Chodidla a běžecké boty si nerozumějí, tvrdí studie
O tom, že moderní běžecké boty spíše komplikují ideální práci chodidel, se hovoří již dlouho. Jedna z posledních studií však jde ještě dále. Tvrdí, že současné modely obuvi jsou vysloveným nepochopením, jak chodidlo pracuje, a v důsledku toho jsou po všech stránkách našemu zdraví nevyhovující. Doporučují buď jinou konstrukci, nebo boty raději zcela odložit.
Co je nejvíce trnem v oku odpůrců tlumivých bot „vycpaných“ technologickými prvky, které ovládly regály sportovních obchodů a o nichž slýcháváme od výrobců, ale i řady běžeckých poradců, jen to nejlepší?
Především to je vysoká míra tlumení v podrážce. Pěna a jiné materiály klamou senzory umístěné na chodidlech nohou. Nervových zakončení je na chodidle přes 200 000, zdaleka nejvíce ze všech částí těla. To tak dostává falešné impulsy a místo aby se zpevněním připravilo na tvrdý dopad, klesá k zemi v očekávání měkké peřinky.
Dalším nevhodným prvkem je údajně úzká špička, která brání prstům roztažením vytvořit širší a tím stabilnější základnu pro dopad. Zvednutá špička pak prstům neumožní zabrat při odraze.
Podle obhájců bosé nohy coby geniálního vynálezu, který netřeba „vylepšovat“ botou, je zdravá klenba tím nejlepším tlumením při dopadu. Jestliže ji však podložíme tvarovanou vložkou, v její práci ji tím bráníme a ta v důsledku ochabuje a propadá se. Podobně pronační opora na bocích limituje pohyb příčné klenby, který je přirozený a nemělo by se mu bránit!
Jestli vás v důsledku nadměrné pronace bolí jiné části těla, nehledejte opěrné berličky protipronačních bot, ale raději dané partie posilujte a snažte se zbavit nerovnováh v držení těla. Světový rekordman Haile Gebrselassie má pronaci jako hrom a jak vidno, nebrání mu to ve špičkových výkonech, uvádí bosí běžci.
Na mušku si berou i vysokou a tuhou patu (kvůli níž trpí achilovka) a její vyvýšení, které vytváří nadměrný sklon boty a nutí tělo rovnat se do vzpřímené polohy dlouhodobě namáhavým prohnutím zad.
Studie oponuje názorům, že dnešní člověk není připraven na bosý běh po tvrdých površích. Odkazuje se na domorodé kmeny v jižní Americe i na jiných kontinentech, které zdaleka nedisponují měkkými povrchy, ale nohy mají zdravé a funkční. Ani naši předci v blízkých zeměpisných šířkách si nevykračovali po mechových cestách, dodávají.
Jak by tedy ideální běžecká bota měla vypadat? Měla by být plochá, s minimální podrážkou, širokým předkem a vysoce ohebná.
Všechny jejich argumenty se opírají o tezi, že co není zatěžováno, to chátrá. Než se pustíme do komentářů relevantnosti těchto argumentů, udělejme si malý test zdraví našich chodidel: Dokážete bez velké námahy a dopomoci roztáhnout od sebe prsty na nohou? A svedete si jimi (bez pomoci rukou) navléknout ponožky?
Komentáře (Celkem 400)
Kynšperk nad Ohří
schonfeld 01.09.2010 11:58:15
>> Glacier, 01. 09. 2010 11:54:20
Ach jo. To je jako diskuse s knězem o tom zda existuje bůh.
Prostě jen zkuste připustit, že věci nejsou pouze černé a bílé. To by možná stačilo k ukončení této nikam nevedoucí diskuse o tom, že boty jsou špatně a jen bez bot bude lidstvo spaseno.
Glacier 01.09.2010 12:05:17
>> schonfeld, 01. 09. 2010 11:58:15
já jsme řekl, že to není o tom, že běžecké boty jsou evil a jediná cesta je barefoot/minimalist running.
Takže souhlasím ano není to černá/není to bílá..jenom tady několik desítek let je slyšet jenom jedna „pravda“, protože je to prostě o milionech za PR a Marketing…všichni dobře víme, že word of mouth je nejsilnější…takže nejsem kněz, a ani se nehádám, jen říkám, že by měl mít prostor i jiný názor, než že jediný spasení je s 680% gelu…
rudo 01.09.2010 12:32:12
prirodzeny povrch pre ludstvo nebol golfovytravnik. dlhe storocia – tisicrocia ludia budovali mesta a cesty v mestach a medzi mestami z kamenov a po kamenoch chodili, behali a nosili naklady. Po kamenoch, tvrdsich ako beton a kammene cesty neboli velmi rovne, bolo to ovela tazsie naboso ako po krasnom betone. ak este niekde v starej casti mesta je ponechana historicka kockova dlazba – tak si to skuste naboso – to je to prirodzene z historie. ked clovek bol nuteny odbocit z kamennej cesty, tak sa dostal medzi konare a pichlave porasty, medzi ktorymi boli schcvane ostre kamene a ine nastrahy. Priodzene povrchy by zodpovedali behu naboso v kosodrevine alebo medzi cernicovymi hustinami, beh cez zihlavove pole by bol este ten najlepsi pripad
Glacier 01.09.2010 13:32:13
>> Kulíšek, 01. 09. 2010 13:17:34
Kynšperk nad Ohří
schonfeld 01.09.2010 13:39:19
>> rudo, 01. 09. 2010 12:32:12
Tak to bych rád slyšel kde běhali lidé tisíciletí po kameni v takovém měřítku, aby to mělo vliv na antropogenezi.
První dlážděné silnice se sice skutečně objevovaly už před asi pěti tisíci lety přnl., ale ještě za starověkého Egypta se silniční síť omezovala pouze několik komunikací, často účelových, jako byly například ty pro stavbu pyramid.
Rozsáhlý systém silnic měla i Čína (na přelomu letopočtu to bylo asi 40 tis. km), ale většinou šlo o upravené cesty bez dláždění, které bylo pouze na části komunikací.
O skutečné silniční síti tak lze mluvit až u Inků nebo Mayů, na našem kontinentu v případě římské říše, která budovala síť kamenných silnic cca od třetího století před naším letopočtem.
Fakticky až do doby průmyslové revoluce byla kamenná silnice výsadou měst (a to pouze jich částí) a klíčových spojnic. Ještě v 19. století tak 90 procent lidí na této planetě chodilo po udusané nebo uježděné hlíně, v lepším případě po štěrku.
Pokud tedy měl na vývoj člověka v posledních tisíci letech vliv pohyb v nějakém konkrétním prostředí, šlo převážně u kulturní krajinu. Antropogenní vliv se zde omezoval na vytváření stezek využívajích přirozeného terénu a místního materiálu s úpravou buď ošlapem, nebo drobnými technickými zásahy.
Skutečné pevné povrchy, jako je kamenná dlažba, asfalt nebo beton se v masivním měřítku používají příliš krátce na to, aby mohly mít nějaký dědičný vliv na vývoj lidského skeletu a dalších částí organismu.
Mnemosyne 01.09.2010 13:50:27
>> schonfeld, 01. 09. 2010 13:39:19
No, nevím jak jinde, ale zrovna v Egyptě jsou všude kolem nilského údolí skály, takže tam si kamene užili rozhodně víc než trávy. A běhali (chodili) v něčem, co silně připomíná huaraches, nikoli bosí – teda alespoň ti majetnější.
Inkové tuším žili vůbec ve skalách. Takže jako lidstvo běháme po kamenech vážně dlouho. Jen my středoevropané tolik ne :)
Akorát není tohle na vliv na antropogenezi pořád ještě příliš málo času?
Kulíšek 01.09.2010 14:02:29
Co se týče antropogeneze nevím, ale na druhou stranu asi není pochyb o tom, že na nohách je několik tisíc receptorů, které asi těžko mohou plně komunikovat se zemí, pokud jsou „obaleny“ hmotou/botou. Svaly a šlachy v botě jsou stažené, což jim asi taky zrovna nemůže činit blaho (což sama někdy cítím). Přes stimulaci vnitřních orgánu přes reflexní dráhy, držení těla apod. by se dalo pokračovat…
Na druhou stranu i ve prospěch bot se najde halda podpůrných a logických argumentů, takže tohle téma se asi nedá uzavřít nějakou absolutně platnou pravdou…(jestli se vůbec něco takhle uzavřít dá;-)
Každopádně téma moc zajímavé a díky zejména nejaktivnějším „aktérům“ za něj!:-)
stewik 01.09.2010 14:04:04
>> kanovsky, 03. 07. 2010 09:26:35
zkus si dat tu dvestepadesatku v tretrach, urcite to bude rychlejsi nez naboso podle me, pri tempovym behu na 250m se nepozna nic, kdybys to bezel opravdu sprintem (pod 30s)tak bych pochopil srovnavani boty a chodidla
takhle si myslim, ze zafungovalo tvoje nadseni z behu naboso ja rad chodim bos, ale urcite si nemyslim, ze bych byl bez bot rychlejsi treba na 400m. mozna je to zdravejsi, ale zmena rychlosti bude fakt jen tebou a tim, ze bezis vytrvalecky tempo
Kulíšek 01.09.2010 14:17:42
>> stewik, 01. 09. 2010 14:04:04
No já nevím, zkus pár měsíců, možná let, trénovat ve vibramech nebo naboso…Pak by se možná dalo říct, jak moc je takový běh efektivní/rychlý. Přeci jen máme nohy docela zhýčkané, takže běh bez bot je pro nás v tuhle chvíli spíš utrpení než cokoliv jiného…;-)
Kynšperk nad Ohří
schonfeld 01.09.2010 14:22:52
>> Mnemosyne, 01. 09. 2010 13:50:27
Je řada změn které se projevují i ve výrazně kratších obdobích. Viz například vliv stravovacích zvyklostí na vývoj skeletu a metabolismu člověka od prehistorických období do současnosti.
Co se týká mechanických vlivů na skelet člověka ve starověku a středověku, byl značný. Ale na druhou stranu zde také byla řada dalších faktorů, jako namáhavá práce, méně hodnotná strava, nemoci a další. Ostatně na běžných nálezech kosterních pozůstatků ze středověku to lze celkem snadno vysledovat i laickým okem.
Přesto se domnívám že pohyb na tvrdém podkladu nebyl v minulosti nikdy tak masivní, jako dnes. Stejně tak jako sezení na zadku. Za některé tyto věci platíme zcela prokazatelně různými civilizačními onemocněními hemoroidy počínaje a některými degenerativními oemocněními kloubů. Na podrobnější popis mohu půjčit kolegu antropologa
Prostě mám jen někdy pocit, že diskuse na podobná témata (a to se netýká jen běhání), jsou často zcela zbytečně od zdi ke zdi. Odjakživa chodíme po různých druzích povrchu v různých poměrech. Kdyby lidstvo chodilo po celou svou existenci po asfaltu, jeho fyziologie by byla v některých bodech odlišná od současnosti. Kdyby chodil jen v písku taktéž.
Problém dneška je, že opravdu začíná převládat jeden druh povrchu. Ten tvrdý. Což skutečně v minulosti nebylo. Minimálně ne v našem prostředí. Je tedy jen otázkou, zda je vhodné nechat volný průběh přírodním procesům a vývojově se tomu přizpůsobíme (otázou zůstává za jakou cenu), nebo volit přechodná opatření (boty), nebo volit trvalá opatření (boty nebo něco z oblasti sci-fi a high tech).
Sečteno podtrženo, je úplně jedno jestli si tedy někdo vybere boty s odpružením nebo bez, protože vliv takového rozhodnutí na antropogenezi je zanedbatelný a bude to mít dopad především na toho konkrétního jedince. Jen by bylo asi dobré, aby si byl toho dopadu vědom. Což mi připadá jako nejsmysluplnější cíl tohoto i jiných dialogů.
stewik 01.09.2010 14:51:44
>> Kulíšek, 01. 09. 2010 14:17:42
souhlas, nohy jsou zhyckane/znicene :) ale tak kdyz prijeli africti vytrvalci na olympiadu a meli bezet po asfaltu, dobrodinci jim kupovali boty a oni neodmitali. na tartanu to docela skrabe, mondo by mohlo byt dobre pro behani naboso. ale tak jako tak, tretry jsou delane pro maximalni grip a nevazi skoro nic, navic techniku behu sprinteru asi nejde zefektivnit pouhym zutim :) (i kdyz uz jsem osobne potkal individuum, ktere si loupalo kuzi na nohach, aby shodil par gramu navic) mozna ze u vytrvalcu to muze odlehcit a usnadnit beh, ale podle me se tim nemuze porychlit
Brno
Petr Kaňovský 01.09.2010 15:00:26
>> stewik, 01. 09. 2010 14:04:04
Nakonec je z toho zajímavá diskuse. Samozřejmě pro mě výkony na 250 a 500 metrů nejsou zajímavé z jiného důvodu, než jako podklad pro regresní analýzu (i z nich odhaduji možnosti na delších vzdálenostech), nicméně třeba zlepšení na 1500 metrech z 5:55 na 5:37 považuji také za významné. Tretry se mi kvůli těm několika pokusům za rok zatím kupovat nechce, navíc jsem už psal, že se bojím i poničení dráhy ZŠ. Dobře tedy, pokusím se změnit techniku běhu i ve stávajících botách (mám boty 4 různých typů) a zjistím, zda tím dojde ke zlepšení. Zároveň zkusím někdy naboso otestovat i 5 a 10 km, nicméně k tomu bych měl nejlepší, kdybych běžel i s nějakým partnerem, kvůli motivaci i dodržení vhodného tempa.
Techniku běhu specialistů samozřejmě „pouhým zutím“ změnit asi nelze, ale techniku běhu hobíků „věčných začátečníků“ takto změnit lze, dokonce mám stále ještě dojem, že naboso běžím úplně jiným stylem, než v botách. K lepšímu posouzení bych ale potřeboval si zajistit nezávislého pozorovatele, který by mě při běhu sledoval a následně mi pak sdělil poznatky aplikovatelné pro běh v botách. Pokud k něčemu dospěji, tak zde určitě napíšu.
Sokolov
Amater 01.09.2010 15:53:15
Uf…to je ale zase téma! Jedna studie zjistí, že nové technologie si s chodidlem nerozumí a za měsíc tu máme druhou studii s tím, že moderní boty jsou pro chodidlo nezbytné. Většina si uvědomuje, že pravda je zase někde uprostřed. Argumentace s tím, že v pravěku lidi běhali bez bot je zcela nesmyslná.......v pravěku stačil jeden kožešinový přehoz na zimu a jeden kyj k ulovení mamuta. K tomu se asi nebudeme vracet. Odmítání technologických novinek není asi ta správná cesta, navíc většinou TI propagátoři těchto přístupů mají doma nejmodernější mobily, počítače, auta atd. Ulehčeme si ten svět moderními technologiemi, které budeme používat s rozmyslem …
Brno
Petr Kaňovský 01.09.2010 16:02:51
>> Amater, 01. 09. 2010 15:53:15
Dobrý názor. Já nejsem ani na jedné straně, mým hlavním cílem je běhat rychle a pokud možno i bez zranění. Empiricky jsem zjistil, že zatím běhám kratší vzdálenosti rychleji bosky, to ale neznamená, že v dohledné době nezjistím něco jiného.
Glacier 01.09.2010 16:12:24
>> Amater, 01. 09. 2010 15:53:15
je videt, ze jsi si k tomu „vubec nic neprectl“…pokud tvrdis ze jedna, pak se hluboce mylis…
Brno
mulisak 01.09.2010 16:17:34
Často se tu argumentuje tím, že v minulosti lidi chodili převážně po měkkém, ale to není pravda, když v létě na polní cestu chvíli praží slunko, za chvíli je tvrdá skoro jako kámen. Z pohledu evoluce viz můj dřívější příspěvek v jiném vlákně:
http://www.behej.com/…cku-clanek/3#…
Založil jsem nové vlákno pro ty, co to již vyzkoušeli na vlastní kůži:
Brno
mulisak 01.09.2010 16:22:17
Ta by mohla nohama psát:
Postrizin
SlavoK 01.09.2010 16:24:10
>> Amater, 01. 09. 2010 15:53:15
Neni to vubec o jedny studii… Ale redakce behej.com se zase vytahla. Opisou zahranicny clanek ve stylu idnes.cz nema hlavu ani patu ani zadnou relevantni hodnotu. A pak si k nemu drze pripoji starsi zajimave vlakno o efektivnosti behu naboso, aby to bylo jako ze jak je jejich clanek zajimavy a ctenari diskutovany.
Brno
mulisak 01.09.2010 16:36:46
>> SlavoK, 01. 09. 2010 16:24:10
Jsi moc přísný, již delší dobu se spojují existující diskuse s články s obdobnou tématikou. A je dobře, že podobný článek občas zveřejní, protože všude jinde se běžci setkají s premisou zakoupení „kvalitních“ bot.
Luboš Brabec 01.09.2010 19:43:18
Je dobře, že v poslední době se víc mluví o tom, že těžké, robustní a neohebné boty nadělají tělu víc problémů než užitku. A že lepší je běhat ve flexibilnějších a minimalističtějších modelech, samozřejmě i odpovídajícím stylem.
Ale chtít po běžcích, aby běhali bosi jindy než v rámci občasného tréninku, je zase druhý extrém. Všichni ti zmiňovaní Indiáni nebo Afričané takhle běhají a chodí od dětství, jenže když si „západní“ člověk sundá ve třiceti letech boty a začne běhat bos, asi mu to moc dlouho nevydrží… Ostatně i nejslavnější bosý běžec Abebe Bikila závodil bos jen málokdy.
Pro zájemce zajímavý komentář Matta Fitzgeralda, jestli za běžecká zranění opravdu nejčastěji mohou boty.
Postrizin
SlavoK 01.09.2010 19:51:28
>> mulisak, 01. 09. 2010 16:36:46
S tim souhlasim, ze je dobre kdyz se o tom pise, ale tehle senzacechtivy styl, zadne poradne dolozeni, argumentace, proste nic. Prej nedavne studie. No ja jsem cetl tyhle veci v knizce od Gordona Pirie z roku 1995.
Glacier 01.09.2010 20:33:24
>> Luboš Brabec, 01. 09. 2010 19:43:18
řekl kdo? Ty? věřím tomu, že většina kenanu by radši běhala bos…ale budu nekoho podporovat na diamantovy lize, kdyz nema boty od firmy, co ho sponzoruje? Asi tezko…
Luboš Brabec 01.09.2010 20:38:24
>> Glacier, 01. 09. 2010 20:33:24
Pokud si opravdu myslíš, že Keňani závodí celé generace v botách jen proto, aby dostali peníze od výrobců, nebudu Ti ten názor vyvracet.
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.