Chodíte na laboratorní vyšetření ke sportovnímu lékaři? Na stupňovaný test na běhátku nebo na rotopedu do maxima?

Co od vyšetření očekáváte? Hodnoty VO2max, stanovení AEP, ANP?

Netvrdím že to vyšetření není zajímavé :) ale mám opravdu velké pochybnosti o jeho praktickém přínosu pro trénink. Přidám několik argumentů:

1. Určení VO2max

VO2max – maximální spotřeba kyslíku. Je číslo které má určovat aerobní schopnosti organismu – čím větší, tím lepší. Víte ale že skutečnou výkonnosti mnohem lépe předpovídá maximální dosažená rychlost na běhátku? (ta totiž v sobě zahrnuje i nezanedbatelný faktor ekonomiky běhu)

2. Určení AEP, ANP

Pokud vám určují ANP z bodu zlomu laktátové křivky nebo z křivky spotřeby kyslíku, tak vězte že ta žádný zlom nemá :) je to přibližně exponenciála – zlom vznikl historicky z původní snahy aproximovat exponenciálu děma přímkami :)

Proto se teď velmi často AEP, ANP určuje při pevně daných koncentracích laktátu 2 mmol/l (AEP) a 4 mmol/l (ANP). Tyto hodnoty jsou ovšem velmi empirické – je to stejné jako určovat maximální tepovou frekvenci ze vzorce 220-věk.

ANP – anaerobní práh, lépe definovaný jako maximální laktátový setrvalý stav se dá změřit, ale pouze pomocí jiného typu testu než pomocí standardního testu se zátěží zvyšovanou do maxima.

AEP – u tohoto prahu je problém že ho každý definuje jinak – nejspíš proto, že žádný takový práh neexistuje.

3. Laboratoř je laboratoř, venku je venku – už jen to že běžíte ve 23 stupních na běhátku, nebo jedete na rotopedu a neochlazuje vás okolní proudící vzduch ovlivní váš výkon. Navíc na sobě máte hromadu hadic a píchají vás do ucha nebo do prstu.

A hlavně – organismus se chová trochu jinak při testu s neznámým koncem (nevím jak dlouho opravdu vydržím) oproti závodu, kde je konec známý a pevně daný – podvědomí ovlivňuje náš výkon ať chceme, nebo nechceme.

Proto si myslím, že by si každý měl rozmyslet, zda do takového testu jít, nebo se v téninku řídit jinými ukazateli.

Michalu, na tuto temu som uz pisal viac razy zrovna v tejto rubrike. Tiez som bol velmi skepticky k laboratornym testom a poukazoval som na nutnost velmi castych opakovani, pretoze vsetky ukazatele su rychlo menitelne. Najviac vyhrad som mal k meraniu VO2 max- kedze je velmi zavisle na premennej- hmotnosti a staci zhodit 1 kg a vyjdu uplne ine hodnoty, bez zlepsenia fyzickej kondicie. Naviac, ak je moj primarny sport beh a testuju ma na rotopede, tak vysledky su uplne mimo- najma ak prihliadneme aj na TF max, ktora je na bicykli aj u spickovych cyklistov aj tak o 10% nizsia nez pri behu. U bezcov meranych na rotopede je odchylka este vacsia. Casto koncia testy na rotopede kvoli neschopnosti utiahnut tazky prevod, nie pre dosiahnutie ventilacneho maxima/max TF. Co sa tyka maximalnej rychlosti dosiahnutej na behatku- tiez je to zavisle od toho, ako dlho ju udrzis, lebo slusny strednotratiar vyvinie na urcity cas aj rychlost okolo 28–30km/h, pricom malo behatiek ma takuto maximalku. Poznam sprinterov, co su sice rychli, ale ekonomika ich behu je priserna. Urcenie presneho AEP je nemozne na behatku, je to iba odhad a jedinym testom je vlastna skusenost a samotny maratonsky zavod. Urcenie ANP je mozne tiez iba odhadom, aj ked uz o nieco presnejsim, ale stale len odhadom. Uz som spominal v inom vlakne, ze najpresnejsie meranie je Gigliottiho test (4×2000m +1200m, alebo 5×2000 +1200m) za pomoci laktatomeru a sporttesteru- samozrejme vonku na drahe- to vsak musi kooperovat aj pocasie. Takze po absolvovani niekolkych zatazovych testoch mozem potvrdit, ze sami o sebe moc nepomozu s nastavenim treningu, pokial nie su opakovane aspon raz za 4 tyzdne. Je to skor dobra hracicka, pre niekoho, kto sa rad hra s cislami a rad si robi vyhodnotenia a porovnavania. Inymi slovami- je to pre laboratorne mysi, nie pre bezcov, ktori maju normalne ambicie a nie su profesionalni sportovci (v pravom zmysle slova- zarabajuci si behanim). Najviac ma rozculia testy malych deciek- futbalistov, ktore su ABSOLUTNE zbytocne, lebo tych premennych je neuveritelne vela pri rastucom organizme. Tie dlhe fronty u sportovych lekarov malych tenistov, futbalistov, hokejistov… – zbytocne stresy deciek a ich rodicov, ktore aj tak su uplne vyhodenym casom a penazi. Trener moze tieto vysledky za 2 tyzdne hodit do kosa, lebo uz nemaju relevanciu. Ale to len tak na okraj.

Zrovna jsem se na to vyšetření do CASRI opět po třech letech přihlásil, a ty pesimistické myšlenky mě napadají taky. A již dopředu jsme při objednávce zavrhli vyšetření na VO2max, protože to opravdu nevypovídá o současné výkonnosti, např. při přípravě na marathon. Uvedu vlastní příklad hodnoty VO2max z roku 2004 –

25. března – 48,6ml/kg/min (při hmotnosti: 58,4kg, TFmax: 175, LA max: 9,2, Max. rychlost běhu: 14km/h) (PIM v květnu 3:15:43 – real)

11. října – 58,2ml/kg/min (při hmotnosti: 63,5kg, TF: 174 při rychlostu běhu: 15km/h) (Stromovka v říjnu 3:28:18, Lanzarote v prosinci 3:30:25)

Takže ani zlepšení VO2max o 10ml/kg/min nezaručí zlepšení v marathonu! Na jeho zvýšení mělo asi vliv to, že jsem přes léto běhal pravidelně jednou týdně 8× 1000m v tempu pod 4min/km.

Nyní si nechám hlavně vyšetřit hodnotu anaerobního prahu (naposledy 159/min), ale jestli mi zjistí TFmax nevím, protože jak se zmiňuje michalu, to běhání na pásu je jednak velice nepříjemné, a člověk tam je na něm schopen běžet možná i o 1–2km/h pomaleji, než je tomu v přírodě. Takže na to vyšetření bych se díval střízlivě, určitě bych jeho výsledky nepřeceňoval. Možná mi pomůže jenom psychicky na těch 10km ve Kbelích :).

PS – přečetl jsem si příspěvek Mata, s kterým souhlasím a dodávám: já vlastně ještě 5kg přibral a přitom se mi VO2max stejně zvýšilo, kdoví jak by to dopadlo při zhubnutí. Jinak já jdu na to vyšetření hlavně proto, abych ukonejšil své starostlivé okolí :).

Mirek: Pokud jdeš na vyšetření za účelem stanovení ANP a z toho potom hodláš určovat tréninkové intenzity, tak se zkus zamyslet nad touto variantou:

ANP = intenzita, kterou vydržíš běžet hodinový závod. Průměrná TF při tomto závodě je tvoje TF ANP, průměrné tempo při tomto závodě je tvoje ANP tempo.

První kde to můžeš otestovat je ta desítka ve Kbelích. Měl bys to být schopen běžet o 5s/km rychleji než je tvoje tempo na ANP a průměrná TF by měla být tak 4 tepy (cca 2%) nad ANP. Pokud ten závod ovšem přepálíš, tak nezjistíš nic :)

[quote=Mirek Kostlivý]Jinak já jdu na to vyšetření hlavně proto, abych ukonejšil své starostlivé okolí :).[/quote] V tom bych viděl jediný neoddiskutovatelný přínos zátěžového testu a asi taky primární důvod proč tam chodí zástupy malých hokejistů a fotbalistů. Zjistit případnou srdeční vadu – trenéři malých dětí se potřebují pojistit. Několik let zpátky, pokud si dobře vzpomínám se v médiích propírala srdeční příhoda nějakého hokejisty…

[quote=michalu]Mi­rek: Pokud jdeš na vyšetření za účelem stanovení ANP a z toho potom hodláš určovat tréninkové intenzity, tak se zkus zamyslet nad touto variantou: ANP = intenzita, kterou vydržíš běžet hodinový závod. Průměrná TF při tomto závodě je tvoje TF ANP, průměrné tempo při tomto závodě je tvoje ANP tempo.

První kde to můžeš otestovat je ta desítka ve Kbelích. Měl bys to být schopen běžet o 5s/km rychleji než je tvoje tempo na ANP a průměrná TF by měla být tak 4 tepy (cca 2%) nad ANP. Pokud ten závod ovšem přepálíš, tak nezjistíš nic :)[/quote] rk psal: Ještě k TF. Někde jsem slyšel, že aktuální anaerobní práh zjistím jako průměr z pulsmetru při hodinové maximální zátěži. Co vy na to ? pug odepsal: „Asi vítr, Máchale.....“ Buď špeci běžeckým testem (Conconi třeba) nebo v laborce.

Pro porovnání: opakovaně dle Conconiho (=odpočinutý, 300m kolo, 21minut celkem) ANP=164, výrazný zlom křivky, rovnoměrně zaběhnutý závod 40´ na TF 162 (jindy i méně), mělo by být nad ANP, ale je pod, subjektivní úsilí stejné, naplno. Možná je to malým odpočinkem před závodem. Pro hobíka-tragéda je přesnost obojího myslím dostatečná.

to rk: Myslím, ze vytržené ze souvislostí to tvrzení postráda význam, který jsem zamýšlel, když jsem ho psal. To ostatně klidně může být moje chyba.

Pro kritické hodnocení možných chyb nemusí být záznam ze sportesteru dostatečně vypovídající. Máš k dispozici pouce jednu-dvě proměnné, zatímco u „laktační“ křivky z laborky nebo testu už jsou to čtyři! (čas,tep, rychlost, laktát). Každá hodnota je diskutabilní, proto čím víc, tím líp. Taky u začátečníka, který hodinovou zátež zatím není schopen dostatečně snést a přitom chce trénink plus/minus efektivně řídit, je laborka jednoduchá. Taky je tam dost lidí pro případ „kdyby něco“. Jestli je nezbytná, to posoudit neumím. Zpětným pohledem na zátěžový test jako největší přínos hodnotím diskusi s A Tvrzníkem nad naměřenými daty. Jednoduše jsem si rychle a efektivně koupil individuální pousouzení a doporučení, čehož bych jinak asi při normálním způsobu mého života dosahoval velmi obtížně. Nemusel jsem nikoho prosit, otravovat a tak, prostě jsem zaplatil a tedy vyžadoval plnění služby. A to podotýkám, že zatímco na „chemickém“ kolbišti jsem osoba přinejmenším „poučená“, běžecky jsem jelito. Postupně s přibývajícími běžeckými zkušenostmi se mi další vyšetření jeví jako zbytné. Ale ono první bych bez váhání zopakoval zase.

[quote=pug]čas,tep, rychlost, laktát[/quote] nebylo by vhodnější mít místo proměnné laktát křivku respiračního kvocientu (poměr vydechovaný CO2: vdechovaný O2)? Samozřejmě to je odvislé od použitých měřících přístrojů (spiroergometr vs. měřič hladiny laktátu).

[quote=forest][qu­ote=pug]čas,t­ep, rychlost, laktát[/quote] nebylo by vhodnější mít místo proměnné laktát křivku respiračního kvocientu (poměr vydechovaný CO2: vdechovaný O2)? Samozřejmě to je odvislé od použitých měřících přístrojů (spiroergometr vs. měřič hladiny laktátu).[/quote] Takhle to měří v Brně na Velodromu. ANP určují ze skokového nárůstu spotřeby kyslíku (tzv. hyperventilace) v oblasti kde je poměr vydechovaného O2:CO2=1. Ovšem data která spiroergometr měří jsou tak nejednoznačná, že chyba určení může být opravdu veliká. Mám s tím osobní zkušenosti:

12.11.97 mi změřili AEP=162, ANP=176, VO2max=56,8 08.04.98 mi změřili AEP=149, ANP=163, VO2max=83,6

docela změna po půl roce tréninku :) navíc tenkrát naměřili třem ze 4, co jsme tam byli VO2max nad 80! a ani jim to nebylo divný!

[quote=forest][qu­ote=pug]čas,t­ep, rychlost, laktát[/quote] nebylo by vhodnější mít místo proměnné laktát křivku respiračního kvocientu (poměr vydechovaný CO2: vdechovaný O2)? Samozřejmě to je odvislé od použitých měřících přístrojů (spiroergometr vs. měřič hladiny laktátu).[/quote] No pokud máš k laktátu zároveň ještě i spiro, tak už asi moc prostoru pro pochybnosti není. Sama o sobě, každá metoda je zatížena jinými vlivy a záleží čistě na tobě, co od toho čekáš. Laktát je víc „idiotenfest a bombensicher“ a asi i dostupnější technicky. Asi si to netroufám konkrétně hodnotit. Je to asi tak, jako kdyby ti někdo položil otázku, jestli z motorových vozidel je lepší Ferari nebo Zetor.

Mohli by ste sa podelit aj o info, co taketo vysetrenie stoji ? Dakujem

viz: www.casri.cz

Kazde jedno meranie ma svoje slabiny a priestor pre chybu. Naviac sa tu pracuje so statistikou, ako uz michalu inde spomenul a predpoklada sa, ze existuje akysi zlom v laktatovej krivke. Dohromady vsetky testy (tep, spiro, laktat) daju dost presny vysledok so zanedbatelnymi odchylkami. Moje pochybnosti vsak nesmeruju k presnosti, ale k potrebnosti takychto testov. Ako som spomenul, pokial ich frekvencia nie je casta, su z hladiska ukazatelov treningovych parametrov k nicomu. Za omnoho lepsie povazujem od sameho zaciatku pestovanie bezeckeho citu pre tempo a pre namahu. Moze sa pouzivat aj sporttester, ale iba ako vedlajsia pomocka- hlavna je schopnost sebareflexie a rychle zhodnotenie stavu tela a schopnost spozorovania signalov. Vsetky ostatne technicke hracicky su fajn pre zabavu, ale nenhradia vycibreny cit.

Jarda- v CASRI nas asi nebudu mat radi :) Viem si predstavit milion argumentov z ich strany na co je take vysetrenie dobre- a budu mat vo vela veciach pravdu, vyssie uvedene argumenty sa vsak tazko daju vyvratit. Moj nazor je- naco komplikovat nieco tak uzasne jednoduche a pekne, ako je beh?

To Mato: Asi máš pravdu a víš o čem mluvíš. Ale nedovedu si představit jak takový začínající běžec, který má problémy s technikou běhu, dýcháním při něm a spousty dalších problémů, bude schopen sebereflektovat a zhodnocovat stav svého těla. Pokud nemá možnost osobně konzultovat své problémy a pocity s někým zkušenějším, pak přijde vhod i zařízení typu Casri a diskuse třeba s p. Tvrzníkem nejen o naměřených hodnotách, ale i jiné problematice běhání a věcí s tím souvisejících.

To Tečko: Tak!

Je tu myslim ještě jeden faktor. Pokud chci, nebo potřebuju něco hodnotit, (například chybu v přípravě), pak je standardizované měření ta nejméně špatná varianta. Slabiny metody jsou známy, nebo alespoň je umožněn kvalifikovaný odhad. Zpětné hodnocení běžcových pocitů...... No jednoduše: v mém světonázoru převládá pohled na člověka jako na neuveřitělně vychytaný chemický samoregulující se agregát umožňující výměnu a hodnocení informací, pohybu, chemismu, je reprodukce schopný atd., regeneruje ....... A tyhle ty věci se laboratorně analyzují mnohem snáz než pocity (které jsou ovšem stejně důležitou složkou existence).

Tečko: Ovšem pokud takový začínající běžec zajde do laboratoře, tam mu řeknou nějaká čísla, on podle nich naprogramuje sporttester a další půlrok v tréninku buší pouze podle toho co mu ukazují hodinky, to taky není cesta. Vím to, sám jsem si tím prošel.

Mnohem lepší je používat sporttester denně jako doplněk, k dalším dvěma parametrům – pocitu a tempu běhu. Prostě nějakou dobu běhat se sporttestrem a srovnávat: teď běžím volně, cítím se o.k., tepovka je 130 a rychlost 5 min/km – teď si dávám, cítím se nic moc, tepovka 150, rychlost 4min/km, pětku běžím na kašu, tempem 3:20, tepovka 177, Půlmaraton tempem 3:40 na tepovce 160 atd…

Až to takhle nějakou dobu budeš dělat, budeš schopen přesně a aktuálně říct kde je tvůj ANP, jestli něco nehraje (TF neodpovídá běžným pocitům a tempu kterým běžím) nebo jestli se zlepšuješ – např. pocity i tepovka jsou teď při 3:40/km jako dřív bývávaly při 3:50/km a při 4:30/km jako to dřív bylo při 4:45/km

Mimochodem, řekl bych, že nejčastěji ve vztahu rychlost x tempo x pocity nehraje právě tepovka.

Pug, zo zdravotneho hladiska suhlasim s laboratornym zatazovym vysetrenim. Z hladiska otazky treningu si myslim, ze omnoho prinosnejsim faktorom by boli osobne stretnutia so skusenejsimi bezcami/trenermi, ktori budu mat moznost poradit a pozorovat zacinajuceho bezca viac krat a pri omnoho realnejsich podmienkach, ako je laboratorium. Neviem, kolki z Vas dlhodobo trenovali na bezeckom pase- ja ano- a mozem povedat, ze technika behu je dost odlisna od tej na pevnom podklade. Este dalsia poznamka- rozsireny nazor „potreby“ takychto vysetreni je typickym ukazom posobenia marketingu a masirovanie pocitu potrieb spotrebitelov-bezcov. Zaujimave, ze podobne vysetrenia koli spravnemu trenovaniu (nie kvoli zdr. prehliadke) mali v minulosti (15–20 rokov dozadu) iba spickovi sportovci a aj tak ludia behali- masovejsie a rychlejsie, aspon v nasich koncinach. Skuseny trener sa pozrie na treningovy dennik bezca, porozprava sa s nim 20 minut a dokaze jeho chyby v treningu rychlo analyzovat- aj bez zaplatenia „nevyhnutnych“ laboratornych vysetreni. Stale zastavam nazor, ze bezec musi vediet v prvom rade zanlyzovat sam seba za pomoci bezne dostupnych objektivnych nastrojov (stopky, pripadne sporttester) V KOMBINACII so svojimi vedomostami a pocitmi. Ani desat navstev laboratoria nikomu nevluju tieto udaje do hlavy- kor ked ich aj tak nevie spracovat a len velmi povrchne rozumie, k comu sluzia a o com vypovedaju.

Nerad bych se dostal so pozice, kdy hájím jako jediné spásné řešení běžeckých problémů laboratorní vyšetření. Na to tomu prd rozumím. Spíš chci upozornit na možnost, že ne každému se poštěstí mít v blízkém okolí svého „běžeckého guru“. A to právě, jak spomíná Mato, považuji za nejideálnější. OSOBNÍ KONTAKT při možných běžecký, zdravotních, tréninkových a já nevím jakých problémech. I když toto fórum je super a pomáhá jak Tragédům tak mistrům běžeckého řemesla, není natolik pružné jako osobní pravidelný kontakt s běžcem. O tom by asi nejlépe mohli hovořit účastníci společných výběhů, cirkusů, … Dítě když učí číst, tak ho taky nejdřín naučí písmenka, spojí je do slov a z těch udělají větu. Ale to ještě neznamená, že zná smysl těch slov spojených do vět. Stejně to vidím i s pocitovým běháním. Jestli k tomu dopomůže návštěva laboratoře a kde mi pomohou tomu co naměří (slova, věty) dát myšlenku a tím porozumět pocitům běhání, tak proč ne.

To Jarda koloběžka: Čeče toho jsem si ani nevšim. Dik za upozornění. Ani nevim jak se mi to podařilo. Ale nikdy jsem tan nic neměl, a jak jsem se teď podíval u jiných, taky se jim při nevypisování km, výkony kolonky zrušili. Ale máš pravdu. Napravim svou identitu.

To Jarda koloběžka: Já také, ale sem to nepatři. Ať nekazíme vlákno, když se tak hezky rozjelo.

Mám pocit, že Tečko mi mluví z duše. Neodvažuju se považovat, zda ten či který přístup je lepší. V závislosti na možnostech a stavu běžce je nutné dělat kompromis mezi možností, dostupností a kvalitou. Považuji za krátkozraké vyloučit předem jakoukoliv možnost tím či oním tvrzením. Například já jsem jen malým pánem svého času. A omezovat touto nepřizpůsobivostí trenéra se neodvažuji. Získání citu pro běh neproběhne za týden, v tom mi dá doufám Mato za pravdu. Stejně jako načtení různých materiálů. V casri jsem dostal vlastně učitý čas, po který jsem se celkem nerušeně a bez přemýšlení mohl věnovat seznamování se s během při minimálním riziku propálení kotle. S natrhnutím trenek Zátopkovi nepočítám, takže pro daný účel „uvedení hrocha do pohybu“ to nebylo asi špatné řešení.

Kazdemu, co mu vyhovuje najviac. Aj mne trvalo par rokov, nez som si vybudoval urcity cit pre beh, najviac som sa vsak naucil pozorovanim sameho seba. Ak by som chcel pouzit paralelu, tak si myslim, ze vela ludi chce mat najprv knihu viazanu v kozi a vykladanu zlatom a potom si ju az otvori a zacne citat. Myslim si, ze spravnejsi postup je zacat citat a nestarat sa zo zaciatku, ako pekne ju mam zabalenu. Hlavne je pochopit obsah…

Ja byl na vysetreni jen jednou (zhruba pred rokem) a nemyslim si, ze to byly vyhozene prachy. Takove ty hodnoty jako VO2Max, kapacita plic, atd… jsou v praxi samozrejme uplne nanic, ale mne pomohly v tom, ze jsem se ujistil, ze nejsem uplny traged. AEP, co reknou, je uplny odhad, takze hodnota k nicemu. Odhadovali i maximalni tepovku, coz zhruba sedelo, ale pokud clovek casto beha se sporttesterem, tak si ji stejne odhadne sam (no a ja behani v nejakych procentech tepovky stejne neprovadim, takze je mi to v zasade nanic). Tepovka na ANP ma rozhodne vyznam v tom, ze cloveku pomuze ujasnit si, co to znamena bezet na anaerobnim prahu, a chytit toto „ono“ je jedna z velice dulezitych schopnosti bezce, samozrejme clovek nesmi pak brat tu tepovou frekvenci jako nejake dogma, ale jen jako jednu z promennych (cas, delka, tepovka a laktat, kdyz ma k dispozici laktatomer).

[quote=Mato]… vela ludi chce mat najprv knihu viazanu v kozi a vykladanu zlatom a potom si ju az otvori a zacne citat. Myslim si, ze spravnejsi postup je zacat citat a nestarat sa zo zaciatku, ako pekne ju mam zabalenu. Hlavne je pochopit obsah…[/quote] Pod to bych se podepsal !!!

Já běhám už dost dlouho a protože s přibývajícími léty začínají různé zdravotní potíže (záda, achilovky, kolena), které mne omezují a limitují více, než neznalost mého VO2max a ANP. Proto jsem přemýšlel o Casri z toho důvodu, že jsem někde četl o možnosti posouzení běžeckého stylu, způsobu došlapu, konzultace s fyzioterapeutem (který se specializuje na běh) apod.. Obecné zásady cvičení, svalových disbalancí atd. znám od normálního doktora, ale od sportovního a běžeckého specialisty, by to možná bylo konkrétnější. Stejně tak boty vybírám dle ceny a zkušeností jiných, ale jakou mám klenbu, styl běhu apod., držení těla – to pouze odhaduji. Takže bych se rád zeptal – máte někdo zkušenosti nejenom s měřením laktátu, maximální Tf, (které už jako hobby běžec asi zas tak nutně nepotřebuji), ale s tím ostatním, o čem jsem psal?

[quote=Muscul]Já běhám už dost dlouho a protože s přibývajícími léty začínají různé zdravotní potíže (záda, achilovky, kolena), které mne omezují a limitují více, než neznalost mého VO2max a ANP. Proto jsem přemýšlel o Casri z toho důvodu, že jsem někde četl o možnosti posouzení běžeckého stylu, způsobu došlapu, konzultace s fyzioterapeutem (který se specializuje na běh) apod.. Obecné zásady cvičení, svalových disbalancí atd. znám od normálního doktora, ale od sportovního a běžeckého specialisty, by to možná bylo konkrétnější. Stejně tak boty vybírám dle ceny a zkušeností jiných, ale jakou mám klenbu, styl běhu apod., držení těla – to pouze odhaduji. Takže bych se rád zeptal – máte někdo zkušenosti nejenom s měřením laktátu, maximální Tf, (které už jako hobby běžec asi zas tak nutně nepotřebuji), ale s tím ostatním, o čem jsem psal?[/quote] Bol som v CASRI nechat si urobit vlozky formthotics a aj na posudeni bezeckeho stylu. Povedali mi, kde mam chyby v technike stylu, ale nepovedali ako ich odstarnit / len doporucili tenisky za cca 4000/ ako prevenciu nasledkov. Inak psudzuju nie bezecky styl, ale techniku doslapu – takze o drzani tela celkovo ci chrbta nic nespominali. Btw. este aj tie vlozky mi spravili zle – robia mi otlaky, bol som tam nechat si to prekontrolovat, a tvrdili ze je to urcite z tenisiek. Ale boty bez vloziek mi problemy nerobili.

No aby som to zhrnul, celkovo som od toho cakal viac. Ale viem ze niektori ludia tam boli spokojni, tak este pockaj na dalsie odpovede.

[quote=Jarda koloběžka]Všiml sis, Tuto, že většinu údajů, o kterých se zmiňuješ, v následujícím textu sám hodnotíš jako údaj, který ti buď nepomohl, nebo je proměnný? Sice píšeš, že „vyšetření nebyly vyhozené prachy“, ale tvé hodnocení vyznívá spíše protichůdně. No nic. Neber to jako nesouhlas, jen prostě já do toho ty peníze a hlavně čas na cestu do Prahy neinvestuji.[/qu­ote] Mozna jsem se spatne vyjadril, chtel jsem vedet, jestli jsem traged nebo ne – na to mi vysetreni dalo odpoved (to pro mne bylo dulezite z psychickeho hlediska), dale jsem chtel znat v tu dobu presne tepy na ANP, abych se podle toho mohl chytit v treninku, to jsem taky dostal, mozna jsem s tim udajem, kdyz zpetne sleduji treninkovy denik, spatne nalozil, stejne jsem behal nad prahem, ale presto mi to nakonec pomohlo k urceni, co to znamena bezet na ANP. Ale kdybych ted mel jit na dalsi vysetreni, tak se na to vykaslu.

Jinak k dotazu Muscula: byl jsem (kdyz to zacinalo a bylo to zadarmo) i na tom biomechanickem vysetreni v CASRI – podle meho nazoru je to uplne naprd, a jeste jsem musel filtrovat z meho pohledu naprosto nesmyslne doporuceni bot (zastavam japonskou filozofii trenovat vsechno v zavodkach (natoz nekam cpat nejake vlozky) a nesouhlasim s tim, ze se ma behat pres patu).

Tak jsem po 3 letech sebral odvahu, a zašel si opět změřit své „běžecké parametry“ na pracovišti firmy CASRI. Sice jsem toho na ten čtvrtek moc nenaspal, neboť mě ještě strašil ten starý běžecký zážitek běhu v masce s množstvím drátů vedoucí kamsi k měřícím přístrojům, kdy má člověk pocit, že při pádu z pásu zničí nejenom sebe, ale ještě přístroje za statisíce.

Nyní bylo vše jinak. Začalo se měřením výšky (ještě do země nerostu), hmotnosti (přibral jsem 7kg), impedance (dobrý pro běhající elektrikáře, tím že se málo potím, mám velký povrchový odpor – 462ohmů, takže větší šanci na přežití po případném zásahu el. proudem), množství tuku, svalů, proteinů, minerálů v těle (vše v % k celkové hmotnosti). Výsledkem je přehledná tabulka, kde jsou další údaje (třeba potvrzení toho, že jsem ten den málo pil) – včetně stanovení biologického věku podle PC (příjemná věc pro nás starší, byl jsem „omlazen“ o dva roky na 50 let). A pak se jde na pás, pouze s POLAREM na ruce a měřícím pásem TF na hrudi. Rychlost pásu si člověk domluví dopředu, takže žádné obavy, začít můžete třeba na 8km/hod. Já začal na 10km/hod a po 4minutách se pás zastaví, člověk z něho sleze na pevnou zem, sympatická pracovnice firmy vám odebere vzorek krve z ucha na změření laktátu (o tom člověk ani neví, jak je to bezbolestné). Po dvou minutách klidu na protažení se jde na rychlost o 1,5km vyšší (v mém případě 11,5km/hod) a pokračuje se tak dlouho, co člověk vydrží. Já pokračoval až na 16km/hod., protože když se člověk nedusí v té masce (před 3-mi lety jsem slezl z pásu již při rychlosti 14km/hod.), tak je to opravdu pohoda. A protože jsem ještě nedosáhl maximální TF, tak jsem si to nechal dobrovolně zvýšit na 17km/hod. (asi na 2,5 minuty), kdy už TFmax. byla naměřena (180 tepů). Po té jsem si asi 5 minut vyklusal volně na pásu. Výsledkem jsou přehledné (barevné) grafy v závislosti od času nula (začátek běhu) do 41. minuty (vyklusání), kde je pěkně vidět:

1. změna tepové frekvence v průběhu měření (souvislý průběh včetně poklesů a nárůstu tepu v průběhu těch 4min běhu)
2. změna laktátu v těle v závislosti na rychlosti běhu (v km/hod., a v čase (min:sec), za kolik človek uběhne 1km)
3. změna laktátu v těle v závislosti na tepové frekvenci

A z těchto údajů člověk vyčte vlastně to nejdůležitější (samozřejmě ty data platí v den měření, pro trénink jsou tam odchylky vzhledem ke stavu, jak je na tom běžec v ten daný den) :

1. aerobní práh (u mě 161 tepů – 2 mmol/l, to je 89% TFmax)
2. anaerobní práh (u mě 170 tepů – 4 mmol/l, to je 94% TFmax)

Vše doplňuje barevná tabulka s tréninkovým doporučením, v jakém rozsahu tepového pásma má člověk běhat při kompenzaci-regeneraci, základní vytrvalosti (rozděleno na nízkou a střední intenzitu) a speciální vytrvalosti (vysoká a maximální intenzita).

Začátečníkům se dá v CASRI dostatek dobrých rad (jak jsem náhodou vyslechl, tak i kolegům běžcům s hmotností okolo 100kg), s pokročilejšími se ty grafy podrobně proberou. Nikam se nespěchá, a ačkoliv jsem byl objednán už od 9hodin, spěchal jsem nakonec já, protože mě čekaly v 11 hodin nějaké pracovní povinnosti. Cena (900,– Kč) je určitě přijatelná za to množství informací, co člověk dostane, další návštěva by měla být za cenu o 100,– Kč nižší. Závěrem se přiznám, že je lepší si za tuto službu zaplatit, než se trápit zadarmo jako já před těmi třemi léty (a to dokonce dvakrát – bývalý spolužák zajišťoval v CASRI a FN Motol servis, a vzal mě tam grátis), a obávat se po té opakovaného měření (nikdo nechce plati za „mučení“). Teď už se toho neobávám, takže po té České Lípě jsem tam jak „na koni“ zase :). Aspoň mně to řekne, co mám dopilovat na PIM.

VELMI zajímavé, já už jednou v CASRI byl. Měřili mi došlap na desce, udělali grafický průběh mého došlapu a pak mi ještě Aleš Tvrzník vysvětloval na co bych si měl dát pozor při výběru obuvy. Všecho laicky a srozumitelně. HROZNĚ NERAD bych se někoho dotknul, ale na to že je to organizace u ministerstva obrany, jsem byl ohromen. Ono to buzerování na buzeráku a instituce, které vážně zabezpečují životy vojáků, nemají nic společného. A nelze než souhlasit, že když někdo je ochoten položit život, tak má právo na to nejlepší a je naší výhodou, že to samé můžeme využít i pro naše běhání. Docela jsi mne Mirku navnadil, asi se tam objednám i na tento test. Myslím, že to bude i nová zkušenost pro ně :D