Fanouškům ultratrailu není potřeba Zbyňka příliš představovat. Na scénu mezi vytrvalce, kteří holdují převážně horským terénům, vtrhl v roce 2010. Tehdy absolvoval svůj vůbec první oficiální závod v ultraběhu, Beskydskou sedmičku (B7). „Šel jsem ji s parťákem, kterého jsem kontaktoval na webu B7. Neznali jsme se, já měl pouze v plánu dojít a získat zkušenosti,“ vypráví. O rok později, tentokrát už v tandemu s Honzou Kotykem na vyhlášené B7 zvítězil a odstartoval tak svou úspěšnou jízdu.

Dnes už má v komunitě horských vytrvalců renomé, kterým se u nás může pyšnit málokdo. A hodlá na něm pracovat i nadále. Na otázku, jak dlouho chce ještě na této úrovni působit, prozrazuje: „Ještě jsem pořádně ani nezačal.“ Mladší generace vytrvalců se tak má na co těšit.

CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V NOVÉM ČÍSLE BĚHEJ.COM.

Začátek loňské sezony zastihl Zbyňka v oslnivé formě. V Nízkotatranské stíhačce spolu s kolegou Tomášem Svobodou zvítězil, na Valachiarunu skončil v celkovém pořadí druhý (první ve své věkové kategorii), druhé místo získal také na Krkonošském survivalu v týmu společně s Honzou Kotykem a Pavlem Štrynclem. A do třetice bral stříbro v závodě 24 hodin na Lysé hoře (LH24).

Pak ale přišlo období, na které Zbyněk příliš rád vzpomínat nebude. První zdravotní problémy začal Zbyněk pociťovat během LH24. Smyslem tohoto klání je zdolat v průběhu 24 hodin opakovaně nejvyšší vrchol Beskyd. Každé z kol přitom měří 11,4 km a má převýšení 764 metrů.

Od počátku závodu se všichni zúčastnění potýkali s extrémními podmínkami. Na Lysé hoře bylo v průběhu soboty až minus 19 stupňů a kvůli silnému větru klesala pocitová teplota ještě níže. U řady závodníků docházelo k omrzlinám, v průběhu prvních devíti hodin odstoupilo ze závodu 30 účastníků, za další tři hodiny se tento počet vyšplhal na 65. Zbyněk závod dokončil na druhém místě, když zvládl celkem 12 kol. „Během závodu jsem několikrát totálně promrzl. To se mně stalo osudným a odstartovalo velký a vleklý problém. Objevily se problémy se šlachou, které se postupně stupňovaly.“

Nicméně ani toto zranění jej neodradilo od dalších závodů. Místo klidového režimu si naordinoval novou porci zátěže. O tři měsíce později spolu s parťákem Petrem Vabrouškem nastupovali jako největší favorité do prvního závodu seriálu Horská výzva. Jeseníky ovšem Zbyněk protrpěl, bolavá noha mu umožnila závod jen dokončit, spolu s Petrem Vabrouškem finišovali „až“ na 11. místě.

„Do cíle jsem došel silou vůle, nicméně pak už jsem nezvládl ani chodit, noha bylo totálně odrovnaná,“ vzpomíná na začátek dlouhých peripetií. S odstupem a nadsázkou přidává další dva poznatky, které si ze závodu odnesl: „Petrovi jsem pokazil závod,“ říká zklamaně. „Na druhou stranu jsme udělali velkou radost všem, co nás ten den zvládli porazit,“ dodává už o poznání veseleji.

Zdravotní komplikace pak přinutily Zbyňka svou sportovní aktivitu postupně omezovat. Nicméně i přes patálie se sportu nevzdal a dál na sobě pracoval. „Sportuju od dětství, bez pohybu bych nevydržel. Musel jsem ale začít úplně od nuly,“ uvádí.

Coby sportovní obojživelník, který se věnuje plavání, boxu, cyklistice, paraglidingu, turistice, horolezectví a jak s oblibou říká, taky trochu běhání, si začal zvykat na úplně nový režim. „Vyzkoušel jsem za tu dlouhou dobu snad všechny dostupné i méně rozšířené způsoby léčby. Nakonec mě to snad nasměrovalo správně,“ vybavuje si.

Z vytrvalce, který byl zvyklý v předzápasovém tréninku naběhat i 200 kilometrů týdně, se tak stal přeborník ve zcela nových disciplínách. „Objevil jsem úplně nová sportovní vyžití. Kompenzační a balanční cvičení, trénink hlubokých stabilizačních svalů a další,“ vzpomíná s úsměvem. „Myslím, že mě to ale posunulo.“

Ukázka z portrétu Zbyňka Cypry, který v plném znění naleznete v novém čísle tištěného Běhej.com. To bude v prodeji ve čtvrtek 4. června a objednat lze i kusově prostřednictvím připojeného online formuláře.