SERIÁL: Nadšení a šťastní běžci na RunTour
Na hradecké RunTour jsem o sobě zjistila jednu důležitou, ale trochu nepříjemnou věc: Jsem suchar. Běžecký suchar, který si nedokáže běh pořádně užít. Po bližším prozkoumání jednotlivých typů, kteří navštěvují RunTour, jsem přišla na to proč. A také jsem přišla na to, jak se sucharství nejlépe zbavit… Nadšením!
Člověk, jako jsem já, ví nebo alespoň tuší, že pokud nebude trénovat každý den, pokud mu to jeho genetické předpoklady nedovolí a pokud se běháním nebude chtít živit, je celkem malá pravděpodobnost, že by jakýkoli závod RunTour někdy v životě vyhrál. S tímto faktem může člověk naložit následovně:
- raději vůbec neběhat,
- začít pořádně trénovat (pořádně rozuměj denně a intenzivně),
- běhat pouze a jen rekreačně,
- běhat pouze a jen rekreačně s možností lehkého hecu v den konání závodu, ideálně pak přímo při závodu.
Výhody jednotlivých cest jsou následující:
- člověk nikdy neprohraje,
- člověk lehce sklouzne k profesionalismu a k rutině (což přináší peníze, musí k tomu mít ovšem předpoklady, vůli, chuť a co já vím, co ještě…),
- člověk běhá s radostí a o nic mu nejde,
- člověk běhá s radostí a o nic mu nejde, pokud není zrovna na závodech, kdy má pocit, že mu jde o všechno, tudíž je pak kolikrát zklamán svým výsledkem a zjistí, že by bylo lepší, kdyby mu raději o nic nešlo.
Nevýhody jednotlivých cest jsou následující:
- člověk může ztloustnout,
- člověk začne sportem vydělávat peníze a je na něm existenčně závislý (můžeme rozvést detailně někdy příště),
- člověk pravděpodobně nikdy nic nevyhraje, ale běhá rád,
- člověk pravděpodobně nikdy nic nevyhraje, běhá sice rád, ale na závodech je častokrát zklamáván sám sebou, protože mívá přehnané ambice a chce logicky něco vyhrát.
Ačkoli se mi občas podaří nějaký svůj osobák zdolat a mít z běhu jako takového celkem radost (no dobře, stalo se mi to zatím jednou), patřím mezi Déčkaře. Což by nemuselo být až tak špatné. Být Déčkař s sebou nese i mnoho pozitiv, například to, že člověk, který se nepyšní naběhanými kilometry, je schopný se natolik nabudit, až nevěří svým vlastním očím ani nohám.
Jenomže oproti takovým Céčkařům mají Déčkaři problém: nedokážou si běh upřímně a hezky užít. Člověk hecnutý totiž z principu nedokáže užívat. Nedokáže si užívat to, co právě dělá, to, že právě běhá. A Céčkaři zkrátka vědí, že už jen samotný fakt, že běží, je to nejhezčí, co na závodech mohou prožít.
Céčkaři jsou nadšení z toho, že je bolí nohy, že nemůžu dýchat, že je píchá v boku, že mají v nohách křeč. Pokud by jim to vadilo, pravděpodobně by z jejich tváří nebylo patrné takové nadšení. Po své hradecké opět vyhecované pětikilometrové trase jsem měla radost. Měla jsem radost, že jsem navzdory minimu spánku a lehké kocovině zhoršila svůj osobní rekord asi jen o 6 sekund. Nebyla jsem ale šťastná, protože jsem si běh neužila. Protože jsem prachsprostý Déčkař.
Během závodu mi šlo hlavně o to, být co nejdříve v cíli a mít zase o něco lepší výsledek. Takhle Céčkař nepřemýšlí. Céčkař je šťastný a raduje se, i kdyby měl doběhnou poslední. A proto chci být Céčkař. A pokud jím nikdy nebudu a budu mít neustále nějaké vnitřní pnutí závodit, budu jim alespoň fandit a tleskat.
Ráda bych tedy všem Céčkařům – nadšeným a šťastným běžcům – vzdala hold a poděkovala jim, že se účastní takových závodů jako je RunTour. Fandím vám a někdy bych ráda docílila podobného stavu. Snažím se. V Hradci jsem se například poprvé ( sice trochu nuceně, ale přece) usmála během závodu fotografovi do objektivu. Snad zmáčknul spoušť, jinak mi to nikdo neuvěří!!! A budu se smát čím dál tím víc, protože s takovými Céčkaři, kteří jezdí pravidelně na RunTour, to půjde samo.
Pozn. red.: Zdeňka se rozhodla objet celou letošní RunTour a přinášet své dojmy a postřehy nejen o tomto seriálu, ale i svém vztahu k běhání.
Komentáře (Celkem 17)
zbrychtova 15.06.2014 11:00:05
Na hradecké RunTour jsem o sobě zjistila jednu důležitou, ale trochu
nepříjemnou věc: Jsem suchar. Běžecký suchar, který si nedokáže běh
pořádně užít. Po bližším prozkoumání jednotlivých typů, kteří
navštěvují RunTour, jsem přišla na to proč. A také jsem přišla na to,
jak se sucharství nejlépe zbavit… Nadšením!
Odkaz
na článek
Ústí nad Labem
PetrK 15.06.2014 12:53:10
Pěkný :). Zjistil jsem, že jsem také, bohužel?, déčkař. Člověka k tomu déčkařství vede i okolí: „Tak co, běžel jsi?“ „A za kolik jsi to dal?“. Málokdy je to: „Běžel jsi?“ „A jak sis to užil?“ Zkusím alespoň jeden z příštích závodů pojmout za „cé“ bez ohledu na to, kdo co říká :). I když, závod je na druhou stranu závod a užívat si mohu při individuálních výbězích. Takže zase ta rozpolcenost mysli :)
Kopr83 16.06.2014 14:35:14
No ja nevim kam bych se zaradil,beham pro radost,ale i pro pocit,ze se postupne zlepsuji a vylepsuji si osobni rekordy :D Coz asi bude C a D dohromady A sportu a behani zdar Kopr
Brno
Petr Kaňovský 16.06.2014 16:19:32
Informace uvedené v článku se mi zdají poněkud černobílé, zejména odstavec: " Jenomže oproti takovým Céčkařům mají Déčkaři problém: nedokážou si běh upřímně a hezky užít. Člověk hecnutý totiž z principu nedokáže užívat. Nedokáže si užívat to, co právě dělá, to, že právě běhá."
Toto přece nejde proti sobě. Jsou závody, které jsem si užíval a i výkon byl vynikající, jsou závody, které jsem si užíval, i když výkon byl špatný, a jsou závody, které jsem si moc neužíval a výkon byl špatný. Neznám závody, které bych si neužíval a výkon byl přitom dobrý. Závody, které jsem si neužíval a kde výkon byl špatný, jsem mnohdy ani nedokončil, či si je jen doklusal, přičemž právě tehdy jsem si užíval více než jindy svobodu, kterou v běhání mám. Já jsem hodně zaměřen na výkon, avšak přesto u mě zcela jednoznačně platí, že výkon je tím lepší, v čím větší pohodě jsem, čím více si věřím a čím více mě samotný běh baví.
Zajímavé je, že mi tu až bývá vyčítáno, že vlastně skoro na každém závodu hledám něco pozitivního, takže i z neúspěchu umím udělat úspěch, ale to vůbec nevadí – já si chci běh a závodění užívat a i skrze to se dále zlepšovat, což se mi zatím daří. Nadále mám celkem vysoké cíle (mimochodem, dost mě zaujalo, když jsem tu četl článek Radka B., co si před časem napsal do tréninkového deníku) a věřím, že některé též dosáhnu, přestože naprostá většina mých běhů i závodů bude pohodová, hlavně „pro radost“. Nematematici možná nepochopí, že mohu „pro radost“ třeba i sledovat různá numera na Garminovi, vykreslovat grafy apod. Nezapomenu, jak se podivoval jeden kamarád kněz, který přijel na návštěvu za mnou do řeholního společenství, kde jsem rok byl, když viděl na mém stolku dva papíry poseté matematickými vzorci. Ptal se, k čemu to je, a odpověděl jsem, že nám představený řekl, ať se teď věnujeme něčemu, co nás baví, a mě bavilo vymyslet a vyřešit nějaký matematický problém. Toto mi zůstalo i v běhání.
Tolik můj pohled na věc s vědomím, že každý si musíme najít svůj individuální přístup, bez nějakého zbytečného porovnávání se z druhými. Co vyhovuje mě, nemusí vyhovovat druhým, a naopak.
Velmi rád si ovšem přečtu, jak bude autorka psát třeba za rok. Přeji hodně nadšení i pohody!
AdriT 17.06.2014 11:34:41
Byt „Cecko“ je hrozne jednoduche. Proste je clovek rad, ze bezi… a bezi… a beziiii!!! A to ze beham pomalu, sotva noha nohu mine, je uplne jedno… protoze narozdil od tech, co sedi doma u telky a az ve zpravach se dozvi o RunTour, ja vim, ze jsem tam byla. Hodne stesti nejen na RunTour, ale i se soutezivosti
Černá v Poš., Písek, ČB, Plzeň
DagmarKa 17.06.2014 12:20:37
Zdravím ve spolek,
chtěla bych zmínit, že k výše zmíněným variantám, ještě existuje varianta kterou mimojiné uplatňuje pedagogika Montessori a to je: NESROVNÁVAT SVÉ VÝKONY S OSTATNÍMI, ale pouze a jen sami se sebou a svým vlastním výkonem, tréninkem, stavem, přípravou apod.
To znamená, pokud jdu na závod, jdu tam s tím, že dnes je den „D“ a já narozdíl od dnů, kdy „jen tak běhám“ nebo si „jen tak trénuju“ budu závodit se svými vlastními osobáky či cíli (- rozuměj: stanovenými tedy „pro mne“ reálnými časy a výkony). A tedy, že právě dnes zaběhnu ten pro dnešek pro mne nejlepší možný výkon. Samozřejmě vzhledem k mému momentálnímu stavu, jídlu, dosavadnímu tréninku, počasí a kdo ví co všechno.
Navíc všechny ty běžce a spoluběžce, které v závodě potkám mohu jen maximálně „využít“ k motivaci a udržení právě toho svého stanoveného tempa a cíle. Mívala jsem trenéra, který mi pravidelně před závodama ukazoval děvčata s tím, že „to je tvoje konkurence“, tím zjevně myslel běžkyně z mojí věkové kategorie. Odpovídala jsem mu, že nemám konkurenci, že mám pouze spoluběžkyně. A pak jsem byla ráda, když jsem tyto dívky kolikrát zahlédla až při doběhu do cíle, kde už dávno odpočívaly. Kupodivu to tak později přestalo být a postupně se mi podařilo, tam být občas i dřív, ale to přišlo až o mnoho let později.
Je přece úplně fuk, jestli vyhraju celý závod, nebo jestli doběhnu poslední. (Na začátku bývalo mým cílem, doběhnout bez chůze až do cíle). Záleží však velmi na tom, co jsem tomu osobně dala, jak se mi běželo a jestli jsem tedy v tréninku něco nepodcenila, nebo jestli moje snažení mimo závod, nese ovoce a v závodě jsem se „ukázala“ tedy vzhledem ke svým zkušenostem a snahám zlepšila, či jestli potřebuju ještě na něčem popracovat a na něco se trochu jinak zaměřit, či něco konkrétního potrénovat Také se třeba člověk doví, jestli se tréninkem jen zbytečně neunavuje – spousta lidí zapomíná, že součástí tréninku je například i odpočinek.
Takže na závěr můžu mít v podstatě radost ať už výsledek dopadne jakkoliv, buď se raduju, ze zlepšení, nebo se raduji, že jsem se zrovna dozvěděla, že potřebuju na něčem zapracovat a něco změnit, to je přece výborná zpětná vazba.
Tak hodně radosti přeji a žádné trápení na trati i mimo ni.
Berenique 17.06.2014 12:23:56
Nemůžu si pomoct, ale mě ten článek přijde hrozně „slepičí“. Tak možná pro velmi občasné běžce pro pobavení. Rozhodně bych se nikam nezařadila. A souhlasím s Petrem (Kaňovským).
Černá v Poš., Písek, ČB, Plzeň
DagmarKa 17.06.2014 12:28:49
>> kanovsky, 16. 06. 2014 16:19:32
Mám silnou potřebu ti tady vyjádřit naprostý souhlas. A propo, možná i tu matematiku máme společnou Tak ať tě to dál baví.
Stranná
DASK 17.06.2014 15:23:15
Celá tzv. Run Tour je jen komerční prodkukt objednaný na zakázku od agentury Mater Activation, která se zkouší něco vytěžit na vlně běžeckého boomu. Budiž! Přeju jim to. Je to byznys, jako kterýkoliv jiný. ----- Ale přemrštěné startovné, komerce, masy lidí, asfalt, město, stres. To je to, co mě stoprocentně odrazuje od účasti na takových „závodech“. Cestovat přes půl republiky, abych běžel pouhých 5 nebo 10 km? To už si radši zajedu na kole někam do lesa, nebo si zaběhám v horách.
running turtle 18.06.2014 12:31:15
Taky bych to tak viděla. A propos – běžíš teď u vás v Olomouci půlmaraton? Je jiná trať, moc se těším, Olomouc se mi líbí, jdu se kochat a běžet a užívat si. >> Berenique, 17. 06. 2014 12:23:56
AdriT 18.06.2014 13:52:21
>> PetrK, 15. 06. 2014 12:53:10
To me, jakozto zacatecnika, se lide ptaji: Bezela jsi? A prezilas to?
mates111 18.06.2014 14:29:44
Myslím, že ten článek ani nezaslouží komentář… Typické PR závodu typu Runtour, kde jde o masu, protože masa přináší v dnešní době více peněz než elita…
Praha 8 Dolní Chabry
dolezalj 18.06.2014 16:10:22
Je to už nějaký čas, co více méně nekoukám na fórum, zdá se mi, že tam nacházím příliš fundamentalistických příspěvků a to i od tzv. běžců a i od tzv. hobíků. Podle mne je každého jeho věc, jak to bere, já např. běhám zásadně sám, svým tempem, svým směrem a pomáhá mi to se udržet fit a mít čistou hlavu. A je mi jedno, zda pak při nějakém závodě jsem o minutu rychlejší nebo pomalejší. A protože bydlím v Praze, tak většinou jdu na ty masovky. A protože slušně vydělávám, tak startovné neřeším (ale předražená trička neberu). A protože mám málo času neb mám časově náročné zaměstnání, velkou rodinu a také další zájmy, tak stihnu tak max 5–6 závodů za rok, stejně startovné nedostávám a na bednu to také nedám :) Ale toto je můj přístup a nikomu neberu jeho… Tak snad jenom toto jsem Vám chtěl říci. Ať to běhá.
Skritek Hugo 18.06.2014 16:32:31
>> dolezalj, 18. 06. 2014 16:10:22
Och jak hluboce s tebou souhlasim…
Praha - Velká Ohrada
34Regulus 18.06.2014 18:38:38
No já jsem byl celý život " áčkař" Takže takhle!
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.