Rozhodli jsme se vyzpovídat jednu ze zakladatelek, předsedkyni oddílu a také jeho hlavní trenérku Zuzanu Olšanovou.

Oddíl byl založen v roce 1994 jako součást Školního sportovního klubu fungujícího v prostorách a pod hlavičkou ZŠ Polesná v Praze 9, Újezd nad Lesy. Při zrodu stál kamarád Petr Musil, ke kterému jsem se přidala já. Nejdříve jsem oslovila Danu Bakičovou a pak se k nám postupně přidávali další. Většina trenérů a funkcionářů jsou rodiče našich bývalých nebo současných svěřenců. Velkou výhodou pro nás byla možnost využívat školní tělocvičnu a venkovní škvárový ovál s doskočištěm. Ten jsme ovšem v začátcích museli vysvobodit ze zajetí plevele. Začínali jsme s necelou dvacítkou dětí, sbírali zkušenosti, rozkoukávali se, začali jezdit na přespolní běhy v okolí Prahy, pak zkusili i dráhu. 

Jaká je tvá sportovní minulost? Měla vliv na další působení oddílu?

Běhala jsem střední a dlouhé tratě za VŠ Praha pod vedením trenéra pana Krištofa. Z té doby jsem také znala jiného trenéra, pana Průchu. Když jsem ho po letech opět potkala, hned jsme se poznali a měli si co říci. Tehdy jsem pochopila, že je to skvělý člověk, ze kterého si budu brát příklad celý život. Protože pan Průcha byl trenérem AC Praha 1890, navázali jsme tehdy spolupráci a naše děti v soutěži družstev hostovaly pod hlavičkou tohoto klubu. 

A současnost oddílu?

V současné době máme dvě tréninkové maxiskupiny. Je to přípravka dětí od 6 do 10 let, kterou vede Radka Kohoutová společně s Markétou Šimkovou a Ivanou Zoulíkovou. Tito caparti trénují dvakrát týdně a jezdí po přespolních bězích po celé republice. Druhou skupinu starších atletů vedu já spolu se svou zástupkyní Danou Bakičovou. Dalšími trenéry v této skupině jsou Pavel Rejmon a Bára Plzenská. V tomto složení trénujeme třikrát týdně. A samozřejmě kromě velkého množství přespoláčků již závodíme na dráze jak v jednotlivcích, kde o nás je rozhodně vědět, tak v družstvech, kde již třetí rok spolupracujeme s PSK Olymp Praha, za které stavíme družstva a kam ve starším věku (dorost, junioři) předáváme v případě zájmu již hotové atlety. Přípravka má v současnosti 35 a starší skupina 42 členů. 

Kolik u vás zaplatí rodiče za jednoho malého atleta ročně? 

U nás atlet platí členský příspěvek ve výši 1000 Kč. V této ceně má i propůjčení kvalitních atletických treter. Když mu jsou malé, vymění si je za větší. Tím pomáháme rodičům, aby nemuseli každý půlrok kupovat nové. Jinak necháváme šít dětem oddílová trika a další slušivé dresy v klasických zelenočerných barvách, na které částečně přispívá klub a zbytek doplácí člen. 

V této částce není zahrnuto soustředění. V posledních letech jezdíme v létě na týdenní soustředění do Sušice, kde máme pronajatý celý ubytovací areál přímo u řeky Otavy cca 300 m od krásného atletického stadionu. I s trenéry a dalšími dospělými pomocníky se nás sem každoročně sjede na sedmdesát. 

Trénujeme zde třikrát denně na stadinou a krásném lesoparku podél Otavy, v areálu máme i hřiště na míčové hry, ideální místo pro bojovky atd. Obědy a večeře máme na stadionu, snídaně, svačiny a druhé večeře jim připravujeme my – pečivo z místní pekárny a u dětiček oblíbené pomazánky (které jim připravujeme) jsou nepřekonatelné. Tradicí je závod – výběh na Svatobor. Kromě tréninků máme pro děti připraveno spoustu přednášek na téma zdravoděda, masáže, pravidla atletiky, správné rozvičování a vše je zakončené testy o ceny. O špičkovou zdravotní péči se stará Miládka Pavlicová – profesionální zdravotnice.

Co se podařilo v poslední době?

Jednu z největších radostí nám udělal loňský grant, pomocí něhož dostal náš hrůzostrašný ovál kvalitní tartanový povrch. Tartan teď máme i v sektoru skoku do dálky a v celém středu dvousetmetrového oválu. Ten využíváme na míčové hry, rozcvičení, soutěže. Koncem loňského roku můj manžel Aleš společně s firmou Spojstav stadion osvětlil a my zde můžeme trénovat i ve večerních hodinách. To vše se stalo za finančního přispění Místního úřadu v Újezdě nad Lesy, firmy Spojstav a pana Olšana. Máme velké štěstí, že se můžeme opřít o skvělou spolupráci a porozumění u paní starostky Vlásenkové i u ředitele školy a předsedy školního sportovního klubu Mirka Kurky.

Jak už jsi se zmínila, oddíl nemá své dospělé atlety. Kteří z bývalých svěřenců to zatím dotáhli nejdál? 

Nebude to úplný výčet. Jen pár jmen za všechny. Markéta Plzenská (mistryně republiky na čtvrtku v dorosteneckých a juniorských kategoriích), Eliška Klučinová (reprezentantka v sedmiboji), Martina Bakičová (tyčkařka), Martin Olšan, Petr Daněk (středotraťaři a vytrvalci, startující za PSK Olymp Praha). 

Co vás nejvíc pálí v současné době?

Naším cílem pro toto období je sehnat finanční částku na nákup doskočiště na skok do výšky, které bychom rádi umístili rovněž na stadion. V současnosti naše děti se skokem do výšky přijdou do styku pouze na závodech a na soustředěních. Moc bychom si přáli, aby se nám tento sen splnil již na začátku roku 2009 a na jaře již svěřenci trénovali skok do výšky naplno. 

V čem je vaše hlavní síla?

Řekla bych v tom, že se sešla parta trenérů, kteří trénují děti pro lásku ke sportu. Snažíme se z našich dětí utvořit partu, která táhne za jeden provaz, schází se i mimo trénink. Vizitkou toho snad je, že společně s námi do Sušice jezdí i naši bývalí svěřenci. Někteří odchovanci pomáhají s výchovou mladých atletů. Každý rok vypisujeme soutěz „Újezdský pohár v přespolním běhu“. Při jejím vyhodnocení, kterého se účastní i rodiče svěřenců, první tři děvčata a první tři chlapci dostávají poháry a medaile, všichni ostatní pak drobné dárky.

NAVŠTIVTE SPECIÁLNÍ STRÁNKU VĚNOVANOU BĚHU DĚTÍ