ING Amsterdam Marathon: Očima účastníka

P?idejte si k tomu levné letenky, vst?ícné organizátory (tedy alespo? ke mn?), zajímavé m?sto, a bylo rozhodnuto. P?vodn? jsem m?l b?žet s Tomášem Ondrá?kem, jenže poslední týden p?ed závodem dostal žalude?ní problémy, a tak nemohl svou výte?nou formu prodat a nakonec ani neodlet?l.

ING Amsterdam Marathon se konal v ned?li 21. 10., start byl v 10:30. Už na bratislavském letišti jsem potkal pár slovenských maratonc?, a co teprve v Amsterdamu. Jako u všech velkých maraton? sou?ástí toho amsterdamského bylo expo, kde se i vyzvedávala startovní ?ísla (a ?lov?k navíc dostal p?kné funk?ní triko). Expo m? ale nijak nezaujalo (tedy až na jedny ultralehká Mizuna), n?které významné zna?ky tam ani nebyly zastoupeny, takže jsem tam nakoupil jen Powerbar ty?ku na ráno.

Pasta-party si ?lov?k musel p?iplatit za asi 12 euro, ale myslím, že to za to stálo – neomezené množství jídla, na výb?r t?i druhy t?stovin, bezmasá a masitá p?íloha, navíc plno salát?, jogurty, na pití Gatorade – prost? p?esn? to, co ?lov?k p?ed maratonem žádá. Ješt? jsem si prohlédl Olympijský stadion, kde byl start, abych v?d?l, do ?eho jdu, p?e?etl si o favoritech závodu a šel spát.

Start byl na Olympijském stadionu. Bohužel, a to jsem zjistil až ráno, k n?mu nebylo snadné se dostat. Celé m?sto uzav?ené už od rána, snad každá tramvajová linka jezdila úpln? jinak. Všude hordy zmatených maratonc?, do každé tramvaje, a? jela jakýmkoliv sm?rem, vždy n?jaká skupina ve sportovním nastoupila. Tak jsem taktéž zmaten? zkoušel r?zné tramvaje, až jsem nastoupil do jedné, co m?la jako kone?nou stanici uvedena tu, kam jsem se cht?l dostat. Jediný problém byl, že jaksi jela na úpln? jinou stranu, po dvaceti minutách projíždky Amsterdamem jsem se ocitl na úpln? stejném míst? v úpln? stejném sm?ru v té samé tramvaji. Pak ale ?idi? zvolil správnou odbo?ku, a tak už jsme se alespo? p?ibližovali ke stadiónu.

Kilometr a p?l p?ed ním ale zastavil, že už dál nejede, že je zablokovaná silnice. Tak jsem se rozklusal ke stadiónu, vystál si krátkou frontu na záchod (to jsem opravdu ne?ekal, že množství záchod? bude dosta?ující), svlékl se do závodního a s hr?zou zjistil, co za totální chaos panuje u odkládání zavazadel. Po n?mecké preciznosti z Berlína, kdy odložení zavazadla zabralo deset sekund, trošku šok. Stálo tam asi p?t šatná??, na každou tašku lepili ?íslo, a kolem šílený chumel lidí, kdy každý se snaží co nejd?ív své zavazadlo odevzdat.

Do startu zbývala p?l hodina, jenže stadión se uzavíral za ?tvrt hodiny. Nejd?ív jsem se snažil zp?sobn? ?ekat, ale to nikam nevedlo, pak jsem za?al troši?ku používat lokty, jenže ostatní byli siln?jší. Do toho hlasatel oznamoval: “Všichni b?žci okamžit? na stadion, za p?t minut bude uzav?en.” Není nad trochu adrenalinu na za?átek. Nakonec se stal zázrak a já svou tašku úsp?šn? odevzdal. Když jsem vid?l chaos tady, jen jsem se d?sil toho, co m? j?št? ?eká, a to, jak se procpat do p?ední ?ady.

Tla?il jsem se davem, co se dral ke stadionu, až jsem se kone?n? dostal ke vchodu. Tam jsem zjistil, že ten bílý pásek, kde byl rozpis na ?as 2:45, který jsem si s sebou nevzal, byla vlastn? vstupenka do prvního sektoru. Našt?stí po?adatelé to ne?ešili, a dop?edu m? pustili. Stres ze mn? opadl, kone?n? plno místa, mohl jsem si dát krátkou abecedu, rovinky a v?bec se nebát, že na startu nebudu tam, kde mám být. První sektor byl hned za elitou a byl hodn? malý, odhadem tak pro sto lidí. Za?adil jsem se dop?edu, p?ed nás si stoupli top b?žci, po?adatelé odstranili bariéry, takže jsem dýchal Ke?an?m na záda a spolu s ostatními netrp?liv? o?ekával start. Po?así bylo ideální, ani teplo, ani zima, bezv?t?í, slune?no.

Zazn?l výst?el z pistole a hned vedle mne jeden závodník spadl, což zp?sobilo menší lavinu. Za?alo m? p?edbíhat plno lidí, nechápal jsem, kam se tak ženou, ale strhnout jsem se nenechal. Vyb?hli jsme ze stadiónu, každý na za?átku hledá tempo, a tak se ?ekalo na zna?ku prvního kilometru. Na ní mi hodinky ukázaly 3:47, tak možná jsem to s tím nep?epálením trochu p?ehnal, ale ut?šoval jsem se tím, že je možná kilometrovník blb? postaven. P?esto jsem trošku zrychlil. Druhý kilometr jsem m?l pro zm?nu za 3:26, takže jsem se spíše p?iklonil k názoru, že jsem za?al p?esn?, jak jsem si p?edstavoval, a kilometrovníky byly špatn? umíst?ny. V této fázi závodu se už okolí za?alo postupn? uklid?ovat, p?ed sebou jsem vid?l veliký chumel b?žc? a motorek, kde byla zjevn? vedoucí žena. Dával jsem si pozor, abych je nedob?hl, protože mi bylo jasné, že ženy ur?it? plánují lepší ?as než 2:30.

Po pátém kilometru jsme dob?hli k první ob?erstvova?ce, byly po p?ti kilometrech. Voda pouze v malých kelímcích m? moc nepot?šila, ale po?así našt?stí nevyžadovalo moc pít. Kolem sedmého kilometru jsme op?t probíhali kolem místa startu, to už jsem se zapojil do t?í?lenné skupinky, kterou táhl asi ?ty?icetiletý (a tedy jsem doufal, že zkušený) angli?an. Dokonce jsem zahlédl mezi diváky i ?eskou vlajku, to pot?ší. Pomalu jsme za?ali opoušt?t st?ed m?sta, a p?ibližovat se k ?ece Amstel, kolem níž se poté b?želo. Asi na t?ináctém kilometru jsme dob?hli na cyklostezku, kde bohužel p?íjemný asfalt vyst?ídala dlažba. No, pražské kostky to sice nebyly, ale p?íjemn? se po tom neb?želo. Naštestí asi po kilometru jsme se zase p?esunuli na klasickou cestu.

Do té doby jsem sekal kilometry zhruba po 3:37, ten patnáctý byl ale za 4 minuty, tady se m??i? nevyznamenal. Když ten 16. byl op?t za t?ch asi 3:37, tak jsem si spo?ítal, že bych m?l asi zrychlit, kdyby m? ?ekalo další podobné p?ekvapení. Krom? toho, ten Ital za mnou mi semtam šlapal na paty a p?ed námi byla p?ti?lenná skupina s ženským osazením, kterou jsem si dal za plán dob?hnout. Ujal jsem se tedy tempa. Kolem osmnáctého kilometru jsem zahlédl na opa?ném b?ehu ?eky Amstel, podél níž jsme probíhali, na met? p?lmaratonu vedoucí ?ernou po?etnou skupinu. P?ed dvacátým kilometrem jsme se oto?ili zp?t do centra a já zde potkal prvního neš?astníka, co p?ešel do ch?ze. Po oto?ce za?al foukat protivítr, ale m? p?ekvapila jedna v?c – v?bec mi to nevadilo.

Na p?lmaraton jsem dob?hl v ?ase 1:16:33, což byl trošku nadplán. Skupinka, kterou jsem cht?l dob?hnout, se už rozpadla, všechny jsem p?edb?hl až na tu ženu (byla to Liza Hunter-Galvan, nakonec zab?hla 2:30), bylo mi jasné, že ona taktéž jako já zrychlila. Po p?tadvacátém kilometru jsme se dostali zp?t do m?sta, to už jsem pil na ob?ertvova?kách i Gatorade (za?al jsem na dvacátém kilometru) a p?íjemn? m? ion?ák p?ekvapil, dob?e na?ed?ný, ne ten koncentrát, co dávají v Praze. Protivítr zmizel, v dálce jsem po?ád sledoval Lizu, jak se valí dop?edu. Na tu asi mít nebudu, to mi bylo jasné, ale i já si p?kn? pro?ezával cestu hromadou p?epalova??, jen jeden se m? pokusil zachytit, jinak v?bec nereagovali. Po t?icátém kilometru, zrovna když jsem p?emítal, jestli svou tajnou zbra?, gel (zatím jsem ho nepoužíval), sníst te?, nebo až za p?t kilometr?, m? p?epadla menší krize. Tím to bylo vy?ešeno, gel jsem sn?dl, krizi zažehnal a b?žel dál.

Trochu jsem se bál, jestli jsem neza?al zrychlovat moc brzy, ale po?ád jsem tempo v pohod? držel. Další krize se objevila asi na t?icátém sedmém kilometru, tady mi pomohli diváci, zase jsem se za?al soust?edit, trochu se uvolnil a op?t b?žel. Našt?stí zde ke konci maratonu nenastal hr?zný scéná? z Prahy – nikdo vep?edu, nikdo vzadu, nikde divák. P?ede mnou byl vždycky alespo? jeden b?žec, na kterého jsem se mohl zam??it a dob?hnout ho, n?kdy to bylo až p?íliš snadné, a divácká kulisa byla taktéž suprová. Opravdu fandili, i adresn?, tedy ?eské republice, když jsem to m?l napsané na dresu. Ke konci už se mi ale lehce neb?želo, ale to asi každému, po?ád jsem pochyboval, jestli to v?bec dob?hnu. Na t?icátém osmém kilometru jsem p?edb?hl ?ernocha s nízkým ?íslem a jmenovkou, to taktéž pot?šilo, i když on už jen šel.

Dob?hl jsem do Vondelparku, kde byl i pátý kilometr a toužebn? o?ekával zna?ku s ?íslem 40. Pak už jsem v??il, že to do cíle n?jak dokážu. Pohled na hodinky mi prozradil, že jestli poslední úsek dám za 8 minut, tak to bude pod 2:33. Moc schopen po?ítat už jsem nebyl, ale doufal jsem, že by to mohlo být reálné. Divácká kulisa se zv?tšovala a za chvíli už jsem probíhal bránou s nápisem: Poslední kilometr. Te? už se nebylo na co šet?it, k?e?ovitý výraz ve tvá?i jsem stejn? m?l už posledních p?t kilometr?, tak jsem vyš?oural poslední zbytky sil a toužebn? o?ekával stadión, kde byl finiš. Nastala poslední zatá?ka, hlasatel oznamující mé jméno a nádherný tartan zna?ící posledních 200 metr?. P?ešel jsem do sprintu, jak jen to na konci maratonu jde, a cíl pro?al v ?ase 2:32:57. Ihned jsem padl na zem, ale našt?stí m?l ješt? síly na to, abych si tento okamžik vychutnal. Opravdová euforie!

Na krk jsem dostal medaili a pomalu se vrávoral pry? ze stadionu, kde jsme dostali klasické pozávodní ob?erstvení – Gatorade, voda, banány, pomeran?e. A pak už jsem se jen š?astný loudal zp?t na hostel, vtipná byla p?íhoda, kdy mi jeden pán nabízel pomoc do schod?, když vid?l, v jakém jsem stavu.

M?j ?as nakonec sta?il na 51. místo, trochu rozdíl v porovnání s menšími maratony, závod vyhrál Emmanuel Mutai z Keni za 2:06:29, v ženách zvít?zila Magdaline Chemjor taktéž z Keni , prvních jedenáct muž? bylo pod 2:10, což je opravdu neuv??itelné. Ale po?así spolupracovalo a tra? je opravdu rychlá – sice samoz?ejm? p?evýšení není nulové díky n?kolika most?m p?es ?eku a jednomu podb?hu pod mostem, ale to jsou jen malinké náb?hy, spíše p?íjemné rozptýlení. Další v?cí, která se Amsterdamskému maratonu povedla, je n?kolik fotek každého b?žce ve vysokém rozlišení zcela zadarmo, což opravdu pot?ší – letos fotili b?žce n?kde kolem 40. kilometru. Plus nesmím zapomenout na videa z trati, každých p?t kilometr? a finiš, op?t zdarma. Pokud si chcete prohlédnout na videu, jak tra? vypadá z pohledu závodníka, taktéž m?žete. A o kvalitní výsledkovce s mezi?asy po p?ti kilometrech ani nemluvím.

Je t?žké být zcela objektivní, když se mi závod povedl, ale maraton v Amsterdamu mohu rozhodn? doporu?it, m?sto samo o sob? stojí za návšt?vu a maraton je až na chaos s úschovnou zavazadel a tím, že musíte v den závodu použít metro a ne tramvaj, naprosto excelentní. Doufám, že p?íští rok se zde op?t objevím a sv?j ?as vylepším.