Zkusím dát dohromady závěrečný report za letošní dráhovou sezónou. Sice mě ještě pár závodů čeká, ale cíle jsou již splněné.

Nejprve včerejší kilometr, tedy trať, která mě vlastně zajímala jen kvůli tomuto vláknu. S achilovkou se budu trápit asi delší dobu, většinou je průběh stejný – na začátku dobré, pak se to zhoršuje a po běhu špatné. Druhý den zase zlepšení. K samotnému běhu – bylo dobré, že se běželo až v sedm hodin večer a nejhorší vedro pominulo, i tak jsem měl po závodě úplně sucho v krku.

Víceméně jsem chtěl držet trojkové tempo a celý závod to zvládl. První dvoustovka trošku rychlejší, tam to bylo psychicky nejtěžší, když jsem si uvědomil, že mě čeká ještě osmistovka. Naopak na šestistovce jsem se cítil překvapivě výborně, což se v závěrečné dvoustovce zase otočilo a doběh byl dost křečovitý. Také jsem měl v cíli úplně gumové nohy. S časem 2:58.86 jsem naprosto spokojený. Nejsem ve formě jako před osmistovkou, kdy bych zaběhl asi o kousíček lépe, ale přesto jsem se dal po nemoci trochu dohromady. Možná jsem měl minulý týden dát specifický trénink v trojkovém tempu, ale nějak mi to nevyšlo.

Když si projdu jednotlivé cíle, tak osobáky jsem zlepšil všude, jenom stovku se mi nepodařilo stlačit pod třináct sekund, ale tam to vázne na technice, kterou netrénuji a už na startu a prvních deseti metrech ztratím cenné desetiny. Největší radost mám samozřejmě z hlavní trati na 800 m a už teď se těším na příští rok. Cíle si nastavím na konci roku.

Ukázalo se, že i za nějaké čtyři měsíce lze natrénovat hodně, opravdu hodně a dokonce se mi podařilo smazat ztrátu ze zimy. Sice jsem některé zimní tréninky běhal na jaře, ale objem se podařilo navýšit velmi rychle a plynule jsem přešel k specifičtějším tréninku. Pestrost, takto bych definoval mé tréninky a patří za ně dík především Vlastovi!

Budu rád, když sem hodíte své pokusy ze středních tratí i ostatní. Ono není moc obvyklé začínat s nimi v počínajícím veteránském věku, to se spíš běžci přesouvají k vytrvalostním běhům, ale když ona je ta dráha tak zábavná…

>> Meescha, 07. 08. 2018 10:05:05

Néjaké srovnání dle maďarských tabulek:

100m 13,2 361b, 400m 59,9 405b, 800m 2:14,5 459b, 1 km 2:58,9 401b, 1,5 km 4:55,0 330b

Těch 401b je třeba za desítku za 37:55 či maraton 3:03:37 a 459b je za desítku 36:54 a maraton 2:58:17, takže Tvé výkony jsou výborné i zejména na to, jak krátko se zatím specifickému tréninku na toto věnuješ, skvělé!

>> Petr Kaňovský, 07. 08. 2018 10:37:53

Díky i za to porovnání bodů z různých vzdáleností! Co mě praštilo asi nejvíc do očí, je ten kilák, kde bych měl běžet určitě rychleji, protože oproti osmistovce to není až takový rozdíl co se pojetí běhu týká…

>> Meescha, 07. 08. 2018 10:52:01

800m máš tempo 2:48/km, toto mělo 2:59/km na vzdálenosti o čtvrtinu delší, standardní rozdíl je asi o něco menší, můj kalkulár i maďarské tabulky dávají odhad kolem 2:54–2:55.

Tak dráhová sezóna už mi pomalu končí, zřejmě poslední závod si dám ligu koncem srpna. Achilovka pořád zlobí, ta potřebuje oddych. Nejhorší to bylo asi včera před závodem na 600 m, kdy jsem po obutí treter a rovince myslel, že nenastoupím na start. Nakonec trochu polevila, přitom celý den i při rozcvičování byla úplně v pohodě.

Samotný závod byl zajímavý, cílil jsem na čas 1:38, nakonec z toho bylo 1:38,37. Průběh určitě nebyl ideální, start z první dráhy, kde mě kluci hned na začátku zavřeli, takže menší postrkávání, ale mě kontaktní závodění baví. Ovšem plán, jak se za nimi vyvezu vzal po 50 metrech za své, cítil jsem, že tempo není dostatečně rychlé, takže jsem dva oběhl ještě v první zatáčce a na dvoustovce byl za 34 sekund, tedy dvě sekundy pod plán. Zrychlil jsem tedy a cítil pořád hodně síly, v poslední zatáčce jsem se přehnal ještě kolem jednoho soupeře, ale v závěrečné rovince nebylo s kým se přetahovat, abych se vycucl na maximum. Určitě jsem mohl běžet minimálně o vteřinu rychleji, na druhou stranu takhle dobré pocity v závodě jsem na dráze ještě neměl. Pomalejší začátek a síly v závěru. Během výklusu jsem byl strašně nabuzený.

Forma asi není úplně stejná jako při osobáku na osmistovce, ale blíží se jí. Uvidím, jestli si dám ještě jednu půlku v lize a co z toho bude za čas. Pak zase upravím trénink směrem k lepší vytrvalosti.

>> Meescha, 07. 08. 2018 10:05:05

Fajn ze tu davas reporty o pretekoch na drahe, a priprave na to.Nuz hej,malo ludi tu beha drahu, a z masters este menej. Je to veru ine behanie ako behanie dlhych veci na ceste. Zrovna vcera siel moj mlady prvy poriadny trening na drahe, sice 250m oval ale zato uplne novy, 3×200, 2×500,1×1000,2×200, lenze to je 17r chalan :).

>> Ondriško, 23. 08. 2018 11:49:10

Ono ked to je nova vec pre cloveka (behanie na drahe), tak je to zaujimave, ba az vzrusujuce. Po nejakých 12–14 sezónach to zacne splyvat a nakoniec si clovek uz pomaly ani nespomenie, ako prebiehal minulotyzdenny zavod, ak sa v nom nieco drasticky dramatického nekonalo. Kolo, ako kolo, ako kolo… Vyzva „Pripravte sa“ od startera, boli asi dve najdesivejsie a zaroven najvzrusujucejsie slova, ake som zvykol na drahe pocut. Neskor to preslo do popudzujúceho stavu, ze som si skor myslel – tak uz to odpal a nedramatizuj dlhymi pauzami, ved to nie je stovka. Vtedy nastal cas dat drahe nadobro zbohom.

Chapem, ze ten, kto nikdy predtým na drahe, pripadne vôbec zavodne, nebehal, moze byt uplne namotivovany, ale mam skor tendenciu chapat bezcov nad 40r, ktori uz tazko v sebe najdu motivaciu sa driapat za sekundami, ked im usli cele minuty 

Mladého myslis zverenca? A 17r je skvely vek – nech robis cokolvek, do dvoch dni nevies, ze si to robil…

Včera jsem zakončil dráhovou sezónu, teď následuje běžecká pauza, protože achilovka se vůbec nelepší a hlavně rychlé běhy stav vždy zhorší. Za jakékoliv rady, jak dlouho a hlavně jak aktivně ji přeléčit. Zatím jsem dostal radu na kolo, což asi budu praktikovat. Předpokládám, že bazén asi nebude nejlepší nápad, nebo?

Ale zpět ke včerejšku, poprvé jsem jen na osmistovkový závod s tím, že nepoběžím na osobák, necítil jsem se. Jednak bolavá achilovka, pak po dovolené prochladlý močák, více jak dvě kila váhy nahoře, nic moc vyhlídky. Chtěl jsem aspoň zkusit jiný průběh závodu, rychlejší začátek a pak se uvidí, kdy vytuhnu. Startovalo se v dráhách, 14 lidí, já sám na venkovní. Všichni borci citelně lepší osobáky, ale i tak jsem rozběhl nebojácně první dvoustovku za 30 sekund (jediný mezičas, který jsem v průběhu zaslechl). Hodně přepálené, pak celý balík zvolnil, mně nevyjímaje. Do půlky mě tuším všichni předběhli, já se snažil držet co možná nejlepší tempo. Tentokrát zrychlení v poslední dvoustovce nehrozilo, nebylo kde brát. Hlavně cílová rovinka mi dala zabrat, strašně mi tuhly nohy, takže velký boj sám se sebou. Jen škoda, že tam nebyl někdo těsně u mě, s kým bych se ještě trochu hecnul. Každopádně v cíli jsem byl překvapen, že se mi opět podařilo zlepšit osobní rekord na 2:13,85. Jupí!

Takhle zakončit sezónu je strašně milým překvapením. Evidentně něco natrénováno mám a výsledek mě povzbudil do další sezóny. Jen musím dát dohromady tu nohu, abych před startem nepřemýšlel, jestli je rozumné vůbec vyběhnout. Jak píše Mato, po 14 sezónách z člověka opadne elán, tak dlouho u dráhy asi těžko vydržím, nicméně po tak dlouhé době by člověka omrzel jakýkoliv sport, to nemá s dráhou nic společného. Dokud mám na dráze parťáka, tak se na tréninky těším, samotného by mě to asi nebavilo.

Závěr ovšem zůstává stejný, i bez běžecké minulosti na „starší kolena“ lze začít s dráhou a užívat si tréninky i závody. S dlouhými běhy mohu pokračovat kdykoliv, rychlejší už ale nebudu, tak proč nezkusit, co ve mně ještě je? S mlaďochy se měřit nemohu, bojuji tedy spíš s podobně starými kluky a hlavně s časy.

>> Meescha, 26. 08. 2018 11:22:24

Velká gratulace, ale už toho opravdu raději nech, achilovka je prevít ; využij toho, že sezóna pomalu končí, budeš mít spoustu času to řešit, ale možná ne na základě rád na fóru.

>> Meescha, 26. 08. 2018 11:22:24

K těm bolestem nohy. – Já obecně nevěřícně koukám a závidím lidem co mají nějaký takový problém a za chvíli, třeba dokonce aniž by omezili své trénování, se ho zbaví. Já jsem bohužel zatím nedokázal své tělo přetvořit k dokonalému fungování a tak si prostě nemůžu dovolit jej tak zatěžovat jako průměrní návštěvníci tohoto fóra a myslet si, že mi to projde.

Nikdy jsem nechápal běžeckou abecedu. Ta je pro mne velmi náročná aktivita na pohybový aparát, která by mne na dlouhou dobu vyřadila z provozu. Nyní, asi po 10 letech pravidelného pobíhání, cítím, že mám nohy silné jako nikdy, ale stále vím, že to není dost dobré a musím na sebe dávat pozor.

Vím, že každý jsme specifický. Já bych z rad, co zde občas čtu, umřel a naopak věřím, že můj přístup není ten nejlepší pro běžce s jiným tělem. Každopádně z mého pohledu vnímám tvé problémy s achilovkou jako zcela pochopitelné. Běhání po špičkách je dost náročné, běhání krátkých tratí na dráze úplně. Mou achilovou patou sice naštěstí nebyla achilovka, ale obecně: Já na tvém místě si musím při podobných problémech dát absolutní pauzu od aktivity, která mi tu bolest způsobila. To si myslím, že je zcela logické. Jakékoli přecházení problémů, spoléhání se na názory lékařů a „odborníků“, kteří ale necítí to co já, vedlo jen k tomu, že jsem si problém hodně zhoršil a návratu do použitelného stavu byla pak otázkou měsíců. Případně jsem zjistil, že na tak náročnou formu zatěžování pohybového aparátu zatím nemám a musel jsem se zcela vzdát tréninku, který druzí lidé byli schopni bez problému dodržovat.

Jde o to, zamyslet se čeho chce člověk dosáhnout a pak najít tu nejvhodnější cestu jak k tomu cíli dojít. Pro někoho to může být každodenní náročný trénink. Druhého by ale takový přístup poslal do hrobu a tak pro něj ta nejrychlejší cesta jak se vůbec k danému cíli dostat může vypadat oproti druhým jako poflakování se. Každopádně bych ti doporučil hlavně poslouchat své tělo.

>> Petr H, 27. 08. 2018 23:43:02

Poslouchat své tělo zní suprově – prostě si dát od běhání pokoj (i od ostatních aktivit, kdy to bolí) a až to přestane bolet, tak pomalu zase začít – a ideálně ze začátku neběhat jako Keňan jen přes špičky – to je velmi náročné (Keňani mají tak 40kg a jsou ohební a pružní jako kočky .

Ono když se to přežene, tak to může být nejen na měsíce, ale klidně i na roky.

První fáze klid, když to nepomůže v horizontu několika týdnů (měsíců – dle trpělivosti), tak odborník – nikoliv rady zde. Nakonec on ten odborník by mohl odhalit i příčinu – je možné, že se to bude opakovat. Je možné, že tvé tělo v tvém věku takový trénink už dávat nebude. Kdo ví.

Když tě to nebude bolet na kole a při chůzi, tak ten klid nemusí být absolutní (což by byla i blbost). Jestli tě to bolí i při chůzi, tak bych odborníka navštívil dřív, kdyby se to nezlepšilo např. za týden bez běhu.

Ze zvědavosti jsem koukl na výsledky z MČR veteránů a opravdu se účasní tak málo atletů? Asi se vyzávodili ostatní za mlada a nesnesou propadající se časy, kdy je to stále horší a horší. Zajímavé. .

Ono s tou ohebností Keňanů zase nebude tak slavné Možná ti mladí jsou ohební, ale to platí u všech mladých, co se pravidelně hýbou. Ale viděl jsem video s Kipchogem, jak se protahoval a nemohl dosáhnout na špičky. Pokud achilovka bolí, určitě je dobré zvolnit a soustředit se např. na posílení středu těla. To by se mělo následně projevit i na lepším stylu běhu a menším zatěžováním achilovky.

>> rejca, 28. 08. 2018 08:52:11

Akorát dneska na Idnesu se objevil článek o bolestí holení. – To byl můj problém co jsem si vyrobil po pár týdnech trénování v oficiální atletické skupině na stadionu. Přílišné přetěžování při běhu přes špičky, minimální protahování a regenerace po tréninku (to se tam nenosilo) u mě způsobily velké bolesti holení. Doktoři mi prvně chtěli „ulevovat“ nějakým tejpováním chodidel – no docela úlet. Chyba byla, že jsem hned nepřestal. Ale pak ano, protože to fakt nešlo. Různé krémy a odpočinek nakonec způobily zlepšení stavu na jedné noze. Druhá ale bolela stále. Tak nakonec doktor navrhl proceduru, která tedy pomohla. – Dal mi nohu v chodidle na 2 týdny do sádry. A berle. – Aby prostě noha byla úplně v klidu.

Samozřejmě jsem s tím trénováním v atletické skupině nadále přestal. – Pochopil jsem, že potřebuji jemnější přístup s mnohem větší potřebou protahování a odpočinku po tréninku. – To mi velmi pomáhá.

Od té doby mě pak holeně ještě bolévaly. Ale vždy jsem věděl, že si musím dát pauzu. Tělo se uklidní. Postupně s časem cítím, že se můj pohybový aparát lepší. Dneska jsem přes špičky schopen běhat tak, jak by se mi před několika lety nesnilo.

Jinak já si občas přetížím šlachu na horní straně chodidla. Případně třeba i v kolenou. O bolesti svalů ani nemluvě. Vždy to chápu tak, že moje zátěž byla příliš vysoká schopnostem mého organismu a musím si orazit. Když to pochopím rychle, mám výpadek jen krátký, když později, tak pak si musím pro zlešení dát delší pauzu.

>> rejca, 28. 08. 2018 08:52:11 …výsledky z MČR veteránů … tak málo atletů…

V jakem sportu/discipline ?

Děkuji za reakce. Jasně, že si nechci zadělat na dlouhodobější problémy, však proto jsem začal s běžeckou pauzou, která zatím nemá přesně daný konec. Prostě až si řeknu, že achilovku necítím, začnu lehce klusat. Ono to není kdovíjak zlé, při chůzi o ní vůbec nevím a při běhu se to objevuje jak kdy, pouze u rychlých běhů a hlavně v tretrách ji cítím více.

Zkusil jsem kolo i na radu lidí, které achilovky trápí. No, jsem z toho lehce rozpačitý. Primárně tedy cítím, že to není úplně bez zátěže pro achilovku, ale šetrnější i než lehký běh určitě ano. Dal jsem v pondělí 20, v úterý 30 kilometrů na své staré herce (těžké horské kolo bez odpružení v hodnotě 0 Kč), zařadil nějaké kopce a jsem úplně rozlámaný. Hlavně prdel mě bolí neskutečně a k tomu záda z toho hrbení. Asi bych si časem zvykl, ale ta jednostranná zátěž mi moc nesedí. Musím zase najít čas na bazén, i když tam se obávám prochladnutí paty, možná zbytečně, nevím.

Jinak ohledně protahování nemám problém, dělám to každý den, vlastně vůbec nechápu, jak někdo běhá a neprotahuje. To musí být jistota zranění, dříve či později (samozřejmě pokud jde do nějakých rychlostí). Mě nechytla achilovka z natažení, ale z virózy a nějakého zánětu v těle, který má pak tendenci se rozlézt.

Vím, že ideální je úplný klid, nejlépe v sádře a měsíc s nohou nic nedělat. Tohle ovšem vidím až jako poslední řešení. Uvidím po návratu k běhání, každopádně na delší dobu vynechám rychlejší běhy a budu doufat ve výrazné zlepšení… Na halovou sezónu prdím.

>> Meescha, 29. 08. 2018 10:39:34 …neprotahuje. To musí být jistota zranění, dříve či později…

Nemusi. Resp. zrejme se nedostavam „do nějakých rychlostí“ 

>> Petr H, 28. 08. 2018 10:42:59

Máš naprostou pravdu v tom, že každý člověk je originál a každý snese různou zátěž. Něco lze dohnat, ale každý má své limity. Navíc tím jak se zvyšuje věk tak je vše jen a jen horší. Dřív jsem dělal věci, které dávno nemůžu a to že už to nebude takové jako dřív, s tím se člověk smířil a sportuje si už jen pro radost. Proč se honit za časy, které jsou jen horší? Nemá to smysl – a ještě si u toho ničit zdraví. Pohyb má být prostředkem k radosti ne ke stresu z čísel.

Běh přes špičky u netrénovaného je hloupost, navíc i česká vytrvalecká špička běhá přes „kolébku“. Přes špičky ještě tak velmi rychlé běhy až sprinty. Viděl jsem spoustu věcí i běžkyně v růžových oblečcích s růžovým pouzdrem na mobil, co běhali rychlostí 9min/km a po špičkách. Ladně jako víla… A asi brzo doběhala…

>> jm1, 28. 08. 2018 11:03:33

Koukal jsem na výsledky MČR veteránů v hale a na dráze, bylo tam nějak málo startujících s velmi rozdílnou kvalitou výkonů.

>> MarekCB, 28. 08. 2018 10:39:11

To si nemyslím, jeden čas jsem sledoval jejich styl běhu a je to něco mimořádného. Nejde jen o to si chytit špičky… Ty pohybové rozsahy tam jsou mimořádné.

>> rejca, 29. 08. 2018 13:46:59 …MČR veteránů v hale a na dráze…

10 000 m na draze v Rumburku nejspis nema atraktivitu drahovych 10 000 m v ramci TriExpert Cupu

>> jm1, 29. 08. 2018 14:04:47

Vypadá to tak

>> rejca, 29. 08. 2018 13:46:59

Nechci se vracet ke stare a vyresene debate pata vs. spicka, ale fakt by me zajimalo, koho konkretne myslis ceskou vytrvaleckou spickou ve spojeni s kolebkou?

Ano, jsou videt lidi doslova cupitajici jen po spickach, ale co kdyz je to zapricineno tim neprirozene pomalym tempem a z podpatku zkracenymi lytky a achilovkami. Sam jsem takovy drevak, ze se mi to ani po nekolika letech behani nepodarilo odstranit. Nechapu, jak se nekdo vedome rozhodne bud pro patu nebo spicku. Ted uz to neresim a vynechavam prehnane pomaly klusani, protoze mi proste neslo a ani nedelalo dobre.

>> MarekCB, 28. 08. 2018 10:39:11

Ad Kipchoge nemuze dosahnout na spicky – toto mi tedy neda neokomentovat, neb je to trochu z moji branže . Pokud dosahne nekdo na špičky bez predchoziho rozcviceni ( neni jogín), je to spiše znamka hypermobility/hy­permobilniho syndromu,, coz je de facto patologicky stav, viz.napr. http://pardubice.nempk.cz/…ilni-syndrom Proste bych s tim rozhodne nespojovala primo oblast sportovni zdatnosti/ ohebnosti, určité napeti slach je proste „normalni“ 

>> alka, 02. 09. 2018 21:20:25

tak jsem se nechala vyprovokovat , vstala z křesla a – dlaně na zem, ale fakt určitě nejsem hypermobilní ................

>> tinaB, 02. 09. 2018 21:41:57 hele, ty jsi vyjimka, na Tebe se to nevztahuje .., A to samozrejme minim zcela v dobrem … Obecne totiz onen h.s. se s vyhodou vyuzije u mnohych disciplin jako moderni gymnastika/ba­let/housle, atd. Neni to proste nic spatneho, akorat by clovek nemel tu pohybovou flexibilitu prehanet, pokud mu je dana „do vinku“

>> tinaB, 02. 09. 2018 21:41:57

Ne, NENECHÁM se vyprovokovat …

Taky jsem to teď zkusil V 18 jsem ještě dal dlaně na zem, ale dnes, o 17 let, později už se jen dotknu špiček. Asi bych se měl začít protahovat. Nebo ne, když to evidentně Kipchogeho nijak neomezuje? 

Jo, ja jen rada oponuju, kazdopadne vsechno je individualni, ze … Co se tyce hypermobilniho syndromu, tak MOZNA ho mel napriklad Paganini .. Ja, at jdu taky s kuzi na trh, napriklad mam „problem“ ( no – nekteri prakticti lekari s tim maji problem s nizkou TF( klidova 38) a s kolisavym tlakem ( odpo 70/110, dopo 90/130 dle mereni), nastesti moje posledni lekarka v mojeambulance byla ochotna akceptovat moje biorytmy, neb je sama aktivni sportovne a nevnucovat mi hned prasky na vysoky tlak, s tim, ze se mne zeptala, kdy trenuju, atd. A uznala, ze je to ok, nizkou TF mam v odpocinku po zatezi, tlak – dtto.

urcite skratenie sliach je v sucasnej spolocnosti uplne bezne, takze v jazyku statistiky je to aj „normalne“

ale to neznamena ze to tak ma byt a ze je to dobre

Dlouho jsem se neozval a že se toho nestalo zrovna málo… Plán byl jednoduchý, potrénovat trochu na Vokolo priglu a pak konečně ortoped. K závodu kolem přehrady jsem něco psal už v jiném vlákně, každopádně i díky žaludečním problémům jsem si závod dost protrpěl a nepokořil hodinovou bariéru. Škoda, no.

Objednal jsem se s achilovkou, na závěr si dal v Německu při tréninku jeden stupňovaný půlmaraton, kde jsem se zase cítil dobře a doufal, že achilovku nebudu léčit dlouho. U doktora pak achilovka nevypadala zle, došel jsem včas, ovšem odhalila se jiná věc, hroutí se mi klenba. Ono to dost věcí vysvětluje včetně až extrémního dopadu na vnější hranu chodidla a ničení bot. Toto je věc, kterou jsem měl odhalit dřív, víceméně mě provází celou dobu, co běhám a dost možná i roky předtím.

Takže vložky do bot, od ledna rehabilitace a v únoru snad návrat k běhu. Do té doby se musím hýbat jinak. Začal jsem poměrně aktivně s posilovnou, ta mě kupodivu baví, začnu přidávat víc plavání a uvidím. Určitě mám teď větší sílu, ale zase díky nedostatku aeroního pohybu mám tendence kynout. Naštěstí netrpím nutkavou potřebou neustále běhat, takže pauzu zvládám psychicky v pohodě, hlavně teď v zimě, kdy mě běhání ani nebaví. Nic neuspěchám, ale na dráhu se těším už teď, snad se ještě dostanu zpět do formy a něco na osmistovce předvedu…

To mě mrzí, ale snad Ti to pomůže a problémy s pohybovým aparátem vyřešis.

Tvoje vlákno mám asi nejraději, líbí se mě nejen Tvoje otevřenost, ale i koncept řešit svoji rychlost na středních tratích je k zamyšlení i pro nás starší a nepokročile. Ono zaměřit se na schopnost uběhnout co nejdál je sice zajímavá, ale vše má svoje hranice. U Tvojí snahy zlepseni na půlce vidím potřebu pestrosti a hlavně se tím bavit…

>> MarekCB, 02. 09. 2018 21:54:48

tak jsem to také zkusil

bez rozcvičení mi chybí 17cm

v 18 letech (spíše tedy 17letech) jsem se bez rozcvičení skoro nedotkl, po rozcvičení jsem se dotkl, , v běhání mi to tenkrát nelimitovalo a nikdo mi to ani nepředhazoval,