Správná technika došlapu

Z pohledu techniky b?hu hovo?íme v souvislosti s došlapem nohy na podložku a jejím následným odrazem o oporové fázi. V odborné literatu?e bychom našli její další rozd?lení, které v?tšinou vychází ze základní funkce nohy b?žce, která musí nejprve kompenzovat náraz p?i došlapu a poté se co nejefektivn?ji odrazit do dalšího kroku.

P?i b?hu st?ední rychlostí na naše nohy, p?esn?ji ?e?eno nohu, p?i každém došlapu p?sobí dvoj- až trojnásobek vlastní t?lesné váhy. Jestliže technika oporové fáze není v po?ádku a nohy zát?ž správn? nekompenzují, jsou následn? nerovnom?rn? zat?žovány a p?et?žovány i kolena, ky?le a také páte?.

A jak tedy ideální technika oporové fáze vypadá? Ideální technika došlapu se vyzna?uje prvním kontaktem nohy se zemí na vn?jší stran? paty. Následuje postupné zhoupnutí chodidla mírn? sm?rem dovnit? a dále vp?ed. Se zdvihem paty a aktivním zapojením kotníku za?íná odraz p?es p?ední palcovou ?ást chodidla. P?i této technice dochází k rozložení reak?ní síly podložky na v?tší plochu – tém?? na všechny ?ásti chodidla. Na rozdíl od dalších technik (b?h p?es špi?ky nebo dopad na st?ed chodidla) tak pohybový aparát b?žce nemusí tlumit tak veliké síly. 

U b?žc? se setkáváme s oboustrannými odchylkami od popsaného ideálu techniky. ?ast?jším bývá nadm?rné došlapování na vnit?ní stranu chodidla, kterou nazýváme pronace. K pronaci mají tendenci lidé s dolními kon?etinami do „X“ a pom?rn? velmi ?asto i b?žci s podéln? plochýma nohama. K nadm?rné pronaci ve v?tšin? p?ípad? nedochází bezprost?edn? v prvním momentu kontaktu nohy s podložkou, ale až v pr?b?hu jejího odvíjení. Hovo?íme o tzv. prona?ním propadu, který má jednozna?n? negativní vliv na techniku b?hu a m?že vést až ke chronickým bolestem v d?sledku p?etížení nožní klenby, kolen a Achillovy šlachy. 

Výrobci b?žecké obuvi dodávají na trh modely, které mají tomuto „borcení“ nohy zabra?ovat. Tyto modely obsahují konstruk?ní prvky, které nohu na vnit?ní stran? podpírají. P?i pohledu na podrážku této boty neshledáme typické vykrojení ve st?ední ?ásti, nýbrž nep?erušenou podrážku po celé vnit?ní délce, pop?. stabiliza?ní prvky v mezipodrážce zabra?ující vnit?nímu propadu nohy. 

Z praxe je známo, že se pronace zvyšuje s únavou. S tímto faktem je t?eba po?ítat práv? p?i výb?ru obuvi a volit rad?ji botu ur?enou pro vyšší stupe? pronace, než která se jeví bez únavy. 

S opa?nou odchylkou – s došlapem na vn?jší stranu chodidla (supi­naci) – se setkáváme u b?žc? s dolními kon?etinami do „O“. ?asto supinují i b?žci, kte?í p?i došlapu vytá?ejí špi?ky p?íliš dovnit? nebo mají zvýšenou klenbu nohy. Mnozí b?žci se na základ? opot?ebování obuvi na vn?jší stran? paty domnívají, že pat?í ke skupin? s nadm?rnou supinací. Ve v?tšin? p?ípad? se ovšem mýlí, protože jak jsme se již zmínili, je mírná supinace na za?átku došlapu zcela p?irozená a dokonce i žádoucí. 

?asto kladenou otázkou mezi b?žci je náprava uvedených vrozených vad, resp. možnost zm?ny techniky oporové fáze. Jenom správná obuv není vždy všelékem. Ta pouze zmír?uje d?sledky. V praxi se nejlépe osv?d?uje kombinace pasivních (speciální vložky a obuv) a  aktivních prost?edk? (posilovací a protahovací cvi?ení). ?asto pomáhají i speciální cvi?ení zam??ená na vyrovnávání funk?ních blok? v daných kloubech. 

Konkrétní ?ešení ovšem vždy p?ípad od p?ípadu záleží na individuální diagnóze. Velmi d?ležitým obecným záv?rem je, že se noha chová jinak staticky bez zatížení a dynamicky p?i b?hu. Ur?ité souvislosti mezi ob?ma režimy ur?it? existují, ale je pot?eba je vhodn? interpretovat a jen statické nebo klinické vyšet?ení specialistou (ortopedem, fyzioterapeutem nebo podologem) rozhodn? nesta?í. 

D?ležitý je také poznatek, že pom?rn? dost problém? pohybového aparátu se dá eliminovat výb?rem vhodné obuvi, která musí konstruk?n? odpovídat individuální technice oporové fáze.

Klinické vyšet?ení a vyšet?ení na podoskopu je zam??eno na tvar a funk?nost podélné a p?í?né klenby nohou, druh a stupe? deformace chodidel. K vyšet?ení také pat?í ohodnocení svalových dysbalancí (zkrácení svalu, oslabení svalu, zvýšené nap?tí svalu), a to zejména na dolních kon?etinách. Také se hodnotí možné  hypermobility hlezenních kloub?, tzn. jejich zvýšené pohyblivosti. Vyšet?ovaná osoba je dotazována na dosavadní pohybový režim, prod?lané úrazy pohybového aparátu a problémy s dolními kon?etinami.

Další sou?ástí je vyšet?ení na tlakom?rné desce Footscan. V tomto p?ípad? se jedná o hodnocení dynamického chování nohou p?i pomalé ch?zi, resp. b?hu. Vyšet?ení probíhá nejprve naboso za pomalé ch?ze, kdy vyšet?ovaná osoba zcela uvoln?n? p?echází po tlakom?rné desce. Analýza odhalí rozložení tlaku chodidel na podložku od prvního až po poslední kontakt nohy. Záznam je vyhodnocen pomocí PC. Poté následuje vyšet?ení v b?žecké obuvi.

Vyšet?ení na b?žeckém trenažeru probíhá v b?žecké obuvi se stup?ovanou rychlostí b?hu, resp. ch?ze. Vyšet?ovaná osoba by se tak nejprve m?la adaptovat na podmínky pohybu na b?žeckém pásu, uvolnit se a p?edvád?t co možná individuáln? „nejtypi?t?jší“ techniku b?hu. Rychlost pohybu pásu je z pomalé ch?ze zvyšována až k p?echodu do b?hu.

V pr?b?hu vyšet?ení je po?izován videozáznam ze zadního pohledu (podélná osa chodidel). Záznam sleduje vzájemnou pozici chodidel, hlezenního kloubu a lýtek. Ve složit?jších p?ípadech (nap?. pro zjišt?ní drobných individuálních odchylek) se používá biomechanický systém Qualisys. Sedm vzájemn? a s PC propojených infrakamer tak odhalí i tu nejjemn?jší odchylku v technice b?hu.

(dokon?ení za týden)

Aleš Tvrzník
Odborný pracovník V?deckého a servisního pracovišt? t?lesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a p?enosem takto získaných poznatk? do oblasti rekrea?ního sportu, resp. fitness. Je autorem celé ?ady metodických materiál? a publikací. Poslední dobou se v?nuje biomechanice b?žeckého kroku a konzulta?ní ?innosti p?i výb?ru správné b?žecké obuvi.