>> mskolak, 24. 08. 2011 19:02:30

Žádné konkrétní informace k maratonu nemám a test mi ani žádné neposkytl, protože testující není schopen toto posoudit, údajně kvůli mé velmi defektní ekonomice běhu. Pouze říkal, že zlepšení rychlosti by přispělo i k zlepšení maratonu, ale otázkou pro mě samozřejmě je, v jakém časovém horizontu by to bylo.

>> kanovsky, 24. 08. 2011 19:08:48

Existuje tabulka s přepočtem běžeckých výkonů na body, a ta říká: když 1km za blabla, tak desítku za tolik, dvacku takto, až po maraton. Bývala uveřejněná na ČASu (atletika.cz), bohužel platila jen pro vzorové běžce. U velké části lidí moc nefungovala: znám člověka, který měl podle trojky, pětky či desítky dát Maraton pod 2:30 a nikdy ho nedal ani pod tři hodiny. A bude jich asi víc. Rychlostní a vytrvalecké předpoklady jsou dvě věci.

Žádné razantní změny v přístupu bych nedělal ani po ukončení sezony. Dovolím si použít fascinujícího příkladu Jana Herdy, který (dle mého)nepodléhá módním vlnám, s vytrvalostí a hlavně klidem a rozvahou pomalinku stoupá stále výš.

>> lubos.rosenber­ger, 24. 08. 2011 19:55:12

Vzorce mám i vlastní, což o to.

První věc, o které budu muset popřemýšlet, je případné upravení tempa OV. Možná by se mi k tomu ale hodilo nějaký maraton zaběhnout, abych tak znal aktuální výkonnost a podle toho dopočítal i příslušné tempo. Šlo by to i bez toho, ale musím popřemýšlet, jestli běh na TF kolem 145 je v mém případě lepší než běh na TF kolem 130 a zda běhy s tempem nad 5:30/km skutečně pro můj výkonnostní růst nic nepřinášejí. Další části doporučení pak jsou poměrně srozumitelné, jinými slovy se jedná o větší zařazení běhů v tempu maratonu, v tempu desítky a rovinek, s tím by neměl být problém, jakmile se trochu ochladí a začnu běhat i nějaké závody, příp. Hamburgy.

Tato nová doporučení jsou ostatně dost konzervativní, protože z dřívějška mám i jiná profesionální doporučení, která například mnohem častěji zařazují anaerobní úseky apod.

Každopádně, rozhodnout se musím sám, podkladů pro to mám přitom více než dostatečně.

>> mskolak, 24. 08. 2011 19:02:30

zrychlenie treningov a zrychlenie trenigov nie je to iste. Treba rozlisit ci by v tom zrcyhleni sa uz isli rychlejsie ako ANP alebo nie Pokial by sa zrychlili niektore trenigy ale len tak ze by sa pasmo posunulo viac z ciste tukoveho do zmiesaneho tuk-cukor, pripadne nejake trenigy v prevazne cukor ale stale aerobne

tak by maraton nijako neutrpel, tiez y sa zlepsil

Dolezite je to co povedal Lada – zmena trenigu by mala priviest pociatocnu unavu je potrebny cas na adaptaciu a potom tiez na zotavenie a ten cas podla mna uz nie je do jesennych zavodov

je vsak stale mozne zaradit niekolko treningov v tempe M alebo 1/2M

>> kanovsky, 24. 08. 2011 20:29:31

V životě i v běhu jde o to, nedělat velké chyby. Možná se tomu říká konzervatismus. A myslím, že jsi s tímto způsobem byl doposud úspěšný.

>> rudo, 24. 08. 2011 21:34:06

Trénovat v tepmu závodu? Snad těsně před závodem. V přípravě bych chodil kratší úseky podstatně rychleji, než je tempo závodu (max.2×týdně). A dlouhé štreky klidně pomalu. Chce to pestrost, v jednom týdnu spíš nic neopakovat.

Petře, raději se už moc nezlepšuj, neboť nebudu mít s kým běhat:)

>> Pavlis, 24. 08. 2011 22:02:26

Vsadím se, že kdybych náhodou někdy zaběhl desítku za 35, tak se objeví nemálo názorů, že mám na to, abych ji dal za 30. Na Tvůj maraton a hlavně půlmaraton ale ještě dlouho (letos) nebudu mít šanci, toho se zatím neboj.

>> Pavlis, 24. 08. 2011 22:02:26

tvoje casy vzajomne nehraju

na polmaratone si bezal kazdy 10km usek za 39:29

>> kanovsky, 24. 08. 2011 20:29:31

Pokud ve svých maratonských ambicích míříš někam ke třem hodinám, potom běhy tempem 5:30 či pomalejším (nejde-li o kopce) ne že by ti nic nedávaly, ale je to prostě tempo regeneračního výklusu. Více by ti „slušelo“ tempo dlouhých běhů 4:45–5:10.

>> Luboš Brabec, 24. 08. 2011 23:27:57

Téměř všechno běhám v kopcovitém profilu, například obvyklých 5 km na oběd v průměrném tempu 5:45 má součet stoupání kolem 150 metrů. Ekvivalent tempa na rovině je dle mého názoru minimálně o 15 s/km rychlejší, možná i víc.

Teď ale přejděme k rovině. Pokud cílové tempo je 4:15, tak různé studie udávají tempo obecné vytrvalosti o 60–75 sekund/km pomalejší než je tempo maratonu, což by znamenalo 5:15–5:30 na rovině, přitom by se mělo vycházet ze skutečné výkonnosti a tu mám odhadem ještě o 15 s/km pomalejší.

>> rudo, 24. 08. 2011 23:20:20

To je logické, prostě jsem desítku naplno neměl příležitost běžet. V mezičase půlmaratonu z r. 2007 ji mám pod 39min. Do tabulek však mezičasy neuvádím. Obdobně to mám s délkou 5km.

>> kanovsky, 25. 08. 2011 08:21:11

Pri maratonske vykonnosti 3:18 ti vychazi podle McMillana tempo dlouhych behu 5:01–5:38/km Podle Runnesworld zalozenem na Jackovi Danielsovi 5:18–6:00/km

Ale kdyz si zadas svuj 10k osobak tak: McMillan – 4:46 – 5:23/km Runnersworld – 4:57 – 5:36/km

Tak si pak vyber. Jestli chces zmenu a zkusist co prinese tak bych zvolil pestrost, takze zaradit i vecsi objemy v tempu kolem 5:00, ale nevyhodit uplne to co behas ted. Stejne timto tempem nemuzes bezet do hospody, jestli neni u vstupu sprcha. :)

>> SlavoK, 25. 08. 2011 08:41:05

No právě. Aktuálně, při teplotě +30 stupňů a poledním běhu tempem kolem 5:45 se během běhu téměř nepotím, ale jakmile doběhnu, tak míra pocení je dost velká, při rychlejší běhu bych pak asi doběhl úplně propocený a to ještě před tím, než bych dosedl.

>> kanovsky, 24. 08. 2011 20:29:31

Takze ty doporuceni jsou, ze bys asi musel trochu znizit objem – kuli vecsi intenzite, ale behat vpodstate porad aerobne. Rovinky jsou v pohode, tempa pul a maratonu taky v pohode a tempo 40min desitky v tvem pripade je velice blizke tempu aerobnimu a v usecich do 3 * 2.5km, coz uz je hodne intenzivni trenink se vpodstate do anaerobni zony nedostanes. Takze zadne riziko ze ztraty aerobni kondice a nasledneho prepadu formy. Naopak, nove impulzy v aerobni zone by te meli posunout dal.

Jestli ti nejaky odbornik, ze ktereho mas pozitivni dojem, na zaklade testu a z pozorovani tve techniky rika, ze v pesimistickem pripade se pri takoveto uprave treninku zlepsis na 10k za 8tydnu o 2minuty, tak by bylo hloupe to nevyzkouset. Jestli mas ted nejake zavody na kterych vysledku ti hodne zalezi, tak to samozrejme odloz. Ale v pripade ze to jsou zavody jako kazdy jiny, kde muzes klidne bezet pod svoje moznosti a zaradit je do treninkoveho planu, tak bych to neodkladal. Zari a rijen jsou skvele mesice na kvalitni trenink. Kdovi jak bude od listopadu.

>> kanovsky, 25. 08. 2011 08:51:16

Stejne to nechapu, ja dnes rano v 5:00, po nocni bouri takze docela chladny a svezi vzduch, pred vychodem slunce. 5km v tempu cca 5:30 – 6:00/km. A nez jsem se v predsini zul, uz ze me kapalo.

>> SlavoK, 25. 08. 2011 08:58:32

Právě že důležitých závodů tam mám dost, nejbližší už PIM desítka 11.9

>> SlavoK, 25. 08. 2011 09:01:03

Viz jiné vlákno, laktát při tomto tempu mám stejný nebo nižší než klidový.

Ať jsme zcela konkrétní:

1. Pro tempo základního objemového tréninku doporučuji úroveň 4.40–5:30/km, pomalejší tempo má z metabolického pohledu r e g e n e r a č n í charakter a nepřispívá k výkonnostní­mu růstu.
2. 20–30% objemu absolvovat v 4:40–4:10/km (formou delších temp cca 15–20 minut, mezi kterými zařazovat krátký výklus cca 5 min volně).
3. Z pohledu rozvoje půlmaratonského tempa a zejména desítky doporučuji úseky v délce cca 600–800m na úrovni tempa 3:50 – 4:00/km, mezi nimi pauza 4–5 min volného výklusu. S useky pokračovat tak dlouho, než začne TF překračovat cca 178 – 180 tepů/min (při standardních podmínkách). Zatím stačí jednou týdně, jelikož prioritou jsou první dva body!!!!
4. Velmi doporučuji rozvoj rychlosti ( a s tím související změnu techniky běhu, která bude daná změnami nervosvalové koordinace běhu) formou 20ti metrových úseků, cca 3 úseky do série s pauzami 60–90s, mezi sériemi pauza 15 min, aspoň 3–4 série v tréninku (může být součástí objemového trénininku), dvakrát týdně.

>> kanovsky, 25. 08. 2011 08:21:11

Nechci tu příliš teoretizovat, každý trenérský směr má jiný přístup.

Mně se dost pozdává to, co píše Pete Pfitzinger: dlouhé běhy (po rovině) mají být pomalejší o 30–45 sekund/km než je cílené maratonské tempo. „Dlouhé běhy nejsou žádný jogging,“ píše. Aby tělo bylo dostatečně připravené na maraton, doporučuje toto tempo, protože klade na tělo podobné nároky jako maraton – stylem počínaje, metabolismem konče.

Preco citis potrebu tak casto uvadzat „disclaimers“ (upozornenie na to, ze tento pristup nie je pre vykonnostnych/pro­fesionalnych bezov)? Ak veris tomu, co robis, mas na 70% vyhrane.

Najviac sa mi na Tvojom pristupe paci Tvoja odvaha a presvedcenie sameho seba. Len tak dalej!

Nebudem Ti ani pisat svoje nazory na tento pristup, lebo si o to neziadal a chcel si sa iba podelit o to, co pre Teba funguje.

Prajem Ti, aby Ti to este dlho fungovalo a najma aby si z toho mal radost.

>> Luboš Brabec, 25. 08. 2011 09:14:57

Taky s tim souhlasim. Kdyz si vemem aktualni cilove tempo pro patra na maratonu nemuze byt rychlejsi nez 4:30/km, t.j. vysledny cas 3:10. Vzhledem k tomu ze pulmaraton ma tesne pod 1:30 je nesmysl aktualne uvazovat o maratonu za 3:00. Takze i tempo podle Peta Pfitzingera by bylo 5:00 – 5:15/km co je pomerne uzky rozsah, ale je v ramci toho co mu je doporuceno z testu.

>> kanovsky, 25. 08. 2011 09:07:19

Vidis, takze ty doporuceni jsou skutecne ciste aerobni (do 4:10) s tim, ze tempo 10k mas behat v dost kratkych usecich s dlouhou pauzou a limitem je prave nedostat se do anaerobni zony. A kratoucke rovinky. Vuci tem rovinkam nemuzes mit nic, zaradit je do nektereho delsiho behu – jedine ze se ti to delat nechce. ;) Coz je skoda.

Nic ti nebrani, dodrzovat svuj zivotni styl a klusat na obed ci po uradech. Vzdyt tech 20–30% v rychlejsim tempu a jednou tydne useky na draze, to te prakticky nijak neovlivni. Das tomu 8tydnu, bud to zabere, nebo ne. Nemas co stratit.

>> Mato, 25. 08. 2011 09:19:37

Jistě, děkuji moc za výstižnou reakci i za přání.

Máš pravdu i v tom, že i když mě diskutování baví, tak vlastně to hlavní, o co se snažím, je podělit se o informace s ostatními (především hobíky – aha, už zase „disclaimers“ ), aby si i oni mohli něco z toho odnést do svého běžeckého života. Zároveň mi to pomáhá i k tomu, abych si lépe roztřídil velké množství informací, které získávám, což souvisí s mým velmi aktivním přístupem vedoucím k získávání těchto informací.

Aktuálně jsem se podělil o nové poznatky k doporučení vzniklých na základě laktátového vyšetření. Získal jsem i pro mě potřebnou odezvu od vás, takže nyní už je na mém zvážení, jak s tím naložím. V rámci získání vyšší jistoty přitom ještě zítra získám informace ze spiroergometrického měření, které je postaveno na úplně jiné metodice, takže pak získané poznatky zkombinuji, zapojím své uvažování a uvidím, k čemu to povede.

Přitom nepochybuji, že mám šanci na další zlepšování a především na to, aby mě běhání bavilo a aby bylo velmi přínosnou součástí mého života!

>> SlavoK, 25. 08. 2011 09:35:58

Děkuji, zvážím to a rozhodnu se, i s ohledem na jiná doporučení, která mám. Jsem přesvědčen, že se do toho tréninkového plánu musejí započítat i závody a testy, které poběžím, takže pak příliš prostoru pro manévrování v této fázi přípravy už nebude, na rozdíl od jara, kdy bych viděl velký prostor.

Pokud se jedná o nejbližší maraton, tak tam jsem rozhodnut ho běžet podobným stylem jako předcházející maratony – v podstatě to bude test, jak dlouho vydržím běžet určitým tempem nebo možná spíše s určitou tepovkou.

Tak jsem potřeboval u doktora vyzvednout nějaký nález, proto jsem k němu doběhl a běžel i zpět, do obchodu. Tam vedla trať mírně s kopce, rozdíl převýšení byl –70 metrů na 4,55 km, tempo jsem měl 5:05/km a tepovku jen 127. Zpět byla trať více zvlněná, celkové převýšení bylo +80 metrů, délka 5,32 km, tempo 5:26/km a tepovka 135.

Když jsem porovnal tyto běhy s tím, co běhám normálně (bez tepáku), tak jsem zjistil, že za normálních okolností běžím téměř stále stejným tempem, do kopce i s kopce, tedy řekněme do kopce 6:00 a s kopce 5:30 s tím, že tepovka do kopce může být mezi 145–150 a s kopce 110–120.

Pokud bych chtěl mít průměrné tempo 5:00/km, tak bych do kopce musel běžet tím 6:00/km (jinak bych se dostával s tepovkou nad 150 a to při OV nechci), ale s kopce 4:00/km, což je ale pro mě dost zatěžující a bohužel i stresující.

Abych to uzavřel, tak já vlastně i ty krátké běhy OV na oběd a podobně mám ve skutečnosti složeny přibližně ze 2 intenzivnějších úseků (tepovka 140–150) a 2 regeneračních částí (tepovka 110–120), někdy je tam těch částí i více. Proto tréninkový efekt může být vyšší než se zdánlivě zdá z prosté informace, že jsem běžel průměrným tempem 5:45 s průměrnou tepovkou 130.

Po dlouhé době jsem vzal na polední běh tepák, běžel jsem typickou trasou i tempem, délka byla 5,87 km, průměrné tempo 5:39/km. Graf tepovky je níže. Je či není toto „jen“ regenerační běh?

Můj dojem z toho je, že pozitivní vliv kopců na mé trénování je vyšší, než se na první pohled zdá.

Shrnu-li, co jsem se v posledních dnech dozvěděl z více zdrojů (názory odborníků a více běžců), tak můj přístup k trénování je zcela špatný a neefektivní. To, že jsem se dosud zlepšoval, je považováno spíše za důsledek toho, že běhám dost krátko a jsem mladý, přičemž panuje všeobecný názor, že pokud svůj přístup výrazně nezměním, tak už se zlepšovat dále nebudu, spíše naopak. Pozitivní na tom ale je, že téměř všichni věří, že mám potenciál k velmi rychlému a výraznému zlepšení, i když jen tehdy, pokud začnu běhat tak, „jak se má“.

Osobně se přiznám, že se v tom všem aktuálně příliš neorientuji, navíc je problém v tom, že už dost dlouho sleduji dlouhodobé cíle, k jejichž dosažení je potřebné využívat tréninkových metod, které dle mého názoru systematicky a dlouhodobě posouvají mou výkonnost a které přitom jsou pro mě dlouhodobě zvládnutelné (z hlediska chuti, času, úsilí apod.).

Mohu jen napsat, že mě mrzí názory, které jsem dostal mailem, že se snad ani nechci zlepšovat, a proto se bráním tomu, co by mi mohlo pomoci. Není tomu tak, ostatně všechny potenciálně využitelné rady si ukládám, některé i tisknu, a přemýšlím o nich. I když se aktuálně rozhodnu některé z nich nevyužít, tak to zdaleka neznamená, že je nepoužiji později, až dospěji k tomu, že nastal vhodný čas.

Postupně se stalo, že se běh stal přirozenou součástí mého života. Byl bych rád, kdyby mi to zůstalo ještě mnoho dalších let. Pokud se přitom budu dále zlepšovat a někdy zaběhnu kvalitní výkon, tak to bude fajn, ale úplně nejdůležitější je pohoda, kterou bych prostřednictvím běhání měl získat a kterou bych pak měl předávat i dál. Není to přitom fráze, byť to tak může vypadat. Pevně věřím, že radost z běhání i ze života je slučitelná s výkonnostním posunem a věřím, že ještě někdy v životě něco kvalitního zaběhnu!

>> kanovsky, 31. 08. 2011 19:37:23

Petr, tak mi som chcel citat tie zdovodnenia odbornikov, preco sa takto dalej zlepsovat nemozes. Ked Stephenson skonstruoval parny vl;ak a chystal prvu skusobnu jazdu aj s pasaziermi, Vedci fyzici a inzinieri vypocitali ze pri rychlosti vlaku niekde nad 30 km/h sa z vagonov vytlaci vsetok vzduch a pasazieri sa zadusia.

problem bol, ze vzduch nestudoval fyziku a nevedel ze sa ma vytlacit von z vagonov. Pre istotu doteraz jazdia vlaky na slovensku pomalsie. myslim ze sa pamatam ze ti ludia predpovedali uz pred 1–2 rokmi ze tak sa dalej nemozes zlepsovat a tvoje zlepsenie v roku 2011 bolo este s vacsim skokom ako predchadzajuce ro­ky.

>> kanovsky, 31. 08. 2011 19:37:23

Petře, buď klidný, že já běhám úplně blbě jsem se před takovým 5-ti lety tady dozvídal každou chvíli. Běhej jak Ti vyhovuje. Vždyť těch 500km za minulý měsíc je solidní základ, brzy padne (padlo) 10000km, a taky času na zlepšování je dost a dost …

>> kanovsky, 31. 08. 2011 19:37:23

Ahoj Petře,

domnívám se, že běháš pro radost a ne, že musíš? Podle mě je jedno jestli budeme mít osobní rekordy 39:00 nebo 38:30, hlavní je, aby nás to bavilo a přálo nám zdraví.

Já spojuji běhání s výlety – posledně jsem se proběhl Jeseníky, Šumavy, Brdy a co jsem dříve šel půl dne , teď to udělám za 2 hodiny.

Nenech si do toho mluvit a pokračuj ve své práci, ono je hodně lidí co se chtějí přiživit na něčím úspěchu – jak pak budeš věděť, že je to posunutí díky trenérovi a ne díky tobě – už jsi tu docela známý a myslím si, že to může být reklama pro někoho, kdo by tu vystupoval jako „trenér“ Kaňovského.

My už máme přeci australského trenéra ,viď Rudo

>> Zdeněk68, 01. 09. 2011 18:58:00

Rudo mi poprvé psal 28.10.2009 (krátce po Ostravském maratonu, který jsem běžel za 3:56), od té doby mi poskytl spoustu podnětů, za což jsem mu vděčný. Nicméně, o klasický vztah svěřenec-trenér se nikdy nejednalo, protože jsem se vždy ve finále rozhodoval sám, co udělám, což mi Rudo nikdy nevyčítal. Ostatně, svými neúspěchy, ale i úspěchy, jsem mu aspoň trochu pomohl k získání dalších informací o tom, jaké důsledky to či ono může přinést.

Ještě více než Rudo mé běhání ovlivnil Sváťa Sedláček, který při mě stál v době, kdy se mi běžecky příliš nedařilo (před srpnem 2009) a bez jehož běžeckého a také lidského přístupu bych asi u běhu tehdy nezůstal.

Hodně mě ovlivnili i další lidé, včetně těch, kteří mi nevěřili i těch, se kterými jsem se dostával do sporů, s některými i veřejně publikovanými, například na serveru 42195.sk

Měl jsem ohromné štěstí, že se kolem mě vždy pohybovalo dost lidí, kteří mi byli ochotni pomáhat. Vím, nakolik je to potřebné, a proto i já se snažím v rámci svých možností a zkušeností pomáhat dalším lidem, kteří o to stojí.

Jsem velmi vděčný i za současné podněty, které dostávám, děkuji moc za ně. Je dobře, že mi lidé jen nepochlebují, ale otevřeně napíšou svůj názor, protože ostatně dobře vím, že zatím jsem ještě nic pořádného běžecky nedokázal.

>> kanovsky, 01. 09. 2011 20:05:48

Petrovi som sa vtedy ozval, lebo som nemohol pozerat na tie nezmyselne agresivne utoky co sa na Petra spustili na tom portali a vseobecne utoky na to ze bezec ktory sa prihlasi na zavod a zaplati stratovne moze s tym zavodom nakladat podla seba, ved si zaplatil sluzbu

Utocili na Petra ze si dovoli pouzit zaplateny maraton na svoje osobne testy napriklad na zabehnutie osobaku v polmaratone a potom to doklusat do konca. Ohanali sa tam nejakou vyussou maratonskou etikou, hoci sami tam ignuruju pripravu na M a len behaju z jedneho na druhy na zbieranie ciarok a zdegradovali tak jednotlivy zavod, len na zberacske ucely.