Na jaře roku 1987 přišel od Mezinárodního olympijského výboru podnět uspořádat běh na počest Olympijského dne, s doporučenou délkou 10 km, a to  každoročně mezi 17. a 24. červnem. Vlastní Olympijský den připadá na výroční den vzniku MOV (23. června 1894) a kromě historiků jen málokdo ví, že vznikl v r. 1948 na  návrh prof. Josefa Grusse, zástupce ČSR v MOV.

Pod záštitou Československého olympijského výboru byla technickým zabezpečením pověřena TJ Liga 100 Praha ve spolupráci s oddílem orientačního běhu Slávie VŠ Praha. Běh byl součástí Memoriálu Evžena Rošického (23.6.1987), tehdy největšího atletického podniku v Praze. V časovém programu byl běh zařazen na jeho samotný závěr a cíl měl přímo na stadionu. Startérem (tenkrát byl start před Spartakiádním stadionem) byl Emil Zátopek a pamětníci dodnes vzpomínají, jak se krátce po startu spustila obrovská průtrž mračen, trvající po celý závod. MOV věnoval krásná „adidas“ trička, tenkrát pro běžce věc velice vzácnou. BOD zaznamenal hned při své premiéře nebývalý úspěch – v cíli bylo zaregistrováno 610 běžců.

O rok později se BOD konal poprvé i v hlavním městě Slovenska Bratislavě jako důkaz federativního uspořádání. V Praze byl opět oficiální  součástí Rošického memoriálu. Vážou se k němu dvě kuriózní vzpomínky – přihlásilo se rekordních 999 běžců a my jsme marně u přihlášek lákali přicházející diváky, abychom se dostali na tu kýženou tisícovku. Ta druhá vzpomínka mi tenkrát jako řediteli BOD pořádně zabrnkala na nervy. Přijel jsem s autem v čele závodu před maratónskou bránu, budoucí vítěz Zdeněk Kurka jen asi 200 m za mnou, a na stadionu teprve zaklekaly ženy k závěrečně štafetě na 4×100 m. Dopadlo to tak, že Zdeněk vbíhal na dráhu ve chvíli, kdy se ženy na posledním úseku řítily do cíle…. Nakonec se to u diváků setkalo s mimořádným ohlasem, protože situace budila dojem, jak perfektně bylo vše načasováno. Na stadion doběhlo neuvěřitelných 961 běžců.

V několika prvních ročnících se ve spolupráci s Čs. rozhlasem všechny běhy odstartovaly společným výstřelem, přenášeným po rozhlasových vlnách do celé republiky. Po roce 1990 však byl tento způsob opuštěn a jako startéři začali působit bývalí vynikající  olympionici, v Praze též předsedové ČOV (Čáslavská, Jirásek) či jejich zástupci.

Od 3. ročníku došlo k rozšíření BOD prakticky do všech tehdejších 10 krajů. Jednotliví pořadatelé si pak postupně volně upravovali program, ať už délkou tratě nebo volbou věkových kategorií. Některá města od té doby běh pořádají pravidelně (Liberec, Ostrava, Brno, Zlín, Jilemnice). Někde došlo k přesunům (např. z Nové Včelnice do Českých Budějovic). Vůbec nejmladším pořadatelským městem je Vrchlabí, které se přihlásilo loni. Na severu je Čech je tak největší „hustota“ BOD – Jilemnice, Liberec, Turnov, Lomnice na Popelkou, zatímco ve více než polovině dřívějších krajských měst (Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Hradci Králové, Jihlavě či v Olomouci) se vůbec neuchytil.

Celková účast se každým rokem pohybuje v rozmezí 8 až 10 tisíc běžců, více než polovina z tohoto počtu připadá  na Ostravu, kde se vysokých počtů dosahuje řízenou účastí na většině základních (ale i mateřských) škol.

Podrobné informace o letošních Bězích olympijského dne naleznete v naší <a href = „http://behy.cz/ter­minovka“>termí­novce a nebo také na stránkách <a href = „http://www.o­lympic.cz/index­.php?clanek=9192&ja­zyk=cz&from=Ob­ject“ target = new>Českého olympijského výboru.