ENERGIE: Aerobní versus anaerobní běh
Mezi běžci se termíny „aerobní“ a „anaerobní“ skloňují poměrně často. V dnešním dílu bychom tedy navázali na ten předchozí a více si řekli o jejich fyziologickém základu. Z něj potom vyplývají oba názvy celkem logicky.
P?i pomalém b?hu (joggingu) dochází k úhrad? energetických požadavk? za p?ístupu kyslíku (?ecky aér). B?žec v této intenzit? se nezadýchává, bez problém? dýcháním dodává organizmu dostate?né množství kyslíku. V tomto p?ípad? hovo?íme o aerobním zatížení.
O pozitivním dopadu aerobních pohybových aktivit na zdraví a kondici bylo již mnoho napsáno. Výjimkou v tomto smyslu samoz?ejm? není ani mírn? intenzivní b?h, p?i kterém prokazateln? dochází ke zlepšení funkce srdce, ob?hového systému, dýchání, zlepšení funk?ního stavu kostí, podpory imunitního systému a v neposlední ?ad? i ke zlepšení sexuálních funkcí, k psychické relaxaci a zvýšení mentální výkonnosti.
P?es všechna pozitiva aerobního zatížení sebou p?ece jenom aerobní metabolizmus p?ináší jednu nevýhodu. Zásobení tkání kyslíkem je u b?žc? 10–20 x vyšší než u nesportujících osob. P?emíra kyslíku zp?sobuje vznik volných radikál?. Tyto substance poškozují bu?ky, následkem ?ehož organizmus rychleji stárne a m?že dojít ke spušt?ní celé ?ady onemocn?ní. Volným radikál?m úsp?šn? „?elí“ tzv. antioxidanty. K nejd?ležit?jším antioxidant?m pat?í vitaminy E,C a A.
Z minulých díl? našeho seriálu už víme, že p?i delším b?hu probíhá hrazení energie z glykogenu a z tuk?. Vzájemný podíl obou „paliv“ závisí jednak na naší trénovanosti, jednak i na intenzit? b?hu. P?i dlouhém aerobním (tedy pomalejším) b?hu je postupem ?asu podíl tuk? stále v?tší a organizmus si tak vlastn? chrání zbývající zásoby glykogenu. Odborníci hovo?í o aerobní tukové kapacit?, kterou je možné tréninkem zlepšovat. Jinak ?e?eno hranici, kdy náš organizmus p?echází ze spalování glykogenu na tuky, m?žeme tréninkem ovlivnit. Je zajímavé, že trénovaný výkonnostní b?žec m?že b?hat až do 90% maximální intenzity, p?i?emž jako hlavní zdroj energie využívá tuky. Naopak, netrénovaný za?áte?ník m?že p?ejít do glykogenového metabolizmu už i p?i b?hu na 50%.
V praxi se pom?rn? ?asto setkáváme s b?žci-za?áte?níky, kte?í pevn? odhodláni za?ít a vydržet, se v p?ílišné snaze co nejd?íve zredukovat svoji váhu dopoušt?jí základní chyby a b?hají p?íliš rychle. Zjednodušen? ?e?eno tak pom?rn? záhy spálí dostupné cukry, na?ež se dostaví nep?íjemné pocity slabosti a na výrazn?jší spalování tuk? už ani nedojde. Jejich organismus nesta?í dodávat pot?ebné množství kyslíku do sval? a všech pracujících orgán?. Vzniká kyslíkový dluh. Namísto aerobního režimu se tak dostávají do anaerobního metabolismu. Za této situace dochází k hromad?ní laktátu ve svalech, který výrazn? omezuje jejich fungování. V t?chto nep?íznivých fyziologických podmínkách není schopen organizmus b?žce pracovat dlouho. Ve skute?nosti p?itom samoz?ejm? záleží na jeho kondici a individuální toleranci laktátu, neboli i schopnosti pracovat v jeho vyšších koncentracích.
Na tomto míst? pom?rn? logicky vyvstává otázka, zda je tedy trénink v ne p?íliš „zdravém“ anaerobním metabolizmu v?bec nutný? I v p?ípad? hledání odpov?di na tuto otázku je pot?eba v praxi rozlišovat alespo? dv? skupiny b?žc?. Na jedné stran? stojí za?áte?níci, ?i kondi?n? b?hající jogge?i, kterým je ur?eno pouze aerobní pásmo. Snad jen s výjimkou zpest?ení b?hání, kdy si cht?jí „hrábnout“ na dno svých sil a zkusit rychlejší trénink, jim vyšší intenzity doporu?it nelze. Na druhé stran? pak výkonnostní b?žci, kte?í trénují nap?. na závod na 10 km, musejí sv?j organizmus na závodní podmínky intenzivní anaerobní zát?že systematicky p?ipravovat. Jejich typickým tréninkovým prost?edkem je proto i intervalový trénink. Podstatn? odlišná je situace u maratonu, který za anaerobních podmínek absolvovat nelze.
Libor Vítek, www.sportvital.cz
Docent léka?ské chemie a biochemie na 1. Léka?ské fakult? Univerzity Karlovy v Praze. Odborník v oblasti výzkumu oxida?ního stresu, nemocí jater a zdravé výživy. Pracuje na IV. Interní klinice a na Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Léka?ské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.Docent léka?ské chemie a biochemie na 1. Léka?ské fakult? Univerzity Karlovy v Praze. Odborník v oblasti výzkumu oxida?ního stresu, nemocí jater a zdravé výživy. Pracuje na IV. Interní klinice a na Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Léka?ské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Aleš Tvrzník, www.casri.cz
Odborný pracovník V?deckého a servisního pracovišt? t?lesné
výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí
zatížení ve vrcholovém sportu a p?enosem takto získaných poznatk? do
oblasti rekrea?ního sportu, resp. fitness. Je autorem celé ?ady metodických
materiál? a publikací. Poslední dobou se v?nuje biomechanice b?žeckého
kroku a konzulta?ní ?innosti p?i výb?ru správné b?žecké
obuvi.
Komentáře (Celkem 39)
rudo 20.05.2014 01:54:08
>> kanovsky, 20. 05. 2014 01:15:30
asi ano, ciastocne si to len okusil pri 400m
v tomto kontexte je zaujimava teoria „governor…“
nejak mi vypadol cely nazov, ktora je zalozena na tom ze nastavenie psychiky akysi vnutorny strazca nam dovoli alebo nedovoli ist cez urcitu hranu
nastavenie toho co je to hrana ma kazdy ine a ze reninkom je mozne po troske posuvat tuto hranu aby governor vypinal trosku neskor a neskor.
Je to prevencia zachovania zivota taka ochranna poistka. Ked sa ta poistka vypne – skratuje hrubym klincom, clovek by dokazal fyzicky daleo viac ale za cenu vyrazneho fyziologickeho poskodenia.
Vypinanie sa da urobit pomocou psychogenneho treninku, hypnozy atd ale aj chemicky, a to je specialna oblast dopingu ako zabranit ochrannej poistke aby spomalila tempo alebo zastavila bezca
Kto trosku sledoval historiu TdF tak si najde prbeh anglicana – Simonds (?) ktory bol nadrogovany tak ze mal komplet vypnuty governor – rozhodovaci procesor a tak slapal do toho kopca az kym nepadol mrtvy z bicigla, uplne doslovne
ma tam pomnik asi 2km pred vrcholom a kazdy rok ak sa ide okolo mu kladu vence.
Kedze TdF je o dopingu tak je jasne ze sa musia klast vence ku pomniku neznameho vojina (znamenho cyklistu)
milos75 20.05.2014 09:32:23
>> rudo, 19. 05. 2014 23:46:38
1)na prvni otazku asi neumim odpovedet, bud jsem vycerpal glikogen nebo malo dodaval postupne cukry, jak jsem psal tak 1/2M jsem predtim vzdycky behal s gelem a ted jsem spolehal jenom na ty banany, a asi ta ctvrtka na 5km je malo, zacal jsem je jist az na 15km
2)druha otazka presne popisuje co se stalo, po cca 25km jsem citl jak nohy tuhnou, tak jsem mirne zvolnil abych porad nemel tep nad 150 (to jsem si rikal ze budu udrzovat jako relativne nizkou zatez, normalne 1/2M beham na 160 a ke konci 165)
3)na 28km jsem obcerstvovacku pooprvy prosel, a pak i kazdou takze dehydratovany jsem podle me nebyl, pil jsem oboji, vodu i iontak a vzal si banan, jenom soli jsem se nedotkl
4)ne prehrate a uvarene ale uplne ztuhle, hyzde, predni i zadni stehna, lytka v pohode, a od cca 37km asi jak nohy prestaly tlumit otresy me dost bolela i chodidla a klenba, a kazdych cca 0.5km jsem se prosel, takze vysledne tempo neni tempo behu ale kombinace beh, chuze, tempo jsem porad odhadoval na cca 5km/min presne to jsem si pak rikal ze ztratou techniky jsem pak dopadal na asfalt, pridam to ze vazim 90kg
tabulkove jsem mel mit cca 3h, chtel jsem to zabehnout za 3:15, ale kdyz jsem na zacatku videl s jakym usilim se mi bezi rychle tak pri tepech cca 145 jsem dal pulku za 1:31 vice asi casy: 5km 00:21:53 10km 00:20:52 15km 00:21:33 20km 00:21:49 25km 00:22:10 30km 00:23:31 35km 00:24:53 40km 00:27:58 42km 00:11:51
asi si z toho hodne vezmu, jeste jsem si rikal ze jsem si mel vzit gelove boty a ne zavodni tvrdsi jo a jeste behat
rudo 20.05.2014 10:22:39
>> milos75, 20. 05. 2014 09:32:23
zakladna otazka je preco vlastne chces behat maraton
nie je to povinne a kludne mozes pisat na forum aj bez toho
ak mas 90kg mas zjavane nastavene hormony na cukrovy metabolizmus a udrzoanie vahy, takze nemas v sebe prirodzene palenie tukov, maraton ti bude vzdy robit velky problem a ak sa chces koli tomu uplne zmenit tak by si stratil nejakych 20kg, pokial nie si teda kulturista
nejde len o to zemusis niest taku vahu a pre nohy to nie je dobre 42km ale telo nevie palit tuky. maraton nebol myzleny ako zavod kde sa zhora sypu a leju cukry a dole z toho nohy bezia.
zostan do 21km a skusaj si aj kratsie behy.
milos75 20.05.2014 10:52:14
>> rudo, 20. 05. 2014 10:22:39
Tak muzu psat o tom jak se chystam behat a co by kdyby ale to uz bych tu nebyl prvni
Byl to muj prvni maraton a spis necekany, protoze kolega nebezel tak jsem to chtel „zkusit“, s tim ze bych na to mel mit. Proste jsem chtel mit maratonskou zkusenost a klidne si ji zopakuju ale budu dbat na ty delsi behy v treninku.
Je pravda ze do Kenana mam daleko 195/91, ale mam zkusenosti i s turistikou v horach a pod takze ne jenom kratkodobe aktivity. A abych tak rekl ze chci abych i vypadal esteticky. Aniz bych se chtel srovnavat tak takovy Sebrle taky nema postavu Kenana a maraton da
Ale tak nejak citim ze nejlip mi je mezi 1/2M a 10km, tech 5km asi uz se nerad potrapim
RoobertG 20.05.2014 15:22:07
>> rudo, 19. 05. 2014 23:34:55
max rychlost jsem skutečně celých 150 m neudržel zhruba po 100 m mírně klesala, ale výrazný zlom nastal až na 150m, kde jsem měl cca 23–25 sec. Důležité v kontextu s tématem jsou zjištěné poznatky. Na konci tepovka celkem bez výrazného růstu, svaly uvolněné neztuhlé, teplota v normálu. Výrazně se ovšem zrychloval dech a i při snaze dýchat zvolna a zhluboka se podařilo zklidnit až za pár sec. Tady odhaduji výraznou rezervu pro posunutí svojí hranice AEP k ANP. Je to určitě individuální záležitost, někdo může mít hlavní faktor např. délku kroku, zvyšující se tělesnou teplotu, dostatek tekutin nebo cokoli jiného. Proto je dobré si určující faktory sepsat a sledovat je odděleně při stupňované zátěži, nebo lépe s někým sepsat na konci běhu dotazník se všemi sledovanými faktory. Faktor, nebo i skupina faktorů, která pak vyjde jako nejslabší (omezující) je pak určující pro další rozvoj a je potřeba ho rozvíjet.
rudo 20.05.2014 20:59:04
>> RoobertG, 20. 05. 2014 15:22:07
tak takto s tym suhlasim vyrazny zlom po 150, teda po 25 sekundach to dava logiku
Ovsem nechapm nesuhalsim s tym ze takto posunut AEP ku ANP
prave naopak takto sa AEP vyrazne zhorsi a zlepsenie ANO je tiez otazne moze sa tiez dhodbo poskodit
jedna vec je ked by si po zosteni ze zhasnes po 23–25 sekundch behaval striktne len 18–22 sekund a sustredil sa na styl ekonomiku efektivnost atd a naberal tak postupne sucotve objemy v tych rychlostiach
co by dalo vela
ale nevidim v tom dovod na priblizenie AEP ku ANP, ako vravim ak by sa tak podarilo zlepsit rychlost ANP, tak AEP by zacalo este viac zaostavat
RoobertG 20.05.2014 22:09:54
>> rudo, 20. 05. 2014 20:59:04
Asi jsem to nesprávně popsal. Posun AEP k ANP plánuju postupně dosáhnout dlouhými pomalými běhy hluboko v pásmu AEP. Velmi rychlé úseky jsou pro mě jen testem k jakému posunu došlo a jestli má dosavadní postup výsledek.
Brno/Havířov
forest 20.05.2014 22:33:01
>> rudo, 20. 05. 2014 01:54:08
Central governor system/theory. Razí ji Tim Noakes.
Brno
mulisak 20.05.2014 23:27:49
>> rudo, 20. 05. 2014 01:54:08
A nejmenoval se ten cyklista Tom Simpson:
rudo 20.05.2014 23:35:59
>> forest, 20. 05. 2014 22:33:01
ano CENTRAL, uz som si spomenul, dik
>> mulisak, 20. 05. 2014 23:27:49
asi ano, mena sa mi pletu, tiez mi to simonds pripadalo moc italske
dik za upresnenie, je to ten pribeh
to dopingove vysvetlenie nie je celkom uplne a nie je spojene s potlacenim funkcie central governor,
ale bolo to ono, proste nevnimal tu kriticku hranicu
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.