Tak jsem neodolal a vyrazil dnes do Prahy na mereni, inspirovan Petrem. Vysledky nasledujici – vek 40, vyska 182, vaha 84,9, tuk 12,3%

behatko (rychlost – tempo – tep – laktat)

10 – 6:00 – 128 – 1,4

11,5 – 5:13 – 138 – 1,3

13 – 4,37 – 150 – 1,8

14,5 – 4:08 – 165 – 2,8

16 – 3:45 – 175 – 4,8

Vystup je takovy, ze bych mel trochu zrychlit treninkove behy (4:30 – 4:50). Soucasnych zimnich 5:30 je spise regeneracnich. Casem jsem udajne schopen zabehnout MT za 2:50 . Sladka teorie.

>> scott2011, 14. 12. 2011 15:47:27

Bylo by zajímavé, kdyby se podařilo změřit náš laktát třeba po hodině běhu v „tréninkovém“ tempu, které nám doporučují. Názory na tuto problematiku jsou ovšem různé a je těžké si vybrat, co je pro nás nejlepší.

>> kanovsky, 14. 12. 2011 16:05:25

To urcite. Zkusim se tim ted chvili ridit a uvidim. Spis si myslim, ze se zase vratim k treninku podle aktualniho pocitu. Ale pro zajimavost si to na jare zopakuju, jestli budou videt nejake zmeny. Zakladni cil je snizit laktat v rozmezi tempa 4 – 4:35 min. Chystam se tam znovu nekdy pred PIM 1/2M.

>> scott2011, 14. 12. 2011 16:28:24

Jak dlouho běháš a jaká byla Tvá výkonnost v předchozích letech? Pokud běháš jen krátce (viz Tvé závody), tak bych viděl vysokou šanci na rychlé zlepšování bez ohledu na tréninkové metody, které použiješ. Možná ani těch 2:50 není nereálný cíl.

>> kanovsky, 14. 12. 2011 16:37:44

Soustavne beham jen rok, predtim takovy narazovky a cely zivot kolo. Beh jsem nemel rad, ale jako vsechny tady me to chytlo. Ale chci se zlepsovat hlavne v maratonu a obcas zkusit nejake ultra nebo etapak. Zlepseni prijde asi jeste s dalsim ubytkem vahy. Videl bych to jeste tak na 2–3 kg. Zase nechci byt moc ultralight.

Dnes jsme zrealizovali další laktátový test , tentokrát na dráze Moravská Slavia v Brně.

Oproti minulému testu ze srpna jsme zvýšili počet kroků ze čtyř na sedm a délku každého kroku z 1000 metrů na 1600 metrů, takže test trval o hodně déle než tehdy (dnes jsem běžel 11,2 km oproti tehdejším 4 km). Také v porovnání s prosincovým testem na běhátku byly kroky delší a bylo jich víc (tam jsem měl 6 kroků, každý délky 4 minuty, dnes bylo 7 kroků, délky od 9:20 po 6:00), takže výsledky jsou pro mě jako maratonce validnější.

Nemám ještě oficiální vyhodnocení, nicméně to vidím tak, že hodnota laktátu při tempu 4:00/km byla v srpnu minulého roku 2,6, v prosinci 3,5 a dnes 1,8, hodnoty při 3:45/km pak byly v srpnu 6,4, v prosinci 5,9 a dnes 3,2, takže dle mého laického pohledu došlo k poměrně významnému zlepšení, což dává šance na další zlepšování osobáků.

Zajímavé je, že dnes byl laktát nejnižší při tempu 5:28 (jen 0,7), což by možná znamenalo, že běh na dráze tímto tempem je pro mě nejpřirozenější. Může to být ale problém při běhání s pomalejšími kamarády, protože tempo kolem 6:40/km či pomalejší, které mají, je až příliš pomalé, což by tolik nevadilo, kdybych takových běhů neměl několik týdně.

Každopádně vnímám svou aktuální formu jako dobrou s tím, že věřím, že maraton pod 3h mohu překonat snad ještě letos, zachovám-li si zdraví a budu-li mít štěstí na dobré podmínky.

>> kanovsky, 10. 04. 2012 16:13:23

Zajímavé je, že dnes byl laktát nejnižší při tempu 5:28 (jen 0,7), což by možná znamenalo, že běh na dráze tímto tempem je pro mě nejpřirozenější.

Nebo je nejnižší laktát, respektivě jeho snížení oproti začátku, v závislosti na čase, a už méně na rychlosti, tu možná stčí zvolit jen někde na hranici kompenzace a základní vytrvalosti. Třeba 10 minut od začátku a kdybys začal ještě pomaleji, měl bys nejnižší laktát při jiném tempu. Možná. Každopádně je to známka výborné obecné vytrvalosti, když po chvilce sportování je laktát nižší než klidový a ten v prvních minutách pohybu. Máš to v hlavě srovnaný, víš, co chceš, cíleně jdeš za tím, posloucháš své tělo, umíš jeho signály dobře vyhodnotit…, já myslím, že je otázkou času, kdy plus minus tři hodiny na maratonu budeš mít jako standard. Fandím Ti.

>> kámen úrazu, 10. 04. 2012 19:21:59

Ten laktát 0,7 mám po 25 minutách rozklusu tempem 5:30 s klesáním 85 metrů, 8 minutách pauzy (příprava na test), 9 minutách a 20 sekundách běhu tempem 6:00, 75 sekundách pauzy a dalších 8 minutách a 45 sekundách běhu tempem 5:30, tedy v podstatě po 55 minutách po zahájení dnešního sportování, pokud počítám i přestávky.

Laktát 1,8 jsem měl po hodině a půl od zahájení sportování, z toho více než šest minut tempem 3:59.

Každopádně to potvrzuje mou zkušenost, že mě ani vysoká kilometráž dlouhodobě neunavuje, protože ji běhám takovým tempem, že laktát je zřejmě nižší než klidový (naopak se po takových bězích cítím lépe než před nimi). Myslím, že dříve nebo později skončím u ultramaratonů, protože přinejmenším metabolicky k nim mám dobré dispozice a naběháno mám též dost.

Vyhodnocení prahů:

24.8.2011 AE 11,8 km/h, 5:05/km, TF 142, laktát 1,3

24.8.2011 AN 15,2 km/h, 3:57/km, TF 174, laktát 3,0

8.12.2011 běhátko AE 13,5 km/h(?), 4:27/km, TF 170, laktát 1,3

8.12.2011 běhátko AN 15,0 km/h, 4:00/km, TF 180, laktát 3,5

10.4.2012 AE 12,9 km/h, 4:39/km, TF 145, laktát 1,1

10.4.2012 AN 15,4 km/h, 3:54/km, TF 178, laktát 2,2

Údaje z běhátka bych bral jen jako orientační, zajímavé pro mě je porovnání srpnového a dnešního testu.

Vidim tie vysledky tak, ze mi to potvrdzuje, ze beh je vysoko technicka disciplina a pri podobnych meraniach sa nemeria len stupoen namahy ale aj technicka dokonalost pripadne chyby v technike Behatko je iny sport a tak sa to zrovnat neda, rozdiel je asi taky ako keby cyklista miesal testy na tenkych galuckach a testy na sirokych podhustenych plastoch nejakeho stareho tazkeho bicykla. Na behatku sa hybe zem sama dozadu a staci trocku prepletat nohami co pri malych rychlostiach pasu sa ukaze ako lepsia trenovanost, avsak pri vyssych rychlostiach pre toho kto nebeha na pase pravidelne a nevie behatkovu techniku sa to stane problem a namaha sa zdanlivo ukaze ako vyssia. Pri behu vonku na drahe je to tiz prejav techniky, Petr ma zrejme uvolnenu a svoju naj;lepsiu techniku pri tempe okolo 5:30 ak bezi pomalsie cez 6 tak sa mu to zda moc pomale a strati koncentraciu na techniku a bezi inak, menej efektivne, pri vyssich rychlostiach uz do toho prichadza usilie, ktore zrejme kazi trochu techniku a namaha rastie, ale u Petra nastal velky posun, tak si znacne polepsil techniku az do rychlosti tesne pod 4:00. Ked sa meraju udaje pre elitnych bezcov, tak dokazu ti naj;lepsi udrzat idealnu zrelaxovanu efektivnu techniku az do rychlosti 20km/h a trochu viac, teda pod 3:00, co vedie k tomu ze pri merackach ma napriklad Tadesse (vsetak na polmaraton) az neuveritelne laboratorne hodnoty. Pre man su tieto merania ukazkou stavu bezeckej techniky v jednotlivych rychlostiach.

>> rudo, 10. 04. 2012 22:06:58

Ano, běh na dráze tempem kolem 6:00 a pomaleji je pro mě dost nepřirozený, i když stejné průměrné tempo v kopcovitém profilu zčásti na lesních cestách není problém (v podstatě k tempu na dráze musím připočítat kolem 30s/km, abych dostal ekvivalentní tempo tam, kde běhám).

Pokud se jedná o AN, tak tam mohu zkusit zaběhnout kontrolní hodinovku a uvidím, jaký vyjde výsledek. Každopádně věřím, že nejsem moc daleko od možnosti běžet celý půlmaraton tempem těsně nad 4:00/km.

>> kanovsky, 10. 04. 2012 22:21:29

Tiez tomu verim, hodinovku si nechaj na neskor, drzim moc palce na Pardubice

Ještě k tomu přirozenému tempu na dráze: když jsem po tom posledním úseku vyklusával 800 metrů přímo na dráze, tak jsem měl průměrné tempo 5:05/km, což je poměrně rychlé (hodinky jsem nesledoval). Mám přitom zkušenosti, že ani po superrychlých bězích (na mé poměry) nemám výklusy na dráze pomalejší než zmíněných 5:30/km – většinou však ale ve výklusu pokračuji i mimo dráhu, kde je tempo o těch 30s/km pomalejší (třeba i kvůli kličkování mezi chodci apod.).

>> rudo, 10. 04. 2012 22:24:40

Děkuji. Před Pardubicemi samozřejmě hodinovku běhat nebudu, ostatně zítra mě čeká další test s kamarádem tempem kolem 4:20 v úloze vodiče a ve čtvrtek další pomalý běh s kamarádem, co jsem běžel dnes tempem 6:47, i když věřím, že v jeho silách bude běhat i v tréninku tempem kolem 6:00 … Ten trénink tempem 4:20 mě ovšem zcela vyhovuje, kvůli přípravě na maraton.

Pro doplnění, obrátil jsem se s prosbou o vyhodnocení posledního testu i na MUDr. Aleše Tvrzníka z CASRI. Mé žádosti vyhověl (a nechtěl za to ani žádné peníze) a poslal odhady AE 14 km/h (laktát 1,6) a ANP 16 km/h (laktát 3,2) s tím, že pro přesnější vyhodnocení chybějí další data. Domnívám se přitom, že kdybych se obrátil na další odborníky, tak by mi poskytli ještě jiné názory. Viděl bych to nicméně tak, že důležité pro mě je hlavně porovnání hodnot laktátů mezi jednotlivými testy.

Překvapuje mě ale jedna věc, které nerozumím. Jak je možné, že došlo k tak výraznému poklesu laktátu na rychlosti 16 km/h (tempo 3:45/km), když tímto tempem netrénuji a má výkonnost na krátkých vzdálenostech je o dost horší než loni? Těch 3:45/km přitom není nijak pomalých, bylo to rychlejší než mých nejrychlejších 2 km v tomto roce (přitom úsek byl délky 1,6 km a byl uskutečněn po dost dlouhém běhání).

>> kanovsky, 12. 04. 2012 11:33:29

K tomu, aby poklesl laktát při 3:45 nepotřebuješ nutně běhat stejné nebo rychlejší tempo. Máš přece neběháno nemálo testů a závodů, kdy běžíš 3:50 – 4:30. Nedivil bych se, kdyby k poklesu vedly ještě pomalejší a z tvého pohledu čistě aerobní běhy.

>> kanovsky, 12. 04. 2012 11:33:29

Řekl bych, že laktát záleží i na okolní teplotě.

Na Pardubice sis počasí skoro objednal.

PIM je taky ve znamení PanServBoni.

>> kanovsky, 12. 04. 2012 11:33:29

toto je jedna zo zakladnych otazok podrobne vysvetlovana trenermi vychdzajucimi z Lydiarda, velmi zjednodusene a velmi v skratke :

rychlost pri ANP sa moze trenovat 2 sposobmi – tlacenim zospodu alebo tahanim zhora, teda alebo behanim rychlejsich usekov alebo behanim dlhych pomalsich tempovych treninkov. Tahanie zhora teda behanie rychlejsie sa da ale vydrzat len niekolko tyzdnom v roku priniesie kratkodoby pozitivny efekt velmi rychlo, podla hesla – rychle nabyl, rychle pozbyl. Vsetci treneri vychadzajuci z Lydiarda striktne pocas roka odporucaju budovat vsetky 3 aerobne zony zacinat na tej najpomalsej neskor pridat strednu a potom pridat aj tu najrychlejsiu aerobnu, ktora je len o nieco pomalsia ako ANP, co by u teba poredstavovalo priblizne zavodne tempo (rovnomerneho polmaratonu.

Ako zospodu tlacis jednotlive pasma a rychlost-vykonnost z nich tak nad sebou zdvihas celu stavbu, zlepsenim najpomalsieho aerobneho pasma zdvohnes aj to stredne a aj to rychle aerobne, zlepsenim strdeneho zdvoihnes to nad nim atd.

Zlepsenie ANP samozrejme znamena aj zlepsenie vykonnosti na tratiach kratsich ako hodinovka, napriklad trvajucich 30–40 minut

na zlesenie vykonu v trvani 20 minut, 12 minut a kratsie, uz ale asi musis zapojit trenink techniky, sily cistej rychlosti a neskor polzit ceresnicku na dort v podobe niekolkych anaerobnych inetrvalov tesne pred dolezitymi pretekmi na strednu trat. Ovsem z hladiska maratonu by to bol krok nazad.

>> rudo, 12. 04. 2012 21:48:25

Co je to ANP? Tempo běhu, na kterém tělo zvládne pracovat hodinu nebo tep, na kterém zvládne pracovat hodinu? Nemusíme ale otázku rovnoměrnosti tempa či tepovky zmiňovat v každém vláknu. 

Jinak ovšem děkuji za velmi podnětný názor, byť mu někdo stihl dát minusko …

>> kanovsky, 12. 04. 2012 22:23:01

v tomto kontexte je to rychlost behu v stave ANP, teda vykon v hodinovke.

pre mna su hodnoty tepu a laktatu len ako sekundarne ukazovatele, nie velmi presne.

>> rudo, 12. 04. 2012 22:28:04

Udržitelnost určitého tempa dle mého názoru závisí na vnějších podmínkách (teplota, vlhkost, vítr a samozřejmě i profil apod.) více než udržitelnost určité tepovky. Poběžím-li třeba závod do vrchu na Černou horu, kde se mění vícekrát sklon v průběhu závodu, tak se jistě budu řídit spíše tepovkou než tempem, přičemž vyjdu z hodnot tepovky, které jsem získal na rovině.

>> kanovsky, 12. 04. 2012 22:38:35

Petr ale to su samozrejme veci som myslel ze sme sa bavili o vykonnosti co znamena vykon na rovine na rovnej ceste alebo na drahe a v idelanych podmienkach.. je jasne ze ak trenujes v terene alebo zavodis v terene ale robis doplnkovy sport, tak pouzivas ekvivalentny tep a nie rychlost.

Ovsem tep je o to viac zavisly od vonkajsich faktorov, nielen od rychlosti alebo od usilia.

Trenujes podla tepu ale hodnotenie vykonnosti – zlepsenie v teste atd je hodnotenie rychlosti na danu trat teda rychlost ANP

>> rudo, 12. 04. 2012 23:09:22

Jistě, výkonnost posuzujeme dle rychlosti ANP, nicméně trénink/závody mohu řídit i dle tepu ANP, zvláště když se rychlost ANP mění mnohem více než tep ANP (nejenom kvůli změnám vnějších podmínek, ale i změnám ve výkonnosti a její fluktuaci apod.). Zmiňuji to proto, že dle mého názoru je fyziologicky náročnější trénovat/závodit při růstu tepu od 160 po 180 (rovnoměrné tempo), než trénovat při konstantním tepu 170 (mírně klesající tempo).

>> kanovsky, 12. 04. 2012 23:43:29

Petr to je ale ina tema. nicmenej treninky sa vacsinou behaju na konstantne alebo na stupnovane tempo z mnohych dovodov otazka je pri snahe o spomalovane treninky,ci sa jedna o narocnost alebo pohodlnost.

Jediny trenink kde sa trenerskymi odbornikmi odporuca akceptovat spomalovanie je prave velmi dlhy beh cez 2H aj cez 3H kde sa odporuca striktne (co patri do inej temy kde Mato tvrdi opak) bez jedla na hladno a bez jedla pocas treninku aj za cenu ze sa zacne spomalovat ze otazeju nohy a az do stavu ked sa ledva prepleta ide o tie hranicne stavy s vyminutym glykogenom ked telo… ale to som pisal inde. To je jediny trenink kde sa planuje a pocita so spomalovanim ovsem ten je cely vo volnom aerobnom pasme spomalovanie nie je z dovody zvysovania tepu alebo udrzovania konstantneho tepu. Dlhe ultra (24H a dlhsie je tiez jediny zavod kde sa pocita a planuje so spomalenim a pocita sa s tym ze druhych 12H zabehnem menej ako prvych 12H atd a su na to koeficienty napriklad 55:45% na kratsich tratiach vratane maratonu sa so spomalovanim nepocita a ak sa stane ze marton sa spomali je to koli nerealne rozbehnutemu tempu.

Petr mne je jasne ze ty mas inu strategiu, ale bavime sa o tom co funguje vseobecne

>> rudo, 13. 04. 2012 00:26:22

Ptám se proto, zda náhodou takové běhy neznamenají, že tělo je v poslední třetině v ANP (a třeba i právě toto má být stimulující, kdo ví?), čemuž se snažíš vyhýbat.

>> kanovsky, 13. 04. 2012 07:05:53

v zavode sa predsa snazime nacsovat si priebeh tak aby zaver zavodu uz bol na hrane ANP pripadne uz anaerobny

v treninku sa snazime o zvolenie tempa/dlzky tak aby some sa pri rovnomernych intenzivnych alebo stupnovanych treninkoch dostali az tesne ku hranici ANP ale nepresvihli.

V pripade dlheho stupnovaneho behu ako treninku ak sa aj v zavere dostaneme na ANP alebe tesne rychlejsie, tak dopad na telo je uplne ine ako ked ked sa tym tempom bezi od zaciatku.

Co je trochu podobne tomu ked elita beha intervali na hrane ANP alebo anaerobne, ale beha ich az v druhej faze po dlhom aerobnom treninku a/alebo beha ich az po velmi dlhom rozklusani ktore ma v sebe tiez stupnovane tempo az do vysokej aerobnej kvality, to iste plati pre zavod

V pátek jsem absolvoval v CASRI dvě vyšetření, které jsem se snažil popsat na svém blogu: http://www.marek27.cz/?… Prosím všechny zkušenější (tedy skoro všechny o jejich názor především na tréninková tempa a strukturaci tréninku podle naměřené laktátové křivky.

Vyšetření v laboratoři je pro mne předčasné, ale dá se např. běh nad ANP poznat z následků? Bolesti svalů, únava, nebo něco takového?

>> JuroR, 29. 05. 2012 16:00:59 Osobně jsem absolvoval zátěžové testy před zahájením rozvoje vytrvalosti a považuji ho za velmi přínosné. Na základě laktátové křivky lze přesně naplánovat trénink k zlepšování. Odhadnout to lze také např. podle Conconiho testu popř jiných metod posáno je to např. v této knize. Dále je také dobré podstoupit zátěžové EKG pro odhalení případných skrytých rizik. Náklady na testy a konzultaci s odborníkem ušetří mnoho času a úsilí při dosahování výkonostních cílů.

>> RoobertG, 29. 05. 2012 17:23:22

No časem tam určitě dojdu, ale jsem skutečný hurá běžec a nemám nějaké zásadní cíle, tak si myslím, že to zatím není nezbytné. Teď se ptám proto, že mě na sobotních závodech překvapilo, že jsem přes 40min běžel s TF 170–175. Následky po běhu žádné, spíš naopak. Což se mi zdá divné vzhledem k věku a odhadované max TF. A také je zvláštní to, že předtím jsem nikdy nebyl schopen na této TF běžet déle než pár minut.

>> JuroR, 29. 05. 2012 17:52:03 Závod je specifická záležitost v porovnání s běžným běháním. K běžné zátěži se přidávájí i další faktory a tím i vzrůstá obvyklá TF při stejné zátěži. Délka 40 min není dost dlouhá na projevení únavy, jde to odběhnout i na úrovni ANP prahu. Zkusil bych alespon nejaky test se stupnovaným tempem. např. tento Jde to i s jiným sportesterem. Bez nej to lze taky je ale potreba stanovit TF max. Docist se o tom lze např. zde