Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Trénink se Z. Smutným: Maximální rychlost

Trénink se Z. Smutným: Maximální rychlost
foto: Zdeněk Smutný

Zdeněk Smutný | 11.05.2009 | přečteno: 8900×

Úmyslně jsem nedal k nadpisu dnešního dalšího dílu o popisu tréninkových prostředků žádný dovětek, abych zbytečně nejitřil emoce zavádějícím názvem textu. Třeba si ještě vzpomenete, že jsem v úvodním článku o těchto prostředcích přirovnal maximální rychlost při stavbě domu ke komínu.

On je vidět až nad střechou, stejně jako vaše osobní rychlost se projeví až v závěrech závodů v závodním období. I on stejně jako tato schopnost se musí ale budovat od základů, tedy nejen v celoroční tréninkové přípravě. Rychlost by se rozvíjet již od dětství, kdy to jde nejlépe.

Je nutné připomenout, že rychlost má každý z nás danou, a to zejména poměrem svalových vláken. Nebudu to rozvádět do podrobností, protože jsem byl řadou čtenářů mých článků upozorněn, že není nutné pitvat vše do odborných detailů, že to si můžou najít sami, když budou chtít, ale že je spíš zajímavější dát to vše obecně srozumitelným popisem do souvislostí. Budu se toho tedy držet a jen podotknu, že je opravdu nutné naši genetickou rychlostní výbavu rozvinout do maximálních osobních možností. Z toho se pak dá vycházet v pozdějším věku i v přípravě na vytrvalostních tratích.

Teď třeba namítnete, že když jste tohle v mládí neprováděli, tak je pozdě bycha honit. Ale v tom nemáte zcela pravdu. Je jasné, že v pozdějším věku se ke svým osobním předpokladům nedostanete, ale dá se toho opravdu hodně zlepšit a budete překvapeni, jak vám to pomůže i v dalším výkonnostním rozvoji na vaší hlavní závodní distanci.
Co pro to můžete udělat?

Pominu teď přípravu od dětství, ale přece si neodpustím malý krátký nástin. Maximální rychlost se nerozvíjí jen běháním dejme tomu krátkých sprintů, ale zejména cvičeními, zaměřenými na celkovou rychlostní koordinaci těla. Tedy i třeba obratnostními cviky prováděnými v maximální rychlosti, někdy i s dost vysokou pohybovou náročností.

Zde bych trochu odskočil od nás běžců a doporučil bych podívat se na správně prováděný trénink v kolektivních sportech, třeba mladých fotbalistů, abyste si udělali obrázek, co vše se dá udělat pro rozvoj této schopnosti bez činek a sprintů. V dobách, kdy jsem vedl kondiční přípravu fotbalových žáků v Drnovicích a zaměřil se s nimi na celoroční rychlostní zátěž, se nejdříve v zimě chodili věhlasní ligoví trenéři dívat, cože to tam provádím za ptákoviny, aby se mě pak v sezóně ptali, co jsem to proboha s těmi kluky dělal, že jsou tak rychlí a obratní.
To jen tak na okraj.

Pro nás bude směrodatné spíše udržovat a případně rozvíjet ideální techniku běhu celoročně, pomocí technicky správně běhaných rovinek a případně změnami úsilí při jejich provádění a také, a to v neposlední řadě, dostatečně uvolněně. V zimním období doporučuji v rámci přípravy jít si zahrát i košíkovou nebo fotbálek v tělocvičně, ale s rozumem a jen určitý časový úsek, ne se zrušit hodinovým zápasem na půl roku dopředu. To už stejně pak nerozvíjíte rychlost a obratnost, ale spíš obecnou vytrvalost a likvidujete si klouby a úpony, pokud na to nejste od mládí zvyklí a neprovádíte tuto formu přípravy dlouhodobě a pravidelně.

U vytrvalců se pro rozvoj maximální rychlosti používají hlavně krátké běžecké úseky od 60 do 150 metrů, s malým počtem opakování a v nízkém objemu. Dají se zařadit, jak jsem již dříve uvedl, do tréninku tempové rychlosti a také, a to je možná pro mnohé z vás překvapivé, po krátké a lehčí vytrvalostní zátěži. Je nutné, abyste si sami podle pocitů regulovali délky i počty proběhnutých úseků a hlavně pak přestávky na zotavení.

Občas se v závodním a předzávodním období dá použít i trénink spojovaných sprintů. To se v každém kole třeba na běžeckém ovále běží dva úseky v délce kolem 60 metrů a dají se tak naběhat i s meziklusem až tři kilometry v jednom tréninku. Je to opravdu účinný prostředek, ale hodně tvrdý a nemusí každému sedět. Trénuje se takto navíc i adaptace na prudké změny tempa a také na závěrečné zrychlení. Díky tomu, že převážná část tohoto tréninku probíhá v kyslíkovém dluhu, rozvíjí se tím i morálně volní vlastnosti, nesmírně důležité pro každého vytrvalce.

Vím, že jsem neřekl nic převratného. Šlo mi o to, zdůraznit základní body, jichž se musíte držet při rozvoji maximální rychlosti a cestu, která vám bude nejlépe vyhovovat, si snažte najít sami podle svých pocitů, možností a hlavně zdravotního stavu pohybového aparátu.

Držím vám ve vašem úsilí palce a věřím, že si někdy vyzkoušíte, protože budete dostatečně rychlí, jaký je to slastný pocit, když v závěru závodu lehce přespurtujete své soupeře.


 

Zdeněk Smutný je jedním z trenérů nabízejících své služby na behy.cz