Přístroj kombinující měření uběhnuté vzdálenosti a srdečního tepu převratným vynálezem rozhodně není. Stejně tak s hlasovými pokyny při běhu přišla konkurence již před lety. Adidas se ale nyní snaží skloubit vše dohromady – měření tepu, hlas a vzdálenost, to vše okořeněné online tréninkovým deníkem a koučinkem pracujícím s “řečí těla”.

Na adresu kritiků těchto přístrojů je třeba hned zkraje říci dvojí: Ano, žádný elektronický kouč vám neporadí s technikou běhu nebo třeba se složením stravy. Ale pravdou je i to, že toto zařízení je schopné upravit zátěž dle okamžitého tepu svěřence, takže rozpozná únavu či nastupující nemoc a netlačí člověka “přes závit”, jak by se mohlo lehce stát “lidskému” trenérovi.

Testovali jsme produkt miCoach, dražší a kompletnější sadu, k níž adidas nabízí ještě odlehčenější ekvivalent za poloviční cenu, miZone. Toto levnější náramkové řešení barvou ukazuje, v jaké  tepové zóně se právě nacházíte, ale nezaznamenává žádná data, ani nekoučuje hlasem.

Zato miCoach, který přichází na český trh jen pár týdnů po spuštění prodeje v USA, se na první pohled zdá posazený někde mezi “hračku” Nike SportBand a “seriozní”, funkcemi nadupané přístroje renomovaných výrobců sportovních hodinek. Poměrně nízko položenou cenou 3 300 Kč a slibovanými funkcemi by však mohl přinést rozruch, pokud přístroj potvrdí vše, co je mu vkládáno za výhody.

Tou má být vysoká přesnost měření pomocí chipu upevněného na botě (jakékoliv značky!), kvalitní tréninkové plány z dílny uznávaných amerických trenérů a jednoduchý, přehledný a současně i funkcemi nabitý web www.micoach.com.

Musíme uznat, že zejména tím posledním si nás adidas získal. Zatímco zvolený systém měření má své fyzikální handicapy, záznam dat a především jejich rozbor je v podání adidasu opravdu velmi kvalitní. Co překvapí nejvíce, je možnost využít solidního tréninkového deníku i bez zakoupení přístroje – data lze na rozdíl od řady konkurenčních platforem vkládat i ručně!

PŘED VYBĚHNUTÍM

Běžce nevybavené jazykovými znalostmi čeká hned na začátku nepříjemné překvapení. Že přístroj nezvládá hlasové pokyny v českém jazyce lze asi pochopit, ovšem absence češtiny při poměrně složité instalaci a následném provozu je citelným nedostatkem. Před prvním vyběhnutím s přístrojem si vyšetřete alespoň půlhodinu, protože vás čeká velký počet inicializačních kro­ků.

Velmi chválíme výrobce za nebývalou odvahu nabídnout možnost používání přístroje bez nutnosti kupovat boty ze stejné dílny. Držák chipu lze umístit na tkaničky bot a ačkoliv jeho přemístění na jiné boty zabere nějaký čas (hodil by se extra držák!), je to určitě lepší než nutit kupujícího vázat se na jednu značku bot nebo vymýšlet pokoutné způsoby umístění chipu. Kladem je rovněž možnost výměny baterie v chipu. Pozor, ten je prodávaný prázdný a baterie je poněkud nešťastně ukrytá v krabici a lze ji tedy snadno přehlédnout a i s obalem zahodit.

Nalezení chipu a hrudního pásu je rychlé, jen musíte udělat pár výskoků a pohybů nohou. Rovněž krabička nazvaná Pacer, která je srdcem miCoache, je malá a lehoučká a fandové muziky určitě zatleskají možnosti propojení s MP3 přehrávačem. Do budoucna se nabízí přímé zabudování MP3 přehrávače do krabičky miCoache, včetně jeho krmení motivační hudbou staženou z portálu micoach.com.

Pouze jedno sluchátko zprvu překvapí, ale pak uznáte, že při běhu je rozhodně bezpečnější vnímat i další zvuky. Hlasovým pokynům je dobře rozumět a je možné je jedním stiskem tlačítka zesílit či zeslabit. Sluchátko bylo při našem zimním testu fixováno v uchu čepicí, lze tedy čekat potíže při divočejším běhu v létě, kdy může za běhu z ucha vyskakovat. Nabízí se ale možnost použít jakýkoliv jiný typ sluchátek.

Prvním během, o který vás miCoach sám požádá, je dvanáctiminutovka. Není to klasický Cooperův test “uběhni, co můžeš za 12 minut”. Zařízení vás postupně pobízí od chůze přes pomalý klus až k vyšším tempům, aby se z vás v posledních minutách pokusil dostat maximum. Takto odhadne vaši maximální tepovou frekvenci a rozpočítá vám tepová rozpětí  do takzvaných zón, označených barvami.

Tento systém tréninku, kdy vás nenutí běžet jistým tempem, ale na danou tepovou frekvenci, je jednak citlivějším na okamžitý zdravotní stav trénovaného a také bere do úvahy terén, ve kterém se zrovna pohybujete.

ZA BĚHU

Běh je čistě individuálním sportem a pokud máte před sebou několikahodinový trénink obecné vytrvalosti, asi přivítáte každé slovo, byť by mělo být generováno elektronicky. MiCoach vám nabídne hned několik “komentátorů”, v každém z jazyků (česky bohužel žádný) hlas muže nebo ženy.

Při běhu za vás zařízení hlídá tep a pokud se odchylujete od zóny, kterou máte dodržovat, přijde buďto povzbuzení k vyššímu výkonu, anebo naopak pokyn úsilí snížit. Napoprvé jsme byli poněkud zmateni pokynem: “Maintain blue zone!”, který se dá pochopit na několik způsobů: “Zpomal”, “Zrychli” anebo (a to je správná verze) “Běžíš správně”.

Bohužel pokyny “přidej”, “zpomal”, “udržuj výkon” a obligátní „great job!“ jsou kromě hlášení aktuálně naměřených dat vše, co se od miCoache dočkáte. A to je v době, kdy vám počítačová hra dokáže simulovat živý televizní přenos hokejového zápasu včetně českých komentátorů, opravdu žalostně málo! Určitě by šlo vygenerovat nějakou informaci k průběhu tréninku, varování před zakyselením při přepáleném začátku a podobně.

Pokud by se potvrdily spekulace zámořských serverů, že adidas k miCoachi chystá i GPS modul, vysloveně si lze představit, jak vás v neznámé krajině či městě hlas upozorní, co zajímavého máte zrovna po pravici, nebo v kolik zavírá pizzerie, kolem níž právě hladoví běžíte.

Moc se přimlouváme za to, aby adidas přišel alespoň s jedním českým komentářem. Takový hřímající Ivo Domanský by prohnal kdejakého lenocha…

Na krabičce paceru, tedy centrálního ovladače miCoache, je jedno hlavní tlačítko, po jehož stlačení vám komentátor přečte aktuální hodnoty měřených údajů – uběhnutá vzdálenost, rychlost, tep, tepová zóna a tempo na kilometr. Pokud vám těchto údajů přijde mnoho, je možné nastavit, aby vám byly čteny jen některé. Ovládání paceru je mírně složitější v zimě, kdy máte na rukou tlusté rukavice.

Co nám zejména při ostřejším tréninku chybělo nejvíce, byl číselný displej. Je jasné, že by to zařízení prodražilo, ale bez něj produkt ztrácí na atraktivitě pro výkonnostní běžce, kteří se potřebují letmým pohledem přesvědčit o aktuálních hodnotách tempa a tepu. Stejně tak pokud si chcete jít vyběhnout bez sluchátka v uchu, nemáte přehled o tom, zda jste měření vůbec spustili!

Hrudní pás sedí při správném napnutí dobře, netlačí, ani nesjíždí na zpoceném těle. Má dvě zóny snímající tep, elektronickou část pásu je možné odepnout a zbytek pásu vyprat.

TRÉNINKOVÝ DENÍK

Asi nejsilnější stránkou konceptu miCoach je internetový tréninkový deník. Rozhraní je, alespoň nyní při nízkém počtu uživatelů, vcelku rychlé, až na pár výjimek srozumitelné a přehledné. Začněme jeho největší slabinou, a tím celého zařízení, kterou je nemožnost sledovat výkony jiných běžců či se navzájem hecovat formou soutěží a výzev, jako to nabízí konkurenční platforma www.nikeplus.com.

Řešení od adidasu je však mnohem propracovanější, co se týče osobního tréninku a analýzy dat, a je dokonce možné jej zcela zdarma používat bez samotného miCoache. Pochopitelně jen pro sledování uběhnutých kilometrů a času, tedy bez analýzy tepové frekvence, na které je systém miCoach postaven.

Mimochodem – ruční vkládání běhů je téměř ukryto, v menu jej nenajdete, ale stačí kliknout na den v plánovacím kalendáři a překonat chybku při vkládání počtu kilometrů. Dovolí vám to totiž jen tři čísla a omylem to počítá desetinnou tečku/čárku za jedno z čísel, takže třeba nezadáte 14.8 km. Naštěstí to jde poté v následné editaci opravit.

V nabídce sledovaných dat jsme nenašli údaje o průměrné a maximální rychlosti, jen tempo. To je chyba. Naopak zaujme měření frekvence kroků a vysloveně luxusní záležitostí je možnost analýzy úseků tréninku, kdy si jednoduše oříznete například začátky a konce tréninku, během nichž nejedete naplno. Chybí už jen import a export dat do jiných deníků.

V nabídce je hned několik přednastavených tréninků na různé distance a s různými ambicemi uživatele. Pokud si nevyberete, nebo se vám z jakýchkoliv důvodů nelíbí systém tréninků, klidně si vytvořte svůj vlastní.

Co už je slabší (bohužel, mohlo to naopak být třešničkou na dortu), jsou písemné trenérské rady a zpětná vazba, která se objevuje po vložení dat o vašich výkonech. Tyto rady jsou velmi strohé, stejně tak automaticky generované povzbuzující zprávičky při dosažení milníků působí nudně a roboticky. Zde by to chtělo mnohem více zapracovat, cesta je ale správná! Vysloveně otravná je pak neustále vyskakující hláška, že vám systém nastavil jako komunikační jazyk angličtinu.

Ačkoliv výrobce uvádí, že jeho akcelerometrický chip dosahuje nadstandardní úrovně přesnosti, nám při přímém srovnání s konkurenčními chipy ukazoval téměř totožné hodnoty. Což v případě běhu rovnoměrným tempem s minimem zatáček znamená až téměř stoprocentní přesnost. Pokud ale vyzkoušíte fartlek (střídání tempa, terénu a délky kroku), přesnost oproti podstatně dražším systémům opřeným o satelitní navigaci začne výrazně klesat.

Náš test trval měsíc, nedokážeme tedy říci nic o životnosti přístroje, ani jsme neměli příležitost jej vystavit například prašnému či horkému prostředí, nebo s ním běžet v dešti.

ZÁVĚR

Je těžké najít jasnou odpověď na otázku, zda v případě adidas miCoache převáží věrnost fandů již zaběhlým a známým značkám či chuť zkusit něco nového, co má prozatím své mouchy, ale otvírá prostor pro další rozvoj, možná dost zásadní. Co se týče sady miZone, přijde nám, že za polovinu uživatel získá rozhodně méně muziky, než by odpovídalo rozdílu v ceně. Síla „adidasího“ produktu je jistě v tréninku a jeho analýze, která svou úrovní neurazí ani fajnšmekry a přitom je srozumitelná i naprostým začátečníkům.

Profíkům bude jasně scházet pro trénink displej, technologickým hračičkům GPS záznam, někomu bude zase při běhu vadit kablík v uchu. Jedno je ale jisté – adidas přichází za vcelku dobrou cenu s řešením zajímavým a rozhodně se vyplatí dát mu šanci. Vývoj miCoache se však nesmí zastavit, což se týká zejména sdílení dat, hlasových pokynů a absence dalších doplňků.

PRO

+ trénink postavený na srdečním tepu
+ zdařilý online tréninkový deník
+ za běžných podmínek přijatelná přesnost měření
+ velký prostor pro další vylepšování
+ možnost použít chip s botami jiných značek
+ komunikuje jak s PC, tak Macem

PROTI

– chybí možnost sledování měřených veličin letmým pohledem na displej
- absence češtiny při instalaci, ovládání deníku i samotném tréninku
- hlasové pokyny jsou hodně chudé, některé zprvu i nesrozumitelné
- v době internetové jasně chybí možnost týmových soutěží
- první instalace zabere přes půl hodiny
- bez sluchátka nemáte přehled o tom, zda přístroj funguje