Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Raději to nedomýšlejme do konce

Mirek Kratochvíl | 17.06.2007 | přečteno: 6557×

Ano, přiznávám bez mučení, jsem reklamožrout. Zatímco ostatní diváci se na začátku bloku reklam rozprchnou vařit kávu, já zůstávám sedět a těším se, čím novým nás tvůrci překvapí a jaký přírodní zákon přestane na obrazovce platit. Občas se bojím domyslet, jak bychom dopadli, kdyby se ta či ona vlastnost propagovaného výrobku skutečně potvrdila.

S některými věcmi už jsem se vyrovnal, jiné mě ještě pořád dokáží vyvést z rovnováhy. Protože jsem současně postižený běžeckou úchylkou, neubráním se občas pohledu očima běžce. Běžci v naší zemi zatím netvoří marketingově zajímavou skupinu.

Reklamy zaměřené na běh donedávna prakticky neexistovaly a teď teprve nesměle vystrkují první růžky. Přesto existují dvě do nekonečna omílaná reklamní témata, která osloví každého pravidelného běžce. Která? No přece pot a bolest.

Sám se při běhu potím dost silně a vadí mi, když se ze mě po doběhu stává vlhké páchnoucí monstrum. Ještě že tu máme celou přehršel deodorantů a antiperspirantů. Jen občas mi nedávají spát obavy, co se stane, až některá z firem splní své výhružky a dodá na trh preparát, který zabrání pocení.

Po hromadné aplikaci takové chemikálie budou běžecké stezky lemovány pomníčky nešťastníků, uvařených ve vlastním těle. Vždyť pot je pro nás dvounohé běžce tím nejdůležitějším prvkem termoregulace. Naštěstí se deodoranty ve své valné většině omezují na to, že brání potu v rozkladu, který je skutečným původcem zápachu a pocení neomezují vůbec, nebo jen minimálně. Díky za to. Propocených triček se zkrátka asi nezbavíme, ale boj se zápachem vzdávat nemusíme. Právo smrdět nechme kuřákům.

Trochu mě ale zneklidňuje jiná reklama. Tanečnice na obrazovce švihá jednu odvážnou figuru za druhou, aby se najednou zastavila s bolestivou grimasou. Aplikuje zázračný preparát a po pár vteřinách už bez bolesti pokračuje ve své šílené sestavě. Ještě že většina z nás ostatních smrtelníků se na podobné pohyby nezmůže ani omylem.

Jinak by výrobce kromě příbalového letáku měl vkládat do krabičky poukázku na kolečkové křeslo. Tím vůbec nechci zpochybňovat léčivé účinky onoho preparátu. Pokud ale potlačí bolest, vyřadí z činnosti jednu z nejdůležitějších pojistek, chránící tělo před vážnějším poškozením. Nevím jak vy, ale já nejsem zrovna vrcholový sportovec a příčiny svých potíží nemohu okamžitě konzultovat s odborníky.

Proto se držím jedné zásady. Když už si vezmu jakýkoli lék tišící bolest, nesmím pokračovat v činnosti, která mě dostala do problémů. V krajním případě se dá ještě tolerovat snížení intenzity, ale pokud jsme potlačili bolest, budeme schopni odhadnout, zda snížení bylo dostatečné?

Žádný trénink ani závod není tak důležitý, abych jej musel absolvovat za pomoci analgetik, samozřejmě pokud se nerozhodnu, že právě dnes chci skončit s běháním. K léčení obvykle patří klid.

Podíl běžeckých reklam určitě poroste. Reklamní tvůrci se budou dál snažit upoutat naši pozornost, budou k tomu zřejmě muset používat stále krkolomější situace a scény. Budou nám vnucovat naprosté nesmysly a sem tam nedopatřením i nějakou tu užitečnou věc. Zachovejme si chladnou hlavu, abychom dokázali rozpoznat, kdy nastal který případ.