desítce a maratonu. Že by se neuměl úplně zmáčknout, si nemyslím, viz. jeho běhy do kopce i další, kde má průměrný tep velmi vysoký. Jako já nikdy nebudu dobrý vytrvalec, tak on nikdy nebude dobrý sprinter.