Co stránek už bylo popsáno o důvodech, které běžce nutí obout boty a vyrazit pro pravidelnou dávku kilometrů. Někdy je to až neuvěřitelné, co si ti lidé nevymyslí. Abych vypátral skutečné motivy, nezbylo mi, než se vetřít do běžeckého společenství a ověřit jejich tvrzení na vlastní kůži. A co jsem zjistil? Samý výmysl, klam a lež, pouze ve výjimečných případech polopravda.
Odkaz na článek

Naprostý souhlas Začala jsem běhat, protože jsem chtěla být hubenější a krásnější. No … neshodila jsem ani deko, spíš něco přibrala. Každou chvíli mě něco bolí a musím lítat po doktorech – teď zrovna kolena. Nikdy před tím jsem se na veřejnosti neukazovala zpocená a funící – takže, kde je ta krása? 

Chápu, že je to nadsázka, něco jako dříve članky „kurzívou“, nicméně například argument: „Velká většina běžců tvrdila, že jedním z důvodů, proč běhají, je zdraví. Skutečnost je ale úplně jiná. Při běhu se spousta běžců zraní a o zdraví přijde, ale nezaznamenal jsem jediný případ, kdy by se někdo nemocný při běhu vyléčil.“ jsem slyšel vícekrát v reálném životě, samozřejmě vždy od neběžců, a proto by mohl někoho zmást.

Je sice pravdou, že podle výzkumů se během roku aspoň jednou zraní více než polovina všech běžců, stále však věřím, že jde běhat i tak, aby se člověk zranění vyhýbal (a sám se o to už tři roky úspěšně snažím). Také má nemocnost se výrazně snížila a přestože jsem byl dřív často náchylný na jakékoliv nachlazení, virózy, chřipky, tak jsem se loni v listopadu i díky běhání vyhnul i viróze (nebo chřipce?), která řádila mezi mými příbuznými i na fakultě, kde jsem učil (onemocněla tam i asi 2/3 vyučujících, takže jsem za ně musel suplovat). Sice u běhu častěji než jiní potřebuji smrkat a někdy i kašlat, ale po doběhu mám pak i díky tomu čistý nos celý zbytek dne, zatímco za normální situace bych hlen řádně nevysmrkal a trápil by mě mnohem více. Také je třeba zmínit výhody běhu pro odbourání stresu, což se pak projevuje v lepších pracovních výkonech a znovu i ve zlepšení zdravotního stavu (odbourání bolesti hlavy a podobných příznaků). Celkově tedy tvrdím, že i přes počáteční obavy mi běh (a případně i jiné sportovní aktivity) zdravotní stav výrazně zlepšuje.

P.S. Už na základní škole, kdy jsem míval záchvaty dušnosti a nemocnost až 200 zameškaných hodin za pololetí, jsme v lázních (kde jsem byl 6× vždy 8 týdnů nejenom pili vody a inhalovali, ale také chodili na vycházky, cvičili a dokonce i běhali, byť to pro mne bylo těžké. Běhávali jsme podle metronomu na místě, nejprve 1 minutu a ke konci osmitýdenního pobytu celých 10 minut. Nevím o nikom, komu by to tam uškodilo.

Pěkný článek k nedělní snídani

Tak teď nevím…:-((.....nemám toho běhání nechat????

>> kanovsky, 16. 05. 2010 08:14:59

A ještě bych přidala žaludeční a střevní potíže…těch jsem se taky pravidelným běháním zbavila.

Mirku, dovolím si s tebou, jako vždycky, nesouhlasit. Důvodů k běhu je spousta, pouze je nikdo nepřizná (a maskuje je za jiné). Vysvětli mi třeba, jak bych se jinak dostal rychle do hospody, když nemám auto a chytne mě absťák? Taky pouze při běhu můžeš v klidu obdivovat hezké slečny zezadu a nikdo si toho nevšimne. Někdy se dokonce s tebou i dají do řeči!!! Zkusil jsi někdy oslovit osmnáctiletou slečnu v metru? A jak to dopadlo? Taky tě bolela čelist? A při běhu dokonce bude se zájmem poslouchat naše žvásty o tom, co jsme uběhli. Další důvod je charakterizován větou " Zlomyslná radost je největší radost". Víš, jaký krásný pocity jsem loni prožíval, když jsi někdy na závodě doběhl za mnou? Taky bys mně je mohl zase někdy dopřát. A poslední důvod je můj soukromý. Až ti bude několik hodin do ucha krákat domácí vrána, rád vyběhneš. Venku a při běhu to krákání není tak slyšet.

Zdůrazňuji jeden důvod: běh dělá žízeň to pivo pak chutná 

EvženGe to napsal velmi hezky a zcela souhlasim. Článek je výborný a je pravdou, že takhle jsem o běhu ještě nepřemýšlel: Běhají, protože jsou líní dělat něco užitečného. :)

Tohle může vymyslet jen ten, kdo byl běhat :)) Díky za veselý nedělní ráno!

Jsem podnikatel a proto mám rád před sebou náročné cíle. Ty cíle nemusí být ale vždy jen podnikatelské. Kdysi jsem dělal turistiku, bavilo mě zkoušet co všechno vydržím, kam až dojdu. Snad i proto jsem si dal jeden z cílů zdolat maratón. Samozřejmě, na základě poznatku že se dá na něj natrénovat za 100 dnů. Můj jediný cíl byl zpočátku dostat se do cíle v časovém limitu, nic víc. Má příprava byla absolutně špatná. Běhal jsem v obyčejných botách třikrát týdně vždy 10 až 15 kilometrů. Přesněji, byl to indiánský běh, stále nejsem schopen uběhnout více než kilometr.

Na start maratónu jsem se postavil s tím, že bych to mohl zvládnout za pět až šest hodid. Tím splním svůj cíl, udělám si čárku a s běháním končím. Skutečnost ale byla jiná. Nevím jak je to možné, ale ne Redbul, ale ti lidi kolem mi snad dali křídla a já to opravdu zvládnul za pět hodin a nějaké ty muinuty. A já v tom běhu našel velké uspokojení. Můžu se ukázat, lidi mi fandí. Navíc, fandili mi i lidi, kterým jsem to vykecal že se na něco takovýho šílenýho chystám.

Původně jsem si jen chtěl splnit cíl zdolat maratón. Jedno a pak se na běhání vykašlat. Ale už když jsem probíhal cílem, bylo mi jakné že přestat nejde. Začal jsem důsledněji sledovat, co se kde o běhání píše. Zjišťuju jaké boty si koupit a jak co nejefektivněji běhat. Vlastně, vznikly další cíle. Takový Košický maratón je přece taky pěkná výzva.

>> YuppieRunner, 16. 05. 2010 09:37:06

Dovolím si s Tvým tvrzením velmi souhlasit

Jináč já mám doma tři ženský (9, 19 a 45 let), tak je snad jasný proč běhám … ta hlava potřebuje občas pořádně pročistit!!!

Tak nějak má vypadat recese! Díky za skvěle napsaný článek! Výborný relax při nedělní snídani … asi to tvrzení půjdu ověřit na „vlastní kůži“ … jen co vyschnou v Ostravě všechny kaluže!!!! 

Jak to tady čtu, tak to vypadá, že všichni snídaj u počítače..... 

Mám ještě jeden důvod ! Vybíhám proto, že doma jsem často sama a je mi smutno.Takže jdu běhat.Sama..A na­jednou mi samota vyhovuje!:-P .

A taky Tě štve, když si rozsypeš kaviár do klávesnice? >> Mirek Hasal, 16. 05. 2010 12:39:52

>> megatraged, 16. 05. 2010 16:43:21 Musím souhlasit…já jsem u běhání strašně ráda sama…a musím říct,že jsem od té doby zdravější,vyrov­nanější,veselej­ší…a začla jsem pít pivko:-)

>> vosice, 16. 05. 2010 20:27:06

Přiznám se, běh mi taky vyhovuje že je to takový individuální. Každý se s tím vším může sám poprat, není závislý na ostatních jako například ve fotbale a jiných kolektivních sportech.

Na druhou stranu, dají se tam potkal lidi (spoluběžci, kolemdoucí), kteří často podpoří nejen dobrým slovem.

Děsně mě nebaví pěší tůry, a běh miluju od té doby, co jsem zjistila, že osmihodinová pěší tůra se dá uběhnout za tři hodiny a zbývajících pět hodin se dá spát, koukat na televizi, nebo sedět v hospodě. Běžecké motto: Čím rychleji poběžíš, tím dříve to budeš mít za sebou…:)

>> Mirek Hasal, 16. 05. 2010 12:39:52

snídají u počítače a ještě k tomu v poledne inu, to je život

No já nevím. Já beru běh jako náhražkový chování. Nemusím mít rodinu, ženskou, auto, barák, a hlava to bere, protože běhání je cíl. A navíc, když ostatní vědí, že trénujete na maraton, můžete na spoustu věcí kašlat, třeba v práci… No a když trénujete na ultra, můžete ultrakašlat a kupodivu to prochází.

>> Iva Milesová, 16. 05. 2010 21:23:30

Úplný souhlas. Také jsem začala běhat kvůli úspoře času. Celý rok vlastně trénuji na letní výlety, které můj pes už neujde. Pak mám čas i na psa, vaření a přítele a lesů se vzdávat nemusím a ještě je můžu proběhat s přítelem:oD.

Ahoj, super článek. Už jsem naočkovala k běhání 3 lidi (a to běhám od podzimu 2009), takže jsem i přeposlala tento článek a doufám, že nás bude funět víc a víc