Nahradí hypoxický stan vysokohorská soustředění?
Během své maratonské kariéry jsem bojoval s jednou záležitostí, která, jak se zdálo, nemá řešení. Pracovní zátěž mě omezovala v tréninku a ještě více v regeneraci. Tomu se ale dalo přizpůsobit, zkrátka jsem odběhal, co jsem zvládl. Jedna věc ale byla neřešitelná. Jde o vysokohorská soustředění.
S pětitýdenní dovolenou udělám těžko několik třítýdenních, nebo větší množství jedenáctidenních přípravných kempů ve výšce 1 300 až 1 800 metrů nad mořem. Hlavním důvodem, proč se jezdí vysoko do hor, je zjednodušeně řečeno zvýšení hladiny hemoglobinu. Hemoglobin si můžeme představit jako vozíky, které vozí kyslík ke svalovým buňkám. Víc kyslíku u svalů znamená lepší výkon.
Z hlediska výkonnosti na dlouhých tratích má vyšší hladina hemoglobinu tak velký vliv, že pravděpodobně nenajdete mezi širší světovou, ba ani evropskou špičkou jediného běžce, který by se připravoval na vrchol sezony bez absolvování vysokohorských soustředění.
Bral jsem to jako handicap, který neovlivním. Až do letošního září. Přišel mi krátký mail od kamaráda: „Čau, jukni na tohle…“ a poslal mi odkaz na české stránky, kde nabízeli hypoxický stan ke koupi nebo zapůjčení. Už jsem několikrát četl v novinách o sportovcích, kteří spali v hypoxickém stanu, ale nikdy mě vážně nenapadlo zkusit pomocí tohoto zařízení zlikvidovat svůj největší handicap. Nastudoval jsem si, že tím zázrakem je generátor, který ochuzuje vzduch o molekuly kyslíku a vhání jej do stanu, kde sportovec spí. Teoreticky by tedy mělo dojít k určité hypoxii a tím podobné reakci jako je tomu vysoko v horách.
Neváhal jsem, zavolal jsem na uvedené telefonní číslo a za dva týdny jsem měl stan doma. Absolvoval jsem v něm osmitýdenní noční kúru, kdy jsem začínal ve „výšce“ 1750 metrů nad mořem a postupně během tří týdnů se dostal až na 3080 metrů nad mořem. Postupnost zvyšování nastavené výšky mi byla při předávání stanu výslovně zdůrazněna, a tak možná i díky postupnosti jsem nepocítil žádné negativní dopady ve formě zvýšené únavy či tréninkového útlumu. To ve mně vyvolalo pochybnosti, zda to vůbec funguje. Proto jsem si tam jednou večer asi po pěti týdnech nastavil výšku 3900 metrů nad mořem. Po necelé hodině moje plíce pracovaly jako v mírném klusu nebo rychlejší chůzi, proto jsem experiment okamžitě ukončil.
Mrzí mě, že jsem si nenechal odebrat krev na zjištění hladiny hemoglobinu, ale faktem zůstává, že na konci kúry jsem odběhal dva naše základní chotěbořské maratonské testovací tréninky (ostrých 17 530 metrů a 5× kopec 1 250 metrů s meziklusem dolů) v podstatě shodně jako v roce 2001, kdy jsem potom běžel během šesti týdnů maratony za 2:17:53 a 2:17:11 (osobní rekord). Těmto tréninkům jsem se výrazněji nepřiblížil po následujících devět let!
Moje první dojmy z hypoxického stanu jsou tedy víc než dobré. Vidím jej jako alternativu pro sportovce jako jsem já – tedy čisté amatéry bez možnosti vysokohorských soustředění. Je možné, že při dlouhodobém používání může toto zařízení vylepšit u mě výkon na maratonu o několik desítek vteřin až nějakou tu minutku. Pokud bych měl trochu fantazírovat dál, věřím, že u maratonců s časem okolo čtyř hodin možná i o desítky minut. Je velmi pravděpodobné, že čím nižší výkonnost, tím větší efekt hypoxický stan bude mít. Je to dáno tím, že tréninkem dochází přirozeně k nárůstu hladiny hemoglobinu.
Jsem toho názoru, že dlouhodobost bude nutná. Protože k hypoxii v případě použití stanu dochází pouze v noci, reakce organismu bude pozvolnější, což ale může být zároveň výhodou.
Když jsem počítal návratnost této investice při případném zakoupení přístroje, kterou jsem počítal s ohledem na ideální počet dnů v roce vysoko v horách za spíše nižší ceny, vyšla mi tato návratnost přibližně za jednu až dvě sezóny.
Anketa
Který z názorů na hypoxický stan je vám nejbližší?
Komentáře (Celkem 77)
pnovak 07.12.2010 00:02:36
Během své maratonské kariéry jsem bojoval s jednou záležitostí,
která, jak se zdálo, nemá řešení. Pracovní zátěž mě omezovala
v tréninku a ještě více v regeneraci. Tomu se ale dalo přizpůsobit,
zkrátka jsem odběhal, co jsem zvládl. Jedna věc ale byla neřešitelná. Jde
o vysokohorská soustředění.
Odkaz
na článek
rudo 07.12.2010 08:11:24
podla nadpisu to vyzeralo na diskusiu a znelo to ako otazka.
po precitani clanku to neznie ako otazka ale ako jednoznacna reklama.
poznam maratonca co sa kvalifikoval na olymopiadu v maratone a doma rozpraval vsetkym bezcom ako vyhra medailu a spaval v hypoxickom stane. Dobehol takmer posledny v svojom snad najhorsom case. Po olympiade sa snazil ten stan predat.
Brno
milan 07.12.2010 09:26:25
Autor v článku kromě orientační návratnosti vložených finančních prostředků do koupi hypoxického stanu nezmínil ani přibližné ceny stanu nebo celého kompletu.
Asi jediný český dodavatel nemá na svých stránkách uvedené žádné cenové rozpětí jak pro koupi nebo pronájem. Cena se stanovuje individuálně na vyžádani…
Na tritletu Martin Matula zmiňuje náklady těsně pod 200t. (rok 2008). Jiný zdroj uvádí cenu 7t. dolarů (r.2009).
Zajimavý mě připadá údaj hypotetického zlepšení při užívání stanu u běžce kolem 4h na maraton v řádu desítek minut.
Stává se z přirozeného a jednoduchého pohybu vpřed složitý, nákladný, technologický sport?
Praha, Klatovy
Šewy 07.12.2010 10:01:52
Co jsem se díval na Hisport, tak cenová relace je přes 200 tisíc. Teda předpokládám generátor a stan. To jako soustředění za dvě sezony polkne takových peněz?
DaliborB 07.12.2010 10:06:17
Myslím, že u běžce typu Pavla má smysl o něčem takovém přemýšlet, může to v jeho případě splnit sen, prostředek jak se dostat ke stanovenému cíli /třeba se někam i kvalifikovat../. Na druhou stranu existují dnes lidi, co si můžou dovolit takovou věc koupit, vyzkoušet ji a pokusit se takto svůj výsledek vylepšit…
jmaselnik 07.12.2010 10:45:15
>> Šewy, 07. 12. 2010 10:01:52
však mrkni, kolik těch soustředění za sezónu nahrazuje: několik třítýdenních čili řekněme 9–15 týdnů soustředění na horách. To se na tu stovku ročně i více podle náročnosti snadno dostaneš.
Pavel.42195 07.12.2010 12:17:52
Ahojte všichni,
berte ten článek jen jako info, že něco takového je. Moc zkušeností se s tím za 8 týdnů udělat nedá. Je to pouze alternativa, ale podle mého názoru zajímavá.
Jaké jsou přesné ceny, nevím, měl jsem stan pouze půjčený, ale řádově to je cca 150.000,–Kč(?)
Co se týká hlasování o dopingu, moc tomu nerozumím. Myslel jsem, že kontury mezi dopingem a čistým sportem jsou ostré. Kde tedy končí čistý sport? U vitaminu C? Nebo u regeneračních nápojů? U ionťáků? U gelů? Co stimulační kofeinové kapsle či ampulky? Kompresní obleky? Možná to tedy končí u kyslíkových stanů? Měla by tedy Kačka Neumannová vrátit olympijskou medaily?
Mějte pohodové běhání
Pavel N
Josefrajtr 07.12.2010 12:24:55
Zdravím všechny čtenáře. Rád bych upřesnil a doplnil pár detailů a informací. Ceník na webových stránkách není, protože dané stránky slouží především jako informace o metodě jako takové, o způsobech a možnostech použití a pod. Ceny jednotlivých součástí systému je možno vidět v eshopu hisportshop.cz. Je to však spíše pro informaci a představu potenciálních zájemců, aby věděli, v jakých cenových relacích se pořízení hypoxického systému pohybuje. Vzhledem k velmi širokému spektru možností využití těchto systémů se konkrétní ceny tvoří individuálně, v závislosti na požadovaném účelu použití a variantním složení. Nikdy se nejdená o pouhý součet jedenotlivých položek. Zhruba platí, že cena za systém pro trénink je necelých 200t korun včetně DPH. Za připomínky, uvedené v komentářích děkujeme, pokusíme se je na našich stránkách zohlednit. Josef Rajtr
DaliborB 07.12.2010 12:35:34
>> Pavel.42195, 07. 12. 2010 12:17:52 přesně tak Pavle, je to podle mě vcelku zajímavý příspěvek, svého druhu originální. Vůbec nechápu, jak někdo může hlasovat pro poslední variantu, tzn. že používání téhle věci je hraničící s dopingem. Co třeba lyžaři, myslím, že Norové využívají běžně… Keep running :)
Luboš Brabec 07.12.2010 12:36:35
>> Pavel.42195, 07. 12. 2010 12:17:52
Antidopingová organizace WADA před pár roky označila používání tzv. alpských stanů za neetické, protože zvyšuje výkonnost a odporuje sportovnímu duchu. Nicméně ho nezakázala. Jednak nepoškozuje zdraví a především by se jeho užívání dost obtížně prokazovalo.
Matulič 07.12.2010 13:10:23
Dobrý den, protože se mně tato problematika také dotýká, pokusím se reagovat na některé věci. Ve zkratce pro pochybovače a odsuzovače všech moderních metod. Ze zásady neodsuzuji a nezatracuji nic, co jsem nevyzkoušel, nebo o čemž nemám dostatek informací. Můžu leda tak pochybovat, to vám nikdo nebere. Co se týká ankety a jejího posledního bodu-jde o zcela fyziologický, přirozený proces, který je ve svém účinku i výsledku stejný jako pobyt v horách ve vysoké nadmořské výšce, bez jakýchkoliv zdravotních rizik, na rozdíl od metody podávání EPO. Naopak, tato metoda má na zdraví velmi pozitivní vliv a spousta klinik ji používá jako podpůrnou léčbu k léčbě civilizačních nemocí(alergie, astma, cukrovka apod.) Zakoupení takovéhoto zařízení bude asi spíše záležitostí sportovních centar a vrcholových sportovců, jelikož cena spací nebo tréninkové sestavy se opravdu pohybuje okolo 200tis., zařízení se dá ale pronajmout, nebo docházet na „kůru“ do hypoxicenter(trénink s maskou). Protože vidím, že je o celé problematice informací málo, budu se jí obšírněji věnovat ve svém seriálu článků na martinmatula.cz a pokusím se pokud možno neodbornou formou celou problematiku osvětlit. Martin Matula
pbs 07.12.2010 13:25:46
asi by nebyl špatný názor od někoho, kdo toto zařízení vyzkoušel, ale zároveň ho neprodává nebo ho neměl zdarma k zapůjčení za dobrou reklamu (i když spíš hodně špatnou, když se zaměřuje na 4 hodinové běžce), já osobně pojedu vždycky radši na ty hory, klidně jen na víkend a vůbec mi nevadí, že budu běhat o desítky minut pomaleji…
Brno
milan 07.12.2010 13:57:14
>> Matulič, 07. 12. 2010 13:10:23
Nevím, ale nezaznamenal jsem jedinou pochybnost o účinnosti hypoxického stanu.
Pokud si reakce znovu a v klidu přečtete, příjdete na to jistě sám. Čeho se příspěvky převážně týkaly je polemika o vhodnosti cílové skupiny a způsobu prezentace.
Rád si přečtu vaše neodborné vysvětlení problematiky.
Praha 12 - Modřany
Mirek Kostlivý 07.12.2010 20:52:08
>> milan, 07. 12. 2010 13:57:14
Možná, že ten příspěvek míří na cílovou skupinu Tragédů, kteří si svůj nejrychlejší maraton v životě zaběhnou hned napoprvé, a potom se ne a ne zlepšit ! I když, kdo ví?
rudo 08.12.2010 07:43:01
skusenosti so stanom alebo priamo s celymi komorami ci dokonca s hypoxickou ubytovacou jednotkou su rozne a nie vzdy pozitivne a poznam vrcholovych atletov ktori si vymohli od ustredneho trenera aby tam nemuseli spavat alebo dokonca travit aj dni, kedze im to vyslovene skodilo jak na sportovu formu tak na zdravie.
Ked sa pozriem na celu otazku ciste z hladiska fyziologie, tak je len jeden potencialne pozitivny efekt – zvysenie hemoglobinu v dosledku pobytu v nedostatku kyslika. Je ale niekolko negativnych efektov a tie su podla mna dolezitejsie. Vacsina tych negativnych efektov ale neplati vo vysokohorskych podmienkach, preto sa vobec necudujem ze vsetci sportovci pozitivne reaguju na pobyt v horach ( a nemusi to byt zrovna extremene vysoka nadmorska vyska, ale len niektori znasaju pobyt v stanoch a komorach bez negativnych prejavov.
4H maratonec : bezec ktori zvlada maraton za 4H alebo pomalsie, nema maratonsky vykon limitovany schopnostou prenasat kyslik, nie je pri maratone limitovany dychanim, plucami a hemoglobinom. 4H maratonec je limitovany technikou behu a nedostatocnym rozvojom svalov a sliach a koordinaciou medzi mozgom a svalmi co vsetko spolu suvisi.
Maratonec na urovni 4H ale aj tesne nad 3H, nebeha pravidelne potrebnu maratonsku kilometraz a nema spravny maratonsky trenig pravdepodobne nema spravnu regeneraciu a stravu. Spavanie v nedostatku kyslika len regeneraciu spomali.
Ak si niekto mysli ze takyto bezec by sa zlesil na maratone o desiatky minut tym ze bude spavat v stane so znizenym obsahom kyslika, nuz neviem.
V podstate staci aby clovek spal pri zatvorenom okne, a za par hodin ma tak vydychany kyslik ze ani hypoxicky stan sa tomu nevyrovna, takze cela nezdravo zijuca populacia by mala mat vysoke hodnoty hemoglobinu a behat rychle maratony ???
Štěpánovice
VanaXXL 08.12.2010 10:06:47
>> rudo, 08. 12. 2010 07:43:01 4H maratonec : bezec ktori zvlada maraton za 4H alebo pomalsie, nema maratonsky vykon limitovany schopnostou prenasat kyslik, nie je pri maratone limitovany dychanim, plucami a hemoglobinom. 4H maratonec je limitovany technikou behu a nedostatocnym rozvojom svalov a sliach a koordinaciou medzi mozgom a svalmi co vsetko spolu suvisi.
Nenašel by se tady nějaký biochemik, který by tuto hypotézu buďto potvrdil nebo vyvrátil? Můj selský rozum se tomuhle brání uvěřit, ale vyvrátit to neumím. V minulosti jsem si přečetl pouze tuhle komerční prezentaci http://www.beh.sportsite.cz/…ovni-trenink a i když mě nenalákala, tak jsem celkem uvěřil, že by to mohlo fungovat.
Luboš Brabec 08.12.2010 10:33:58
>> VanaXXL, 08. 12. 2010 10:06:47
Selským rozumem bych řekl, že alpský stan je pro někoho, kdo je na hranici svých možností a potřebuje stlačit čas z 2:17 na 2:15. Pokud chceš pohnout s časem okolo 4 hodin, výrazně víc než stan ti pomůže usilovnější, dobře složený trénink a efektivnější běžecký styl
Štěpánovice
VanaXXL 08.12.2010 11:14:14
Zajímavé. Ten můj selskej si posloužil analogií. Líp fungující mitochondrie = lepší uhlí pod kotlem, víc hemoglobinu = přifoukávám pod kotlem do ohně vzduch. Vychází mně z toho, že každej kotel s takovýmhle vylepšením bude topit víc.
Brno
Petr Kaňovský 08.12.2010 11:20:29
>> VanaXXL, 08. 12. 2010 11:14:14
Souhlasím s Rudou a Lubošem. Mohu topit, kolik chci, ale pokud nohy nejsou na zátěž adeptovány, tak se prostě dostaví svalová únava, která vede ke zhoršení stylu, zkrácení kroku a snížení rychlosti, bez ohledu na zásobování kyslíku. Nikdy se mi nestalo, že bych něco neudýchal (a to ani v kopcích), ale limitujícím faktorem je zatím síla v nohách. Stan by mi tedy byl úplně k ničemu.
Luboš Brabec 08.12.2010 11:36:05
>> VanaXXL, 08. 12. 2010 11:14:14
Tak jiná analogie: jako velmi bídný cyklista se chci zlepšit. Mám spíše začít pořádně trénovat, nebo si mám jen koupit to nejlehčí a nejmodernější kolo?
Matulič 08.12.2010 11:46:12
>> rudo, 08. 12. 2010 07:43:01
A tady je právě vidět Rudo, že problematice vůbec nerozumíte a říkáte s prominutím hlouposti. Pokud chcete porovnávat účinky hypoxického stanu s uzavřenou, vydýchanou místností, tak lituju ty experimentátory, kteří to zkusí. V uzavřené místnosti se sice sníží hladina kyslíku, ale to je asi tak jediné. Zároveň se prudce zvýší hladina vydechovaných plynů a vlhkosti a vy se laicky řečeno otrávíte. Jen pro představu, již „základní“ generátor Everest pro domácí použití vyrábí 120l upraveného vzduchu za minutu a navíc suchého, aby vlhkost uvnitř stanu odpovídala skutečnosti a nezvyšovala se vaším dýcháním, pocením apod. Můžete mi prosím vyjmenovat ty negativní zdravotní efekty, jež se projevují při používání stanu na rozdíl od pobytu v horách? Zkuste o tomto nesmyslu přesvědčit kliniky, jež jsou vybaveny hypoxickým zařízením pro léčbu alergií, astmatu a dalších civilizačních nemocí. A další hloupost-každý výkon na maraton, tří, nebo čtyř hodinový nebo jakýkoliv jiný je samozřejmě jednoznačně limitován schopností přenášet kyslík. O tom že má čtyřhodinový maratonec asi rezervy i v jiných oblastech, není pochyb, ale to je věc jiná. Čtyřhodinový maratonec jde závod na podobných tepových frekvencích jako ten tříhodinový a pokud bude mít větší schopnost zásobovat svoje svaly kyslíkem, bude jeho TF při stejné rychlosti daleko nižší, z čehož plyne jediné-může si dovolit zrychlit. A zatímco u maratonce atakujícího čas okolo 2:30hod. bude zlepšení maximálně v řádu minut, bude u méně trénovaného běžce daleko větší. A ještě ke snížení regenerace a podle vás „škodlivosti“ pro sportovní výkon-většina problémů pramení z příliš rychlého zvyšování nadmořské výšky ve stanu, kdy se organismus ještě nestačil adaptovat, a z používání příliš velké cílové nadmořské výšky, ve snaze dosáhnout co největšího efektu. Sám jsem se o tom mohl přesvědčit, když jsem stan poprvé testoval. Ale chybami se člověk učí. Martin Matula
Brno
Petr Kaňovský 08.12.2010 11:58:25
>> Matulič, 08. 12. 2010 11:46:12
Tepová frekvence nemusí být u čtyřhodinového maratonce hlavním limitujícím faktorem. Já měl při maratonu průměrnou tepovku jen 158/min, zatímco při pulmaratonu 174/min a při desítce ještě více.
PeterFabok 08.12.2010 12:07:51
mam otazku na vsetkych „zasvatenych“ propagatorov: preco potom vsetci profici, pocnuc bezcami, cyklistami a biatlonistami konciac, chodia na vysokohorske sustredenia a nezostanu jednoducho v pohodli domova spavat v alpskom stane, alebo slapat na rotopede v komore?
ja myslim, ze hypoxicky stan ma spolocny nedostatok s mnohymi modernymi simulatormi extremnych prirodnych podmienok – je to len simulator. clovek potrebuje kontakt s prirodou, terenom, premenlivymi podmienkami, potrebuje vsetky faktory, ktore mu mozu v danom prostredi pomoct pracovat na vykone a nielen znizit obsah kyslika a upravit parametre ovzdusia.
ako hobbik by asi clovek tazko daval 200L za taku hracku… … hlavne ked zijem v BB, kde ma kazdy okolity kopec 1300–1800m, ako pise autor clanku ;)
Matulič 08.12.2010 12:20:16
>> kanovsky, 08. 12. 2010 11:20:29
Tak se omlouvám, ale ještě jednu poznámku, protože mně doslova zaujala věta:„Nikdy se mi nestalo, že bych něco neudýchal.“ Vězte, že každý vytrvalostní(a nejen čistě vytrvalostní) výkon je závislý především na zásobování svalů kyslíkem a energetickém krytí. Samozřejmě je potřebná i určitá adaptace svalů na zátěž, ale většinou není tím limitujícím faktorem. Tělo vás prostě nepustí dále a nemůžete běžet rychleji ne kvůli svalům jako takovým, ale kvůli kyselině mléčné-laktátu, která by se začala tvořit ve zvýšené míře a přesáhla koncentraci, kterou je náš organismus schopen dlouhodobě snášeta odbourávat. Takže ty bolavé a tuhé nohy poté, co závod přepálíte, za ty nemůžou svalová vlákna, ale nedostatek kyslíku. Únava svalů jako takových se projevuje až mnohem později a s věcmi o nichž hovořím souvisí. Nedostatečn adaptovaný svalový aparát se projevuje spíše zhoršenou inervací, koordinací a často křečemi. Opět to ale souvisí se spoustou dalších věcí, což je na několik článků, ne jeden příspěvek.
Štěpánovice
VanaXXL 08.12.2010 12:28:51
>> PeterFabok, 08. 12. 2010 12:07:51 I když se mezi propagátory nepočítám, tak mám chuť odpovědět. Banán visí dostatečně nízko… Pokud vím, tak dost vrcholovejch sportovců ty stany používá. Myslím, že to psali třeba o Neumanový. Soustředění na horách má i další plusy – mají větší klid na tréning než doma a i změna prostředí, aby se rozbila tréningová rutina, může mít psychicky pozitivní vliv. IHT a horský soustřeďka se přece vzájemně nevylučují. Tu Bystricu Ti závidím. Fakt krásný kopce. Byl jsem tam v létě a bylo tam hezky.
Josefrajtr 08.12.2010 12:30:45
>> PeterFabok, 08. 12. 2010 12:07:51
Vážený Peter, vždyť vy si na svou otázku současně i odpovídáte – ti profíci jezdí na vysokohorské soustředění právě pro ty faktory, které vyjmenováváte – kromě efektu nadmořské výšky také kvůli změně prostředí, přírodě apod. Ale jde o to, že vysokohorské soustředění v přirozeném prostředí je nejen finančně, ale především časově náročné! A nikdo jiný, než právě profesionální sportovci, si takové soustředění nemůže z celé řady důvodů dovolit. Navíc – možná byste se divil, kolik „profi“ sportovců tyto simulační systémy využívá! A i výkonnostní/hobby sportovci (ano, i ti se chtějí zlepšovat!)či ti vrcholoví, by možná efekt vysokohorské přípravy chtěli využít. Ale ne každý žije v Banské Bystrici. Takže pro tyto sportovce je právě tato simulace určena. Josef Rajtr
Matulič 08.12.2010 12:33:10
>> PeterFabok, 08. 12. 2010 12:07:51
Možná by jsi se divil, kolik těch „profíků“ tato zařízení používá a to i v případech, že jezdí na vysokohorská soustředění. Stan má oproti pobytu a tréninku na horách totiž i řadu výhod, jako je například možnost nijak neomezovat trénink(trénuješ dole, spíš nahoře) a nehrozí několikadenní snížení výkonnosti při reaklimatizaci(po návratu z hor), kdy je výkonnost doslova loterií. Druhou věcí je dosahovaná nadmořská výška, kde samozřejmě platí(pro stimulaci EPO a tvorbu hemoglobinu), že čím výše, tím lépe. Má to ale svá omezení-nesmíte nabourat spánek a snížit regeneraci. Většina našich i Slovenských hor je ale příliš malých na dosažení výrazného efektu. Doporučená optimální výška pro značný efekt na zlepšení krevních parametrů je 2500–3000m.n.m. A mezi lyžaři a bikery je i spousta těch, kteří se připravují v horách řekněme 1500m.n.m., ale stan mají s sebou a v něm oněch 2750m.n.m. Nespornou výhodou pobytu v horách jako takových je samozřejmě to překrásné prostředí okolo, které vám stan samozřejmě těžko nahradí. M.M.
Matulič 08.12.2010 12:41:45
>> kanovsky, 08. 12. 2010 11:58:25
Při maratonu nemůžete mít samozřejmě stejnou tepovku jako při desítce, to je logické. Není to tak ani u špičkových maratonců, i když rozdíl v tepové frekvenci u nich bude ne jednotlivých vzdálenostech daleko nižší, než u méně trénovaného běžce. To ale nic nemění na tom, co jsem ve své reakci napsal. Abych se vyjádřil úplně přesně, musel bych brát v úvahu nejen trénovanost, ale i stáří běžce, pohlaví, vrozené dispozice a spoustu dalších věcí, a to jistě uznáte nelze. M.M.
Brno
Petr Kaňovský 08.12.2010 12:49:35
>> Matulič, 08. 12. 2010 12:41:45
Jistě, děkuji za upřesnění. Každopádně bych řekl, že u běžce podobné úrovně, jako jsem já, je důležitější systematičtější běhání, než spaní ve stanu nebo braní různých „zázračných“ pilulek. Je to ale věc názoru.
Každopádně, pokud pošlete odkaz na konkrétní vědecké studie, které dokumentují zlepšení výkonů maratonců při použití stanu (na základě vyhodnocení experimentů prováděných na větší skupině běžců), tak budu rád.
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.