Sibiřský maraton

I když náš plán byl znám n?jaký ten m?síc p?edem, stejn? jsme nevychytali asi nejv?tší problém. V?tšina maraton? se b?há (aspo? se mi zdá) v ned?li. Sibi?ský se b?žel v sobotu. Tak jsme dorazili v pátek ve?er, chytli prvního nabízejícího se taxiká?e s Volhou a uhán?li do kancelá?e organizátor?. 

?idi? s jednou rukou z okna nám hned sd?lil, že m?sto má narozeniny 291 let od založení a v ned?li se chystá velká sláva, a taky že zítra je sobota a t?ší se na „da?u“. V kancelá?i o ni?em nev?d?li, registrace je prý v míst? zimního stadionu. Našt?stí nám byl nabídnut odvoz organizátorským autem. Hlavní vchod již byl uzav?en, neb registrace byla do 19:00 hodin a strážný u vchodu byl neúprosný. Když to nejde p?edem, zkusme to zadem. Po pár vysv?tleních nakonec plivli a dýchli na již sklizené razítko a bylo to. Máme ?íslo, tri?ko a ?ip.

V pátek už jsme stihli najít jen hotel, restauraci s n??ím k sn?dku a koupit pití. Na recepci nás ješt? ujistili, že ráno pro maratonce d?lají speciální d?ív?jší snídani, a to už v 7 hodin (jinak si musíte po?kat do osmi). I když jsme cestovali „jen“ z Moskvy, ?asový posun byl t?i hodiny. Tak jsme vstávali v podstat? p?ed ?tvrtou. 

Speciální snídan? se sestávala z párk? a míchaných vajec. M?li jsme jen kafe, i když jsem se nechystala b?žet, to fakt nemusím. Další chybou bylo, že jsme nenakoupili n?jaké zásoby, aspo? ovoce. Oslaben no?ním bojem s komáry a nedostate?ným spánkem, posnídal manžel gel a šup na start.

M?sto už bylo ráno plné sportovc?. V ten samý den se b?želo 5 km, 3 km, VIP b?h a jel se závod na bruslích. Podle toho to také na startu vypadalo. Chyb?ly mi trochu zátarasy z Celetné, kdy jsou b?žci odd?leni a tak n?jak chrán?ni. Najednou byl start. Maraton, 5 km a brusle sou?asn?. B?žci neznající místo se rychle prodírali ke startu a n?kte?í sprintovali i hodnou chvíli za chvostem. 

Trasa byla hlídána místním policejním sborem. Sem tam zátaras, ale autorita placatých ?epic d?lala své. N?kdy se však stalo, že i ti nejpovolan?jší se zakoukali do krás b?žky? ?i kolemjdoucích a tak se dala trasa p?echázet skoro kdekoliv (brusla?i na tom byli s bržd?ním h??e). 

Jen ne posledních 300 metr? p?ed cílem. Tam byl spíše problém se v?bec dostat. Cht?la jsem se nacpat k zátaras?m a povzbuzovat na posledních metrech state?né bojovníky, ale bylo zde n?kolik vyhrazených ?ad dob?h? pro r?zné závody a velmi p?ísní dohlížející. Nastr?ila jsem fo?ák na nejviditeln?jší místo a s výrazem nadšeného sportovního reportéra ve tvá?i se drala k cíli. Poda?ilo se. Na posledních metrech opravdu fandové nebyli, nicmén? komentátor vynahradil p?ihlížejícím obraz tím, že ?etl ?ísla dobíhajících a k?i?el jejich jména a místo odkud p?ijeli. Pro n?které to bylo ne?ekané p?ekvapení.

Jakých p?ekvapení jsem se do?kala já? No hlavn? to vedro. ?lov?k by ?ekl Sibi?, bude chladn?ji, to se to pob?ží. Ne ne, na startu v 9 hodin ráno bylo 20 stup?? a odpoledne se zada?ilo celých 27. Což spojené s vlhkostí dalo zabrat nejednomu Evropanovi. Velice p?íjemní lidé. Hned jak b?žci vystartovali, za?aly se jednotlivé doprovody mezi sebou bavit. Byla jsem z ?ech rarita. Nezapomn?la jsem je lákat na PIM.

I mezi b?žci byli rarity. Dva b?želi maraton bez bot. A dob?hli. Jeden byl starší pán z Novosibirsku a vylepšil sv?j out-fit slamákem s širokou krempou. Druhý mladík jen v trenýrkách. 

Taky zde byli vodi?i, avšak jen na ?asy 3.30, 3.45, 4.00 a 4.15.

V ned?li nás potom p?ekvapilo, s jakou hrdostí slaví Om?i?i (což je v ruštin? ob?ané Omsku) narozeniny svého mladého m?sta. Malé hol?i?ky byly hrdé na své velké mašle ve vlasech, dosp?lí pak na slavnostn? nazdobené m?sto s podii každých 150 metr?, prodejci zmrzliny každých 20 m a praporky a vlajkami na všem. 

Pokud se tedy chystáte na Sibi?ský maraton, p?ipravte se na teplo, milé p?ijetí a na to, že ze sibi?ské p?írody neuvidíte nic. Celý maratón se b?ží ve m?st?. Když to srovnám s tím výletem… t?eba na Moskevský maraton? Tak to až v zá?í, tam se chystám coby b?žec.