Petr mi poslal teraz tabulku a dal mi suhlas na zverejnenie udajov a na akekolvek komentare k nim.

Niektore udaje su priamo zmerane vykony, niektore udaje musim len odhadnut, ale kedze chcem len ilustrovat niektore principy, na presnosti cisiel nezalezi, myslim ze tie odhady su dostatocne realne.

zmerane alebo presne vypocitalne vykony su pre ANP – vykon v hodinovke a pre vykon na 3km co sme odhadli ako reprezentaciu plneho anaerobneho vykonu (teda vykon 10–12 minut), kratsie trate by boli zatazene az prilis zlozkou sprinterskych vlastnosti.

Hodnoty AEP som musel len odhadovat kedze Petr v ziadnom roku nebezal 6H a vykony v M nepredstavovali dosiahnuty potencial v kazdom roku.

ANP :

2007 = 11.24

2008 = 12.50

2009 = 13.00

2010 = 13.53

2011 = 14.61

vsetko v km/h, pricom vykonnostny potencial v tomto roku je/bol 15.00

AEP odhadom bolo v prvych 2 rokoch behania niekde okolo 8 km/h a teraz je okolo 12 km/h

Co je zaujimave a co je aj proincip jedenho systemu je udrzanie konstantneho rozdielu medzi AEP a ANP, v zaciatkoch 8 – 11 km/h teraz 12 – 15 km/h

teda 3 km/h je rozdiel medzi rychlostou behu pri ANP a AEP

trening ktory Petr prevazne robi je zamerany na sustavny rozvoj AEP a mensia cast trenigu viac menej na udrziavanie toho rozdielu 3 km/h

Ako vieme od Lydiarda ale aj ako ukazuju najnovsie aj nepublikovane verejne vyskumy

rozvoj AEP nema limit ak sa umyselne nekazi a da sa rozvijat z roka na rok donekonecna == preto uspechy v ultra maju starsi bezci rok za rokom pomaly rozvoj AEP.

Pri tomto postupe ak sa nadalej bude realizovat spravne pricom ako to pustupje kritaeria na to co je spravne sa sprisnuju nie je ziadne dovod preco by Petr nemal buduci rok mat AEP = 13 km a teda ANP + 3 = 16 km/h atd

Petrovi kritici vychadzaju v podstate z myslienky, ze inak zameranym trenigom by dokazal zvysit rozdiel medzi ANP a AEP z 3 na 4, velmi narocni optimisti mozno dufaju na 5 km/h.. Taky pristup je ovela narocnejsi, riskantnejsi a vyzaduju uz dost velku disciplinu v plneni strukturovaneho trenigoveho systemu, co moze byt pore mnohych hobikov nerealzivatelne.

ale v konecnom dosledku ak by sa rozdiel zvysil na 4 a teda hodinovka by bola za 16 km/h ( a z toho rychlejsie kratsie trate, 10k a 5k)) rovnaky vysledok sa udeje ked Petr zvysi AEP na 13 a +3 == 16

teraz laktatvy vykon aproximovany z 3km :

2007 a 2008 = 13:40 == 4:33 min/km == 13.18 km/h

2009 = 12:25 == 4:08 == 14.51 km/h

2010 = 11:48 == 3:56 == 15.25 km/h

2011 = 11:13 == 3:44 == 16.07 km/h

nasledovna myslienka sa tazko ilustruje ciselne, znie to skor ako spekulacia :

zlepsovanie v laktatovej zone je ovela pomalsie, pretoze Petr to vobec netrenuje a len obcas ide do laktatu v testoch a niektorych zavodoch a zrejme nejde na 100% ani tam

Petr sa vyrazne zlepsoval v ANP cize ten aerobny zaklad aj pre beh na 3km bol vyrazne lepsi a tak automaticky casy na 3 km sa zlepsovali, aj keby s laktatom absolutne nic nerobil alebo dokonca keby laktatovu odolnost stracal

z druhej strany ako Petrovi silneli nohy a zlepsovala sa technika a zameriaval sa aj na frekvenciu kroku, Petrovi sa zlepsovali aj sprinterske casy takze aj z dovodu zlepsenia max rychlostri v sprinte sa umoznilo zlepsovanie na 3 km

samozrejme ze Petrovi kritici vidia vleku rezervu vo vyuziti laktatovych trenigov a rychlemu posunutiu napriklad cason na 3 a 5 km. Pri kombinacii utoku na zvysenie rozdielu ANP-AEP z 3 na 4 a utoku na laktat, by Petr samozrejme mohol zlepsit 10km mozno aj na 36 minut ale je tiez pravdepodobne ze by dalsie roky sa uz nepohol, trapil a mal obdocia zranbeni a navratov , v podstet by kopiroval osudy vela zavodnuych bezcov aj hobikov

Dalej k tym labakovym testom :

podla su postavene na skusenostiach populacie ale aj elitnych sportovcov kde je velky rozdiel medzy laktativym vykonom a ANP vykonom a dalej AEP vykonom

elita trenuje ten roizdiel ANP-AEP a trenuje laktat

populacia ma velmi biedny AEP velmi slaby ANP, ale je zvyknuta na laktat zo skoly, dobiehania trolejbusov a z hier ako futbal

preto testy dokazu testovat v tom velkom rozdiely medzi laktatom a AEP, ktory je veliky a v podstate ten test ukazuje aky velky je rozdiel medzi vykonom v laktate a AEP.

Ak Petrivi vychadzaju vysledky horsie ako vlani na testoch a ukazuju teda podla mna mensi rozdiel znamena to vyrazny narast AEP a ANP a sucasne m,ony pokles laktatovej nadstavby

co mna vobec netrapi, v podstate je to ciel systemu.

Hocikedy staci Petrovi dat 6 laktatovych tyzdnov treningu a dalsie 4 tyzdne specialneho tempa ak sa rozhodne , ze prave v tej dobe z nejakeho velmi doleziteho dovodu potrebuje zrealizovat jeho vtedy momentalny potencial na anaerobnych vykonoch 3 a 5 km ale dokonca na 800–1500 m

ak akceptuje ze tym zastavi progres AEP a dokonca ho znizi a ze po tom laktatovom a zavodnom obdobi bude musiet urobit krok spat a zacat vsetko odznova z nizsieho AEP

(Viren to robil len raz za 4 roky)

Kritika byla později i z jiných míst, včetně tohoto fora, například v souvislosti s mou vytrvalou a zdánlivě nepříliš úspěšnou snahou překonat čas 3:30, přestože jsem na to tentkrát ještě výkonnostně neměl (na slovenském serveru bylo dříve totéž s cílovým časem 4:00). Bylo pro mě ale cennější zjistit, že tempem 5:00/km uběhnu řekněme 25 km (PIM 2010), než doběhnout na 3:45–3:50, jak mi bylo doporučováno, a nevědět, zda jsem dosáhl nebo nedosáhl svých aktuálních možností.

K Rudovým výpočtům, za které děkuji: ztotožňuji se s tím, že (12+1) + 3 = 12 +(3+1) = 16 a připomínám, že do budoucna je také možné (12+1)+(3+1) = 17, s tím, že jako mezikrok k tomu vypadá jako bezpečnější (12+1) + 3 = 16 místo 12 + (3+1) = 16.

>> rudo, 02. 09. 2011 00:11:24 „teraz laktatvy vykon aproximovany z 3km :“

Rudo, zase se ztrácím v pojmech. Co znamená laktátový výkon? Hodnota ANP?

„AEP odhadom bolo v prvych 2 rokoch behania niekde okolo 8 km/h a teraz je okolo 12 km/h“

Na základě několika vlastních zkušeností si dovolím tvrdit, že uběhnout 72km je mnohem náročnější než zvládnout sub3.

Samozřejmě je škoda, že v současné době se u nás (Brno a okolí) 6h běhy prakticky nekonají.

Petr K.: Možná, že po loňské vydařené akci, bychom se mohli domluvit na podzimním (zimním) 6h hamburgu. Určitě by se v Brně pár zájemců našlo.

>> milan, 02. 09. 2011 08:22:55

ANP == anaerobny prah, teda vykon usilie kde sa uz prechadza z aerobneho do anaerobneho rezimu, casto aproximovana ako hodnota laktatu 4 mmol… v praxi a povodne definovana ako priemerna rychlost behu pocas 60 min naplno, teda vykon v hodinovke.

laktatovy vykon som si teraz vymyslel na odlisenie tej zlozky celkoveho vykonu ktora je nad rychlsotou ANP a je udrzatelna 10–12 minut, teda zahrnuje aj odolnost voci laktatu.

nizky laktatovy vykon sa napriklad u Petra prejavuje tym ze ma ovela nizsiu bodovu hodnotu vykonu na 3–5 km voci vykonom na 10–15 pozri Petrov graf madarskych bodovych tabuliek

>> milan, 02. 09. 2011 08:22:55

„AEP odhadom bolo v prvych 2 rokoch behania niekde okolo 8 km/h a teraz je okolo 12 km/h“

Na základě několika vlastních zkušeností si dovolím tvrdit, že uběhnout 72km je mnohem náročnější než zvládnout sub3.

jasne to som Petrovi podrobne vysvetloval ako chapeme AEP.

je to tempo rychlost behu ktoru by zvladol pocas 6H, vzhladom na spotrebu kysliku, tvorbu laktatu a schopnosti pocas behu tento laktat odolovat. v praxi na 6H tolko nezabehne kedze pristupuje dalsi faktor mechanicka unava noh a chrbta, mozne styhnutie slachy a tiez menej nez idealne riesenie stravy a pitia pocas zavodu

to realne znizenie vykonu v 6H ale nie je z dovodu nizsieho AEP su to uz ine faktory a je dobre ich odfiltrovat

Ked zoberiem ako priklad nase hviezdy – Dan a Pefo , tak obaja maju AEP niekde okolo 15 km/h, teda 4:00 / km.

Bezat tym tempom im nerobi zaidny problem ale nakoniec nezabehnu 100km za 6:40, pretoze pride k tomu faktor stravy a pitia, nezavisly od tempa AEP, keby bezali pomalsie ten problem by nastal tak ci tak

>> rudo, 02. 09. 2011 08:38:57

AEP na 12 km/h ukazuje i laktátový test, byť ho nepovažuji úplně za spolehlivý.

Body dle maďarských tabulek v závislosti na vzdálenosti jsou v tomto grafu (modře je rok 2011, červeně 2010, zeleně 2009).

>> milan, 02. 09. 2011 08:22:55

Závod se jistě vydařil, nicméně v současné době nejsem schopen v Brně udělat nic jiného, než Hamburg. Navíc, kvůli stavbě sportovního centra přímo u okruhu, a k pohybu pejskařů a dalších lidí (nově i techniky) by asi bylo nejlepší, kdyby se odstartovalo o půlnoci a závod skončil v 6:00.

>> rudo, 02. 09. 2011 08:38:57 „nizky laktatovy vykon sa napriklad u Petra prejavuje tym ze ma ovela nizsiu bodovu hodnotu vykonu na 3–5 km voci vykonom na 10–15 pozri Petrov graf madarskych bodovych tabuliek“

Není důvodem nižšího bodového ohodnocení něco jiného?

„je to tempo rychlost behu ktoru by zvladol pocas 6H, vzhladom na spotrebu kysliku, tvorbu laktatu a schopnosti pocas behu tento laktat odolovat. v praxi na 6H tolko nezabehne kedze pristupuje dalsi faktor mechanicka unava noh a chrbta, mozne styhnutie slachy a tiez menej nez idealne riesenie stravy a pitia pocas zavodu“

Mě to připadá jako kostrbatá definice. Hodnota je tedy vyšší než je skutečný hodinový výkon. Nebylo by jednodušší (objektivnější)pra­covat raději s 5h (5,5h)?

>> milan, 02. 09. 2011 09:06:18

Milan je to najlepsie co som doteraz stvoril bez toho aby som potreboval chemicky alebo elektronicky labak a zlozite merania

na 5H tiez mozes zlyhat koli pitiu strave pluzgierom, to nerobi ziadny rozdiel

5H by vacsina bezcov zabehla rychlejsie ako skutocny AEP

ved aj Petr isiel prvy M za 5H, ale urcite mal pocas neho useky kde sa trapil viac ako by zodpovedalo AEP.

Myslim ze sa zamerievas na bocne malickosti a unika ti podstata

>> kanovsky, 31. 08. 2011 19:37:23

Ahoj Petre,

myslim si, ze tvuj pristup k trenovani je spravny. Tecka.

>> rudo, 02. 09. 2011 09:29:29 „Myslim ze sa zamerievas na bocne malickosti a unika ti podstata“

Soudě podle vývoje výkonů po dobu 7 letého běhání v kontextu s věkem to nevidím tam pesimisticky.

Vážně, uniklo mě, že se jedná o Tvoji teorii.

>> milan, 02. 09. 2011 09:06:18 Není důvodem nižšího bodového ohodnocení něco jiného?

pozri na ten graf, predosle roky – zeleny a cerveny graf mal Petr menej bodov na 5km ako na 3km – je tam jasny zlom , o ktorom sme s Petrom 2 roky spekulovali, v predoslych rokoch mal aku taku zlozku laktatovej vykonnosti a preto dokazal tahat 3km ale uz nie 5km v rovnakej kvalite, teda nad AEP a nad ANP mal este viditelnu laktatovu nadstavbu

tohto roku vidis ako vykon na 5km vyskocil hore a graf medzi 3–5–10km vyzera konecne logicky, po vyraznom zvyseni AEP a ANP, sa jasne zlepsili casy na 10–5–3 km, ale laktatova trenovanost isla takmer do nuly a vykon na 3km lezi len trosku dolava a nad tym co by sa aproximovalo z vykonov krtatsich 800–1000–1500 a vykonov 5–10 km.

Hoci sa vsetko zlepsilo aj samotny cas na 3km, laktatova vykonnost sa takmer uplne stratila

To je to co vidim z toho grafu (doslo mi to az dens, vdaka tejto debate takze diky za nu

Preto je uplne logicke ze ked bol Petr na merackach ze mu namerali znizeny max vykon – teda znizeny laktatovy vykon a museli upravovat delenie narastu zataze pocas testu kedze tam medzi ANP a laktatom prakticky ziadna rezerva vykonu nie je.

Můj názor na uvedenou problematiku je, že je lepší pracovat s prahovými hodnotami tepovými než tempovými. Ostatně, já běhám hodně v kopcích, takže tam se stejně mohu řídit spíše tepem než tempem.

Aerobní práh by byla hodnota tepu, na které tělo vydrží pracovat v podstatě téměř neomezeně dlouho, bez ohledu na to, že pokud by člověk běžel strategií rovnoměrné tepovky, tak by musel zpomaloval.

Hodně poučné jsou grafy z brněnské 6h: (Milič a Dan)

Každopádně jsem stoprocentně rozhodnut, že při prvním ultra závodu poběžím dle strategie rovnoměrné tepovky a ne rovnoměrného tempa.

>> kanovsky, 02. 09. 2011 10:00:02

suhlas, trening podla tepovky a suhlas aj bezat ultra podla tepovky

tempa pocitame preto aby sme vedeli porovnavat ako sa to zlepsuje a ktora zlozka sa zlepsuje.

keby si mal merac tepu uz pred rokmi, tak by sme mohli pozerat ako sa zleposila rychlsot behu pri 120, rychlost behu pri 140 a tiez 160 a pripadne pri TFmax, ale to by chcelo specialne testy na drahe alebo na rovine a v standartnom po­casi

>> rudo, 02. 09. 2011 10:24:19

Však jsem nějaké měřiče měl, například u 1h (12,5 km) v roce 2008 v článku píšu, že jsem převážně běžel na 170–175, u 25 km tempem 5:04 v roce 2009 mám změřenou průměrnou tepovku 167, u hodinovky v září 2010 (13,3 km) mám průměrnou tepovku 178 a u pulmaratonu tempem 4:17/km tento rok mám průměrnou tepovku 167 (při rekordní hodinovce mi měřič nefungoval).

Mám i nějaké údaje k maratonu, v roce 2008 jsem měřil převážně 150–170 (5:02), v roce 2009 mám převážně 150–165 (3:56), v roce 2010 mám průměry těsné pod 160 (3:35) a v roce 2011 tep bohužel z rekordního maratonu nemám, nicméně mám z 32,5 km tempem 4:40 průměr 163 a z lednové garáže (3:34) průměr 166.

Můj názor z toho je takový, že ANP mám trvale kolem 170–175 s tím, že maraton jsem vždy byl schopen běhat v průměru kolem 160, v poslední době i výš.

>> rudo, 02. 09. 2011 00:11:24

„Hocikedy staci Petrovi dat 6 laktatovych tyzdnov treningu a dalsie 4 tyzdne specialneho tempa ak sa rozhodne , ze prave v tej dobe z nejakeho velmi doleziteho dovodu potrebuje zrealizovat jeho vtedy momentalny potencial na anaerobnych vykonoch 3 a 5 km ale dokonca na 800–1500 m“

Tu by som si dovolil za zaklade vlasnych skusenosti zapochybovat. Nemam s tym dobre skusenosti, snaha o behanie tazkych intervalov ma vzdy skor ubila. Asi na to ma vpliv nezvyk a tiez psychyka, ale oba tieto faktory by u Petra boli este vyraznejsie nez su u mna. Co mi pomaha su relativne rychle ale kratsie intervaly, kde sa tempom dostanem cez ANP, ale nie som tak tak dlho. Ide skor o zlepsenie biomechaniky, roztiahnutie pluc a vobec o to si odskusat aj rychlejsi beh, ale neznicit sa pri tom. Toto dostal Petr aj v poslednom odporucani z terenneho laktatoveho testu – behat 800m intervaly tempom 5–10km zavodu, ale len do casu nez sa jeho tep v poslednom intervale dostane na ANP. Preto verim, ze toto by nijak nespomalilo jeho rozvoj aerobneho zakladu, ale mohol by ziskat lepsiu biomechaniku a tym padom bez zmeny inych fiziologickych parametrov si zlepsit vykonnost hlavne na kratsich tratiach. (otazka je pokial su Petrove kratsie trate, ja som z toho tazil urcite i na polmaratone). Biomechaniku a celkovu efektivitu dlhsich trati by zase zlepsil zaradenim dlhsich behov – kolo 15–20km v tempe cca 15s/km pomalsom nez je tempo maratonu, teda vyrazne aerobny beh efektivny prave na rozvoj AEP. Je to proste taka trosku agrasivnejsia forma toho co Petr beha aj teraz. A povedal by som je iste, ze jak sa bude blizit akemusi svojmu biologickemu max. potencialu – mozme kludne povedat, ze cim blizsie bude svetovemu rekordu, tym viac bude nutne trenovat agresivnejsie aby udrzoval narast vykonnosti.

Na druhej strane je dolezite upozornit na to, ze Petrovi sa dari velmi dobre vyhybat zraneniam, co bohuzial o sebe povedat nemozem. Posledne zranenie bola sice skor nehoda, ale tak ako tak, je iste ze agresivnejsi pristup k treninku riziko zranenia zvysi.

Abych doplnil předcházející, tak velmi podstatné je to, že zatímco 10km-maraton běhám stále na stejné tepovce (10 km kolem 173, maraton kolem 163), tak došlo k výrazné změně právě u krátkých až velmi krátkých tratí. Našel jsem záznam z února 2009, když jsem při testu na běhátku měl Coopera 2,73 km a od čtvrté minuty do konce byl v rozmezí tepovky 190–200, při některých dobězích závodů na cca. 6 km jsem naměřil tepovku i kolem 205. Teď mám Coopera 3,20 km, ale průměr tepovky je jen 176 a rozmezí od čtvrté minuty do konce jen 178–185. Toto zcela jednoznačně vysvětluje, proč se na kratších tratích zlepšuji mnohem méně než na delších – prostě je to tím, že mé tělo aktuálně neumí pracovat při tepovce kolem 190/min, což asi souvisí s absencí tréninku rozvíjející tuto složku (anaerobní intervaly), zatímco dříve toto umělo, a proto byl rozdíl mezi 800 m a 10 km mnohem větší než je teď. Konkrétně, na konci roku 2007 jsem měl rychlosti 15,08/12,20, nyní mám 17,04/15,04, rozdíl se tedy snížil z 2,82 na 2,00.

>> SlavoK, 02. 09. 2011 11:05:28

Petr si zatial chce udrziavat urcity odstup od svetoveho rekordu 

ale chapem co pises, Petr o tom tiez vie.

ten citovany odstavec bolo len skratenie principu z Lydiarda ze laktat staci rozvijat len zopar tyzdnov, ale je to zbytocne robit v roku v ktorom v podstate o nic nejde – vid Viren

>> SlavoK, 02. 09. 2011 11:05:28 >> rudo, 02. 09. 2011 11:21:38

S téměř vším souhlasím, děkuji. Pěkně jsme to všechno zanalyzovali a nyní je čas se výsledky analýzy dále řídit. Vše je nyní o dlouhodobých cílech, dostatečné motivaci a mém odhodlání a vytrvalosti.

No problem v rozvoji laktatu moze byt prave v tom, ze kto na to nie je zvyknuty tak sa dostane za tych 6 tyzdnov akurat do pr… a nie do rychlejsej 5ky.

Aby som nepisal za Petra, tak napisem za mna. Ja som tiez hobik behajuci skoro presne tak dlho ako Petr a len o 2roky mladsi.

Nemam ziadny zaklad z 800m behov pre mladych vyrvalcov v puberte. Ziadnu poriadne naucenu techniku jak upalovat tempom kolo 3:00 alebo dokonca este rychlejsie. Asi preto nie som schopny si len tak povedat „tak a teraz zacnem rychle intervali a zabehnem za 2 mesiace rychlu 5ku.“ Miesto s anaerobnymi splodinami bojujem s neefektivitou. Pokial budem chciet zabehnut nieco rychlejsie tak mi asi neostava nic ine, nez v lahkych ale rychlich intervaloch najrv rovinut efektivitu, co nebude ziadnych 6tyzdnov, ale kludne rok. Toto neustale s pravidlom neprekracovat ANP TF a v namahavosti ktora je unavna, aby doslo k stimulu ale nie niciaca techniku. A az potom si mozem dovolit tych 6 laktatovych tyzdnov na vysrubovanie formy.

Je to len moja teoria, ale tak nejak mi to zapada do toho co som zatial v behu odskusal.

>> SlavoK, 02. 09. 2011 11:42:51

Bohužel nemám dostatek motivace, abych do tohoto experimentu nyní šel (přínos nevyváží možná rizika s ohledem na dlouhodobější plán). Pokud by mi ale někdo slíbil, že dá 1 000 000 Kč na charitu, pokud do konce tohoto roku dám 3 km pod 10:45, tak bych o tom uvažoval. 

Tak nevím, rozdíl mezi AEP a ANP 3km/hod. se mi zdá nějak vysoký. Když to beru podle sebe, tak za 6 hod. jsem uběhl v rámci letošního březnového 100km ultra přibližně 67km (rychlost 11,17/hod.). Pochybuji, že bych bez speciálně zaměřeného tréninku byl letos schopen zaběhnout hodinovku v tempu o 3km vyšším (bylo by to na úrovni mého osobáku). A jak píše Milan, uběhnout v tempu 5:00/km 6 hodinovku není opravu žádná sranda. Co si tak vybavuji, tak v tomto tempu (a rychlejším) běhají 6h např. Jarda Bohdal nebo Tomáš Ulma. To jsou ale běžci, pro které nebylo problém běžet maraton pod 3hodiny i několikrát do roka.

>> Mirek Kostlivý, 02. 09. 2011 15:11:42

Mirku v roce 2008 mas pulmaraton rychlosti 14.55km/h hodinovka by byla jeste trosku rychlejsi. Zase ten mezicas 6h ze 100km taky ubira, takze i 6h cista by mohla byt rychlejsi. takze plus minus autobus je tvuje rozdil hodinovky a 6h 3.3km/h. Tak proc se ti Petrovych 3km/h zda velky rozdil?

>> SlavoK, 02. 09. 2011 15:20:56

Slavo, nediv se! Já se potom ultra Kladnu ploužím tak pomalu, že jsem možná skeptický více než zdrávo … Ale třeba mi do konce roku ještě nějaký ten maraton z té skepse vyléčí. Jak tak koukám, letos jsem ještě nic krátkého neběžel, když nepočítám Kbelskou desítku a půlmaraton v Novohradských horách, kde mi stejně diskvalifikovali za to, že jsem běžel se špatným číslem …

>> Mirek Kostlivý, 02. 09. 2011 15:11:42

Mirek

asi vzniklo nejake nedorozumenie

ja som nikde netvrdil ze rozdiel 3 km/h je nejake pravidlo alebo nejaka prirodzena situacia, ja som len ukazal ze je to co ma Petr a co si udrzuje roky pri neustalom posuvani oboch k lepsiemu

samozrejme su bezci co maju rozdiel menej ako 3 a na druhej strane taki co maju rozdiel vacsi ako 3

Prave stanovenie aktualneho rozdielu pomoze analyzovat typ trenigoveho systemu a podlo toho co je nasa zavodna priorita tiez trenig meznit a analyzovat chyby v nom

Ovsem u teba este chcem upozornit na jedno – ak najprv bezis 6H-100km a si z toho riadne zniceny a nevies sa spamatat, meranie ANP – hodinovky v takom stave nema absolutne ziadny zmysel, to je jasne

Ked uz porovnavame ultrabezcov, zober si Dana alebo Pefa

ja si myslim ze ich AEP = 15 km/h, ake je ich ANP, odhadujem ze niekde cez 18 km/h ale menej ako 19 km/h

ak ma niekto udaje alebo ak sa Dan ozve mozme to upresnit,

ale vyzera to zrejme ze ten rozdiel je skor 3 ako 4

na druhej strane mame polmaratonsku elitu s casmi 58 minut a mozme teda zaokruhlit ANP = 21.5 km, dokazali by bezat 6H-100km v tempe 21.5–3 = 18.5 km / h ??? === 111 km za 6 H ? a teda svetak na 100km pod 6H

silne pochybujem, dokazali by teraz zo svojho polmaratonskeho trenigu bezat 15 km/h a brat medailu na MS 100km za 6:40 ? tiez by som na to nevsadil, ale ak to pripustim ako najlepsie mozne pre nich tak rozdiel 21.5 – 15 == 6.5, realisticky skor 7

co nam dava urcitu orientaciu co je teoreticky mozne dosiahnut v rozvoji jednotlivych parametrov

zatial svetak na 100km a len ojedinele vykony v jeho blizkosti ukazuju akoby momentalne ludstvo mali nejaky limit v rozvoji AEP na cisle 16 km/h

spatne ak mame doteraz max rozdiel medzi AEP a ANP pri elite (nie pri hobikoch co by mali AEP blizke nule) niekde blizko 7 km/h

tak pri skombinovani obcoh dostavame limit sucsnoisti :

16+7 = 23 km/h ako max mozny limit ANP, co dava hranicny mozny vykon na polmaraton 55 minut 

>> SlavoK, 02. 09. 2011 11:42:51

suhlas v principe za prve jka som Petrovi ani nikomu neradil dat tych 6 laktatovych tyzdnov

podla mna take nieco ma cenu iba ak ide o kvalifikaciu na ME,MS,OH, urcite to nema zmysel koli bodovaniu na 1 lige druzstiev

ano suhlasim zameranie na techniku efektivitu stylu a uvolnenu rychlost je dolezita a da sa robit tak aby nekolidovala s rozvojom AEP a ANP a bola ciste bezlaktatova, to predsa pisem na fore cele roky a Petra s tym otravujem minimalne raz za mesiac.

Rudo, zas nerob z ultra bezcov nejaku inu kastu. Som si isty, kebyze je v utra pretekoch viac penazi a slavy (sponzori, media, atd.), tak by svetova bezecka elita na kratsich tratich zabrusila SERIOZNE aj tam. Sem tam nejaky „menej uspesny“ bezec na kratsie trate (rozumej bezci, co s absolutnou spickou nestacia, ale stale vedia behat okolo 2:12 na maraton) zabrusi k ultra, niekedy je uspesny, ale skor nie, lebo si mysli, ake to bude lahke sa tam presadit. Ultra behy su ina sportova disciplina – od atletiky – dlhych trati – vzdialena asi ako futbal od rugby. Iste, niektori futbalisti mozu byt vyborni rugbisti, ale je to iny sport, s inou specializaciou – asi ako poziadavky pri futbale na rychlost, koordinaciu a cit pre loptu. To treba aj pri rugby a aj tak je to uplne iny sport. Stale si vsak myslim, ze ak by vychodoafricania presli na ultra, tak za 20 rokov by tabulky od 50km po 48hodin boli uplne prepisane a v inej dimenzii. Chcelo by to vsak specializaciu a orientaciu vyhradne na ultra.

Najvacsim limitujucim faktorom na ultra su biomechanika a prijmanie stravy. Ak je niekto skuseny bezec, tak hranim sa s AEP, ci ANP sa uz velmi nezlepsi na ultra. Skor zvyknutim si na dlzky a efektivny pohyb po dobu mnohych hodin, plus naucit telo kontinualne prijmat energiu a co najmenej ju vydavat. To vsak pri behoch do 90minut nie je faktorom a tak odtial prameni najvacsi rozdiel tychto sportov.

>> Mato, 05. 09. 2011 09:28:34

Mato nie je mi jasne co chces povedat a ci mi oponujes alebo co ?

si si isty ze si spravne pochopil co som pisal o ultra ?

Ze Tvoje prepocty AEP a ANP (ak ked Tvoje oznacenie je nespravne v bezne zauzivanej teorii pasiem) ani len teoreticky nefunguju, a uz vobec nie u absolutnej elity. U nich je AEP tempo tempom maratonu. Rozdiel medzi ANP a AEP je potom 1,0 az 2km/h. Ked sa na taky rozdiel dostane hobik, ci sa mu priblizi, tak je optimalne trenovany. Dalsie zlepsenie by uz dosiahol iba zrychlenim tempa pri ANP, co si zas vyzaduje zrychlenie v tempach rychlejsich ako ANP (VO2 max tempo, atd.). Navyse, anaerobne tempo, nie je tempo behu na 10–12minut. To je tiez aerobne tempo – tempo VO2 max.