VO2max je maximální přenosová kapacita kyslíku. Říká, kolik jsme schopni předat kyslíku k pracujícím svalům v maximální zátěži. Její hodnota se udává v mililitrech na kilogram a minutu.

Velikost VO2max závisí především na schopnosti kardiovaskulárního systému dodat dostatek kyslíku pracujícím svalům. Proto je zásadní kondice našeho srdce – zda není přítomna například srdeční vada, vysoký krevní tlak či jiné onemocnění. Záleží i na velikosti: Čím větší srdce, tím vyšší výkonnost. Důležitá je také jeho schopnost adekvátně zvýšit při zátěži tepovou frekvenci a tepový objem (to je náplň jednotlivých srdečních stahů).

Kromě srdce jsou neméně důležité i zdravé plíce (proto může výkonnost výrazně snížit například neléčené astma), trénovanost mezižeberních svalů a schopnost bránice a její výkonnost. Kritickým parametrem je i hodnota hemoglobinu – krevního barviva, které kyslík přenáší.

Hodnota VO2max se pohybuje napříč populací ve velmi širokém rozpětí. Od parametrů úplně nizoučkých (u pacientů se srdečním selháním před transplantací srdce je to okolo 15 ml/kg/min) až po hodnoty špičkových vrcholových sportovců ve vytrvalostních sportech, kdy se VO2max blíží k 90 ml/kg/min. Obojí jsou krajní, hraniční hodnoty. U sportující populace se pohybují někde mezi 45–65 ml/kg/min. U běžných hobíků je to spíše ta nižší hodnota, velmi dobří vytrvalostní sportovci a profesionálové mívají hodnoty řekněme od 60 ml/kg/min výše. Je to ale velmi individuální.

ZAPAMATUJTE SI:

• VO2 max je maximální přenosová kapacita kyslíku k pracujícím svalům při zátěži, udává se v ml/kg/min. Její hodnota je dána z velké části geneticky, tréninkem se dá ovlivnit do určité míry.
• Její hodnotu nelze přesně vypočítat, změřit ji lze pouze spiroergometrickým vyšetřením. Číslo, které udávají hodinky, je vždy pouze odhad a výpočet.
• Hodnota VO2max je predikcí schopnosti podávat vytrvalostní výkon, ale vaše závodní výsledky na ní závisí pouze částečně.
• Nejjednodušší cestou, jak si zlepšit VO2max, je zbavit se zbytečné nadváhy a systematicky správně trénovat.
• Pro zlepšení kvality tréninku je nejlepší kvalitně analyzovat nejen VO2max, ale i všechny složky výkonnosti – ideálně v kvalitně provedeném zátěžovém testu.

VO2max zcela jistě má svůj význam. Můžeme z ní predikovat předpoklady pro vytrvalostní sport. Do určité míry jsou některé z faktorů, které VO2max ovlivňují, závislé na tréninku a schopnosti adaptace na zátěž (tedy i VO2max se dá trénovat, orientačně v nižších desítkách procent), ale rozhodující je genetika. Někteří lidé jsou zkrátka vytrvalostními předpoklady vybaveni lépe, někteří takové štěstí nemají. Pokud chcete ve sportu uspět, musíte mít alespoň špetku genetického „štěstíčka“, ale ani skvělé předpoklady nejsou zdaleka všechno a VO2max je jen jeden z dílků puzzle vaší výkonnosti a schopnosti závodit.

Závody neběháte na hodnotách VO2max, ale vždy na určitém IF (intenzity faktoru), tj. procentu maximální intenzity. Jak moc je tato hodnota posunutá směrem k maximálním hodnotám, jak jste adaptovaní na zátěž, jakou máte schopnost dlouhodobě podávat stabilní výkon či hospodařit s energetickými rezervami při zátěži – to vše je věcí tréninku a přípravy. Můžete mít VO2max například 55 ml/kg/min (tu změřenou, nikoli spočítanou) a s touto hodnotou uběhnout maraton pod 3:00, ale také se to nemusí podařit ani za 4:00. Je to otázka správně poskládaného tréninku, přípravy, výživy, regenerace, rozvrženého tempa při závodě atd. Je klidně možné, že největší talent na maraton sub2 možná právě teď sedí někde v KFC a dává si XXL menu! O svém talentu samozřejmě neví, protože ho systematicky pohřbil pod kilogramy sádla.

Naše výkonnost hodnocená parametrem VO2max (či lépe parametry přenosu kyslíku v zátěži) je absolutní hodnota přeneseného kyslíku k pracujícím svalům, která je ale dělená kilogramy. A protože svalů budete mít při určité tělesné konstituci stále (plus minus) stejně – pokud tedy kromě běžce nejste zároveň kulturista, který pracuje systematicky na navýšení svalové hmoty za každou – a to i anabolickou – cenu, čímž si systematicky sráží VO2max dolů, rozhodující pro vaši výkonnost může být to, kolik nadbytečného tuku s sebou při závodě táhnete.

Pokud si i při vynikajících absolutních parametrech naložíte na záda (respektive na břicho) 20 kg sádla, zaběhnout půlmaraton lépe, než to zvládne Jirka Homoláč, se vám nepovede. Proto je někdy legrační, když běžci řeší o pár gramů lehčí boty či cyklisté ten nejlehčí karbonový představec či osazení svého speciálu. Nejsnazší zlepšení výkonnosti totiž leží na vašem talíři!

Vzhledem k tomu, že hodnota VO2max udává maximální parametry přenosu kyslíku v zátěži, nemůžou nám ji NIKDY přesně změřit žádné hodinky. VO2max zjistíme pouze zátěžovým spiroergometrickým testem, kdy v průběhu zátěže měříme průtoky a objemy vydechovaných plynů a z konstrukce zátěžové křivky můžeme stanovit hodnoty přenosu kyslíku na jednotlivých prazích (aerobním, anaerobním, kritickém) a v maximální zátěži – tedy VO2max.

Číslo, které nám na obrazovce ukazují naše chytré hodinky, je hodnota pouze odhadnutá. Naše smartwatch nás po nějaké době naměří a natipují. Znají naši výkonnost, jak trénujeme, na jakých se pohybujeme tepech, rychlostech, jak jsme schopni absolvovat těžší tréninky či závody. Je to zkrátka Velký bratr, který nás vidí a z toho všeho odhaduje, kolik bychom asi tak mohli mít k tomu, abychom běhali to, co běháme. Software chytrých hodinek se tedy samozřejmě plus minus „trefí“. Může být také ale úplně mimo. Pokud chceme znát svou skutečnou hodnotu VO2max, zjistíme ji pouze kvalitně provedeným spiroergometrickým testem!

VO2max je prostě jedním střípkem z celkové výkonnosti. Je dobré její skutečnou hodnotu znát, ale také ji správně interpretovat a využít. Máme v zásadě dvě možnosti: Pro běžný trénink stačí hodnota VO2 max z hodinek. Pokud trénujeme podle kritických prahů (CP, FTP), známe hodnoty tepové frekvence, rychlostí či wattů pro prahy a jednotlivé typy tréninků, je to samozřejmě úplně v pohodě. Hodnota VO2max, kterou nám k tomu přihodí hodinky, je pak spíše zajímavým číslem, které můžeme využívat jako jakýsi benchmark pro motivaci v tréninku.

Samozřejmě tou lepší variantou je znát skutečnou hodnotu VO2max a všechny složky výkonnosti. Dobře provedený zátěžový test totiž odhalí mnohem více než pouhou (i když skutečnou) hodnotu VO2max. Budete-li znát hodnotu VO2max, je to stejné, jako když u auta víte, že maximálně pojede 150 km/h. Nevíte ale, zda máte ladit motor nebo převodovku, nebo třeba lít do nádrže jiný typ paliva, abyste mohli zrychlit. Fyziologie zátěže je samozřejmě ještě komplexnější než motor auta.

V ideálním případě by měl test analyzovat všechny složky výkonnosti a správně je interpretovat. Měl by odpovědět na to, zda máte zdravé srdce a plíce a zda adekvátně reagují na zátěž, jak máte rozložené jednotlivé zátěžové zóny pro trénink a jaké tepy, watty a rychlosti je definují a jak jsou posazené právě směrem k maximálnímu výkonu (bráno ukazateli VO2max a například TFmax). Tak dokážete najít omezení ve výkonnosti a způsob, jak je ovlivnit ve svůj prospěch.

Autorka textu Hana Štefaničová je atestovanou kardioložkou a sportovní lékařkou. Se svým manželem Michalem Štefaničem provozují sportovní laboratoř Cardiolab, kde nabízí komplexní zátěžovou diagnostiku, kardiotesty a výživové poradenství pro sportovce. Oba jsou vášnivými fandy běhání, kola a triatlonu.