NÁZOR: Otazníky kolem Atleta roku

Pátrám v paměti, který běžec dlouhých tratí byl v TOP 10 naposledy.  Karel David? Nebo snad Alena Peterková? Oba byli výborní maratonci, jenže sportovní výkon stárne ze dne na den a oba jmenovaní závodili ještě v minulém století… Zní to děsně, ale j to pravda pravdoucí.

Anička Pichrtová se v desítce nejlepších atletů chytila drápkem před dvěma lety, kdy získala první titul mistryně Evropy v běhu do vrchu a spolehlivě reprezentovala na olympijském maratonu. Tyto úspěchy už nebylo možno ignorovat a tak se neopakoval trapas z roku 1998, kdy nikdo na svazu neregistroval prvenství jiné vrchařky, Dity Hebelkové, ve Světovém poháru (neoficiálním MS)  a tak se Dita nedočkala ani širší nominace mezi 20 kandidátů.

Loni unikla Pichrtové první desítka o jediný bod, letos dosáhla zatím nejvýš, skončila sedmá díky druhému titulu mistryně Evropy a vítězství ve vrchařské Grand Prix. 120 hlasujících jí udělilo 468 bodů. Oficiálně jde o hlasování „novinářů, trenérů a funkcionářů“, ale pokud se týče složení hlasujících, stačí přehodit pořadí a jste doma. Asi 65% atletických „bafíků“, 20% trenérů a sotva 15% lidí z medií. Ostatně, kolik novinářů u nás píše o atletice, o běhu nemluvě?

Málokdy byl rozdíl mezi prvními dvěma atlety tak těsný a vím, že řada hlasujících na první místo nominovala nikoliv mistra Evropy Šebrleho, nýbrž stříbrnou oštěpařku Špotákovou. U od­borníků dost podivný přístup, neboť mistr je mistr a vicemistryně je vicemistryně. 

Že by zde hrála roli spíše než nestrannost jistá – slušně řečeno – rezervovanost vůči Romanu Šebrlemu, u funkcionářů méně oblíbenému kvůli některým nepříznivým výrokům poněkud prostořekého mistra Evropy?

Pokud by král byl po čtyřech sezónách svržen z trůnu, možná by si někteří v atletických kuloárech mnuli ruce, ale Evropa by se zřejmě moc divila, jak si u nás vážíme nejcennějších medailí…

No a malou paralelu se shora řečeným objevíme i v umístění Pichrtové. Výsledky sezóny 2006 jsou dosti průkazné, zejména pokud jde o pořadí prvních čtyř atletů. Toto pořadí také zvolila většina lidí, která já osobně považuji za odborníky a kterých si vážím.

A vážím si jich tím spíše, že právě oni v osmi případech z deseti dali Aničku na páté místo, kam jako vítězka oficiálního mistrovství Evropy nepochybně patří, a to i s přihlédnutím k faktu, že běhy do vrchu jsou disciplínou mladou a že v Göteborgu byla přece jen silnější konkurence než ve Svatoňovicích. Ale jen potud a ani o krok zpět! 

Ti, kteří suverénně přiřkli Pichrtové jeden bod za desáté místo „z milosti“ nebo její výkony velkoryse úplně přehlédli, u mne žádní odborníci nejsou. Prohlédněte si výsledky hlasování na serveru atletika.cz, jsou dost poučné.

Ivo Domanský

(rubrika Názor nemusí odrážet stanoviska Behej.com)