Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Vrchařská výzva: Lázeňské intermezzo

Vrchařská výzva: Lázeňské intermezzo

Dušan Šebek | 14.07.2008 | přečteno: 6044×

Dušan Šebek pokračuje ve své vrchařské přípravě. Mistrovství světa se přiblížilo na méně než dva měsíce. Relaxační pobyt v lázních možná nepřišel v ideální době, ale nakonec ani zde nešlo o úplné tréninkové volno, i když Miloš naordinoval jen několik lehčích běhů. Jak tedy prožíval Dušan třetí týden?

Jak jsem v předešlém díle nakousl – strávil jsem týdenní dovolenou v lázních Třeboň. Asi si někteří z Vás položí otázku: „Proč regenerační týden právě uprostřed probíhajícího závodního období?“ V předešlých letech vycházel můj tréninkový plán téměř vždy ze stejného scénáře daného kalendářem mých oblíbených závodních akcí. V lednu Jizerská 50 na běžkách, v březnu pražský půlmaraton, v květnu pražský maraton a na přelomu května a června běžecká šestihodinovka v pražské Stromovce. V čer­venci a srpnu následovala tzv. „reprezentační přestávka“ s výrazným omezením sportovních aktivit. Podobný plán byl připraven i na letošní rok, včetně dlouho dopředu plánovaného regeneračního pobytu v lázních. Mé nenadálé rozhodnutí zúčastnit se mistrovství světa v běhu do vrchu veteránů trochu pozměnilo plány na letní období. Lázeňský pobyt a relaxaci jsem si však Milošem „nenechal vzít“. Snad mi týden lenošení nebude v září chybět…

 Pondělí jsem měl podle tréninkového plánu volno. Z naplánovaných lázeňských procedur mě po ranní procházce se psem a vydatné bohaté snídani (stejně tomu bylo každý následující den) čekala slatinná koupel, která, jak praví informační materiály, zvyšuje prokrvení a místní látkovou výměnu, urychluje vstřebávání chronických zánětových infiltrátů, změkčuje vazivo, uvolňuje kosterní svaly a hladkou svalovinu vnitřních orgánů. Následoval čtvrthodinový suchý zábal, odpočinek na lehátku a na závěr klasická částečná masáž. Odpoledne procházka po městě, spojená s návštěvou výborné restaurace.

V úterý ráno od půl šesté jsem pro volný běh zvolil zkrácenou variantu. Rozhodla se mě doprovodit manželka se psem. A tak šest kilometrů pohodového běhu po hrázi rybníka Svět s doprovodem bylo velmi příjemných, i když manželka běh zrovna nemusí (ale co by pro pokus o hubnutí neudělala). Krátce po snídani nás čekal společný, téměř hodinový floating, zde si opět dovolím citovat informace z letáku: „Floating je jedním z největších objevů zaměřených na relaxaci těla. Je založen na principu beztížného „plavání“ a simulaci dokonalého prostředí Mrtvého moře (je prováděn v teplé, husté a slané tekutině). Nabízí velmi rychlé uklidnění těla i duše a přináší téměř dokonalé uvolnění kloubům a svalům.“  Po krátké přestávce jsem ještě absolvoval mechanickou masáž – Hydro jet – suchá masáž tryskami na vodním lůžku v teplém prostředí.

Odpoledne jsme vyjeli na vypůjčených crossových kolech na přibližně 30 km volnou projížďku. Nevím, jaké máte zkušenosti s půjčovnami jízdních kol, ale mě vrzající přetěžké monstrum trochu kalilo radost z jízďy. Navíc mě po zhruba deseti ujetých kilometrech čekal defekt zadního kola. Naštěstí jsme právě projížděli kolem vodáckého kempu. Tam jsme po krátkém snažení našli velmi ochotnou paní, která v rodinné výbavě našla lepení a pumpičku.

Na středu byl naplánován den bez tréninku. Z procedur na mě čekala perličková koupel s přísadou bylin a následný suchý ovin a lenošení na lehátku. Odpoledne jsme společně vyšli na turistickou 20 km procházku po hrázích a kanálech Třeboňska.

Ve čtvrtek byly procedury stejné jako v pondělí. Kolem poledne pak projížďka na kole za doprovodu psa. Před večeří jsem pro volný běh zvolil opět trasu kolem rybníka Svět. Polojasné počasí a teplota vzduchu přibližně 20 stupňů celsia bylo příslibem příjemného tréninku. Avšak chyba lávky. Vzdálenost 13 km v průměrném tempu kolem 4:40 min/km byla v pohodě. Co mě však po doběhnutí nepříjemně překvapilo, byly dva výstavní, krví podlité puchýře na patách. Při běhu jsem cítil určité pálení, ale nebylo to tak „hrozné“ abych zastavil a trénink předčasně ukončil. Puchýře pro mě byly a jsou malou záhadou. Nic takového mě minimálně tři roky nepotkalo. Na nohách jsem měl jako vždy  osvědčený typ dvouvrstvých ponožek. Obuv rovněž zajetá, používaná tři měsíce. Při letošním pražském maratonu a ani při šestihodinovce tytéž boty a ponožky nezpůsobily sebemenší zdravotní problém. A najednou taková nepříjemnost. Nerozumím tomu doteď, třeba z vaší strany dostanu nějaké podněty…

Na pátek bylo v plánu úplné volno. Z procedur mě čekala podvodní masáž – proudem vody pod hladinou v koupeli, kde se spojuje mechanický a tepelný účinek s vodním prostředím. Odpoledne jsme pak na kolech s manželkou absolvovali přibližně 40 km nádhernou krajinou Třeboňska až do podhůří novohradských hor.

V sobotu, po návratu domů, jsem v podvečer vyběhl na plánovaný volný běh, tempem 4:50 min/km a vzdálenost 9 km.

V neděli mě již opět čekal trénink v kopcích. Od rána s krátkými přestávkami však pršelo, moc se mi nechtělo. Ani během dne nevypadalo, že se počasí umoudří. Přesto jsem se rozhodl, že kolem šestnácté hodiny vyběhnu vstříc patnácti kilometrům v kopcích. Po nezbytném protažení jsem zvolil obrátkovou trasu. Bohužel původně drobný a příjemně chladivý déšť přešel plynule v polovině trasy do velmi silného lijavce, který v závěrečných čtyřech kilometrech doprovodila bouřka s hromy, blesky a proudy vody valícími se po probíhané trase. Nakonec jsem plánovanou vzdálenost, totálně promočený, ale ve zdraví, uběhl (uvidíme v pondělí). Bylo to sice v podprůměrném tempu 7:20 min/km, ale s přihlédnutím na aktuální povětrnostní podmínky to nebylo zase až tak špatné. Ještě doplním, že celkový počet nastoupaných metrů byl přibližně 700 a stejný počet metrů byl i sestoupaných.

Uplynulý tréninkový nebo přesněji oddychový týden splnil mé očekávání. A to jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Je mi jasné, že pro účinnější regeneraci je jeden týden v lázních málo, ale i za něj jsem rád. Nadcházející týden mě čeká intenzivnější příprava. S ohledem na dosavadní zkušenosti a pocity po doběhu tréninků v kopcích se budu muset snažit více věnovat protahovacím cvičením a do přípravy zařadit i některé posilovací cviky. Jestli se mi to podařilo, se dočtete v následujícím dílu „vrchařské výzvy“.

 

Tréninkový plán Miloše Škorpila pro Dušana na 3. týden tréninku od 14.7. do 20.7.: 

Pondělí: 4 km rozklus;protažení; 5×500 m do kopce ; MB volný seběh dolů; 4 km výběh

Úterý: 8 – 10 km volný běh

Středa: Veslařský 15´rozveslování; 4×1500 m (3´pauza); 15´vyjetí 

Čtvrtek: 15 km do práce

Pátek: volno

Sobota: 1 – 2 hodiny in-line brusle 

Neděle: 15 km volný běh v kopcích


Startovní listina MS veteránů v běhu do vrchu

Web MS veteránů v běhu do vrchu