BĚH DO ŠKOL: Kde je chuť a radost, jsou i výsledky
Během října jsme znovu navštívili pětici škol v Ústeckém kraji a zaběhli si s dětmi Cooperův test – tedy dvanáctiminutovku v případě starších ročníků a poloviční čas u těch menších. S notnou dávkou optimismu, že aspoň třetina dětí se přes léto rozběhla, jsme se vrhli do druhého kola měření. Stejně jako v létě se našlo mezi jednotlivými školami hodně rozdílů. Některé výsledky byly hodně zajímavé.
Podmínky k b?hu okem zaníceného hobíka byly lepší než v ?ervnu. V chladn?jším po?así jsme o?ekávali lepší výsledky, ale spíše tomu bylo naopak. Výkony d?tí neovlivnilo ani tolik po?así, jako spíše nep?ipravenost a lišily se škola od školy. V jedné ze škol došlo k mírnému zlepšení (od 10 do 50 m) asi celkem u 5 d?tí z celkových 80, v druhé se zlepšily celé 2/3, a to mnohdy o více jak 300 m. S p?ihlédnutím k podmínkám, které zmi?ované školy m?ly, první má možnost využívat atletický ovál o délce 400 m a druhá zarostlé h?išt? s obvodem 200 m.
Po malém pátrání jsme se dozv?d?li, že u?itelé t?locviku s d?tmi na travnatém h?išti trénovali. Bylo to znát. Bylo také znát, jak výkon d?tí ovlivní oble?ení. Kde pátrat po p?í?in?, že d?ti jedné školy stojí už p?edem p?evle?ené do sportovního p?ed školou a ve druhém p?ípad? polovina „b?ží“ v riflích a botách, které bychom ke sportovním neza?adili ani poslepu?
Nezáleží tedy ani tak na možnostech, jako na schopnostech a chuti. K ?emu je d?tem skv?lá dráha s tartanem, když slova povzbuzení chybí a dostane se jim spíše p?íkazu: „Makej nebo si t? podám!“? Kreativita a p?ístup k d?tem je cítit vždy už p?i vstupu do škol. Míra unavenosti, otrávenosti ?i nadšení jednotlivých vyu?ujících se potom promítá na d?ti a do jejich výkon?.
Ne všechna vina je však na kantorech. Sv?j podíl, a ne malý, nesou rodi?e. Jako opa?ení jsme z?stali stát, když se mírn? rozpršelo a d?tem za?aly chodit omluvné sms a vestibul školy pípal jak p?i požárním poplachu. Tentokráte ale sout?živost d?tí zvít?zila nad zbyte?nými obavami rodi?? a d?ti str?ily omluvenky do kapes a postavily se na start. Zajímavý by byl z?ejm? dotazník pro rodi?e o tom, které po?así je podle nich optimální ke sportu. V lét? se jim zdálo, že je moc teplo nebo dusno, nyní byla p?íliš zima, mlha ?i pršelo.
NAVŠTIVTE
SPECIÁLNÍ STRÁNKU O B?HU D?TÍ
Za zmínku stojí i hol?i?ka, která m?la omluvenku, že je astmatik. Po vysv?tlení, že to m?že zkusit a kdykoliv vzdát nebo p?ejít do ch?ze, se postavila na start. K svému a našemu p?ekvapení byla druhá nejlepší. Doufám, že jsme ji tím pomohli p?ekonat p?edsudek, že astmatik nem?že sportovat.
Smeknout klobouk si zaslouží i d?ti s nadváhou. Práv? tito b?žci v pr?m?ru dosáhli nejv?tšího zlepšení. V druhém kole našeho m??ení jsme odm??ovali práv? ty d?ti, které se od léta nejvíce zlepšily. Vidina odm?ny, když trochu p?idám a poslechnu rady trenéra, je dovedla do cíle v ?asto obdivuhodných výkonech. Možná toto je sm?r, jak motivovat d?ti ke sportu – nehledat jen ty nejlepší, tedy špi?ku ledovce.
K dobrému výkonu p?isp?lo i rozd?lení d?tí z jednoho ro?níku na dv? skupiny podle výkonnosti. Favorité si vzájemn? pomáhali udržet tempo a vyhecovat se k nemožnému. Pomalejší se naopak necítili tolik špatn?, když je rychlejší ?asto p?edbíhali. Povzbuzení spolužák? a u?itel? bylo skv?lou kulisou, ale ne na všech školách se nechali d?ti k fandovství strhnout.
Stejn? jako v ?ervnu p?i prvních návšt?vách škol se našli jedinci, kte?í nezávisle na výkonu prob?hli celou tra? s úsm?vem nebo s rozvázanou tkani?kou (inspirace z Olympijských her?). Jedno však bylo jasné už v lét?: mnohem lépe se dá ke sportu podchytit dít? na nižším stupni než puber?ák.
Projektem „B?h do škol“ nám nešlo o to zlana?it d?ti k b?hu ani o porovnání výkon? s tabulkami. Cht?li jsme jim ukázat, že b?h chce jen málo, sta?í se ob?as rozb?hnout, pravideln? u toho dýchat a kondice je lepší. Tedy nebrat to jako povinnost, ale sou?ást života. Byly vid?t talenty, na které bohužel p?i vší snaze nem?že mít vyu?ující ?as. Pokud tedy projekt má pokra?ovat, musíme p?izvat ke spolupráci místní oddílové trenéry, aby nám noví medailisté neunikli a neztratili se v šedi pr?m?ru.
Zajímavá ?ísla o projektu B?h do škol:
– navštívili jsme p?t základních škol v Ústeckém kraji
– b?hali jsme se žáky nižších (6 minut) i vyšších
ro?ník? (12 minut)
– celkem jsme zm??ili výkony 367 žák?
– pr?m?rný výkon školák? nižších ro?ník? v šestiminutovce: 1060 metr?
– pr?m?rný výkon školák? nižších ro?ník? ve dvanáctiminutovce: 2131 metr?
– na nižším stupni se žáci v pr?m?ru p?es prázdniny zlepšili o 3 metry
– na vyšším stupni se žáci v pr?m?ru p?es prázdniny
zhoršili o 24 metr?
– rozdali jsme n?kolik stovek dárk? od firem: VZP, Gigasport a
Scott
Komentáře (Celkem 21)
blatnicek 23.10.2008 09:35:07
Strašný, podle mě jste nezjistili nic novýho, vypovýdající hodnotu
nemá tenhle článek vůbec žádnou.....zlepšení v průměru o 3 a
24 m:-)
Jak může nějakej tělocvikář nechat děti čvičit v riflích?????
Určitě zasloužíte pochvalu za snahu (něco zkusit , udělat), ale to je
tak vše.
Brno
vl001 23.10.2008 11:06:17
Také si nejsem jist, zda jde o krok správným směrem. Možná by bylo lepší působit na organizátory, aby součástí závodů byly vždy dětské kategorie. Zveřejňování článků rádobyprávníků proč je to problém asi dětské amatérké pobíhání neposune. Btw. proč nemá pohár behej.com dětskou kategorii?
ipeterka 23.10.2008 12:19:01
Technická připomínka: dát na internet ke stažení soubor ve formátu xls považuji za projev vrcholného diletantství. Je mi líto, jinak to (třeba měkčeji) napsat nedokážu.
blatnicek 23.10.2008 19:15:01
Ok, musím reagovat.....právě jsem se díval na fotky z projektu „běh
do škol“. Hlavně úvodní fotky jsou teda síla, polovina dětí
v riflích, holka v uších kruhy jak vrata, vrcholem je běžec či
běžkyně z rukou v sádře!!! Takhle mě přijít na tělocvik
oblíknutý(jen jednou – poprvé a naposled), tak je vyrazím........
Svědčí to jednak o naprosté neschopnosti, neznalosti tamnějšího
tělocvikáře nebo tělocvikářky(podle mě by takovej člověk učit
tělocvik neměl), ale taky o neznalosti předpisů autorů „projektu“ .
Vážení, když už tedy uveřejňujete články jako „Běh dětí a
paragrafy(24.9.) nebo "Před záknem neutečeš“(1.10.), tak by jste si měli
nejdříve něco nastudovat. Například o cvičebním oděvu v hodinách
TV(když ho necháš běhat v riflích a zláme si nohu), o bezpečnosti(viz.
naušnice), sepisování úrazů a o tom kdo za to zodpovídá. Požádejte
tedy odborníka JUDr.Frabšu, ať Vám o tom něco řekne nebo napíše.
PS:
Poznámka pro kolegu těocvikáře: když to neděláte pořádně, nedělejte
to vůbec. Jestli-že Vám na hodinách cvičí děti se sádrou na ruce, měl
by jste obsah hlavy používat častěji a hlavně v práci.
Ústí nad Labem
PetrK 24.10.2008 07:18:17
>> blatnicek, 23. 10. 2008 09:35:07
Ahoj, ano, možná jsme měli počítat jen průměry těch, kteří se dokázali zlepšit, s tím souhlasím. Co se týče těch riflí, mám ale opačný názor. Pokud si někdo zapomene cvičební oděv a vyučující tělesné výchovy ho nechá sedět, pro řadu dětí to není trest ale odměna. Příště to nebude jednotlivec, v riflích přijde na tělocvik půlka třídy.
blatnicek 24.10.2008 15:22:50
>> PetrK, 24. 10. 2008 07:18:17
Ahoj, no jo jenže máš jasnej předpis a tím že to dítě necháš
cvičit v riflích nebo s naušnicema ho porušuješ. Je to taková nějaká
vizitka tělocvikáře kolik dětí chce cvičit, prostě jak je umí ten
člověk motivovat. Jasný, že jsou prostě děti co to budou zkoušet a takhle
oblečený chodit budou, tak jim dám jasně najevo co z toho plyne. U nás to
máe zavedený tak, že když dítě ten oděv nemá, píše se záznam, pokud
se to opakuje(4×), dáváme stupeň na vysvědčení dolů. Vůbec se
nerozpakujeme dát 4 nebo neklasifikovat, když si to tam dítě příjde
odsedět není ho vlastně za co hodnotit.
Praha
Radek Narovec 24.10.2008 18:08:09
>> blatnicek, 24. 10. 2008 15:22:50
Řečnická otázka: je lepší dítě v červených trenýrkách a bílém
nátělníku bez špetky zájmu o běh a jakýkoliv jiný sport nebo zapálený
běžec v džínách a náušnicích (jakkoliv to může být
nebezpečné)?
Když se rozčilujeme nad tím, že nás dámy nerady vidí nemyté a divně
ošacené na startu závodu, proč nám vadí „oděvní revolta“ dětí,
které jinak srdnatě bojovaly na trati?
Nechci, abys to bral jako provokaci, spíše přemýšlím nahlas. Tento
článek není závěrečnou zprávou za projektem, naopak odstartuje sérii
dalších. Můžu jen naznačit, že škola, kde se na děti „řvalo“
nejméně, produkuje nejzapálenější děti (vztaženo ke čtveřici
ostatních námi navštívených). Byla to taky jediná škola, kde se po
otázce „koho běh bavil?“ zvedl les rukou. A opačně, ve školách, kde
se tělocvikář (ne vždy to byl tělocvikář, kdo byl s námi a dětma
běhat) snažil o tvrdý režim, nám prokazoval spíše medvědí službu, co
se týče následného nadšení dětí.
S vědomím tohoto všeho váhám nad jasným soudem.
Radek
blatnicek 24.10.2008 20:41:24
>> Radek Narovec, 24. 10. 2008 18:08:09
Ahoj,
to není o červených trenkách a bílým nátělníku, oděvní revolta mi
rozhodně nevadí, ale o tom že tím ten učitel porušuje předpisy!!!Taky
nejezdíš v autě na červenou, nebo jooo? Ono v miliónu případů je to
v pohodě, ale když se něco stane? Když se někdo vážně zraní z těchto
důvodů(naušnice, rifle,.....atd), tak se hledá viník a nejčastěji je to
učitel a ten za to taky nese odpovědnost, tak to prostě je!
Ono jde motivovat, aby děti cvičily, i jinak než řvaním. Ale taky musíte
uznat, že když je to nárazová akce tak se ty děti budou chovat vždycky
jinak než v běžných hodinách. Záleží jak se tam děti sejdou, jaký
jsou povahy, jaký tam je nastavený klima, jak jsou vedený hodiny tělocviku,
......atd.
Já Vám rozhodně nechci kazit chuť do těchto akcí. Kdo v dnešní době
dělá něco pro to, aby se děti hejbaly zaslouží obdiv a poděkování. Jen
se snažím napsat svůj postřech, i když někdy trochu ostře.
Praha
Radek Narovec 24.10.2008 21:36:44
>> blatnicek, 24. 10. 2008 20:41:24
Myslím, že ti rozumím.
J_I_M_ 25.10.2008 00:46:24
Podle mě se ve škole k tělocviku(a hlavně běhu) přistupuje
špatně – spíš to odrazuje od běhání.
Abych řekl pravdu, běžet 1500 na zš byl pro mě postrach… a taky to byla
jediná věc co jsem v tu dobu běhal. Tímhle jsem si běhání dost
zošklivil.
Až nedávno (teď je mi 18) jsem se náhodou mimo biku dostal k běhání a
dost mě to chytlo. Ze začátku se běhalo špatně, ale po dvou týdnech jsem
se na to začal těšit. Myslím tím běhání delších tras 6km+ , 1500m mi
pořád moc nevyhovuje (mám jí za 5:10).
Tímhle přístupem ve škole to dost lidí odradí.
blatnicek 25.10.2008 17:26:16
>> J_I_M_, 25. 10. 2008 00:46:24
No dobrý, další ukřivděnej a znechucenej z běhání na základní škole. Tak mi napiš jak bys přistupoval k běhání na základní škole Ty?? Mě připadá, že většina z Vás by chtěla volnej systém jako maj v Americe, ať si dítě vybere jestli chce běžet nebo né, to by běželi dva nebo taky nikdo. Za pár let by to taky bylo stejný jako u nich, kdy 160 cm vysoká a 95 kilo vážíci mladá slečna(a že jich tam je hoooodně) jim připadá zdravá a normální. Prostě už ve škole by se dítě mělo učit, že není nic zadarmo a že je dobrý občas překonat „bolest“, únavu (při běhu) a naučit se neobcházet překážky, podlejzat nebo se jim vyhnout umí každej!!! Někdy mě připadá, že si děti(a hlavně jejich rodiče) myslej jak to odběhnou bez zadejchání, potu a únavy, hlavně aby to nebolelo.
LuKu 25.10.2008 19:14:32
>> blatnicek, 25. 10. 2008 17:26:16
Já bych věřila, že takhle to J_I_M_ nemyslel. Určitě se to nedá dělat tak, že si dítě milostivě rozmyslí, jestli poběží. Ale mně osobně třeba nikdy nikdo při tělocviku neřekl, že když budu měsíc 3× týdně pomalu běhat, uvidím výsledky a nebudu umírat při každém běhu, aniž bych podala nějaký rozumný výkon. U mě to vedlo k tomu, že jsem sice při každém běhu na čas ze sebe vydala maximum, ale běh si zařadila do škatulky sportů, na které se naprosto nehodím a nikdy mi ani trochu nepůjdou (byla jsem většinou polomrtvá už po „rozklusání“). Dnes vidím, že i já jsem schopná si příjemně rekreačně zaběhat. Kdyby mi ale tehdy při tělocviku někdo řekl, že stačí tak málo k výraznému zlepšení, dost možná by mě to namotivovalo a byla bych dnes s fyzičkou někde o dost jinde…
Brno
vl001 25.10.2008 19:34:36
>> LuKu, 25. 10. 2008 19:14:32
No ale problém je, že ty děcka to vůbec nemotivuje, vždyť ty výsledky jsou vlastně stejné:-) Jestli to dobře chápu, jsou lepší jen tam, kde děcka běhají ve škole. Asi motivace „teď několik měsíců běhej pomalu a pak se uvidí“ nestačí…
Mlada Boleslav
chels 26.10.2008 14:57:19
>> blatnicek, 25. 10. 2008 17:26:16
Ahoj, tak nebuď tak napružený!! Já osobně jsem s běhy na čas na
základní škole problém nikdy neměla, protože jsem závodně plavala, ale
že by mě motivovaly k běhu ve volném čase, to se taky říct nedá.
Prostě jsem to odběhla a konec. Na střední jsme měly na TV učitelku,
která běhá orienťák a ta nás motivovala tak nenásilně, že holky, které
na první pohled vypadaly vyloženě nesportovně, jezdily na závody. Protože
věděly, že si jdou zaběhat do lesa, nikdo je nebude prudit za „špatný
čas“ a užijou si to. A při hodinách TV sice pár holek protestovalo, ale
to bylo jen proto, že v pubertě protestujem proti všemu a všem. Nakonec
běžely pokaždé taky a tělocvikářka jim cestou vyprávěla o běhání.
Takže třeba takhle by to šlo :)
A jen dotaz na okraj, ty jsi učitel TV? Pokud ano, tak by mě trochu
zajímalo, kdo tě učil pravopis? :) (jsem připravena na nadávky…)
blatnicek 26.10.2008 21:35:50
>> chels, 26. 10. 2008 14:57:19
To je mišlený asy na mě? Jak sy to prosým tě poznala že jsem učytel? A co máš proti mímu pravopysu? Možná sem tam víjmečně nějaká čárka v souvětý, ale jynak sy ničeho nejsem vědom:-)
ipeterka 28.10.2008 10:16:29
>> blatnicek, 25. 10. 2008 17:26:16
SŠ a ZŠ mám už dlouho za sebou, přesto si myslím, že právě přístup na školách má velký vliv na to, že děti mají k běhu celkově odpor. Problém vidím především v tom, že bez jakéhokoliv tréninku se za školní pololetí udělají cca čtyři běhy (100m, 400m, 1500m, 3000m). Čili naprosto netrénovaní žáci běhají špatně rozcvičení a to opravdu jednou za čas. Také jsem to neměl na ZŠ (kde jsem byl obézní) ani na SŠ (kde jsem měl naopak ideální postavu – Blbý Měrný Index 22,5 – čím zároveň vyjadřuji, jak se stavím k BMI) rád. Na střední škole jsem měl první období, kdy jsem začal více běhat – tenkrát jako doplněk k posilovně. Začal jsem na 3km a vypracoval jsem se k 10km. Pak pro mě nebylo problém uběhnout 3km. Ale právě, že běh na střední škole se (na rozdíl např. od míčových her) provozuje jen tak, že se každá trasa jednou ročně zaběhne na výkon, nedivím se ani trochu, že žáci/studenti si k běhu pěstují spíše negativní vztah.
Marek-Bowen 31.10.2008 22:27:25
>> blatnicek, 23. 10. 2008 19:15:01
Predem, jsem jeden z bezcu 32zs…
Vase nazory, mne vlastne pobavili a nastvali zaroven. Osobne si myslim ze je
mnohem lepsi to, kdyz nektery ze zaku se k necemu podobnemu postavi celem,
i kdyz napriklad zapomene ubor. Urcite to je mnohem lepsi, nez to, aby tam
pouze sedel.
Jak rikate „Takhle mě přijít na tělocvik oblíknutý(jen jednou –
poprvé a naposled)“, to je podle mne ten kamen urazu pri vyucovani telocviku.
Nebo „Svědčí to jednak o naprosté neschopnosti, neznalosti“ opet, pokud
ucitel nekoho podobnym stylem jako vy pouze „sjede“, nemuze dale od nekoho
cekat, ze se zrovna na tuto hodinu bude tesit.
Osobne jsem rad, ze tym Behej.com a ostatni jeho partneri neco podobneho
usporadali, a nasi vyucujici to prijali take velmi kladne a dobre. Timto bych
jim chtel take podekovat.
// Pisi to jako pouze sve nazory. Podle toho jak se zde vyjadrujete, ocekavam
odpoved podobnou ostatnim… Marek 14 let
administrator 03.04.2010 13:32:37
Během října jsme znovu navštívili pětici škol v Ústeckém kraji a zaběhli si s dětmi Cooperův test – tedy dvanáctiminutovku v případě starších ročníků a poloviční čas u těch menších. S notnou dávkou optimismu, že aspoň třetina dětí se přes léto rozběhla, jsme se vrhli do druhého kola měření. Stejně jako v létě se našlo mezi jednotlivými školami hodně rozdílů. Některé výsledky byly hodně zajímavé.
Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.