Rozhodně se nejednalo o (na dnešní poměry) elegantní přístroj, ale běžci mohli poprvé zahodit různé těžké a nedržící krabičky připevněné po těle. Garmin tak hodil rukavici svým soupeřům a ti jej dodnes víceméně jen dohánějí. Rovněž se pořádně prodloužil seznam veličin, které „hodinky“ běžcům generovaly, takže běhající vědci mohli plesat a pustit se do analýz.

V současné době nám létá nad hlavami několik desítek satelitů různých provozovatelů a je na tobě, kterého si vezmeš jako dvorního poskytovatele dat o tom, kde se právě nacházíš, nebo dokonce bydlíš. Máš na výběr – americký systém GPS, Galileo z dílny EU, ruský GLONASS, čínské Beidou, případně japonský QZSS. Anebo jejich kombinaci. Vše pro to, abys minimalizoval „ustřelení“ od své aktuální pozice, které se okamžitě projeví ve špatném záznamu trasy a nepřesném určení tempa běhu a odhadu cílového času.

V průběhu let se zpřesňovaly technologie, vyvíjely čipy, prodlužovala kapacita baterií, do hodinek přibyla další čidla pohybu, která pomáhají tam, kde se komunikace se satelity neosvědčuje na sto procent. Třeba v lese nebo mezi vysokými domy, tedy v místech, kde na tebe vidí méně satelitů a hodinky jen trefují, zda se pohybuješ pořád stejným směrem a tempem.

Když se dnes podíváš na srovnávací testy GPS záznamů, je patrno, jaký kus cesty přední výrobci (Garmin, Suunto, Polar, Coros, Apple, ale i třeba Samsung či Amazfit aj.) urazili. Zatímco dříve křivka běhu klidně vstoupila do řeky deset metrů od cyklostezky, po níž jsi běžel, ztrácel jsi signál pod mostem a probíhal záhadně budovami, dnes je vidět i to, kde ses zastavil a ulevil svému močovému měchýři…

Přestože dnešní přístroje měří dráhu a rychlost nejpřesněji, jak to jen jde (a je otázkou, zda dává smysl ještě výrazněji tlačit na vylepšení, nebo se zaměřit na jiné veličiny, které zatím „lítají“ v řádech desítek procent sem a tam), začátečník ocení následující rady a tipy, které pro něj máme, aby ze svého drahého přístroje vytáhl co nejvíc.

Základní informační tipy pro vyšší přesnost měření pomocí hodinek s GPS:

Přesnost svého přístroje poznáš podle toho, když ti při navigaci zahlásí odbočku moc brzo nebo naopak moc pozdě. Porovnej si výsledné hodnoty také s přesně změřeným úsekem, například na závodech s certifikovanou tratí. Nebuď překvapen, že ti hodinky v cíli maratonu neohlásí přesně 42,195 metrů.

Před vyběhnutím dej sporttesteru chvilku (klidně minutu) na to najít na obloze potřebné množství satelitů a určit tak co nejpřesněji tvou polohu. Mysli na to hlavně před startem závodu!

Pokud to tvůj přístroj umí, vlož mu polohu svého domova “natvrdo”, pak nebudeš muset tak dlouho čekat. Některé si pamatují, kam jsi včera doběhl, protože předpokládají, že patrně vyběhneš ze stejného místa. Šetří to čas před výběhem, někdy o desítky sekund!

Neumí-li tvé hodinky kombinovat GPS s vnitřním akcelerometrem a reagují na tvé zrychlení či zpomalení pomalu a ztrácejí se v zástavbě či v lese, dokup si tzv. footpod (Stryd ap.), se kterým budou umět komunikovat. Hodně to pomůže stanovit tvé okamžité tempo a propočítávat čas do konce vytyčené trasy či závodu. A přidá řadu dalších datových veličin!

Moderní přístroje mají dlouhou výdrž baterie, a není proto třeba snižovat nároky na přesnost GPS záznamu, jako tomu bylo v minulosti. Radek Brunner už tak dá 246 km dlouhý Spartathlon v nejpřesnějším režimu lokalizace a ještě mu v cíli kousek baterie zbyde na výklus ze stanu lékařské pomoci.

Můžeš experimentovat s nastavením vhodného satelitu či jejich kombinací, někdy i překvapivé a nelogické kombinace vedou k zajímavým výsledkům.

Moderní přístroje si většinou dobře poradí i s rukávem, který překryje hodinky na zápěstí, ale logicky – čím více vrstev, tím hůře pro hodinky. Vliv na přesnost mohou mít i klimatické podmínky – nízká oblačnost, déšť, mlha. Ale není to nic hrozného a AI a datová analýza na serverech tvého výrobce následně po doběhu také zamakají na tom, abys doma na obrazovce nic moc nepoznal.

Špičkové modely hodinek nabídnou mapy přímo na displeji. Prostě když už GPS, tak se vším všudy. Možná si řekneš, že běháš tam, kde to znáš, ale pozor – díky podrobným topografickým mapám můžeš objevit i ve známém lese novou cestičku či zkratku! O významu map v hodinkách při běhu v neznámém prostředí netřeba mluvit.

Skvělou funkcí je načtení trasy běhu či závodu. Hodinky typu Garmin následně propočítávají podle dosud běženého tempa, za jaký čas se dostaneš do cíle (kolik zbývá) a v jakém celkovém čase protneš pomyslnou cílovou pásku (lze poměřovat s osobákem či vytyčeným záměrem). Některé hodinky to bohužel dělají na základě okamžitého tempa a tyto veličiny se za běhu velmi rychle mění a jsou tak prakticky nepoužitelné. Opět hodně pomáhá schopnost zapojit do kalkulace akcelerometr v těle hodinek, který zabrání výchylkám v kalkulacích, když vběhneš mezi vysoké budovy nebo do hustého porostu.

Máš-li zájem o novinky ze světa sporttesterů, špičkovým a erudovaným influencerem je Ray Maker, jehož video a audiopodcast najdeš na platformách pod názvem DC Rainmaker. Skvělý a hodně vědecký je též Rob ter Horst s podcastem The Quantified Scientist. Z dalších lze doporučit například tyto: Matt LeGrand, DesFit, Chase the Summit či německy hovořící kanály Bautsch Sportstec a Sport Technik.

Tolik za nás, přivítáme tvé zkušenosti a rady ostatním!