Máš za sebou poměrně zásadní tělesnou změnu, abychom to nazvali kulantně. Mezi připojenými fotkami je záměrně i ta na kole, která nejvíce dokumentuje, jak dlouhou cestu jsi urazila. Co tě tehdy přivedlo k nadváze?

„Na váze jsem začala přibírat v okamžiku, kdy jsem ukončila vysokou školu a nastoupila do zaměstnání. To znamená jiný denní režim – sedavý způsob života v kanceláři a později i stres.“

Obvykle se to nesluší, ale v tomto konkrétním případě se nemohu nezeptat – kolik jsi vážila nejvíc a kolik nyní? Jak dlouhý odstup v letech to je?

„Nejvíce jsem vážila 78 kg a nyní se mi váha ustálila kolem 60 kg. Nyní to budou tři roky, co jsem změnila životní styl a začala se sebou něco dělat.“

Jak se tělesně cítíš nyní?

„Výborně! A hlavně mám dost energie, tudíž veškeré své denní povinnosti, starosti i radosti zvládám bez větších problémů.“

Jak dlouho aktivně sportuješ? Pocházíš ze sportovní rodiny?

„Nyní v srpnu to budou tři roky. Moji rodiče nikdy nesportovali a ani mě ke sportu nikdy nevedli.“

Co tě na sportu baví nejvíce? Co kromě běhu sportovně děláš?

„Především mě baví endorfiny. (úsměv) Člověk si při sportu opravdu vyčistí hlavu, přijde na jiné myšlenky. Dále mě baví vidět pokroky, které postupně přichází. A v neposlední řadě mě na sportu baví to, že poznávám nové lidi, kteří jsou také sportovně založeni. Kromě běhu již přes dva roky chodím na Bootcamps, jezdím na kole, dělám kruhové tréninky a teď přes léto jsem začala chodit na kalisteniku (cvičení s vlastní vahou, pozn.red.).“

Srší z tebe hektolitry energie… Je to spojeno jen s tělesnou změnou?

„Asi převážně ano. Dost energie jsem měla vždy, ale s tělesnou změnou a celkovou změnou životního stylu se příval energie ještě zvýšil.“

Změnila jsi asi zásadně jídelníček, že? Jak vypadá nyní?

„Na jídelníček hodně dbám. Jsem přesvědčena, že strava je základ. Myslím, že nepřijdou s žádnou revolucí, takže klasika – hodně zeleniny, ovoce, celozrnné či žitné pečivo, rýže, brambory, luštěniny, ryby, kvalitní tuky… Ale samozřejmě čas od času zhřeším a dopřeju si, na co zrovna mám chuť.“

Jsi nyní se svým tělem spokojená?

„Když jsem byla silnější, rozhodně jsem byla nespokojená se svoji vizáží, ale nevěděla jsem, jak mám zhubnout, změnit životní styl. Vždy jsem pár dní moc nejedla, shodila 1–2 kg, ale pak jsem 3 kg přibrala… Po mé životní změně se všechno změnilo a v současné době jsem maximálně se svojí postavou spokojená. Nemám vyloženě postavu vytrvalce a myslím, že na to moje tělo ani stavěno není. Myslím, že tělo si řekne, v čem je samo spokojeno a co mu vyhovuje.“ (úsměv)

V květnu sis v Praze zaběhla svůj první maraton. Přesvědčila ses, že to jde a dokonce že se dá běžet i delší trasa než maraton, že?

„Určitě. Tento můj první maraton byl pro mě okamžikem, který rozhodl o tom, zda mě dlouhé tratě baví. Zjistila jsem, že mi nevadí být tolik hodin jen „sama“ se svými myšlenkami.“

Sice neběháš řadu let, ale proč se nezeptat na tvůj běžecký sen?

„Po řadě městských závodů mě to stále více táhne do přírody, hlavně do hor… Teď jsem měla možnost týden běhat v Beskydech a to je přesně to, co mě baví, kam mě to běžecky táhne – do hor.“