Nedávno jsem se s vámi podělila o svůj záměr uběhnout poslední srpnový den letošního roku desetikilometrový závod We Run Prague. Začala jsem se připravovat od nuly. Bez sportovní minulosti. Zvládnu to za tři měsíce? Od doby, kdy vyšel první článek o mé přípravě, mám za sebou své první kilometry a s nimi i první dojmy. Tady jsou.
Odkaz na článek

Chceš-li 10 km běžet již na konci srpna, tak bych doporučoval co nejdříve uskutečnit test, kterým by bylo zkusit, jak se tělo bude chovat, pokud tuto vzdálenost ujdeš, pokud možno rychlejší chůzí (5 km/h). Myslím, že zařazení chůze může pomoci k testování a získání obecné vytrvalosti, aniž bys musela řešit to, že tělo ještě vzdálenost běžecky nezvládne.

Dále by mě zajímalo, co se stane po těch 30 sekundách, že nejsi schopna běžet déle. Jsi zadýchaná, bolí Tě nohy, či máš jiný problém? Neběháš moc rychle, či neděláš jen dlouhé skoky (spočítej někdy počet kroků, které uděláš za těch 30 sekund běhu) či nemáš jiné problémy? Nemůžeš udělat video či aspoň fotky ze svého běhu/chůze?

Jaký máš vlastně pro Nike cíl? Chceš to celé uběhnout, či Ti nevadí střídání běhu a chůze? A na jaký čas bys tedy chtěla zaběhnout (a jaký je limit)?

Držím Ti palce, jinak mi samozřejmě můžeš poslat mail, budeš-li chtít pomoci. I když teď běhám rychleji, tak si ještě dobře pamatuji, jak jsem začínal. 

Problémem je jistá neznalost a naivita všech plánů typu: „za TŘI MĚSÍCE maratoncem, běžcem, půlmaratoncem…“. Než se organismus začne adaptovat na zátěž, tak to trvá několik měsíců bez viditelných výsledků. Takže, žádná deziluze není na místě. Vyděržaj pijaněr, chce to trpělivost. I když třeba za tři měsíce desítku neuběhnete, za rok se nepoznáte a budete se cítit mnohem lépe.

Kdyz si vzpomenu na své začátky, tak mi trvalo pul roku dostat se na tréninkových 6km. Každy běh problémy s nějakou časti tela, která o sobě dávala vědet. Postupne se to zlepsovalo a kdyz jsem začínal přemýšlet o prvním půlmaratonu, uz to bylo všechno lepší a běh me opravdu zacal bavit. Určitě bych se ale nenechal nutit nejakym plánem, on si to musí člověk v hlave ujasnit sám a sám se rozhodnout, ted na to mám a jdu do toho. Jinak běhy v dešti jsou fajn, kdo nevyzkousi, nevěří :) Do srpnového závodu přeji hodně sil a at to bezi celou cestu. V cili pak budou jen pocity štěstí.

Když jsem začínala běhat, dostala se mi do ruky Kniha o běhání Jeffa Gallowaye. Tam je střídání běhu a chůze vysloveně doporučované, takže jsem přestala mít jakýkoli problém s tím, že část závodu prostě jdu, ty časy nakonec nebyly tak zoufalé. Ostatně, dělám to tak dodnes, samozřejmě ty chodecké pauzy se čím dál víc zkracují. Pochopení od zkušených běžců nečekej. V Čechách se všechno bere moc vážně. Doporučuji vyrazit na nějaký zahraniční závod, třeba z Mnichova si pamatuji, jak desítku dobíhali i naprosto nesportovně vyhlížející jedinci v časech okolo hodiny a půl a stejně jim všichni fandili. A hlavně , byla jich tam spousta. Běhání je dřina, ale krásná. Vytrvej, stojí to za to.

*>> Mary, 17. 06. 2013 09:12:05 Pochopení od zkušených běžců nečekej. V Čechách se všechno bere moc vážně. *

To nechápu, běžel jsem spousty závodů, mnohdy na posledních místech a občas i úplně poslední, ale že bych se někdy setkal s nepochopením od ostatních bězců, říci nemohu, spíše naopak. Jistě, něco jiného byly a jsou občasné reakce náhodných lidí, které člověk potká při běhání po městě, ale to bych neřešil – takové lidi většinou stačí vyzvat, aby se připojili k mému běhu.

Opravdu máte nějaké osobní zkušenosti nepochopení od zkušených běžců? A co tím nepochopením vlastně myslíte?

Mimochodem, na letošním MR veteránů běžely jen dvě ženy, vítězka (55 let) měla 42:30, druhá v pořadí (58 let) měla 74:47, přičemž v druhé polovině jen chodila, nikdo se jí nesmál a nikdo jí ani ze závodu nestáhl, naopak získala cennou stříbrnou medaili. Kdyby tam nějaká žena běžela i 90 minut, tak by získala bronz. Nechápu ovšem, proč na tyto akce lidé chodí v tak malém počtu …

>> kanovsky, 17. 06. 2013 10:46:08

mozno ze zeny nechcu tak verejne manifestovat ze su uz veteranky a v ktorej vekovej kategorii su zaradene, tie medaile im za to nestoja ?

>> rudo, 17. 06. 2013 10:53:53

Na kratších vzdálenostech startovalo o něco více, 100m běželo sedm, 200m, 400m a 800m čtyři, 1500m dokonce devět a 5 km běželo šest. 10 km ale běžely jen dvě, což přitom nebyl jen náhodný extrém, protože ani v minulých letech to nebylo příliš lepší. Ženy nechodí ani na ligu, i tam bývají delší disciplíny dost málo obsazeny, přestože každý účastník by získal pro jejich tým nemálo bodů. Na MR veteránů přitom není ani nutné být registrován v atletickém klubu.

>> kanovsky, 17. 06. 2013 11:07:41

aha, si spominam na zazitok z davnej minulosti ked jedna karadka sa prihlasila na cestny beh a hoci nebehavala, celkom sa tesila ze pobezi nikede v peletone velkej mase ludi… avsak zistila pocas behu ze dobeh je na stadion a kazdy musi odbehnut cele 400m kolo do ciela, jej vyhlasenie – na drahe pred vsetkymi bezat nebudem a v brane stadiona zastala a isla rovno do satne, radsej mala DNF hoci takmer celu trat odbehla… mozno to bude nejaky podobny syndrom, beaht po parkoch po uliciach na masovkach je OK pre vytrvalkyne ale na drahe v ziadnom pripade

ucastnice sprintov a technickcyh disciplin su urcite byvale atletky ktore proste pokracuju v sporte a pre tie je to samzorejme ze sa sutazi na drahe a na stadione a ze sa nemusia schovavat do davu po uliciach.

>> kanovsky, 17. 06. 2013 11:07:41 Prostě asi umístění v závodech a body do tabulky nejsou jejich hlavní motivací.

>> jarkakadla, 17. 06. 2013 7:00:07 A běháš sama nebo i s těmi potomky, co tě do toho hecují? Možná by ti pomohli udržet pomalejší tempo v delší vzdálenosti. Taky mi na začátku mého běhání chvíli trvalo, než jsem si všiml, že když běžím pomaleji, doběhnu dále.

Hmm zaujimave, momentalne mam podobnu skusenost s jednou znamou, s ktorou obcas beham. V celom svojom zivote nesportovala a nema ziadnu sporotvu dannost. Chce vsak zit zdravie a popri tom mozno aj troska zhodit. Zacinali sme s 4km „behom“ v celkovom tempe 8min/km, s asi 7 „prestavakami od behu“, kde sme presli do rychlejsej chodze. Trva to asi mesiac aj nieco, vacisnou 2×z do tyzdna. Momentalne sme sa vcera dostali na 6,8km za 52min co je priemer nejakych 7:43min/km. Ale, ze by vydrzala len 30s behu tak to nie, tiez sam mi tento problem pisatelky nezda. Moj odhad je taky, ze znama po mesiaci dokaze odbehnut 2km v kuse (4,5km s 1 medzichodzou) ak je ten beh pomalsi. Isteze rychlost 6:30min/km vydrzi mozno len 500–700m. Inak taktiez mala taky svoj vnutory problem s tym, ked musi prejst do chodze (kedze na zaciatku uz po 200m mala nad 185 tepy pri rychlosti 7min/km), ale nakoniec som ju prehovoril, ze na tom nie je nic zle. Problem ma stale s dychanim a tzv. „fucanim“, vraj sa za to hanbi a prave preto nejde na svoje hranice priliz daleko (zatial)

>> kanovsky, 17. 06. 2013 10:46:08

Petře, zřejmě nejsi považován za zkušeného běžce.

Muj znamy zacal behat pred rokem (o vikendu to byl presne rok). Po mesici ubehl v kuse 5km v zavode za 36min, ale byl to do te doby jeho nejdelsi beh. Behaval stylem 10min chuze – 5min beh – 5min chuze- 5min beh.....pricemz chodil opravdu hodne ostre at uz na pase ve fitku nebo v parku. O 5 mesicu pozdeji uz dal 10km tesne pod 60min (opet v zavode a za opravdu horkeho pocasi) a v listopadu dokoncil s vypetim vsech sil 15km zavod. Stale strida v treninku beh a chuzi, proste dle toho, jak muze a nestara se, kdo si co mysli. Minuly tyden jsem dobihala trenink s kamarady a potkali jsme ho, jak vyrazel na volnych 21km.

>> rudo, 17. 06. 2013 10:53:53

Rudo, nejen zenam. Jeden kamarad v kvetnu vyhral beh na 5km. tedy vyhral ve sve kategori a to M40. Kdyz jsme nadsene jasala super, tak na mne pohledl, ze tam nejde. Ptam se proc a odpovedel : " Docela ponizujici priznat se ke stari pred mnoha mladymi kocickami" . Argumentovala jsem, ze vlastne ukazuje, v jake je super kondici, kdyz jej predbehlo jen 5 mladych vojaku, tak si pro ten pohar dosel 

>> milan, 17. 06. 2013 11:26:27

Milane, to bude tím. Tebe by ale za zkušeného běžce už považovat mohly. 

>> PALOsvk, 17. 06. 2013 11:23:20

Má nabídka pro pisatelku samozřejmě platí, a nabízím i to, že si s ní zaběhám, pokud si někdy udělá výlet do Brna. Samotného mě to velmi zajímá.

>> kanovsky, 17. 06. 2013 11:38:40

A já si s ní ráda zalítám, pokud někdy lítá po Praze.

Sára

>> kanovsky, 17. 06. 2013 11:38:40

Proč myslíš?

Srdečně zdravím, paní Jarmilo, a držím Vám palce. Na základě Vašeho článku mě dcera vyburcovala,abych i já se trošku zapojila. Jsem na tom věkově i sportovně podobně jako Vy. Byla bych moc ráda,kdybyste se mi ozvala a kdybychom si mohly občas napsat,co se nám povedlo, co nevyšlo. Díky moc. Dana

>> milan, 17. 06. 2013 12:35:13

Krááá. Protože jseš starej. Ještě jsem chtěla kráknout, že i vomšelej. Ale potom jsem se koukla na svý vomšelý brka a radši držím zobák.

Sára

Za mamku moc děkuji za všechny komentáře, rady a povzbuzení. Jsem na ni hrdá, že se pustila do takové výzvy. Zatím jsme byly společně běhat jen jednou, ukázala jsem ji, jak se protáhnout a rozvičit. Mamka opravdu běhá těch 30s – 40s, pak začne nezvládat s dechem. Nikdy moc nesportovala, je to pro ni nezvyklá zátěž. Brzy se opět připojím k jejímu běhu a zkusíme běžet pomaleji. S takovou podporou mamka určitě závod zvládne:-)

>> vsara, 17. 06. 2013 15:41:11

Sáro, starej, vomšelej, to snesu. Ale v poslední době slýchám, že i hubenej, to je pro mě šok.

>> Lucccik, 17. 06. 2013 23:01:31

inymi slovami beha 30 sekundove intervaly na plne gule

to je pre nu az za hranicou alaktickeho treninku, nech to skrati na 15 sekund, pri jej vykonnosti je uz 30 sekund v anaerobnom intrevalovom systeme

alebo na to moze ist tak ze si poslusne najde tempo pri ktorom neposle pluca 1 meter pred sebou, cim myslim skutocne dychacie pluca

>> Lucccik, 17. 06. 2013 23:01:31

momentálně je to ve stavu tréninku na sprinty ( ATP, ATP-CP), tedy aerobní mechanismus má minimální účinek, problém teď může být teď i počasí, tedy nelze přetěžovat, celkově je zde i dost podstatné zdravotní riziko, v tomto věku je to náhlý přechod na zátěž i vzhledem k předchozí nečinnosti by mohla vzniknout embolizace, tedy pokud tento pokus není pod dozorem trenéra a stavy konzultovány s lékařem, tato diskuse to nenahrazuje,

rozumný test navrhuje >> kanovsky, 17. 06. 2013 08:03:18, rychlost pro chůzi bych viděl i trochu vyšší, potom může následovat i přechod na běh,

>> Lucccik, 17. 06. 2013 23:01:31

Souvisí s VO2max ( ml/kg/min), množství kyslíku, které je organismus schopen přijmout,

tuk se zpracovává pouze v aerobním režimu,

AE -MK (tuk) + P + ADP + O2 = CO2 + H2O + ATP,

AE -glykogen + P + ADP + O2 = CO2 + H2O + ATP,

potom pracuje AE +AN,

anaerobní režim:

AN -ATP = ADP + P + volná energie,

AN -CP + ADP = kreatin + ATP,

AN -glykogen + P + ADP = laktát + ATP,

anaerobní režim je rovněž režimem reagujícím na primární stresovou zátěž

Dobrý den,
článek „zasloužilá matka běžkyní“ mě zaujal. Jsem na tom ne nepodobně, 3 děti, NIKDY žádný sport pořádně a vlastně ani nepořádně :), kondice mizerná. Ale běhání mě poslední dobou zaujalo. Od minulého týdne to zkouším také. Zvládnout We Run Prag by bylo super. První dva mé běhy byly více chůze, po necelé minutě také problémy s dechem, nevěřila jsem že vydržím běžet více než 2 minuty v kuse. Včera jsem zkusila poslechnout radu začít běhat pomalu. Začala jsem VELMI pomalu, možná až moc, rychlostí chůze a ono to šlo. Rychlost sice byla legračních 5–6 km/hodinu, zadýchaná jsem byla i tak, ale běžela jsem 15 minut v kuse, pak malá pauza a znovu. Určitě sem budu nakukovat pro inspiraci a rady Eva

>> Desert, 18. 06. 2013 08:12:03

Doporučuji napoprvé zkusit 5 km/h, napodruhé pak 6 km/h a napotřetí zařazovat do chůze běžecké části tak, aby rychlost běhu nebyla vyšší než rychlost chůze, viz příklad Chamae. Jednou týdně bych toto zařazoval.

>> Chamae, 18. 06. 2013 09:38:46

Evo, preji, at te to bavi. A polozim otazku. Proc si davat ze cil WRP? Preci jen, je to 10km. Na podzim se v Praze bezi jina velka masova akce, kde mohou zeny v podvecer bezet v ciste zenskem behu 5km. Muzes bezet v zavode s muzi i desitku, ale tam je dam mnohem mene (www.runczech.com) Mit cil je super duvod, ale pokud behas sama a sotva jsi zacala, mozna by bylo rozumnejsi dat si za cil „jen“ tech zavodnich 5km a 10km nechat treba na pristi rok. Tim te nechci odrazovat, jen ze nema nutne cenu trapit se hned s desitkou. Ovsem chapu, ze ubehla jsme v zavode 10km zni lip .

Preji hodne stesti

Rád bych se podělil o své zkušenosti s během. Začal jsem pod tlakem okolností běhat také v cca 53 letech. Začátky byly hrozné, ale nevzdal jsem to. Pokud si dobře vzpomínám, tak jsem začal nejprve chodit s holemi a zkusil jsem, zda vydržím jít aspoň 5 km v rychlejším tempu – šlo to. Potom jsem začal střídat běh a chůzi – nejprve 1 minutu běhu a 2 minuty chůze. Potom jsem zkracoval chůzi a prodlužoval běh až jsem po dvou měsících dokázal „uběhnout“ 4km v kuse, ale pozor, rychlostí cca 8min/km. Je nutné začít běhat opravdu pomalu (7:30 až 7:00min/km) a nedat na řeči zkušených běžců, že je to vlastně jen rychlejší chůze. A pozor na běhání s dětmi – jednou jsem, hrdý na to, co uběhnu, šel běhat s dcerou. Ta se mě po 2 minutách zeptala – „A to je tvoje tempo?“ Když jsem ji to potvrdil, tak mi naprosto tvrdě sdělila – „Tak ahoj a potkáme se u rybníka“ a zmizela mi v dáli.

>> skritek Hugo, 18. 06. 2013 09:55:51 Asi jen protože jsem o tom běhu četla v původním článku. Zatím nevím co se pořádá/existuje za možnosti, teprve začínám zjišťovat. Běh 5km ženy zní prima, díky za informaci :). Zatím je mi celkem jedno jak to „zní“, mám ambice jen se trochu zlepšit, abych něco uběhla, časem bych ráda i rychleji než rychlostí chůze

>> zkrchak, 18. 06. 2013 10:01:15 hmm, pěkné :). Jedna z mých hlavních motivací je naučit se běhat tak aby na mě mé děti nemusely stále někde čekat, jim to jde nějak samo. Proč by chodili když můžou běžet? Eva

>> vsara, 17. 06. 2013 15:41:11

Sáro, fuj! To se nedělá, navážet se do Milanova věku, když létáš výrazně pomaleji (já vím, Evžen…), než on běhá .

Musel jsem se ozvat, když jsme s Milanem stejný ročník (bohužel ne stejná běžecká výkonnost)! Jaképak stáří, prostě chlapi v nejlepších letech (jen ta hranice se každým rokem trochu posune  ).

A k tématu – nikdy není pozdě začít, na výkonnosti nezáleží, hlavně to musí bavit!