S ohledem na propustnost trati a počet závodníků se pořadatelé rozhodli rozdělit start do tří vln. Jako první startovala nejrychlejší kategorie mužů do 39 let společně s juniory, 7 minut po nich „čtyřicátníci“ a ve čtvrt na šest přišly ke slovu ženy spolu s veterány nad 50 let.

Již před startem bylo jasné, že pokud se nestane něco nepředvídaného, nebude mít Petr Pechek konkurenci. Čas, v němž se zcela osamocen objevil na rovince před rozhlednou zaskočil i samotné pořadatele. A jelikož Petr nezvolnil ani na schodech vinoucích se okolo rozhledny, byl z jeho výkonu nový traťový rekord (13:42).

„Závod to byl pěkný. Závěr je hodně náročný, při výběhu schodů mě hodně bolely nohy. Ale to je normální,“ usmíval se v cíli vítěz. „Závod je pro mě součástí tréninku. Nijak jsem se na něj speciálně nepřipravoval. Ale šel jsem ho naplno, naplno chci jít každý závod,“ odpověděl na otázku, jestli na závod „ladil“ formu.

Nyní se mladý závodník chystá o víkendu na půl­maraton v Bruselu a poté se rozhodne, zda se objeví také na maratonu ve Stromovce či nikoliv. Dominující Pechek měl poměrně velký náskok a tak se čekalo, kdo z vyrovnané trojice Slovák, Reis, Škrabálek bude mít tentokrát navrch.

Do rozhledny vbíhal jako druhý mohutně povzbuzován přáteli Tomáš Reis. Z jeho náskoku na Dalibora Slováka, který se zdál být dostatečný, ale již po několika desítkách schodů nebylo nic a ve vyšších patrech zcela vyčerpaného závodníka zdolal i jeho největší rival v souboji o prvenství v Poháru Jan Škrabálek.

„Mně je špatně, musím si sednout,“ řekl již po převlečení mladý závodník zlomeným hlasem a dodal: „Během dne jsem moc nejedl a to byla chyba. Taky jsem ty schody vybíhal po jednom, měl jsem to brát po dvou, ale už jsem byl fakt hotový.“ Druhé místo tak obsadil Dalibor Slovák a třetí Jan Škrabálek.

Po nich přibíhali další borci, kteří zdolávali 299 schodů Petřínské rozhledny. Mnoho z nich podcenilo závěrečné zdolání rozhledny, a tak se i na schodech bojovalo o pozice. Naštěstí byly schody dostatečně široké, dolů se chodí po jiném schodišti a tak vše probíhalo korektně a bez problémů.

Problémy však byly s opozdilci, kteří přišli pozdě na prezentaci u rozhledny a pak málem nestihli start. Velmi nelibě bylo hodnoceno zejména chování dvou nejmenovaných běžců, kteří sbíhali od prezentace v době, kdy byl závod již odstartován. Tito muži se totiž otočili a běželi ve směru závodu, čímž získali výhodu zhruba 200 metrů oproti soupeřům. „To nebylo fér, já když jsem jednou přijel na start závodu MTB pozdě, tak jsem nechal ostatní přejet a zařadil se na konec,“ řekl nám jeden ze závodníků.

Mezi ženami bezpečně zvítězila Helena Poborská. „Já nevím, jestli jsem zaběhla traťový rekord, nebo ne. Pokud se to podařilo, byť o jednu vteřinu, budu spokojená,“ usmívala se v cíli bývalá orientační běžkyně a dodala: „Ale běžela jsem až moc na pohodu. Škoda, že tu není Eva Štroblová, se kterou jsem loni závodila. Když běžím, ohlédnu se a minutu za mnou není žádná žena, potom motivace není tak silná. Příští rok bych ráda startovala s muži do 50 let, tam bych měla s kým závodit, i když lepší by samozřejmě bylo, kdyby přišly další rychlé závodnice.“

Jak se nakonec ukázalo, Helenin odhad byl správný. Bez tlaku konkurence v zádech se jí traťový rekord překonat nepodařilo. Časem 16:18 za ním zaostala o pouhých pět vteřin. 

Výsledky závodu