Infekce dýchacích cest, zán?t srde?ního svalu a sportovní trénink 

V tomto ?lánku bych cht?l pokra?ovat v tématu nebezpe?í náhlého úmrtí ve sportu, které je obecn? opomíjeno a zasluhuje si rozhodn? v?tší pozornost. 

Hovo?it chci o myokarditid? neboli zán?tu srde?ního svalu. Tato p?í?ina nebývá ?asto zmi?ována jako možná p?í?ina náhlého úmrtí sportovc?, a?koli by se na ni rozhodn? nem?lo zapomínat. Nejznám?jší je z?ejm? série 16 p?ípad? náhlého úmrtí švédských orienta?ních b?žc? v letech 1979 až 1992. Orienta?ní b?h je ve Švédsku velmi populární, závodn? se mu v?nuje na všech úrovních asi 160 000 lidí, což p?edstavuje celá 2 % švédské populace. Jak bylo zjišt?no, on?ch 16 sportovc? zem?elo práv? na zán?t srde?ního svalu. 

Zajímavé je podívat se detailn? na jednotlivé p?ípady. Z t?chto 16 orienta?ních b?žc? bylo 15 muž? a jedna žena. Všech 15 muž? m?lo v 18 letech p?i odvodu na vojnu nato?eno EKG, u ?ty? bylo hodnoceno jako abnormální. Všichni nicmén? byli uznáni schopnými vojenské služby. Jeden zem?el ješt? p?ed nástupem vojenské služby, t?i další n?kolik let po ukon?ení vojny. U jiného z 15 muž? byla diagnostikována myokarditida, muž se lé?il správným zp?sobem, nicmén? 12 m?síc? po odezn?ní známek onemocn?ní zem?el p?i b?žeckém tréninku, pravd?podobn? v d?sledku zm?n srde?ního svalu po prob?hlém zán?tu. Dva další b?žci prod?lali kolapsový stav p?i intenzivním tréninku, oba byli detailn? kardiologicky vyšet?eni, v?etn? zát?žového EKG, echokardiografie a 24hodinového monitorování srde?ního rytmu, vše s negativním nálezem. Jeden z t?chto muž? prod?lal krátce p?ed smrtí p?i b?žeckém tréninku ve vysoké nadmo?ské výšce akutní bronchitidu, pro kterou byl lé?en antibiotiky. Bylo mu doporu?eno, aby se v dob? rekonvalescence vyvaroval intenzivn?jších trénink?, on však neuposlechl. 

U všech t?chto 16 orienta?ních b?žc? byly zjišt?ny známky r?zné fáze zán?tu srde?ního svalu. 

Tato alarmující zjišt?ní vedla Švédský národní svaz orienta?ních b?žc? k 6m?sí?nímu zákazu všech domácích i zahrani?ních sout?žních akcí a d?raznému doporu?ení p?estat v této dob? trénovat. Po provedení rozsáhlých šet?ení byla jako možná p?í?ina náhlých úmrtí ozna?ena infekce srde?ního svalu baktérií Chlamydia pneumonie, která se ve Skandinávii vyskytuje ?ast?ji než v okolních zemích. Následn? byla na?ízena velmi d?kladná hygienicko-epidemiologická opat?ení, po kterých bylo sportovc?m op?t povoleno sportovat a závodit. 

Dva p?ípady náhlého úmrtí atlet? byly popsány také v Chorvatsku, jeden sportovec zem?el v d?sledku chronické myokarditidy, druhý pro subakutní zán?t srde?ního svalu p?i hnisavé angín?. 

Že tyto p?íklady nejsou zcela raritní, dokazuje i p?íb?h Hanka Gatherse, u nás neznámého amerického univerzitního basketbalisty. Hank Gathers byl špi?kovým basketbalovým úto?níkem hrajícím na konci 80. let za Loyola Marymount University v USA. P?edpokládalo se, že v roce 1990 bude draftován do NBA na n?kterém z ?elních míst. V roce 1989 p?i sout?žním zápase omdlel po sprintu p?es celé h?išt?. Gathers byl op?t velmi d?kladn? vyšet?en a léka?i zjistili, že se u n?j p?i námaze objevují pom?rn? závažné komorové arytmie. Dostal ú?inné léky a léka?i jeho p?ípad uzav?eli s tím, že pokud bude užívat léky a chodit na pravidelné kontroly, m?že hrát dál basketbal (tlak na to, aby hrál vzhledem k blížícímu se draftu, byl enormní). V téže dob? vešlo v platnost na?ízení, že všechny profesionální basketbalové kluby musí mít na svých palubovkách k dispozici externí defibrilátory, takže se zdálo, že nebezpe?í pro tohoto hrá?e nejsou p?íliš velká. 

O t?i m?síce pozd?ji p?i mistrovském zápase Gathers zem?el na palubovce na komorovou fibrilaci, všechny pokusy o resuscitaci byly neúsp?šné. Kone?ná diagnóza léka?? v jeho p?ípad? byla myokarditida, tedy zán?t srde?ního svalu. 

Je p?itom velmi pravd?podobné, že kdyby p?estal na p?l roku trénovat a hrát, jeho srde?ní onemocn?ní by se vylé?ilo a on mohl v klidu pokra?ovat ve své profesionální karié?e. 

Hlavní pou?ení, které z t?chto fakt? vyplývá, je záv?r, že ?lov?k by nem?l sportovat nedolé?en, což je velmi ?astý jev nejen u výkonnostních, ale i u rekrea?ních sportovc? (mluvím te? i ze své osobní zkušenosti). 

Léka?i jsou v této souvislosti nesmlouvaví, akutní respira?ní infekce je kontraindikací sportovního tréninku. Zdá se to asi každému logické, ale každý „zapálený“ rekrea?ní nebo výkonnostní b?žec ur?it? zažil situaci, kdy si neodpustil trénink, a?koli nebyl zcela zdráv. N?kte?í léka?i dokonce doporu?ují, aby se po t?žší respira?ní infekci zejména virového p?vodu netrénovalo intenzívn? celý m?síc. Bylo totiž prokázáno, že n?které viry (nap?. Coxackie nebo herpetické viry, které b?žn? zp?sobují katary horních cest dýchacích) mohou poškozovat i vlákna kosterních sval? a výrazn? tak snižovat svalovou výkonnost. Tedy další d?vod, pro? by m?lo být infek?ní onemocn?ní vždy dolé?eno. 

Celá problematika náhlých úmrtí ve sportu je detailn? rozpracována na www.sportvital.cz – Náhlá úmrtí ve sportu. 

Libor Vítek, www.sportvital.cz

Docent léka?ské chemie a biochemie na 1. Léka?ské fakult? Univerzity Karlovy v Praze. Odborník v oblasti výzkumu oxida?ního stresu, nemocí jater a zdravé výživy. Pracuje na IV. Interní klinice a na Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Léka?ské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.