Měl by zajistit, aby nám nebyla ani zima, ani příliš horko, měl by se postarat o rychlé odvedení potu od povrchu pokožky, dostatečnou ventilaci, ale současně ochránit před větrem, deštěm, sněhem a mrazem. Měl by se postarat o naši viditelnost, běháme-li v místech se silničním provozem. Ženy, ale jistě i mnozí muži určitě poznamenají, že v neposlední řadě by rozhodně měl také slušet. 

Bavlna, které mnozí z nás dávali přednost ještě před pár lety, byla nemilosrdně vytlačena syntetickými funkčními materiály. Stačí se podívat na bavlněnou látku pod mikroskopem. Tlustá bavlněná vlákna nemají v porovnání s často velice důmyslnou strukturou složenou z mnohonásobně tenčích polymerových vláken žádnou šanci, ať už hodnotíme schopnost odvést vodu rychle od těla, udržet prodyšnost, tvar a pružnost. Bavlněné vlákno sice dokáže nasát velké množství vody, ale daleko hůře se jí zbavuje. 

Někdo namítne, že na syntetické materiály reaguje alergií. Ve skutečnosti se dnes alergie na syntetické tkaniny vyskytuje velice zřídka a dá se obvykle eliminovat postupným vyzkoušením více značek. Do funkčního materiálu se můžeme obléct od hlavy až k patě, nebo přesněji od čelenky až k ponožkám. 

Nepřeberné množství typů, struktur a jejich kombinací dává možnost zvolit optimální oblečení pro očekávané podmínky. Funkční materiály patří vždy jako základní vrstva na holé tělo. Dobře zvolená základní vrstva by měla být z tenkého a na omak jemného materiálu, který nám nezpůsobí odřeniny ani po několikahodinovém výběhu. Kdo někdy končil maraton s krvácejícími bradavkami, ví přesně, o čem je řeč. 

Další vrstvy na sebe navlékáme podle potřeby. Raději několik tenkých vrstev než jednu silnou. Vždy máme na paměti, že pocit mírného chladu těsně poté, co jsme vyšli z domu, během několika minut běhu zmizí. Fouká-li studený vítr nebo prší, volíme jako vrchní vrstvu nepromokavý materiál. Většina běžeckých bund je vybavena propracovaným ventilačním systémem, který nepropustí déšť zvenčí, ale našemu potu umožní intenzivní odpařování. 

Nezapomínáme ani na pokrývku hlavy. Naše hlava při běhu totiž funguje jako velice účinný tepelný výměník. Zatímco v zimě nás čepice, čelenka nebo šátek příjemně zahřeje, v létě nás ochrání před sluncem a po celý rok pak odvádí pot, který by jinak nepříjemně štípal do očí. 

I když do společnosti nebo do zaměstnání volíme decentní a nenápadné odstíny, při běhu bychom se měli pořádně zviditelnit. Nejde při tom o nějaký projev běžeckého exhibicionismu, ale o život. Na našich běžeckých trasách málokdy budeme zcela sami a ne vždy je možné běhat jen za dobré viditelnosti. Pak se nám může hodit, že nás řidiči nebo cyklisté zpozorují včas. Reflexní prvky na našem oděvu a obuvi by měly být naprostou samozřejmostí a nejméně jedna součást by měla mít pestrou barvu, která nesplyne s pozadím. Pokud budete často běhat po setmění, zauvažujte o koupi bundy nebo kalhot vyrobených přímo z reflexní látky. 

Pokud víte, že vaše běžecká trasa povede místy bez osvětlení, neváhejte si na běh vzít cyklistickou blikačku. Ta už ovšem nepatří do kategorie oblečení, ale technických doplňků, kterým věnujeme celý náš příští díl.