Garmin, Suunto, Polar, Coros – to jsou dnes asi největší hráči na poli sportovních hodinek. Každou chvíli některá z těchto značek vypustí do světa novinku. Jak moc se liší, co rozdílného nám nabízí a jak velké jsou “mezigenerační” pokroky?

V první řadě záleží na tom, na čí ruce bude daný sporttester plnit svůj účel. Co přesně daný uživatel od hodinek očekává a k čemu je bude využívat. Podíváme-li se na výběr a posouzení jednotlivých modelů ze tří hledisek – hardware, software a celý ekosystém dané značky -, máme rázem spoustu parametrů ke srovnání.

Pokud výběr zúžím pouze na novinky a zaměřím se na využitelnost při běhu, cyklistice, plavání, triatlonu, lehkému outdooru, pak tu máme modely Garminu Fenix 7 a Epix 2, Suunto Peak 5 (není to úplně jejich vlajková loď), Polar Grit X a Coros Vertix 2.

Co se týká hardwaru – jedná se o top modely, a tak můžeme čekat kvalitní zpracování, krásný design a použití výběrových materiálů. Zpracování samotné a jeho dopad na celkový design je pro mnohé směrodatné a už při tomto ohledu vyřadí ze svého výběru jednu, či více značek.

Co se týká obecných parametrů, většinou jsou shodné nebo podobné: hmotnost, velikost displeje (od 1 do cca 1,4 palce), použitá technologie displeje (AMOLED, LCD,…) – kvalita zobrazení je vždy přímo úměrná spotřebě baterie a asi chvilku potrvá, než budou mít klasické sporttestery tak krásný display, jako třeba Apple Watch. Samozřejmě i hardware jako takový a jeho vliv na rychlost celého systému. Jeden ze základních ukazatelů zde bude i výdrž baterie (jak samotných hodinek, tak hodinek v režimu zapnuté GPS). Rozdíly jsou celkem zásadní – od 10 až po 140 hodin se zapnutou GPS (COROS) a nebo pouze v režimu hodinek od 5 až po 60 dnů bez nutnosti nabíjení.

Sportovní funkce jakožto součást softwarového vybavení + částečně hardware (různá čidla – akcelerometry, snímače tepu, oximetry, barometry,… ) jsou ve většině hodinek shodné a sportovní profily lze do hodinek libovolně nahrávat, takže jsme schopni změřit snad všechny pohybové a sportovní aktivity a jejich specifika, na které si lze jen vzpomenout. A to na velmi vysoké úrovni spolu se všemi ostatními metrikami, které k danému pohybu chceme posléze vyhodnocovat – toto lze dosáhnout i připojením externích snímačů (wattmetry – bežecké, cyklistické, senzory tělesné teploty, kadence, rychlosti, hrudní pásy…).

Zde bych si jen pohlídal, aby jak hodinky, tak i snímače disponovaly stejným systémem připojení (ANT+ a Bluetooth). Není pravidlem, že snímače i hodinky mají oboje. Z hlediska každodenního použití to mohou být třeba podpory různých platebních metod NFC čipy, nebo i takové vychytávky, jakými jsou blikačky přímo v hodinkách (tuto novinku představil letos Garmin). Nově také podpora LTE s možností používat hodinky k volání bez nutnosti mít u sebe mobilní telefon. Tuto funkci momentálně podporují pouze Apple Watch LTE. Garmin Forerunner 945 LTE tuto funkci využil pouze pro případy nouze a komunikace probíhá skrze servery Garmin, není tedy možné hodinky využívat k volání a sms.

Softwarové vybavení a uživatelské prostředí a ovládání jsou další kapitolou. Každý výrobce používá lehce odlišný způsob uživatelského prostředí a jeho ovládání. Každý si tedy muže vybrat, jestli bude používat k ovládání tlačítka (kolik tlačítek), dotykový display, dotykový display v kombinaci s tlačítky, nebo třeba otočnou korunku v kombinaci se dvěma tlačítky a dotykovým displejem (Coros).

Z hlediska softwarového vybavení jsou poměrně velké rozdíly – například podpora offline map a navigace. Zde nemá konkurenci Garmin se svými TOPO mapami, které jsou geniální. Dále pak podpora aplikací třetích stran, jako je třeba Spotify (synchronizace funguje výborně), umožňuje při sportovní aktivitě poslouchat hudbu bez nutnosti mít u sebe telefon. Většina top modelů ovšem umožňuje využít hodinky aspoň jako MP3 přehrávač. Mají zabudovanou paměť a vy si tak můžete do hodinek nahrát hudbu či podcasty, které máte rádi.

Zmiňme nyní monitoring denní aktivity. Od poměrně jednoduchých dat, jako je počítání kroků a kalorií, přes měření míry stresu, kvality spánku až ke složitějším procesům, jako je schopnost určení míry regenerace, výpočet variability srdeční frekvence, doporučení tréninku, výpočet aklimatizace (u těchto vlastností bych byl ale opatrný, jako orientační ukazatel jsou asi OK, ale určitě bych těmto informacím nedával vysokou výpovědní hodnotu).

Co ekosystém značek? V poslední době se zdá být čím dál méně rozhodujícím faktorem, především díky aplikacím třetích stran (Strava, Training Peaks, atp.). Díky nim není nutné využívat k vyhodnocení dat po sportovní aktivitě přímo aplikace jednotlivých značek. Většina z nich totiž shromažďuje do svých deníků pouze data z přístrojů zakoupených pouze u nich. Pokud vlastníte přístroje více značek, typicky hodinky Coros na běh a multisport a cyklocomputer Garmin, budete potřebovat právě aplikaci třetí strany, která bude schopna importovat automaticky treniková data a shromažďovat je na jedno místo.

Co se týká mezigeneračního pokroku, vnímám ho každý rok jako menší a menší. Jsou to spíše kosmetické úpravy, a to v rámci designu, výdrže baterie, zlepšení kvality displeje a doplnění funkcionality, která dané značce chybí, ale nabízí ji značka jiná. Nově se začínají využívat třeba i jiné navigační systémy pro měření pomocí GPS, kdy ke standardním trojici GPS, GLONASS, GALILEO přibyly i systémy BeiDou (BDS), QZSS, což začal využívat Vertix 2 od Corosu a slibuje si tímto větší přesnost. Což by mohlo být přínosné právě při sledování aktuální rychlosti/tempa, kde by nemělo docházet k takovým výkyvům.

Osobně si ale myslím, že jsme pomalu na vrcholu technické vybavenosti sporttesteru jako takového, dívám-li se na něj jako na hodinky a jejich praktické použití – co více ještě využívat při běhu, cyklistice na hodinkách, aby nám nenarušovaly kvalitu tréninku a zbytečně nerozptylovaly? Notifikace, telefonáty, sms, to vše jsou v mnoha případech právě otravujícími prvky pro sportovce.

Pokroky vidím možné v podstatě pouze v rámci denního využití ve dvou segmentech – pracovní nástroj a monitoring zdravotních funkcí. Jako pracovní nástroj to může být jakási prodloužená ruka telefonu, avšak zde jsme limitováni právě charakterem samotných hodinek. Co vše na nich vyřídíme? Není efektivnější tato práce na PC nebo právě na mobilním telefonu?

U monitoringu zdraví naopak vidím největší možnosti – od sledování základních životních funkcí (tep, tlak, saturace kyslíkem) až po přesnější věci jako třeba EKG či hladina cukru v krvi. Postprocessing u těchto dat je už poměrně jednoduchý a věřím, že daleko méně náročný než samotné získání těchto dat s požadovanou přesností.

Ptáte se, kdo je mým aktuálním favoritem z přístrojů na trhu? Mám-li z osobního pohledu vybrat vítěze, pak jím asi bude Garmin EPIX 2, který disponuje snad všemi dostupnými technologiemi a s obrovskou softwarovou podporou se z něj stávají hodinky, které nezaskočí snad opravdu nic.

Tento článek vznikl za podpory eshopu Jilek-coffe, který vytvořil jedinečné druhy čerstvě pražené kávy pro milovníky běhu, cyklistiky, triatlonu a hor.