Musim s Radkom suhlasit (okrem inych tvrdeni), najma s tymto: Není pravda, že sportovní školy produkují zapálenější sportovce a běžce.
Nic nie je blizsie pravde. Sportove skoly, prave naopak, vo vacsine pripadov nadsenie pre sport v detoch zabijaju. Ani neviem kolko krat som videl znicenych a znechutenych teenagerov zo specializovanych vyberovych osemrocnych gymplov, ktory sa nevedeli dockat maturity, len aby so stresujucimi limitmi pre vykonnost mohli seknut a nikdy sa k sportu nevratit. Vsetkych, do jedneho, sme my chlapci z klubu, chodiaci na normalne gymnazia, polahky porazali a nemali sme cele doobedie, a vela z poobedia na trening. Vstavali sme o pol siestej na prve fazy a nie o 9h na stadione, ako to mavali oni. Kto si myslite, ze po 30ke zostal pri behu (ci uz rekreacnom, alebo sutaznom)? Samozrejme ze nikto zo sportovej skoly. Sportove skoly (snad s vynimkou tenisu ci plavania- kvoli casovej narocnosti) su pre atletiku a beh absolutne zbytocne a kontraproduktivne. Nevychovaju skoro nikoho a detom znechutia sport navzdy.

>> Mato, 23. 6. 2008 09:39:14

Nevím, nevím, Maťo, já si myslím, že pokud je člověk skutečně zapálený, tak ho plnit limity spíše baví. Druhá věc je, že nebude nijak výborný běžec, protože sportovní školy (většinou) zlepšují studenty ve všech atletických směrech. Ale to je pouze můj neodborný názor. Asi tady bude platit axiom: „Každá věc má pro člověka cenu toho, co pro ni musel obětovat.“

Samotného mě v loňskm roce, kdy jsem pár měsíců vedl sportovní hry v jedné pražské MŠ, překvapilo, jak se děti chovají. Myslím, že se nic nestane, když uvedu jména. Ríša byl o rok starší než ostatní a ve sportu je výrazně převyšoval, ve hře na babu měl vždy za cíl chytit mě. Nelíbilo se mi jeho taktizování, kdy si nechal schválně „dát babu“, aby jí mohl dát mě. A podobných taktických manévrů bylo více („Já se od tebe teď nechám chytit a pak se necháš ty ode mě“…) Pochopitelně když pak hrál Ríša, ostatní ztráceli motivaci, protože prostě věděli, že nebudou nejlepší. Matěj se občas i urazil a šel trucovat, jen proto, že „hraje Ríša“ – pak jsem se dozvěděl, že tatínek z něj chce mít profesionálního sportovce, ale klukovi je to nějak jedno. To jsem nemohl posoudit, jestli je mu to jedno, fakt byl, že neuměl prohrávat. No a jak člověk nezasáhl včas, tak už se nedala desítka dětí zvládnout, nastal chaos a jediné řešení bylo počkat na chvíli, kdy to jedno z dětí přežene a to pak odvést zpět do třídy – pak byl po zbytek odpoledne klid jako nikdy. Ale byla to radost, když se podařilo ty děti nějak usměrnit a vidět je, jak jsou šťastné z pohybu… 

>> Oslík, 23. 6. 2008 20:30:23

Pokial su limity nastavene rozumne a beru do uvahy pripadne zranenia a choroby, tak mozu byt motivujuce. Ked ma vsak skola 500 a viac ziakov, tak asi tazko mozes cakat od ucitelov a trenerov, ze sa budu kazdemu jedincovi venovat individualne. Mam vela kamaratov – byvalych sportovcov (a nielen bezcov, ci atletov) zo sportovych skol. Bez 2 vinimiek vsetci zo sportom sekli, prave kvoli vyhoreniu, nespravnemu vedenie a prilisnej sa specializacii v skorom veku. Nic z nich nebolo, iba co travili cele detstvo sportom, ktory ich rychlo prestal bavit.
Zapalenie ma ist z Teba z vnutra, nie z vonka stanovovanim limitov. Vykonnostny ciel ma byt tuzba vyjadrena ciselne (umiestnenim, ci casom), ktora je zhomtnenim vlastnych cielov za pomoci trenera, nie nozom na krku a podmienkov pred vylucenim zo skoly. Takych flakacov ako na sportovych skolach som nikde inde nevidel. AJ to o niecom hovori.

Clanek o nicem, alespon pro ty, kteri se ve skolstvi pohybuji. A clanek o necem pro ty, kteri se v nem nepohybuji. Vyplyva z neho, ze telocvikari jsou tyrani s pistalkou a hodni ti, co prijedou na jednu hodinu, nechaji deti probehnout, vyplnit dotaznik a zase zmizi.
Priznam se, ze na zaver jsem take zamackl slzu… Jak dojemne: „Je těžké ubránit se slzám, když se s vámi děti loučí slovy "nás to baví, přijeďte zas“.". Uplna sladka Amerika!

>> Mato, 23. 6. 2008 09:39:14

Mato, mas pravdu. Pokud jsou na sportovnim gymnaziu, musi drit, casto i dve faze denne. Jedine, na co se totiz pohlizi, jsou vykony a umisteni na MCR, popripade repre starty a vyse. Za to jsou prece treneri placeni. Okolo 90% absolventu pak konci se soutezemi hned po maturite, rada z nich prestava sportovat uplne.

>> fuji, 24. 6. 2008 17:03:42

Myslím, že Miloš & spol. nemají tímto projektem za cíl získat si oblibu u několika dětí ve vybraných školách.
Když si vzpomenu, kolik jsem na střední škole absolvoval přednášek a besed (některé i placené bez ohledu na nás zájem) na téma škodlivost drog… Nepamatuji se, že bych někdy byl těm lidem nějak vděčný za to, že přijeli na hodinu.
Ale naopak jsem vděčný místnímu sportovnímu klubu – jednou jsem se rozhodl, že si zkusím závod na kole, na který zval plakát umístěný v základní škole a tím to všechno začalo… 

>> fuji, 24. 6. 2008 17:03:42

Myslím, že Miloš & spol. nemají tímto projektem za cíl získat si oblibu u několika dětí ve vybraných školách.
Když si vzpomenu, kolik jsem na střední škole absolvoval přednášek a besed (některé i placené bez ohledu na nás zájem) na téma škodlivost drog… Nepamatuji se, že bych někdy byl těm lidem nějak vděčný za to, že přijeli na hodinu.
Ale naopak jsem vděčný místnímu sportovnímu klubu – jednou jsem se rozhodl, že si zkusím závod na kole, na který zval plakát umístěný v základní škole a tím to všechno začalo… 

Naopak, ten průzkum je přínosný, protože škarohlídům celkem dobře oznamuje, že není až tak pravdivá jejich teze o tom, jak dnešní děti sport a zejména běhaní nebaví, protože se „konzumně“ zajímají pouze o sedění u počítačových her a komunikačních serverů. A už vůbec z tohoto průzkumu nevyplývá, že by učitelé tělocviku byli tyrani. Výsledek ankety by mohl trochu otevřít oči starší generaci, která má apriorní pocit, že dnešní mládež je přespříliš „konzumní“ .

>> fuji, 24. 6. 2008 17:08:30

S timhle musim trochu nesouhlasit, na jedno sportovní gymnázium chodim a rozhodně nejsme předřený, naši trenéři to dělaji rozumě, dvoufáze sou až od vyšších ročníků..a neni pravda že člověk musí mít kdoví jaký umístění z MČR, pokud člověk chodí na tréninky a baví ho to, tak to vlastně stačí:)A já třeba s atletikou nikdy nepřestanu=)

>> makys, 25. 6. 2008 09:30:44

…ještě k tomu-většina lidí tam ale právě proto de, že chce dřít a umisťovat se na republikách..

Článek pěkný právě těmi nekomentavovanými a neutříděnými postřehy, tak říkajíc „od pasu“.

Pedagogům se může zdát o ničem, ale předpokládám, že to je první článek celé serie. Další články už budou konkrétnější, třeba s výsledky, jak zvádli Coopera, kterého myslím běželi a další „vědecké“ výstupy. Dáse na tom postavit další aktivity.

Jinak k dětem. Je to individuální a jak se píše v textu i diskusi, mnohdy jde stádo/třída za vůdčí osobností. Pro děti je základ obecná pohybová aktivita, jakékoliv sportovní HRY. Žádná specializace. Seznámí se s různými sporty, něco je chytně nebo v něčem budou převyšovat ostatní, sport je široký pojem s neskutečným množstvím odvětví. A behej.com jim ukázalo co to je běh.

A to je dobře.
Držím palce do dalších podobných projektů.

>> makys, 25. 6. 2008 09:42:08

A to je právě chyba, dřít a umísťovat se na republikách je potřeba až v dospělých, mladších letech je potřeba hlavně rozvíjet pohyblivost, rychlost, všestranost a na dřinu je teprve spíše připravovat…

Mezi teamem Behej.com a ucitely je jeden diametralni rozdil.

1. Je potreba si uvedomit, ze telocvikar ma vymezenu pouze jednu hodinu (45 minut) a v te musi zvladnout nastup, rozcvicku, nejakou hlavni napln, zklidneni. Casto dve tridy v koedukovanem poctu na male plose. :(
   

Zatimco 2) Radek a spol. prijede, vedeni mu vyjde vstric a necha ho na skole treba 120 minut (mozna i dele), at si dela, co chce. Pak neni problem z teto akce udelat dnes velmi oblibene „projektove dny“, pochlubit se fotkami, zvladnout prednasku, rozcviceni, Coopera i vyhodnoceni a rozdat drobne darecky. :)

Já tedy nevím, ale co si sám vzpomínám na školní léta (a co vidím na svých dětech, hlavně tak od 12 let nahoru), tak věci, co se dělají ve škole, se často (byť neprávem) dostávají do pozice něčeho „školního“ a neoblíbeného jen proto, že jsou povinné. (Příklad: čtení dobré knížky coby povinné četby je otrava, čtení téže knížky třeba o ročník dřív, nepovinně, je prima.)

I z tohoto důvodu mají tělocvikáři velmi omezené možnosti, jak děti přivést k nějakému určitému druhu sportu. Je to hlavně na rodičích, čím víc dětí bude mít pocit, že je samozřejmé, že lidé běhají (protože to vidí doma), tím víc bude běhat i dětí. Taky nějaký další Zátopek by asi pomohl…

Tak mě napadá otázka na redakci: Budou někým dále podporováni talentovaní běžci, aby měli šanci se prosadit v běhu na vyšší úrovni? Přeci jen nechat talent být je škoda, ne?

>> Ttiimm, 25. 6. 2008 15:46:04

Přesně tohle nám ale řiká ternér, nevim jak na jinejch gymplech, ale naši trenéři sou v tomhle fkt rozumný a nechtěji nás zadřít v dorostencích..

Pět navštívených škol na severu Čech, deset přednášek a běhů, skoro tři sta oslovených dětí. To je výsledek prvního kola pilotního projektu Běh do škol, ve kterém chceme zjistit, jestli děti mají o sport a běh zejména zájem. Dnes přinášíme souhrn nekomentovaných postřehů. 

Odkaz na článek