Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Běháme po Praze a okolí - průvodce šitý na míru

Ondřej Prokop | 28.05.2007 | přečteno: 13900×

Dobré knihy vznikají z potřeby autorů sdílet osobité vidění světa se čtenáři. Ochotou čtenářů sdílet obsah textů s autory se měří úspěch dobrých knih. Soudě dle mé vlastní neodolatelné touhy vydat se bezodkladně po trasách tak sugestivně představených je průvodce Běháme po Praze a okolí dobrý a úspěšný zároveň.

Běháme po Praze a okolí, 35 tras pro běh, turistiku a cykloturistiku, Grada, Praha 2007: Miloš Škorpil, Viktor Machek, Petr Syblík 

V záplavě rozmanitých příruček pro turisty, které sytí knižní trh, bychom mohli snadno přehlédnout útlou knížku autorů Škorpila, Machka a Syblíka Běháme po Praze a okolí, vydanou v předvečer letošního pražského maratonu nakladatelstvím Grada. Byla by to ovšem věčná škoda, protože jen vzácně se může český čtenář a běžec v jedné osobě setkat s textem, jenž je ušit tak přesně na jeho tělo.

Kdo tvrdošíjně hledá způsob, jak po svých a ve zrychleném tempu pravidelně unikat ruchu metropole, není pro autory průvodce podezřelým podivínem, nýbrž kolegou, postupně zasvěcovaným do běhání v místech, která jsou tvůrcům důvěrně známá. Navíc si lze pro výběhy po Praze a okolí jen těžko představit spolehlivějšího rádce, než je trojice našich renomovaných běžců! 

Mile překvapen bude i ten, pro něhož běžecká trasa není jen součtem kilometrů po zpevněné cestě nebo asfaltu. Popisy běžeckých cest jsou totiž kombinovány se zasvěcenými kulturně-historickými informacemi, které jsou buď vkládány přímo do výkladu o lokalitách a trasách, nebo tvoří paralelní text v samostatných polích. Vedle map, praktických rad a upozornění na možná rizika jsou to právě ony informace, které činí z přehledu lokalit a tras opravdového průvodce. 

Osobní zkušenost autorů je přítomna bezmála v každém řádku knihy. Varování před kopřivami a bahnitým terénem na jedné straně či chvála restaurace nebo cukrárny na straně druhé představují oba póly bohatých autorských prožitků a jsou zároveň zárukou toho, že uváděné trasy nejsou k běhání určeny jen na papíře. 

Podtitul knihy 35 tras pro běh, turistiku a cykloturistiku je sice z hlediska marketingu pochopitelný, nicméně poněkud nepřesný. Nejen proto, že běžci je před chodcem a cyklistou naštěstí zřetelně dávána přednost, ale i proto, že uváděných tras je ve skutečnosti mnohem víc. První část knihy nazvaná Běžecké lokality nás totiž vede do míst, z nichž většina sama o sobě nabízí celou řadu okruhů a tras. 

Jistě ne náhodou je jako první z běžeckých lokalit podrobně představena Královská obora neboli Stromovka, pro autory i pro řadu čtenářů místo skoro kultovní. Následována je pak jedenácti dalšími lokalitami vhodnými pro běh, mezi něž patří např. Hvězda, Hostivařská přehrada, Letná, Riegerovy sady a Kunratický či Klánovický les. 

Druhou část knihy tvoří oddíl Běžecké trasy v Praze. Mapuje historické centrum města (Malá Strana, Petřín) i jeho periferie (Chuchle, Šárka, Prokopské údolí). Radí, jak z centra vykličkovat a vyhnout se přitom střetům s všudypřítomnou automobilovou dopravou. Návod, jak se od Rudolfina dostat přes Karlín a Libeň až do Troje, se čte jedním dechem. Dokud však neozkouším na sobě, neuvěřím, že nejde o sci-fi. 

Trasám na sever, jihozápad a jihovýchod od Prahy jsou věnovány závěrečné oddíly knihy. S jejími autory se můžete vydat např. do Starých Bohnic, přes Okoř do Kralup nad Vltavou (Po stopách předků), přes keltské oppidum Závist až na Zbraslav či přes Petrovice do Průhonic (Proti proudu Botiče). 

Předposlední z tras (Utajená stezka) mezi Dolními Počernicemi a Dolními Měcholupy, obrátková v délce 2×5 km, možná nevede tak atraktivními místy jako většina ostatních, o to hlouběji tkví ale zřejmě v běžecké paměti jednoho z našich průvodců. 

Jistotu, o čí paměť se v tomto (ale i v ostatních případech) vlastně jedná, čtenář nikdy nemá, neboť se neuvádí, kdo z trojice je autorem jednotlivých kapitol knihy, což je možná trochu škoda. 

Průvodce doslova přetéká obsáhlým fotografickým materiálem, který dokumentuje popisované části běžeckých lokalit a tras. V řadě případů jde o obrazy velké síly zachycující přesvědčivě pomíjivé okamžiky (např. str. 96). Ani u nich se však nikdo nepřiznává k autorství. 

Útlou knížku, již lze bez problémů přibalit k běžecké bundě a energetické tyčince, ocení jistě pražští i mimopražští běžci. Ti první si rozšíří obzory o nové lokality, kde dosud chybí otisk jejich běžecké obuvi, či se zaměří na dosud nespatřený detail, ti druzí mají v průvodci pevnou kotvu. Ani oni už při příští návštěvě metropole nikam nezablouděj. 

Ondřej Prokop