Traged2 se zachoval, ať už podvědomě, nebo na základě doposud získaných informací, naprosto správně. Začínat s běháním a hned se pustit do plnění poměrně komplikovaného tréninkového plánu, to je pro začátečníka velice obtížné. Vhodnější je nejprve vybudovat solidní základ, založený na volném rovnoměrném běhu, kdy neustále zůstáváme v aerobním pásmu.

Ve volném tempu má běžec daleko větší šanci vybudovat si prospěšnou pozitivní závislost na běhu a seznamovat se s během z jeho příjemnější stránky. Na tréninky běhané v anaerobním pásmu je dost času, až běžec získá nezbytnou obecnou vytrvalost.

Aby tělo nastartovalo tukový metabolismus, je potřebné běhat minimálně 45 minut, ale začátečník se k této délce běhu musí pozvolna propracovat. Pokud začíná od úplné nuly, je dobré běhat co nejčastěji a krátce. Co nejčastěji ovšem neznamená každý den. I ten nejpilnější začátečník by měl mít v týdnu alespoň dva volné dny.  Dvacetiminutové běhy pro začátek bohatě stačí. Teprve postupně je pak možné prodlužovat jich délku. Nárůst celkového týdenního objemu by neměl překročit deset procent, aby tělo mělo šanci zvykat si postupně na vyšší a vyšší zátěž.

Rozhodování, zda zůstat u kondičního běhu, nebo zda se vydat cestou závodního tréninku, kdy už se nedá stavět na pouhém rovnoměrném běhu v aerobním pásmu, není dobré uspěchat. Vybudování dobrého a stabilního aerobního základu může trvat déle než rok, ale rozhodně to není promarněný čas.

V případě, že v úvodu zmiňovaná nadváha překračuje určitou hranici, pak je dokonce rozumné nezačínat okamžitě s během ale raději s chůzí. I když hranici je těžké stanovit obecně, dobrým vodítkem může být Body Mass Index (BMI), přestože někteří odborníci namítají, že nefunguje naprosto spolehlivě pro veškerou populaci. Pro 95 procent populace spolehlivý je. Stanovíme jej poměrně jednoduchým výpočtem, kdy BMI = m / h² [m= hmotnost v kg, h = výška postavy v metrech]. U BMI přesahujícího hodnotu 27 bychom měli s během začínat velmi opatrně a u hodnot nad 30 už jednoznačně volit chůzi.

Pravidla pro dávkování chůze jsou naprosto shodná s těmi, která jsme popsali u běžeckých začátků. Teprve s tím, jak se pravidelný pohyb začne projevovat na růstu kondice a úbytku hmotnosti, je možné střídat chůzi s během a časem přejít pouze k běhu. Možná ale zjistíte, že i chůze má své kouzlo. Navíc je mnohem šetrnější k našemu pohybovému aparátu.

Pokud si zvolíme chůzi jako prostředek ke snížení váhy, poněkud zrádné je to, že vyšší fyzická aktivita vede často ke zvýšené chuti k jídlu. Pak je nutné zasáhnout i do jídelníčku, což je velmi často daleko náročnější zkouška vůle než samotný pohyb.

Příští AKTUÁLNÍ TÉMA se bude snažit zodpovědět dotazy týkající se běžeckých zranění. Ptát se můžete přímo v diskuzi, případně své dotazy můžete posílat mailem na adresu poradna@behej.com. Současně se těšíme na vaše další nápady a náměty.