Máme si v současných mrazivých dnech běh raději odpustit?

Neviděl bych to tak tragicky. Pokud se konají v zimě závody v běhu na lyžích, proč by nemohl běžec vyběhnout na svou oblíbenou trasu. Samozřejmě, že každý sportovec v zimě musí splnit určité povinnosti, aby se vyvaroval možných následků. Když jdu běhat do –10°C, musím mít rukavice, čepici a celkově být dobře oblečený, protože jednak vlivem nízké zevní teploty a pak také vlivem zvýšeného ochlazování vdechováním ledového vzduchu dochází k větším ztrátám tepla, než když běháš při +20°C. Po delší době běhu může hrozit podchlazení.

Co se vlastně při běhu za nízkých teplot děje s naší tělesnou schránkou?

Při běhu v ledovém vzduchu dochází ke kontrakci kožních cév, respektive kůže a podkoží, a ty jsou hůře prokrvené. Každý běžec to může pozorovat sám na sobě. Když doběhneš, máš chladnou kůži na stehnech a pažích, protože krev se přesouvá více do pracujících svalů a do takzvaného tělesného jádra. Více než u běhu je to rizikové u plavání, kde chladná voda odebírá kvanta tělesného tepla. Proto se plavci přes Canal la Manche natírají kilem mastného krému. Ten působí jednak proti slané vodě a jednak jako izolace proti chladu. Během plavání dostávají teplé tekutiny a vydatné množství energie. U běžců tohle příliš nehrozí, protože když se dobře obékneš, nedostane se chlad přímo ke kůži a po těle je ti pak při běhu příjemné teplo.

A jak je to s délkou výběhu při mrazivém počasí?

Pokud ve velkém chladu běžíš příliš dlouho, tak chladnutí nohou a rukou pokračuje a může docházet k tomu, že najednou lehce ztrácíš koordinaci pohybu. Pohyby jsou pomalejší, chceš finišovat a zrychlit frekvenci kroku a ono to najednou nejde. To jsou pak už neklamné známky toho, že tělo, tedy spíše pracující svaly, jsou již lehce podchlazené a je třeba běh ukončit a přemístit se do tepla.

Při dnešním výběhu jsem se necítil příliš dobře. Může mít chlad nějaký negativní vliv na oběhový systém a činnost srdce?

Zima jako taková není u sportujícího jedince příčinou srdečního selhání. Samořejmě, že se nesmíš koupat v ledovce jako ztroskotanci z Titaniku, kteří umřeli na podchlazení, přestože se pokoušeli plavat a tím se zahřát… a za pár minut či desítek minut byli na pravdě boží. Pokud si půjdeš na hodinu-dvě zaběhat do –20°C, tak bys to měl v pohodě přečkat. Máš energii, ze které vzniká teplo, a to nedovolí, aby srdeční oběh selhával. Pokud bys měl běžet půl dne či den bez dodání energie, pak hrozí vyčerpání, podchlazení a srdeční zástava. Ale to jsou extrémy. Když umřou zimou bezdomovci, tak je to tím, že zima zpomaluje metabolismus, činnost buněk a ty nakonec přestanou pracovat, což vede ke smrti. To samé by se mohlo přihodit běžci, který by vyčerpáním přestal běžet, přešel by do chůze, chladnutí organismu by se zrychlovalo… až by umřel.

Co tedy závěrem poradíš běžcům?

Ať je venku –10°C nebo –20°C, na sportovní výkon přiměřené délky by to nemělo mít nějaký zásadní vliv. Určitě v –20°C nepoběží většina populace maraton. Ale běh o délce přibližně jedné hodiny by neměl nějak výrazně tělu uškodit. Je pak ale dobré mít přes ústa nějaký chránič, ať už šálu nebo kuklu, a dýchat přes tento chránič. Pro plíce je to přece jenom zátěž, když jsou při běhu rozpálené na +37°C a ty do nich vdechneš vzduch o teplotě –20°C.

Pozn. redakce: V pravidlech Mezinárodní lyžařské federace FIS pro organizování dálkových lyžařských běhů je článek týkající se zrušení závodů. V jeho úvodu se píše, že důvodem pro zrušení závodu může být extrémně nízká teplota vzduchu. Jednoznačná hranice není určena, ale jury závodu by se měla poradit s oficiálním lékařem závodu a rozhodnout o jeho konání či zrušení v situaci, kdy teplota klesla u závodu elitních závodníků pod –20°C, u lidových závodů pod –25°C (nižší než u elity, protože se nepředpokládají výkony na samé hranici možností). Důležitým faktorem je ale i síla větru, který mráz ještě umocňuje.