>> Radek Narovec, 20. 07. 2020 08:59:45

Nech je pristup v samotnom treningu aky chce (od uplne intuitivneho az po same cisla a grafy), v samotnom preteku nevidime ziadne siahodlhe analyzy a zabavanie sa s podruznymi cislami. Niekolki si sleduju letmo tepy, znacna cast samotne tempo, ale ti najviac vpredu sa co najmenej zapodievaju podruznostami a sleduju iba celo preteku a odozvu tela v danom momente. Na analyzovanie maju vacsinou trenerov, lebo aj prilisne spekulovanie nad (casto zbytocnymi) detailami odvadza sustredenie od toho podstatneho – dobehnut do ciela prvy/v co najkratsom case. Detto v treningu – ak furt musis spekulovat, prepadnu ta pochybnosti a nikdy zo seba nedostanes svoj plny potencial. AJ preto zvyknu mat skutocni elitaci trenerov – pochybnosti a spekulovanie nechaju na nich, oni si musia verit a verit systemu, pod akym trenuju. Ak si to robis sam a furt nieco analyzujes, hladas nejake vychytavky, najnovsie „vedecke“ poznatky, neveris si a mas nekonzistentnu vykonnost. Dobry trener Ti ukaze cestu a povedie Ta k samostatnosti behom par rokov s tym, ze ak budes mat pochybnosti, je tu pre Teba na konzultaciu. Rozozenie ich, pripadne ukaze prstom na chybu a ako ju napravit.

>> Mato, 20. 07. 2020 09:12:14

a sleduju iba celo preteku ......– dobehnut do ciela prvy/v co najkratsom case.

Mato toto su ale protireciace si kriteria

ak chcem zabehnut co najlepsi cas, musim ist svoje tempo, nie tempo momentalneho cela pretekov ci hocikoho ineho

treba vsetkych ignorovat a ist na svoje maximum, pre mna optimalnym rozlozenim tempa

a ak v dany den, moj najlepsi mozny cas staci na vitazstvo, OK, ak nie, tak som aspon dosiahol svoje maximalne mozne umiestnenie.

nenasiel som kvalitnejsiu verziu videa, ale ako vyhrat v cieli o parnik a ignorovat tempo superov

https://www.youtube.com/watch?…

iny priklad je OH maraton muzi Beijing

vsetci vyplasenci co bezali s celom tazko doplatili a kto siel svoje kludne tempo sa pekne umiestnil

>> rudo, 20. 07. 2020 09:55:56

Lomitko znamenalo bud, alebo. Malokedy sa stretnu okolnosti, aby to znamenalo spojku „a“.

A potom je tu este taka moznost, ze nikto nebezi na svoje maximum a ak sa ja rozhodnem bezat a bude to rychlejsie tempo, ako zvolene tempo zvysku pola, tak im posluzim iba ako neplateny zajac (najma ak mam tak maximalne vykonnost na urovni zvysku pola), ktoreho v zavere nechaju vycerpaneho v prachu. S takou moznostou na najvyssej urovni vzdy treba ratat a aj preto – az na absolutne dominantnych bezcov (napr. Bekele v top forme, Sammy Wanjiru, Rudisha a pod.) – sa vzdy na OH a svetovych sampionatoch taktizuje.

>> Mato, 20. 07. 2020 10:07:25

ja rozumiem lomnitku

ak chcem vyhrat tak bezim na svoj najlepsi mozny cas

vsetko to taktizovanie sa zvycajne obrati proti spekulantom

a v prachu ta nechaju iba ak to tempo prepalis co je to iste ako ho prepalit s inymi splasencami

Mato ty si prilis ponoreny do tzv „taktiky preteku “

a ak idem vyhrat, ale nie som najlepsi, tak vyhram iba ak ti lepsi nebezia na svoj najlepsi vykon

ked bezci robia z bezeckeho preteku cyklistiku…

>> rudo, 20. 07. 2020 10:31:19

Samozrejme, ze aj pri behu zavazi, ci udavas tempo, alebo si len v zakryte a staras sa jedine o to, aby si nezaostal a nezakopol. A to aj v bezvetri. Ak odtiahnes 3 kola, ci 11–12 kol (a nevolas sa John Ngugi, ktory bol o triedu lepsi) alebo 23–24 kol, tak aj ked mas vyrovnanu vykonnost so supermi, tak ta v zavere vo finisi zdolaju a to skoro bez vynimky a mozes bezat vyrovnane ako chces. V zavetri, pri vyssej rychlosti, to moze byt az 8% uspora energie, co je uz podstatna vec na elitnej urovni. Nehovoriac teraz o uspore mentalnej energie, ked sa podstatne lahsie disasociujes od bolesti, ked nemusis konstatne sledovat tempo, vediac, ze si fakt na hrane… Pri cyklistike, vzhladom na 2–3 nasobnu rychlost, hra odpor vzduchu este podstatnejsiu rolu. Ale ani pri behu to nemozes ignorovat, inak robis chybu.

Tebou spomenuta taktika – bezat si svoje vyrovnane maximum bez ohladu na superov moze fungovat len v dvoch situaciach – ak si najlepsi, pripadne ak nemas sancu na najlepsich, ledva si sa kvalifikoval a chces si aspon nieco z podujatia odniest (osobak, pekny cas). Inak spravis podstatne lepsie ak mas pripravenych aspon niekolko variantov vyvoja preteku a naslaedne v spravny moment prevezmes iniciativu, ak na to mas. Spoliehat sa na zlyhanie ostatnych nie je najspravnejsia taktika a moze vyjst iba obcas – ak to fakt favoriti pohnoja.

>> Mato, 20. 07. 2020 10:57:05

sa zhodneme ze sa nezhodneme

jsem koukl na foto z měřáku, ta kadence 168 – z mého pohledu docela nízká, to znamená , že styl běhu je více na patu než na špičku (přední část chodidla) ??

>> Radek Narovec, 20. 07. 2020 08:59:45

az potkam hada se suontami na ocase, tak uznam, ze jsou nutnosti, 

ne ty se nepotrebujes soustredit, ty potrebujes vypnout, vykon Samuela W., krome toho, ze umel, byl i podminen alkoholem, ten ho naucil vypinat, jakekoliv vize te rozptyluji, opice behaji podstatne rychleji,

to vsak nemeni nic na tom, ze k treninku je nekdy dobre je pouzivat 

>> kaz67, 20. 07. 2020 21:45:46

Tohle je tady obecně tozšířený omyl, že každý má mít stejnou závodní kadenci. Strašně záleží na výšce, těžko můžeš chtít stejnou kadenci od 150 cm vysokého běžce a dvoumetrového pavouka. David Vaš od pohledu patří mezi vyšší běžce, i kadenci tedy bude mít nižší (sic těch 168 mi přijde na závodní půlmaraton též hodně málo).

No a s došlapem to souviset nemusí, třeba má jen velmi dlouhý krok (dlouhá letová fáze, energeticky dle mého poměrně náročné). Je spousta lidí s vysokou kadencí, co to tahá přes patu.

>> Meescha, 21. 07. 2020 09:04:37 … třeba má jen velmi dlouhý krok …

Jeste to mam „v kalkulacce“: kadence 172 pri tempu kolem 3:00 znamena krok dlouhy temer 195 cm .

>> jm1, 21. 07. 2020 09:31:54

Otázkou také je přesnost a spolehlivost měření té kadence, jinak mám dojem, že u něj šlo spíše o tempo 3:20–3:25/km.

>> Petr Kaňovský, 21. 07. 2020 09:57:14 …přesnost a spolehlivost měření té kadence…

cemu uz verit, kdyz ne Strydu ?

>> jm1, 21. 07. 2020 10:07:50

Aha, on měl první kilometry za 3:05, když průměr celého 3:24? A nevšiml jsem si, že tady má i kadenci, která mu též klesala, když průměr celého běhu 168, to je fakt nějaký super dlouhý krok, díky.

>> Petr Kaňovský, 21. 07. 2020 10:15:07

Hmm, preco? V porovnani s Tebou, mozno. Tu sa vsak bavime o podstatne rychlejsom tempe, nez vy dvaja behavate, nie? Elitni maratonci mavaju v priemere cez 180cm dlhy krok a vacsina z nich su drobni chlapici, co casto nemaju ani 170cm. Niekto o hlavu a pol vyssi, kludne moze mat krok aj k 2m pri kusok pomalsom tempe – za cenu nizsej frekvencie. Je to energeticky vyhodne? Asi nie, ale nic co by ma udivovalo…

Casto vidim bezcov, co su odo mna vyrazne vyssi a maju pri spolocnom behu uplne kratucky krok oproti mne. A to si myslim, ze za tie roky som sa hadam uz vybehal, aby som trafil pri akomkolvek tempe optimalnu kadenciu a dlzku kroku z pohladu energetickej narocnosti. Je to totiz zavisle aj od silovych parametrov, stylu behu a ake tempo je komu prirodzene (kolko kilometrov sa mu v treningu venoval), nielen od dlzky koncatin. Na druhu stranu poznam aj kolohnatov, co aj pri pomalsom tempe (povedzme nad 4min/km) valaju 2m krokmi a nizkou frekvenciou. A nie su to uplni zaciatocnici a maju uz desiatky tisic km za sebou.

No a potom je tu otazka presnosti. Napr. aj ja som pouzival pre zaujimavost Stryd nejaku dobu a o presnosti sa nemozme bavit – dokonca ani len kadenciu to presne nechytalo – najma ak som bezal cokolvek rychlejsie, ako suvisle, pravidelne tempo…

>> Mato, 21. 07. 2020 10:27:37 …cokolvek rychlejsie, ako suvisle, pravidelne tempo…

tady ale prave o to pravidelne tempo na pravdepodobne (= trat samozrejme neznam ) vice mene rovne ceste jde.

>> jm1, 21. 07. 2020 10:40:16

S x otockami, vyzadujucimi si akceleraciu a dekceleraciu… Skusal som to pri roznych situaciach. Pri klusoch to este islo, akonahle som zmenil styl behu a presiel do tempoveho, ci bezal nejake useky v tempe preteku na 10km a rychlejsie, ukazoval Stryd uplne blbosti – a to na celych usekoch bezanych vyssou rychlostou, nielen pri zrychleni, spomaleni. Mohol som mat nejaky zmetek, ale nicim ma Stryd nepresvedcil, ze by bol lepsou pomockou ako nejaky sporttester, ktory ma vzdy svoje limity…

K tej frekvencii a dlzke kroku – tu mas jednu zaujimavu studiu ohladom MS 2007 a prvych troch muzoch na 10000m: https://runnersclub.s3.amazonaws.com/…requency.pdf

Az na mierne nespravne udaje o vyske dvoch Etiopcanov (Bekele ma asi o 2–3cm viac ako 160cm a Sihine tak o 10cm menej ako 171cm – oboch som videl aj nazivo a Sihine bol nizsi ako Bekele), dlzka kroku Bekeleho pocas celeho preteku bola v priemere 193cm a to je od vami analyzovaneho DV nizsi aj o 25cm odhadom. Iste bezal o 20s/km rychlejsie, ale od vysokeho, trenovaneho chlapa nie je 190cm krok nic nevidane.

kadencia a dlzka kroku sa meria rychlobeznou kamerou (300 obrazkov za sekundu) a potom sa to analyzuje pri premietani

pekne si pocet krokov zratas, kamera ma casove ciachovanie

a dlka kroku sa meria tak ze na snimanej ceste ci drahe su nakreslene znacky

vsetko ostatne je elektronicka hracka ako sebeklam.

v amerike chodci vydali knihu s mnozstvo obrazkov, kde sa merala kadencia a dlzka kroku pocas MS v Berline pri chodzi na 20 aj 50km

v skutocnosti sa tam merala aj dlzka – v cemtimetroch ale aj mikrosekundach

letovej faze chodcov a kniha ukazala ako je beh pri chodzi tolerovany celym podvodnickym systemom zvanym IAAF a kto z chodcov podvadza viac a kto menej.

ale metodiku merania dlzky kroku a kadencie je treba si vziat odtial.

pre spinterov sa dlzka kroku a vypocitana kadencia urcuje z poctu krokov na 100m ci 200 metrov (ide to aj pre 400m, tiez to ide pre 100/110 a 400 m prek.)

a staci na to vhodny viedo-TV zaznam z behu ak pokryva konkretneho bezca pocas celeho behu bez srihu zaberov.

pre skutocnu analyzu v treninku sprintu sa potom 100m usek deli na 3–4 casti-useky, kde fotobunka zaznamenava medzicasy napriklad na 30 a 60m

pretoze v kazdej faze sprintu na 100m sa ide ina technika, teda aj ina kadencia a dlzka kroku.

a aby som to este viac skomoplikoval v spribte sa robia specificke treninky a testy, kde sa pouziju 2 opacne pristupy:

1.-prebehnut 100m (letmych) s co najmensim poctov krokov, teda o max dlzku kroku, ale pritom cas nesmie prilis narast voci osobaku

2.-prebehnut 100m letomo v co najkratsom case ale pritom treba doslapovat na znacky ktore su hustejsie ako je prirodzena dlzka kroku a teda sa nuti to nadzavodnej kadencie

bod 2.- sme amatersky robili sprintom po podvaloch na zeleznicnej trati

pri treninku schodov zase ide o casy v ybehnut schody, ked sa stupa na kazdy schod, ked po 2 schodoch a ked po 3 schodoch

>> rudo, 20. 07. 2020 16:12:01

ber to pozitivne, hlavne ze jste si pokecali

>> Mato, 21. 07. 2020 10:56:38 …akonahle som zmenil styl behu … ukazoval Stryd uplne blbosti…

„uplnou blbosti“ myslis co ?

Okamzita cisla mimo

• o 1% (hodnoty 178–182 namisto korektni 180)
• o 3% (175–185}
• o 10% (160 –200)
• jeste vic/dal ?

Jinak ale souhlas, pri zmene podminek (treba pri vymene bot) to (=Stryd) i dle mych zkusenosti vyzaduje nejaky cas, aby se to ty nove boty (styl behu, …) rekneme „naucilo merit“ (= prekladat surova data z mikroakcele­rometru do cisel prenositelnych protokolem ANT+)

>> Mato, 17. 07. 2020 10:17:27

Já si loni dal osobák na půlmaraton tak, že jsem běžel 5km přesně v čase svýho osobáku, 10km jen o 5 vteřin za osobákem. Pak jsem běžel v tempu osobáku na půlmaraton a poslední kilometr jsem ještě dokázal zrychlit. Logické pak samozřejmě bylo, že oba dva osobáky na 5 i 10 km jsem v následujících týdnech vylepšil. Jako nejdůležitější mi opravdu příjde vyladění formy na konkrétní závod. Běžet na krev desítku na dráze a o „pár dní“ později půlmaraton, to svádí k přepálení.

>> jm1, 21. 07. 2020 12:57:35

Okamzite cisla v kadencii boli naozaj mimo – raz pod 160/min, raz cez 220 – ani jedno nemavam bezne, rovnako tak W – priemerne pri danom tempe sa nezhodovali o viac ako 20% aj vramci jedneho treningu. A udaje o vzdialenosti – vzhladom na nepresny zaznam kadencie – boli uplne mimo proti GPS. Navyse som mal premeranu vzdialenost aj certifikovanym meradlom, takze som mal co porovnavat.

Popravde, netrapilo ma to, lebo som ho mal na botach nie kvoli sebe, ale kvoli kamaratovmu experimentu. Teraz lezi uz 2 roky nepouzity v polici, kam podla mna aj patri.

>> rudo, 21. 07. 2020 11:02:22 meria rychlobeznou kamerou

Toto nemám, ale umím počítat kroky, pomáhám si přitom mačkáním lapu po 50 či 100, takže jsem teď v běhu do kopce na různém profilu napočítat 2 150 kroků, trvalo to 12:05, po vydělení získám 178 a právě toto naměřil i stryd. Na PIM jsem to dělal tak, že jsem koukl na hodinky, odpočítal 30 kroků a koukl znovu, a zjistil, zda uběhlo 10 sekund či jiná doba.

>> Petr Kaňovský, 21. 07. 2020 14:34:37

som si uvedomil ze na ratanie poctu krokov a prepocet dlzky a kdencia vlastne staci obycajna kamera

tu rychlobeznu mali aby dostali mikrosekundy chodeckeho podvadzania teda letovu fazu a predlzenie kroku letovou fazou

takze bezcom staci obycajna kamera a zabehnut si letmu rovinku, napriklad 60m

ja by som pri max rychlosti teda kroky neratal v hlave

ale je moznost na suchej drahe ci asflate si namocit boty do vody ci farby

zabehnut usek a potom si zmerat pasmom dlzku krokov

v terene v blate ci piesku je iny styl, tam by som to nemeral

>> rudo, 21. 07. 2020 15:58:56

To je pravda, kamera s 30 snímky za sekundu pro kadenci stačila též. Lépe se to pak počítá, když se záznam pustí zpomaleně.

>> Petr Kaňovský, 21. 07. 2020 14:34:37 …napočítat 2 150 kroků, trvalo to 12:05, po vydělení získám 178…

Ja jako „lenoch“ bych pocital kroky (resp. spise dvojkroky) jen v ramci jednoho (ev. spocetne malo ) lapu pri uvodnim testovani, overil shodu/neshodu, a pak uz bych tomu „veril“/„neveril“

Vid namatkovy zaznam lapu:

{„lap“: {
„timestamp“: „2020–07–15T18:20:24“,
…
„total_timer_time“: 348.570,
„total_distance“: 1000.00,
„total_strides“: 518,
…
„avg_running_ca­dence“: 88,
„max_running_ca­dence“: 94,
…
}},

>> jm1, 21. 07. 2020 16:19:29

Já to chtěl otestovat ve všech podmínkách, tedy na asfaltu i terénu, na rovině i do prudkého kopce (na Myslivně je v terénní části až 20%), ale ještě jsem to neanalyzoval po těch minilapech, pak ještě zkusím. Ale přišlo mi, že to měří dobře, pokud tedy nejsem někde na skalách, kdy už to měření vypne, případně některé kroky nezapočte. Ale platí to jen pro stryd na nohu, pro stryd v hrudním pásu to bylo horší, tam některé kroky nezapočítal ani u normálního cupitavého „běhu“, protože vertikální oscilace byla asi příliš nízká.

>> Petr Kaňovský, 21. 07. 2020 16:06:38

ked si zapnes mobil na nahravanie video a bezis s tym v ruke tak budes vidiet pri prehravani ako ruka ide dopredu ci dozadu a z toho tiez mas pocet krokov za urcity cas, ved ruky mame synchronne s nohami

>> Meescha, 21. 07. 2020 09:04:37

s došlapem to právě souvisí, pokud běžíš technicky dobře (to je fyzika asi tedy ), tedy ekonomicky,efek­tivně, tak se logicky nohy musí krásně točit a nedovedu si představit , že by to šlo přes patu a pokud na to výkonově nemáme tak začneš jen prodlužovat krok na úkor kadence, to je jako v automobilu převodovka – tam jsou také dané optimální otáčky

>> kaz67, 21. 07. 2020 22:59:27

ano

doslap ma byt vzdy presne pod tazisko ( v normalnej faze klasickeho behu )

su samozrejme vynimky, ako start pri sprinte, alebo tzv hrabavy beh

a pri doslape presne pod tazisko nie je mozne doslapnut na patu

prave sposob doslapu je najvacsi rozdiel medzi behom a chodzou

ked zacne niekto behat koli kondicii ci chudnutiu a prechadza z chodze na beh

tak v podstate robi chodecky krok ale s nadskocenim a preto doslapava pred seba a to je vzdy na patu, pokial teda extremne neklopi priehlavok dolu aby sa dotkol zeme najprv prednou castou chodidla ale stale pred taziskom

>> rudo, 22. 07. 2020 07:50:21

To je statisticky ideal. V skutocnosti je optimalny krok pre kazdeho jedinca niekde inde posunuty. Nikto totiz nema idealne proporcie bez disbalancii. Telo/mozog si najde optimalny pohybovy vzorec po mnohych hodinach treningu, aby bol co energeticky najmenej narocny.

Vid studia, ktoru som uviedol vyssie – taky Bekele doslapava pred taziskom a ma vyrazne dlhsi krok, nez jeho superi a aj nizsiu kadenciu – aj preto v dobe vrcholovej vykonnosti dokazal prepnut vo finisi do extremne vysokej kadencie, bez skratenia kroku. Naproti tomu, taky Farah – majuc uz aj tak extremne dlhy krok – vo finisi ho este vyraznejsie predlzil – on vsak (az na maximalne vypatie v poslednych par desiatkach metrov) nedopadal pred tazisko. Bekele tak robil aj na maratone, ked zabehol 2s za Kipchogeho sv. rekordom… Zalezi teda velmi na danostiach a s cim pracujeme, ked sa bavime o style behu.