Yiannis Kouros, nejlepší světový ultramaratonec všech dob
Legenda Yannis Kouros. Běžecká historie nejlepšího světového ultravytrvalce všech dob se táhne od středoškolských let. V mládí byl jedním z nejlepších na 1500 a 3000 metrů v Řecku. Po vstupu do armády začal trénovat na maraton, ale už tehdy říkal: „V cíli jsem vždy cítil, že bych mohl běžet dál.“ UKÁZKA Z KNIHY VLASTIMILA DVOŘÁČKA
V roce 1982 si vytváří osobní rekord na maraton 2:25 hod. Následující rok startuje na svém prvním ultramaratonu při úvodním ročníku Spartathlonu z Athén do Sparty dlouhém 246 kilometrů. Je známa historka o tom, že v cíli očekávali první závodníky na desátou hodinu. Kouros se ve Spartě objevil už v pět ráno. Všichni ještě spali. Zaznamenal si svůj čas a šel vzbudit rozhodčí.
Nevím, nakolik je pravdivá, jak byli tehdy rozhodčí informováni z trati. Tenkrát mu nikdo nevěřil, byl osočován z podvodu a krácení trati. Na start závodu nastupuje i následující rok a opět vítězí neuvěřitelným způsobem. Vytváří rekord 20 hodin a 25 minut, který dosud nikdo nepřekonal.
V roce 1984 poprvé startuje v zahraničí v New Yorku při památném šestidenním závodě. Přihlásil se na závod s tím, že poběží jen 24 hodin a pokusí se atakovat světový rekord. Cítil, že má velkou šanci ho překonat vzhledem ke svým výkonům na Spartathlonu. Rozhodl se překonat rekord na 24 hodin při šestidenní hlavně proto, že byl ve skvělé formě a nevěděl o žádném jiném závodě, na kterém by se o to mohl pokusit. Neměl v úmyslu pokračovat v závodě celých šest dní.
Rekord se mu překonat nedaří. Cítí však, že by mohl pokračovat a zkusit překonat alespoň světový rekord na 48 hodin.
Za 48 hodin uběhl 428,8 km a překonal tak o 8 km stávající rekord Ramona Zabaly. V závodě stále pokračuje a zaměřuje se na překonání rekordu v šestidenním závodě. Jeho záměr se stává skutečností, světový rekord vylepšuje o 18 km na výsledných 1022 km.
O čtyři měsíce později běžel v New Yorku 24hodinovku na mílovém okruhu. Vytváří při ní tři světové rekordy. Na 100 mil 11:46:37, na 200 km časem 15:11:48 a zároveň na 24 hodin výkonem 284,2 km. O tři týdny později vylepšuje svůj rekord na šestidenní v australském Colacu o jeden kilometr na 1023,2 km.
Následující roky při každém svém startu překonává nebo alespoň atakuje světové rekordy. V březnu 1985 při dvoudenním závodě ve francouzském Montauban vylepšil nejprve rekord na 200 km 15:11:09, a poté i rekord na 48 hodin 452,8 km.
O měsíc později uběhl vzdálenost ze Sydney do Melbourne 966 km za 125:07 hod. Závodu se zúčastnil i v následujících letech. Z technických důvodů a přes protesty ostatních běžců startuje Kouros o dvanáct hodin později. Z prostého důvodu, aby rozdíl mezi prvním a posledním běžcem nebyl tak výrazný. I přes dvanáctihodinovou ztrátu Kouros dokáže zvítězit.
Ve výčtu Kourosových rekordů bych mohl pokračovat. Jednalo by se o sáhodlouhý seznam. Jeho stávající výkony jsou natolik výjimečné, že podle mého názoru vydrží mnoho let či spíš desetiletí. Stačí nahlédnout třeba do světových historických tabulek na 24 hodin. Z deseti nejlepších výkonů patří Kourosovi devět a na druhého v pořadí Japonce Yoshikazu Haru má náskok 18 kilometrů. Obdobné v běhu na 48 hodin. Před druhým Martinem Fryerem z Austrálie má náskok neuvěřitelných 40 kilometrů. Obdivuhodná je u Kourose i jeho ultramaratonská životnost. Vrcholné výkony je schopen podávat až do svých 58 let, tedy neskutečných třicet roků.
Pro všechny, kteří se pohybují v ultramaratonském světě, je Yiannis Kouros záhadou. Každý by chtěl vědět, co pohání tohoto muže k výjimečným výkonům. Odborníci se domnívají, že jedním z důležitých faktorů pro mimořádné ultra výkony je jeho relativně kvalitní nejlepší maratonský výkon. Dalším předpokladem je umění vyrovnat se s nedostatkem odpočinku a spánku. Umí po dlouhé hodiny udržet relativně vysoké tempo a minimalizuje časové ztráty.
On sám celkem upřímně říká, že nemá žádný speciální talent jako běžec. Tvrdí, že je mnoho běžců, kteří jsou lepší, silnější, rychlejší než on. Síla Kourose je v jeho mentální připravenosti na závod. Cituji: „Závody na 100 km můžeš běhat na úrovni fyzické zátěže, ale při závodě delším než jeden den jsou důležité jiné faktory. Potřebuješ speciální psychické odevzdání se, vnitřní klid, který může přinést dobrý výkon. Považuji se se svým přístupem k ultramaratonu za průkopníka, jakým byl svého času Emil Zátopek v maratonu.“
Další citace, která charakterizuje Yiannise: „Tělo je jako sluha, kterému musíš dávat pití a jídlo. Musíš být k němu pozorný, jinak tě nebude poslouchat. Máš svůj cíl a chceš ho dosáhnout. Ale když tělu nevěnuješ péči, nikdy toho cíle nedosáhneš. Tyto věci spolu souvisí. Během závodu nemám nikdy negativní myšlenky. Musím myslet, jak velkou námahu bych měl vynakládat. Nesmím se vzdát, nebo myslet na to, jak daleko jsem před ostatními. Jinak se projeví moje ego, a to mě oslabí. Vždycky si myslím, že jsem ničím. Nemyslím na to, že jsem šampión.“
Tolik citace nejlepšího běžce na ultra vzdálenosti všech dob. Jeden respektovaný britský běžecký časopis píše: „Nikdy neexistoval a pravděpodobně už nikdy nebude existovat takový běžec, jakým je Yiannis Kouros.“
Jsem rád, že jsem měl mnohokrát příležitost být přítomen Kourosovým fenomenálním výkonům v čele se světovým rekordem v šestidenní v Colacu. Yiannis startoval dvakrát v Česku. Osobně jsem se s ním potkal při jeho startu na Pražském maratonu roku 2000. Do Prahy přijel díky pozvání Sri Chinmoy Marathon Teamu. V roce 2008 přece jen běžel v Brně závod na 48 hodin. Samozřejmé vítězně, dal 408 kilometrů. Bohužel jsem nebyl u toho, připravoval jsem se na šestidenní v Jihoafrické republice. Největšího soupeře měl tehdy v Míše Dimitriadu, která zaběhla fantastický český rekord 364 km.
Pozn.: Ukázka z knihy V nohách mám už 100 000 mil, kterou právě vydal Vlastimil Dvořáček. K objednání je přímo u autora: https://ultravlasta.webnode.cz/.
Komentáře (Celkem 0)
vdvoracek 30.03.2019 19:40:47
Legenda Yannis Kouros. Běžecká historie nejlepšího světového ultravytrvalce všech dob se táhne od středoškolských let. V mládí byl jedním z nejlepších na 1500 a 3000 metrů v Řecku. Po vstupu do armády začal trénovat na maraton, ale už tehdy říkal: „V cíli jsem vždy cítil, že bych mohl běžet dál.“ UKÁZKA Z KNIHY VLASTIMILA DVOŘÁČKA />Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.